Větší binokulár (25x100)
Napsal: 20. 11. 2008, 21:09
Nedávno jsem si pořídil binokulár 25x100 - a pohled jím a jeho výkonnost mě příjemně překvapily. Mohu sice srovnávat pouze s Newtonem s průměrem zrcadla 200mm, ale to se mi zdá docela adekvátní.
Četl jsem v několika zdrojích, že za předpokladu, kdy nám obě oči fungují zhruba stejně, je zisk v detekovatelnosti slabých objektů daný sledováním dvěma objektivy zhruba 1.4 násobný ve srovnání s jedním objektivem stejného průměru (to znamená, že bychom měli zachytit 1.4x "slabší" objekt). Má to svoji logiku - mozek skládá dva obrazy a potlačuje tak šum v obraze a také složením pravděpodobnosti zachycení prahově detekovatelného objektu jedním i druhým okem vyjde podobný výsledek.
Tyto teoretické závěry jsem chtěl vyzkoušet v praxi. Už první pohled binokulárem 25x100 drženým v ruce mě překvapil. Přestože se mi obraz klepal, sledování objektů s jasností a velikostí Krabí mlhoviny M1 bylo velice snadné.
Abych se mohl dívat komfortněji a nemusel se u pozorování nemožně kroutit, vyřešil jsem to následovně: Pod dřevěnou ohradu na krávy, která sestávala ze dvou šprušlí, jsem si dal dvě karimatky, na něž jsem si lehl. Pod hlavu jsem si dal složený spacák. Nižší dřevěnou šprušli, pod kterou jsem se akorát vešel, jsem omotal dekou a o tento "suport" jsem pak opíral binokulár, jímž jsem sledoval vleže. Obraz se pak ani nehnul, elevaci i azimut jsem mohl polohovat v širokém rozmezí, jen jsem musel dávat pozor, abych si nelehnul do kravince, neboť těchto výtvorů bylo na podzimní louce požehnaně. Pozorování vleže navzdory jejich přítomnosti však bylo velice pohodlné.
Teprve pak jsem mohl vychutnat obraz. Jen chvíli jsem experimentoval s roztečí obou okulárů a s polohou očí vůči jim a potom už jsem nemusel řešit vůbec nic. Pohled na komplex M31, M32 a M110 blizký zenitu mně skoro vyrazil dech, ale raději jsem se věnoval detekovatelnosti těch nejslabších objektů. Sledoval jsem střídavě jen jedním objektivem (druhý jsem zazátkoval). Všímal jsem si kvality obrazu, subjektivního vjemu šumu a očekáváného nárůstu prahu detekovatelnosti při sledování oběma očima. Zkoušel jsem to hlavně na vodíkových mlhovinách v Labuti a na již zmíněné M1.
Jsem přesvědčem o tom, že zisk v prahové detekovatelnosti objektů binokulárem ve srovnání s monokulárem se stejným objektivem a okulárem odpovídá té teoreticky uváděné hodnotě. Navíc, přestože nelze mluvit o žádném stereoskopickém efektu - neboť vesmírné objekty jsou příliš daleko - umocňuje vjem oběma očima celkový dojem z pozorování zcela evidentně. Prostě, mozek je na podobné dívání se zvyklý a zařízený.
Ani nevím jak uběhly mi při těchto testech vleže dvě pozorovací hodiny, a na jejich základě mohu vřele doporučit i to neobvyklé použití ohrady na dobytek v roli stativu. Ruce se nám neunaví a obraz je klidný, jen musíme ležet v blízkosti ohradního sloupku (a o ohradu by si neměl brousit rohy žádný býk); můžeme pohodlně sledovat oblohu blízko zenitu a podepřeme-li si hlavu spacákem, pak i u obzoru - a nic to nestojí. Nejspíš si ale podobnou oporu vyrobím ze dřeva speciálně pro tento účel, abych nebyl vázán na ohradník. Hlavně ale chci uvést, že ve srovnání s monokulárem 25x100 (kdysi jsem ho vlastnil) je pohled binokulárem s tímto průměrem objektivu nejen podstatně hlubší a efektnější, ale že proklamovaný větší dosah skutečně zcela evidentně funguje.
Četl jsem v několika zdrojích, že za předpokladu, kdy nám obě oči fungují zhruba stejně, je zisk v detekovatelnosti slabých objektů daný sledováním dvěma objektivy zhruba 1.4 násobný ve srovnání s jedním objektivem stejného průměru (to znamená, že bychom měli zachytit 1.4x "slabší" objekt). Má to svoji logiku - mozek skládá dva obrazy a potlačuje tak šum v obraze a také složením pravděpodobnosti zachycení prahově detekovatelného objektu jedním i druhým okem vyjde podobný výsledek.
Tyto teoretické závěry jsem chtěl vyzkoušet v praxi. Už první pohled binokulárem 25x100 drženým v ruce mě překvapil. Přestože se mi obraz klepal, sledování objektů s jasností a velikostí Krabí mlhoviny M1 bylo velice snadné.
Abych se mohl dívat komfortněji a nemusel se u pozorování nemožně kroutit, vyřešil jsem to následovně: Pod dřevěnou ohradu na krávy, která sestávala ze dvou šprušlí, jsem si dal dvě karimatky, na něž jsem si lehl. Pod hlavu jsem si dal složený spacák. Nižší dřevěnou šprušli, pod kterou jsem se akorát vešel, jsem omotal dekou a o tento "suport" jsem pak opíral binokulár, jímž jsem sledoval vleže. Obraz se pak ani nehnul, elevaci i azimut jsem mohl polohovat v širokém rozmezí, jen jsem musel dávat pozor, abych si nelehnul do kravince, neboť těchto výtvorů bylo na podzimní louce požehnaně. Pozorování vleže navzdory jejich přítomnosti však bylo velice pohodlné.
Teprve pak jsem mohl vychutnat obraz. Jen chvíli jsem experimentoval s roztečí obou okulárů a s polohou očí vůči jim a potom už jsem nemusel řešit vůbec nic. Pohled na komplex M31, M32 a M110 blizký zenitu mně skoro vyrazil dech, ale raději jsem se věnoval detekovatelnosti těch nejslabších objektů. Sledoval jsem střídavě jen jedním objektivem (druhý jsem zazátkoval). Všímal jsem si kvality obrazu, subjektivního vjemu šumu a očekáváného nárůstu prahu detekovatelnosti při sledování oběma očima. Zkoušel jsem to hlavně na vodíkových mlhovinách v Labuti a na již zmíněné M1.
Jsem přesvědčem o tom, že zisk v prahové detekovatelnosti objektů binokulárem ve srovnání s monokulárem se stejným objektivem a okulárem odpovídá té teoreticky uváděné hodnotě. Navíc, přestože nelze mluvit o žádném stereoskopickém efektu - neboť vesmírné objekty jsou příliš daleko - umocňuje vjem oběma očima celkový dojem z pozorování zcela evidentně. Prostě, mozek je na podobné dívání se zvyklý a zařízený.
Ani nevím jak uběhly mi při těchto testech vleže dvě pozorovací hodiny, a na jejich základě mohu vřele doporučit i to neobvyklé použití ohrady na dobytek v roli stativu. Ruce se nám neunaví a obraz je klidný, jen musíme ležet v blízkosti ohradního sloupku (a o ohradu by si neměl brousit rohy žádný býk); můžeme pohodlně sledovat oblohu blízko zenitu a podepřeme-li si hlavu spacákem, pak i u obzoru - a nic to nestojí. Nejspíš si ale podobnou oporu vyrobím ze dřeva speciálně pro tento účel, abych nebyl vázán na ohradník. Hlavně ale chci uvést, že ve srovnání s monokulárem 25x100 (kdysi jsem ho vlastnil) je pohled binokulárem s tímto průměrem objektivu nejen podstatně hlubší a efektnější, ale že proklamovaný větší dosah skutečně zcela evidentně funguje.