Astronomické fórum

Dobrý den,

mám obyčejný dalekohled z poloviny 90. let, značky TASCO, 60mm průměr. Uvažuji o koupi Sky Watscher 200/F1000, tedy o koupi zrcadlového dalekohledu s průměrem zracdla 200mm. Rád bych znal Váš názor na tuto volbu.

díky Martin

Volba určitě dobrá , jde o to na jaké montáži?? - EQ nebo Dobson (dost velký cenový rozdíl). Záleží taky jestli jen na koukání nebo v budoucnu na focení. Ten Dobson je teda 200/1200mm. Pokud píšeš 200/1000 bude to jen tubus nebo koupíš EQ montáž? nebo si Dobsonovu bednu vyrobíš?

Posílám překopírovaný popis z reklamy.
O budoucím focení jsem zatím neuvažoval.

ATC, Astro Telescope Company, a. s., Dalekohledy Sky-Watcher-Newton, [online]. 2008 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW: http://www.atc-astro.eu/Sky-Watcher/reflektory/


SW 2001PEQ5M, Newton d 200/f 1000, (1:5) cena: 8 999,- Kč * EC/EP *
Velmi nízké ceny jaké na českém a slovenském trhu ještě nebyly
DOPORUČENO firmou ATC
* Novinka od 1.7.2007 - bezvůlový okulárový výtah Crayford s opěrnými ložisky *
* Další novinka - nyní s třínohým stativem z nerezových 1,75" trubek *
součástí je nyní i malá upínací lišta

Perfektní přístroj pro seriózní amatérské použití za velmi výhodnou cenu. Má o 78% více světla než d 150mm a o 137% více světla než d130mm.

Dalekohled typu Newton na modifikované NEW paralaktické montáži EQ-5M s třínohým stativem z nerezových 1,5" trubek, stavitelným v rozsahu 71 až 123 cm s podstatně vyšší tuhostí než s původními profilovanými hliníkovými nohami na montáži EQ-5. Osy montáže obsahují stavitelné stupnice v RA a DEC ose. V polární ose a v deklinační ose je jemný pohyb neomezen. Součástí je celokovový okulárový výtah d2" s redukcí 1 1/4"/T-2 a s brzdou, hledáček 9x50, sada 2 ks závaží, okuláry Super Plössl 52°, d1,25" f 25(zv. 40x) a f 10(zv. 100x), upínací kruhy včetně dlouhé lišty, redukce 1/4" na jednom z upínacích kruhů pro připevnění příslušenství. Primární zrcadlo má označený střed pro přesnou justáž. Lze dovybavit elektrickým pohonem v jedné ose nebo v obou osách a polárním hledáčkem. Celková váha 29 kg, váha stativu cca 4 kg, váha montáže cca 5 kg. Velikost tubusu d240mm x 1088 mm. Limitní magnituda 14,2.

Jak píše Hamr, tak je to velmi dobrá volba. Co se týče poměru cena/průměr asi nejlepší.

Velký rozdíl je ale v montáži, kdy s dobsonovou máš dalekohled už od 6000, avšak s ekvatoriální jsi na 10 000. S naváděnou GOTO montáži jsi už na 15 tis. (vše z: http://www.celestron.cz) Jde vlastně o to, co s tím chceš dělat. Pro "pouhé" pozorování ti úplně stačí dobsonova montáž.

Sám jsem si 200 mm dobsona koupil a jsem s ním spokojen. Jen kdyby občas byl krapet mobilnější...

Pokud by si měl dalekohled někde na tmavém místě a nemusel jsi za tmou jezdit, tak bych možná šel i do 250 mm, ale pokud máš malé nebo (jako já) žádné auto a jsi vázaný, že tě musí vozit někdo jiný, tak je skladnější ta 200mm. Rozdíl v tom co uvidíš je, avšak i s tou 200 toho jde vidět hoodne. (musis mit vsak tmavou oblohu)

Když je k tomu EQ-5M, tak je to vybavno kompletně, chybná volba to určitě není a za těch 9k je to celkem v pohodě, ceny šly za poslední 2 roky pěkně dolů, já koupil před 2roky Dobsona 250 za 14200,-, dneska stojí u ATC 9000,-. No měl jsem ho holt ale o ty dva roky dřív a moh už po tu dobu pozorovat ;D. Jak píše přede mnou Lukina, je to taky možnost?(250 Dobson). Když sjedeš v nabídce ATC níž najdeš je tam .

Jo tak s tmavou oblohou problém nemám, bydlím na samotě u lesa a to doslova. Nejbližší město je 15 kilometrů, jinak jen lesy a vesničky. Když jdu na zahradu, je tam tma jako v pytly, žádné lapmy tam nedosáhnou. Někdy je tam až moc velká tma, nedávno jsem se v noci pěkně vyděsil, když ke mě přišel při pozorování kocour a otřel se mi o nohy. Myslel jsem, že je to minimálně duch, nebo UFO
Ještě jsem se chtěl zeptat, jak je náročná údržba. Četl jsem o potažení zrcadel po pár letech, o pravidelném číštění atd.

Stastny to muz...Ja musim vyjizdet... :-[

Cim mene cisteni tim lepe. Kdyz budes pozorovat kazdy den, tak je realne tak cisteni za rok mozna jeste dele. Pokoveni je vlastne primo umerne tomu jak casto a jak ho cistis.

To ze na nem vidis nejaky prach ci pyl by te nemelo znepokojovat a pokud uz nebude znat citelne mensi odrazivost, tak necisit. Urcite se ti stane, ze se ti zrcadlo orosi a voda pak s prachem nebo pylem udela na zrcadle matne fleky. To take nech byt. Kdyz to je alepson trochu unosne, tak bych vydrzel. Pokoveni dela VOD Turnov a cena za 200 mm zrcadlo je cca 1300 Kc. Maximalne by se melo jednat o jedno pokoveni za pet let provozu.

(neco jineho je jako kdyz ja nechal dalekohled pod takovym pristreskem u babicky a dedu nenapadlo nic jineho, nez cca dva metry od nej rezat dlazdice :'( ).

Odrzba take neni vubec narocna. Cas od casu vezmes vzduchovy balonek a ofouknes okulary nebo hledacek, kdyz nekde neco nejezdi jak ma, tak to namastis.

Tak mi to včera nedalo a poprvé jsem vytáhl svůj SW200/1000. No docela zklamání. Vypadal zkolimovaně (při pohledu přes dírku jdoucí středem okulárového výtahu se zrcadlo zobrazilo uprostřed sekundáru a dírka se promítla do středu kroužku na zrcadle), ale venku při přejezdu ostření přes ohniskovou rovinu se měnila koma hvězd z jedné strany na druhou (kometky). Tak jsem to venku lehce zkolimoval primár podle obrazu hvězdy v centru zorného pole tak aby při přeostřování vznikal na obě strany kroužek (tak jak jsme to dělával před 30-ti lety), ale i tak mě zarazil (vyzkoušeny 4 různé okuláry) "nebodový" obraz hvězd a při přeostřování kroužek z hvězdy nebyl přesný, ale nějaký "bramboroid". Doma když jsem pak zkontroloval kolimaci na dírku tak v oraz kroužku na zrcadle byl zhruba 1 cm mimo obraz té dírky.

- první dotaz - je tahle nekvalita zrcadla u SW normální, nebo je možná usazeno v objímce s pnutím?

Druhá věc, které jsem si všiml je že při zaostření na nekonečno je tubusek okulárového výtahu vysunutý zhruba o 2cm. To by zas tak nevadilo, ale je to plýtvání plochou sekundáru a vychází to přesně na celý obraz primáru jen pro optickou osu (a to ještě možná i pár mm ubere z primáru) a tím vzniká úplně zbytečná vinětace.

- druhý dotaz - nevyrábí někdo "prodlužku" tubusu (mezi kroužek mezi konec tubusu a primár) o ony dva cm?

(když tak si to asi někde nechám vyrobit).

Jak dlouho jsi temperoval dalekohled venku ?

Jak dlouho jsi temperoval dalekohled venku ?-no moc dlouho ne - tak půl hodiny. (rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou dalekohledu na počátku cca 20°C)

Tak to je malo, chce to delsi cas.

V sobotu jestli pojedem do Beskyd na pozorovani, tak to vezmi sebou.

SW s kvalitou určitě problém nemá a samozřejmě temperace dalekohledu je základ pro pozorování. Chce to alespoň 2 hod a čím déle tím lépe. Ideální je kolimace na hvězdu, ta dírka v krytce je opravdu jen orientační.

- druhý dotaz - nevyrábí někdo "prodlužku" tubusu (mezi kroužek mezi konec tubusu a primár) o ony dva cm?Nerozumim jak to myslis, zkus to nakreslit , nekde ulozit a dat sem odkaz.

Pokud jsi kolimoval Newtona před 30 lety, tak to byly většinou se světelností 1:10 nebo i větší. Tam to takhle stačilo a výsledek byl dobrý. U světelného Newtona záleží na tom, aby byla hvězda opravdu uprostřed pole (a i při dobrém odhadu to tak není). a potom to , aby tam byla celou dobu. Ptroto , pokud nechodí montáž velmi dobře( dobře ustavená), určitě se vyplatí kolimovat na Polárku.
Temperace na to vliv nemá, jen se difrakční obraz bude trochu kroutit.
To, že mimo střed dělá Newton "komety" je jeho fyzikální vlastnost - čím světelnější Newton, tím blíže ke středu je to vidět. Mělo by to být v celém poli symetrické , "chvosty" od středu ke kraji.
Pokud dobře rozumím tvé otázce o prodloužení - myslím že pokud výtahem zaostříš ( a to nejlépe někde uprostřed chodu okulárového výtahu), tak žádné prodloužení nemůže ničemu pomoci. Ohnisko padne stále do stejné vzdálenosti a sekundár /primár bude vinětovat naprosto stejně.

Pokud dobře rozumím tvé otázce o prodloužení - myslím že pokud výtahem zaostříš ( a to nejlépe někde uprostřed chodu okulárového výtahu), tak žádné prodloužení nemůže ničemu pomoci. Ohnisko padne stále do stejné vzdálenosti a sekundár /primár bude vinětovat naprosto stejně. - vzdálenost primáru a sekundáru je u SW nastavena přesně tak, že kužel sbíhajících se paprsků vycházejících z předmětu v nekonečnu (rovnoběžných na vstupu) je přesně bezezbytku rámován sekundárem - tedy celá plocha primáru je v ohniskové rovině vidět jen z bodu na optické ose. Kdekoli jinde už sekundár část primáru "ořeže" (a čím dál od optické osy tím více) a vzniká vinětace. Posunutím primáru o 2 cm dozadu dojde k tomu že sekundár se na tom kuželu posune výše a v obrazové rovině se z bodu bez vinětace stane kruh (stejně jako by se použil větší sekundár, ale bez ztráty plochy zrcadla zastíněním). Prostor na toto je, neboť na nekonečno je zaostřeno víc jak 2 cm od zasunutého okulárového výtahu. Hodlám to zrealizovat vložením menší trubky, která zevnitř bude lícovat na tubus s navařenou trubkou z vnějšku o rozměru tubusu. Menší trubka se přišroubuje přes matičky k stávajícím děrám pro držení objímky primáru a ta se přišroubuje až do toho prodloužení. (Buď to udělám s těch dvou trubek, nebo si to nechám vysoustružit)