Astronomické fórum

Takže se zeptám jinak : colongitudem lze určit okamžiky východu a západu Slunce u vybraných útvarů , t.j. okamžiky 3a/ a 3d/ podle Tvého požadavku . Ve "Virtual Moon Atlas". je col. uváděno. Proč Ti nevyhovuje ? Pro Tebou vybrané objekty přeci není problém podle col. určit okamžiky v SEČ.

M. Krupa napsal: Tak jsem testoval ten "Virtual Moon Atlas". Je to docela dobrý program. Uvádějí tam spoustu informací o vybraném objektu, třeba i doporučené období sledování.
Pro ten můj projekt je to ale nepoužitelné, protože stíny kráterů na obrázcích neodpovídají nastavenému colongitudu.

Takže budu hledat spíš fotografie s přesným datumem.

Zkusil jsem sestavit z těch fotografií, co už jsem sehnal, jednu položku do připravované databáze, ale je vidět, že je to zatím moc hrubé, a že by bylo třeba sehnat těch fotografií víc.

============================
objekt: "Záliv Duhy"
ve_stinu_do: 30
nejlepsi_1: 35
komentar_1: "Terminátor přechází přes polovinu zálivu"
nejlepsi_2:
komentar_2: ""
nejlepsi_3:
komentar_3: ""
posledni_pred_presvicenim: 48
konec_presviceni: // ????? zatím nemám dostatek podkladů
nejlepsi_4: 211
komentar_4: "Terminátor přechází přes polovinu zálivu"
nejlepsi_5:
komentar_5: ""
nejlepsi_6:
komentar_6: ""
vsechno_ve_stinu : 220
============================


Přikládám ještě pár výřezů z fotografií


Taky jsem našel moc dobrý stránky, kde mají něco podobného, co zamýšlím. Mají tam jen 3 objekty, ale zato hodně podrobně.

http://mesic.astronomie.cz/Prohlidka/namety.htmNa té adrese  http://www.lpi.usra.edu/resources/cla/lst_plat/
, kterou jsem uváděl je možné stáhnout 190 snímků s vysokým rozlišením a velikosti cca 1000 x 800. Např. pro kráter Plato je použitelných 5 pro hodnoty col. 18, 29, 39, 80 a 167. Je možné si pak udělat představu, jak a co by bylo možné pozorovat. Korektně je ale zobrazuje pouze verze 3.5. Také jsem použil  snímky ze zmíněné adresy a sestavil si z nich podle hodnoty colongituda "atlas" pro různé stáří Měsíce zaokrouhleno na celé dny.

Já to, o čem uvažuje M. Krupa, myslím docela dobře chápu a není to vůbec špatná myšlenka. Colongitudo je přesně to, co je - pozice terminátoru. Díky němu víme, kde je hranice světla a stínu...

Ale nevíme, kdy např. bude ideální moment pro sledování sekundárních kráterů kolem Koperníka (opravdu jenom vymýšlím namátkou nějaké příklady), nevíme, kdy přesně ten či onen osamocený vrcholek uprostřed měsíčních moří (např. Pico či Piton) zachytí první sluneční paprsky a zazáří jako jasná hvězdička z temnot (což je působivý pohled), nevíme, při jakém colongitudu bude val toho či onoho kráteru zářit jako prstenec zaplavený tmou...

To jsou věci, které se například z projekce na povrch koule ve Virtual Moon Atlasu vyčíst nedají. Přesné hodnoty colongitud pro podobné okamžiky se občas vyskytují v různých publikacích či článcích a určitě by bylo fajn, mít je alespoň textově "pod jednou střechou" a mít možnost v nich nějak vyhledávat.

Je škoda, že neexistuje žádný software ala opravdu 3D moon atlas. Softwarově by to nebyl až takový problém - například na současných verzích MS DirectX či OpenGL by nebyl problém postavit aplikaci, která by jen na vhodně zakřivený povrch renderovala skutečná terénní data a umožnila je uměle nasvítit z patřičného úhlu... Programátorsky nic super-složitého.

Jenom ale by asi byl problém sehnat dostatečně detailní globální výškový profil měsíčního terénu. Sic v dnešní době již určitě existuje, asi stále ještě nebude běžným smrtelníkům dostupný.

Dokud podobný SW není běžně k disposici, je možné obejít to tak, že Virtual Moon Atlas doplníme kvantem vhodných fotek pro různé stáří a do poznámek v programu napíšeme potřebné údaje.
I zde na fóru je řada povedených snímků Měsíce (např. Aquarius). Pokud by autoři souhlasili s jejich použitím do programu, pak by se databáze snímků, právě těch z amatérského hlediska nejzajímavějších, utěšeně rozrůstala. Důležité by bylo, aby u všech použitých snímků byly údaje, kdy byl pořízen, případně čím atd.

Tharos napsal: Já to, o čem uvažuje M. Krupa, myslím docela dobře chápu a není to vůbec špatná myšlenka. Colongitudo je přesně to, co je - pozice terminátoru. Díky němu víme, kde je hranice světla a stínu...

Ale nevíme, kdy např. bude ideální moment pro sledování sekundárních kráterů kolem Koperníka (opravdu jenom vymýšlím namátkou nějaké příklady), nevíme, kdy přesně ten či onen osamocený vrcholek uprostřed měsíčních moří (např. Pico či Piton) zachytí první sluneční paprsky a zazáří jako jasná hvězdička z temnot (což je působivý pohled), nevíme, při jakém colongitudu bude val toho či onoho kráteru zářit jako prstenec zaplavený tmou...

To jsou věci, které se například z projekce na povrch koule ve Virtual Moon Atlasu vyčíst nedají. Přesné hodnoty colongitud pro podobné okamžiky se občas vyskytují v různých publikacích či článcích a určitě by bylo fajn, mít je alespoň textově "pod jednou střechou" a mít možnost v nich nějak vyhledávat.

Je škoda, že neexistuje žádný software ala opravdu 3D moon atlas. Softwarově by to nebyl až takový problém - například na současných verzích MS DirectX či OpenGL by nebyl problém postavit aplikaci, která by jen na vhodně zakřivený povrch renderovala skutečná terénní data a umožnila je uměle nasvítit z patřičného úhlu... Programátorsky nic super-složitého.

Ten program je poměrně složitý bohužel se nejedná jen o colongitudo, ale též např. o libraci v šířce a délce Měsíce, která má vliv na fázový úhel.

Zde by se mohlo též použít, třeba snímky z podrobného mapování Měsíce z oběžné dráhy pro výběr přistávacích míst pro již skončený program Apollo, které provedla NASA v šedesátých letech minulého století pomocí měsíčních sond Ranger a Lunar Orbiter.. Mám ještě v paměti jak na kongresu IAU v Praze v roce 1967 se skládala mozajka pořízených snímků na podlaze tělocvičny.

Jen pro porovnání rozlišovací schopnost na snímcích je řádově do 10 metrů. Přičemž při snímcích s pozemskými dalekohledy se podaří rozlišit za ideálních podmínek detaily maximálně 500 až 800 metrů. A s amatérskými dalekohledy přes 1,2 km.

Habl

Na adrese  http://www.ap-i.net/avl/en/download
jsou ke stažení snímky :
LUNAR ORBITER PHOTOGRAPHIC ATLAS OF THE MOON ( LOPAM )
APOLLO MAPPING CAMERAS
APOLLO MISSIONS
a další, které jsou zajímavým doplňkem k programu.
Pro představu, co mohu sám amatérským přístrojem pozorovat mi ale připadají nejvhodnější právě snímky z
Consolidated Lunar Atlas
http://www.lpi.usra.edu/resources/cla/lst_plat/  ,
případně snímky pořízené zdatnými amatéry.

Habl napsal:
Ten program je poměrně složitý bohužel se nejedná jen o colongitudo, ale též např. o libraci v šířce a délce Měsíce, která má vliv na fázový úhel.

No to samozřejmě, nicméně i řešení tohoto je pouhá otázka nalezení a úpravy nějakého algoritmu (již objeveného, matematicky jej odvozovat by bylo zbytečné vynalézání kola), který by ve výsledku pro danou selenografickou pozici v daný čas vypočetl azimut a výšku Slunce. To není vůbec nereálné, mimo jiné proto, že ony algoritmy už existují (a např. ve Virtual Moon Atlasu jsou obsaženy, i když ten je bohužel closed-source).

To už mi na oné potenciální aplikaci připadá složitější ono renderování modelu povrchu. Nicméně především to je s DirectX a podobnými knihovnami značně jednodušší, než se zdá...

Ale stejně od původních úvah trochu odbíhám , o podobné realizaci se zde neuvažuje... A pracné by to rozhodně bylo.

EDIT: No vida, najít na internetu onen algoritmus pro výpočet přesné výšky a azimutu Slunce pozorovaného v určitý čas z určité lokality na Měsíci zabralo asi pět minut .

Tharos napsal: EDIT: No vida, najít na internetu onen algoritmus pro výpočet přesné výšky a azimutu Slunce pozorovaného v určitý čas z určité lokality na Měsíci zabralo asi pět minut .Ještě je to ale potřeba podpořit 100$ za zdrojový kód anebo hledat dále.
mn

Tharos napsal: Jenom ale by asi byl problém sehnat dostatečně detailní globální výškový profil měsíčního terénu. Sic v dnešní době již určitě existuje, asi stále ještě nebude běžným smrtelníkům dostupný.Možná by se i dal sehnat, ale problém bude spíš v tom, že nebude dostatečně detailní.
mn

MilAN napsal: Takže se zeptám jinak : colongitudem lze určit    okamžiky východu a západu Slunce u vybraných útvarů , t.j.  okamžiky  3a/  a 3d/ podle Tvého požadavku . Ve "Virtual Moon Atlas".  je col. uváděno. Proč Ti nevyhovuje ? Pro Tebou vybrané objekty přeci není problém podle col. určit okamžiky v SEČ.

Myslel jsem to úplně přesně tak, jak psal Tharos:
"....Ale nevíme, kdy např. bude ideální moment pro sledování sekundárních kráterů kolem Koperníka (opravdu jenom vymýšlím namátkou nějaké příklady), nevíme, kdy přesně ten či onen osamocený vrcholek uprostřed měsíčních moří (např. Pico či Piton) zachytí první sluneční paprsky a zazáří jako jasná hvězdička z temnot (což je působivý pohled), nevíme, při jakém colongitudu bude val toho či onoho kráteru zářit jako prstenec zaplavený tmou....."

Colongitudo (pokud se nepletu) udává, na kterém měsíčním poledníku právě vychází Slunce. Platí to ale pro "hladký" Měsíc - bez kráterů. Když bude na Měsíci kopec, tak tam může Slunce vyjít dřív, než v údolí na stejném poledníku.



A ještě k tomu, co napsal Habl:
"....Ten program je poměrně složitý bohužel se nejedná jen o colongitudo, ale též např. o libraci v šířce a délce Měsíce, která má vliv na fázový úhel.... "

Původně jsem myslel, že ty stíny, které vrhají krátery, jsou nezávislé na libracích, a že Měsíc rotuje kolem své osy vůči Slunci pořád stejně rychle. Takže vliv librací je jen v tom, že se na ten Měsíc koukáme pokaždé z trochu jiné pozice.
Proto jsem myslel, že ty librace můžu ignorovat.
Nebo je to jinak?

janek950 napsal:
Ještě je to ale potřeba podpořit 100$ za zdrojový kód anebo hledat dále.
mn
Jo, toho jsem si taky všiml . Teda ale, dle mého názoru... Kdyby se opravdu do vývoje podobného programu někdo rozhodl pustit a měl sehnané potřebné výškové profily a podobně, tak zaplatit v přepočtu 1700,- Kč za kus kód, který hodně moc pomůže a ušetří čas... To podle mě není nijak přemrštěná částka...

janek950 napsal:
Možná by se i dal sehnat, ale problém bude spíš v tom, že nebude dostatečně detailní.
mn
Přesně to si myslím, že bude nejzásadnější problém... A možná i důvod, proč podobný software ještě nevznikl...

M. Krupa napsal:
A ještě k tomu, co napsal Habl:
"....Ten program je poměrně složitý bohužel se nejedná jen o colongitudo, ale též např. o libraci v šířce a délce Měsíce, která má vliv na fázový úhel.... "

Původně jsem myslel, že ty stíny, které vrhají krátery, jsou nezávislé na libracích, a že Měsíc rotuje kolem své osy vůči Slunci pořád stejně rychle. Takže vliv librací je jen v tom, že se na ten Měsíc koukáme pokaždé z trochu jiné pozice.
Proto jsem myslel, že ty librace můžu ignorovat.
Nebo je to jinak?

Jenom chci sdělit, že jsem pozoroval tečný zákryt hvězdy Měsícem a že nelze při předem danné poloze hvězdy s dostatečnou přesností stanovit přesněji tento
kontakt, ale až časovou autoritou. Totéž je adekvátní pro přesnější určení prvního nasvícení od Slunce třeba u vyčnívajících vrcholů jako je Piton u kráteru Plato. Zde asi nepomůže přesněji zatím sebelepší algoritmus.

Habl

Ještě poslední OT poznámka, spíš jenom tak pro zajímavost... Ale třeba by se to někdy někomu mohlo hodit.

Virtual Moon Atlas se nakonec taky ukázal jako open-source projekt, je licencován pod GNU GPL a zdrojové kódy jsou jsou dostupné na SoufceForge. A obsahují vcelu dost zajímavých věcí.

Kdo byste měli chuť, především knihovna planet1.pas obsahuje algoritmy nejen pro výpočet orientace Měsíce, ale i pro výpočet přesné měsíční fáze, pozice dalších planet Sluneční soustavy a co jsem tak koukal, tak pravděpodobně i k výpočtu pozic některých satelitů planet... docela zajímavé, co všechno v tom souboru je . Jsou to ústy autora VMA samotného vesměs převzaté algoritmy, hodně údajně z této publikace.

Ta knížka vypadá fakt nádherně a hutně, už jenom po přečtení obsahu mi spadla čelist ;D.

Ahoj chtěl bych se zeptat ohledně Virtual Moon Atlas , chtěl jsem stahnout jeho verzi do aiphone , ale chce to po mne telefonní číslo a zobrazuje se i platba ? To se za to stažení platí každý měsíc ?Poradí někdo kdo má staženy Virtual Moon Atlas ? Děkuji Zdeněk

Virtual Moon Atlas mám, ale nič som zaň neplatil a ani nemienim. Zas taký úžasný (oproti tlačeným atlasom) nie je.