Ten 13% mám a stále je to na mě jasné
Spíš mi to přijde, že sníží jas o 13%, než že by snížil jas na 13%.
Takže jsem si nakonec objednal nastavitelný polarizační filtr, který jde nastavit od propustnosti 40% k 1% - šel bych asi touto cestou.
Mě by měl přijít cca za 2 týdny, pak mohu vyzkoušet a poreferovat.
Odpoledne sem dám odkaz na přesný filtr (13%), který mám, ať se bavíme konkrétně.
Zarucene je to o N% a ne na N%.
Jinak u polarisacniho filtrem bude myslim trochu otrava s nastavovanim, bude vzdy treba vyndat okular nebo hranol/zrcatko, na nemz bude nasroubovany, aby se dal pootocit. Ale odmeni se prave tim rozsahem.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Přesně to jsem si myslel, ale všichni prodejci to měli popsané naopak.
Polarizační lze vyřešit tak, jak to budu řešit já - koupit 2", který se našroubuje na redukci 2"->1,25" a pak druhou část koupit 1,25", která jde na okulár.
Otáčením okuláru se dosáhne změny jasu.
V ČR jsem to takto samostatně nenašel, ale z Amazonu i s poštou za cca 900Kč dohromady za oba.
Ja si myslim, ze Supra to ma vetsinou dobre. Treba Změna propustnosti od 40 do 1 % videl jsem i formulaci "o", ale nemohu ted najit. U ND je definovano cislem. Ale i u Supry lze najit to opacne/spatne oznaceni, mozna prejate od vyrobce.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Pánové, zanechte spekulace jak to má být podle každého z vás, a nálepkování, kdo má kde co špatně. Stačí se podívat do základních učebnic
To, co se udává v % u filtrů , je jejich propustnost. Takže 12,5% filtr propouští 12,5% a tato hodnota je jinak označována T ( transmitance)
Pokud je uvedena veličina D ( optická hustota, (densita) ta je definována vztahem
D = log (1/ T) , kde T je transmitance , uvedená v desetinném čísle
Takže filtr s propustností 12,5% má hustotu D=0,9.
A pokud se setkáte s fotografickým označením , tak tam ND značí hodnotu 1/T a pro T=0,125 je ND 8 ( expozici je potřeba násobit 8 ).
Někde se u astro filtru udává mylně celkem zavádějící označení ND jako "neutral density" ale mělo by tam být jen D. Nemá to nic společného s fotofiltry
No a dvojitého polarizačního filtry je to také jednoznačně propustnost, a ta může být v hodnotách 40% - 1% u hodně kvalitních, jinak laciný filtr se jen nějak k té dolní hodnotě blíží.
P.S: oko funguje logaritmicky, takže pokud má oko vnímat objekt jako 2 x slabší, je potřeba jít s densitou na 2 násobek
Naposledy upravil(a) MilAN dne 07. 01. 2022, 20:02, celkem upraveno 1 x.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Neopakuj ten nesmysl , prosím.
Propouští 13%, to nejde nijak zpochybnit, nakonec tam máš oba údaje a ty spolu korespondují.
Jestli to je pro tebe málo nebo moc, je jiná věc a nesouvisí s označováním parametrů filtrů.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
jsem tu nový a toto je můj vůbec první příspěvek zde. Co se týká pozorování noční oblohy, tak jsem v podstatě začátečník. Chtěl bych požádat o radu všechny zkušenější astronomy, kteří by se mohli podělit o nějaké rady, tipy a triky.
Můj dotaz se týká vyhledávání objektů na noční obloze. Vím, že existují různé aplikace, které hledání objektů mohou usnadnit, jako např. Star Walk 2 nebo Stellarium, první zmíněnou aplikaci už mám a do jisté míry mi určitě pomohla, nicméně i tak se mi někdy stává, že i přestože mi aplikace ukáže, kde na obloze se daný objekt, např. nějaká hvězda nachází, tak když se pak podívám přibližně do toho místa na skutečné nožní obloze, tak mezi tou spoustou hvězd si častokrát stejně nejsem úplně jistý, která je ta konkrétní hvězda, kterou hledám.
Nejsem si jistý, v čem přesně by mohl být problém, jestli třeba to, že v té aplikaci to vypadá malinko odlišně nebo měřítko (to jak jsou od sebe hvězdy daleko ve skutečnosti a v té aplikaci) je trochu odlišné.
Neměl by někdo nějaké rady ohledně toho, jak spolehlivě na noční obloze nalézt objekty, které hledám? Jak jsem zmínil výše, ta aplikace mi určitě do jisté míry pomůže tím, že mi ukáže, kam se na té noční obloze podívat, ukáže mi, kde by se konkrétní objekt, který hledám měl nacházet, ale když se pak podívám na skutečnou oblohu, tak mám problém rozeznat, který ten konkrétní objekt (která hvězda) to je. Má nebo měl někdo někdy podobný problém?
Zaprve asi Vam to nekam presunou, nekam mezi zacatecniky, hledejte to tam, idealne pres Vas profil, jsou tam vsechny vmi napsane prispevky.
Ta odlisnost je mozna zkreslenim, obloha je koule, mapa vzdy 2D, ty vzdalenosti nejsou vzdy presne proporcionalni, obzvlaste kdyz porovnavame u rovniku a u polu.
Podle meho je idealni se nejprve postupne naucit zakladni souhvezdi, potom ty dalsi v zavislosti na nich. Jakmile budete mit voditka tech souhvezdi, pomohou Vam nejen v casti oblohy, ale i ve smeru a jasnosti hvezd.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Pokud jde o hlavní hvězdy souhvězdí, tak ty to chce se naučit, jak už to zaznělo… Slouží pak jako ta hlavní orientace na obloze. Není to těžké s výjimkou slabších méně nápadných souhvězdí, kde mívají i zkušení kolikrát problém.
Identifikovat ty ostatní slabší hvězdy už je obvykle horší - zde jde ale o to, proč jí potřebujeme identifikovat, protože na hvězdě není nic zajímavého. V zásadě jde o 2 situace:
1. Je to dvojhvězda, na kterou se chceme podívat.
2. Poblíž hvězdy je nějaký deep sky objekt.
Ad 1)
V tomto případě použijeme malé zvětšení a zamíříme do požadovaného místa co nejlépe, jak dovedeme. Pak už “zametáme” okolo, než dvojhvězdu identifikujeme. Pokud se nejedná o nějakou těsnou, tak bychom jí měli dokázat rozpoznat…
Ad 2)
Použijeme v podstatě obdobný postup s tím, že už nás vlastně nezajímá ta hvězda, ale hledáme nějaký “nehvězdný” objekt v okolí.
K najetí na pozici té hvězdy pak můžeme využít podobnostní trojúhelníky, kdy si v mapě najdeme vhodný nápadný trojúhelník, u kterého budou 2 hvězdy takové, které dokážeme na obloze identifikovat a ta třetí bude ta, na kterou potřebujeme najet. No a na obloze se pokusíme ji najít dle stejného poměru velikosti stran a úhlů.
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
Nejvíce se mi osvědčilo, pokud si nejsem jistý, hledat v okolí objektu tvarem nezaměnitelná seskupení hvězd a tím si oproti mapě potvrdit, že je to skutečně daný objekty.
Pokud objekt teprve hledám, skáču postupně po těchto uskupeních od nějaké jasné, okem viditelné hvězdy až k němu.
Např. při hledání nějakých čočkových galaxií v Panně, kde to vše vypadá stejně, to snad bez GoTo ani nejde dělat jinak.
Když vidím na louce nějaké opravdu zkušené pozorovatele, tak GoTo nemá vůbec šanci. Než někdo najde objekt v ručce, tak oni už pozorují Tedy neskákají po hvězdách, ale s naprostou jistotou přesně ví, kde ten objekt je.
Vaclav_L: Nevím jestli myslíte jasná základní souhvězdí a hvězdy nebo objekty slabé nebo viditelné jen v dalekohledu. Všechny ty aplikace jsou dobrá věc (často se zapomíná na knihy a mapy), ale chce se to učit znát oblohu — souhvězdí. To je prostě základ, přes který nejede vlak. Orientace na obloze je kámen úhelný.
Když hledám nějaký objekt, který není vidět nebo sotva, vytvářím si své obrazce, v kterých jsou (říká se tomu asterismus — obrazec mimo oficiální souhvězdí). Podívám se do atlasu, aplikace... na objekt a např. si určím, že je v rovnoramenném nebo pravoúhlém trojúhelníku s nějakými dvěma jasnými hvězdami. Nebo v přímce v té a té vzdálenosti od dvou hvězd... atd. Dělat si poměry k jasným hvězdám.
Naštěstí si většina začatečnických objektů, které nejsou pouhým okem vidět, vybrala snadno dohledatelné lokace na obloze. Ty největší pecky jako M42, M31, H-Chi jsou ale už vidět i pouhým okem. Ostatní jako M57, M13, M71 leží mezi jasnějšími hvězdami. K M52, M5 a mnohým dalším, navede jednoduché prodloužení významných hvězd v sousedním souhvězdích, u M27, M51, M101 a dalších se používá trigonometrie od pouhým okem viditelných hvězd. No a pak existuje kategorie notoricky známých výtečníků, kde tyhle pomůcky selhávají, protože leží v místech, kde jasnější hvězdy chybí, Třeba taková NGC2403 nebo v mém případě je to Helix... , to pak zametám v poli a když mě to přestane bavit, tak šroubuju na místo reddotu optický hledáček. V případě slabších objektů používám starhoping, což mě baví a strávím s hledáním objektu třeba 10 minut, GoTo nechci, to by mě připravilo jednak o dobrodružství objevovat doposud neznámé zákoutí obohy druhak o perfektní metodu cvičení vizuální paměti.
