Astronomické fórum

Máte někdo znalosti o různých typech achramatických objektivů? Někde jsem vyčetl, že abjektiv typ AS má asi poloviční barevnou vadu oproti klasickému Fraunhoferovu achromátu. APO objektivy se dělají se světelností cca. 1:6, jakou by např. musel mít achromat objektiv daného typu světelnost pro stejnou barevnou vadu? Děkuji za jakékoli názory, informace, nebo zkušenosti z této oblasti. Vla.

Nejprve trochu obecně:
Dubletů existuje asi jen 6 základních konstrukcí (+ nepřeberné množství z nich odvozených). Platí pro ně ale mnoho společného.  Ćím je menší relativní otvor a zorné pole objektivu, tím je větší kvalita jeho zobrazení.
Obecně platí (pro základní dvojčočkové achromáty) D:f < 1:12, potom dostáváme při zorném poli 1-2 stupně vyskou kvalitu zobrazení. Rozlišovací mez ve středu zorného pole je pak blízká teoretické hodnotě 140"/D. V okraji klesá opuze nepatrně.
 No a teď trošku z praxe:

Praxe ukazuje, že u dvojčočkových objektivů o zorném poli do 5-10 stupňů jsou z hlediska kvality zobrazení přijatelné tyto hodnoty relativního otvoru:

D/f     1/4      1/5     1:6      1:8      1:12   1:15    ...
f       <150    <300  <500   <1000   <1500  <2000  ...

Při zorném poli nad cca 1-2 stupně jsou již sice na pokraji zorného pole vizuálně pozorovatelné aberace, ale ještě jsou pro zvětšení do cca rovno D v rozumných mezích (nicméně pro fotografování je již zřetelnější, což vadí  :(, tam je nutno použít kvalitnější objektivy).

   Otázka aberací v objektivu je trošku složitější (např. vliv vinětace - někdy se dělá zcela úmyslně, protože snižuje některé druhy aberací), ale v zhruba platí uvedené výše.
Z.Ř.

No a ještě k tomu AS objektivu (příkladem může být např. Zeiss AS Objektiv 80/1200). Jedná se o vylepšený klasický dublet z produkce firmy Zeiss Jena. Už samotná firma je zárukou vysoké optické kvality a skvělých parametrů. Konstrukčně vychází z Frankhoferova objektivu, nicméně byly převzaty i některé myšlenky z Gaussova achromátu (objektiv je optimalizován na 1 vlnovou délku s částečným potlačením i druhé (pro odborníky: to přineslo částečné porušení tzv. sinusové podmínky, nicméně ještě ji lze považovat za splněnou pro menší zorná pole což u astronomických objektivů je splněno takřka vždy). Proto ta polovina barevné vady celkem sedí.

Nenověji se ale objevují dublety označované jako  APQ (nelpést s podobně označovanými apochromáty). Tyto typy objektivů jsou zajímavé tím, že namísto klasické sférické plochy jsou čočky vyrobeny z asférických ploch (parabola, hyperboloid). Navíc se velmi často využívá kombinací speciálních opt. skel s vysokým indexem lomu. To dohromady umoňuje vyrábět objektivy, které mají výrazně potlačenu nejen barevnou vadu, ale i ostatní aberace. Někteří obchodníci rádi zaměňují jejich označení APQ za APO, což tak docela není pravda. Zbytková barevná vada tam je, byť je menší než např. u klasického již zmiňovaného Frankhoferova dubletu. Nicméně tyto objektivy jsou kompromisem mezi vysokou cenou skutečného apochromátu (min. tříčočkového, často i více) a vadami klasického dubletu. Existují i konstrukce s pouhou desetinou bar. vady dubletu. Cenou se však již blíží pravým apochromátům.
Z.Ř.

Řeším problém planetárního dalekohledu a mám takovýto problém, na APO nemám, takže zůstaly dvě možnosti zaclonit mimoosou clonou newtona 355-tku na průměr 145mm nebo koupit podobný rozměr achromát se světelností cca. 1:10. Laicky předpokládám, že obraz ze zacloněného newtona by mohl být kvalitnější, protože se neprojeví ohybové jevy na sekundáru ani na držáku odrazného zrcátka, a barevná vada zde nepřichází v úvahu. Může mi to někdo potvrdit nebo vyvrátit? Pokud je můj předpoklad splněn bude obraz takto zacloněného newtona konkurovat apochromátu? Díky Vla.

vla napsal: ...obraz ze zacloněného newtona by mohl být kvalitnější, protože se neprojeví ohybové jevy na sekundáru ani na držáku odrazného zrcátka, a barevná vada zde nepřichází v úvahu. ...Mrkni se na moje stránky (http://sweb.cz/astrotech) do sekce optika. Je tam článek o zvýšení kontrastu zobrazení Newtonem. V části věnované clonění vstupu tubusu je v podstatě odpověď na tvoje otázky.
Zdenek.

Díky, stránky znám, ale mě šlo spíše o to jestli takovýmto upravením se dostanu na úroveň velmi kvalitního achromátu se světelností cca. 1:10 a nebo ne. Ještě jinak , dosáhnu provedením úprav popsaných na tvé stránce kvality shodné s achr. nebo snad dokonce APO objektivy? Zatím každý s kým jsem mluvil tvrdí, že když postaví vedle své 300stovky 130 refraktor je refraktor v oblasti planet lepší, a mám pocit,že mnohdy se nejedná o opravdové APO objektivy.

Obraz je zdánlivě lepší u refraktorů hned z několika důvodů (menší světelnost a tomu odpovídající kontrast zobrazení a hloubka ostrosti pro foto, ...). Zacloněním se kvalita zobrazení Newtona tomuto stavu značně přibliží. Výhoda - vyšší rozlišovací schopnost díky většímu průměru objektivu ale zůstává (byť je asi plně využitelná jen v klidné atmosféře párkrát do roka). Vyzkoušej to a uvidíš. Stačí na to jen tvrdý papír a chvilka času. Když nebudeš spokojen, lze clonku vždy sdělat. Pokud chceš porovnávat 2 dalekohledy vedle sebe při pozorování planet (např s refraktorem s objektivem f/10), rozvrhni otvory tak, aby jejich celková plocha odpovídala shodné světelnosti (tedy f/10). Výsledek pak posuď sám. Kvalita obrazu se skutečně viditelně zlepší (a rozhodně překoná levné refraktory).

Zdenek.

Ahoj,mam dotaz ohledne zrcatek pro refraktory.
Jaky je rozdil mezi MIRROR a PRISMA ???
,zenit prisma a amici prisma.Mam v tom naky zmatek.Jaky typ je vhodny pro refraktor.
MOOOc dik.

MIRROR je skutečné zrcadlo a PRISMA je hranol využívající totálního odrazu na rozhraní sklo-vzduch, třeba takový jako je v triedru.

JTyles napsal: ...Jaky je rozdil mezi MIRROR a PRISMA ???
,zenit prisma a amici prisma.Mam v tom naky zmatek.Jaky typ je vhodny pro refraktor.To prve ti uz vysvetlil MMys. Zenitovy hranol je klasicky pravouhly hranol, kde dochadza k odkloneniu svetelnych lucov o 90°, Obraz je potom vzpriameny ale stranovo prevrateny.
http://www.edmundoptics.com/images/IOD_ ... s/5269.gif

Porrov hranol je kombinacia dvoch pravouhlych hranolov taka, ako ju poznas z triedrov. Dava vzpriameny a stranovo spravne orientovany obraz.
http://www.55station.com/binocs/img/porro_prism.jpg

Amici hranol dava vzpriameny obraz ale tiez stranovo prevrateny. No nepozeras sa do dalekohladu pod 90 ale 45° uhlom.
http://www.e-scopes.cc/45drgicon1.jpg

Potrebuji poradit , videl jsem od VIXENu refraktory s oznacenim NA neo-achromat , mohu se zeptat o co se jedna a jake vysledky lze od tohoto refraktoru ocekavat v porovnani s klasickym achromatem, napr. od synty nebo naopak s porovnanim s ED objektivem ? Da se tento typ pouzit na astrofoto ?

Neo-achromat jsou oznacovany achromaty s dvoucockovym korektorem u okularoveho vytahu - tedy neco jako chromacorr, o kterem se tu uz psalo, ale udelane napevno pro jeden urcity objektiv. A u nekterych modelu Vixenu je ten objektiv navic ED, takze vysledek je perfektni, srovnatelny s APO ( ale neo-achromat myslim pisou jen na ty s klasickymi skly, na ED davaji ceduli "apochromat" ). Ale take to neni nejlevnejsi.

Nejlevnejsi to opravdu neni, jde mi o to jestli kdybych koupil neo-achromat od vixenu, tak se kvalitativne co se zobrazeni a provedeni tyce vyrovna napriklad mnou zminovanemu Celestronu 150mm s chromacorem. Dival jsem se ,ze pan Matousek ma ve sve nabidce tyto refraktory a to i se zajimavou go-to montazi sphinx, ktera by take vubec nemusela byt spatna.

VooDooMaster napsal: jde mi o to jestli kdybych koupil neo-achromat od vixenu, tak se kvalitativne co se zobrazeni a provedeni tyce vyrovna napriklad mnou zminovanemu Celestronu 150mm s chromacorem.
Teoreticky by pri stejnych parametrech ( prumer, ohnisko ) mel byt neo-achromat lepsi. Princip je stejny a korektor je pritom "vyladeny" presne na objektiv. Vixeny ale maji vetsi svetelnost ( kolem f/6, C6R ma f/8 ), takze je otazka, jestli je mozne korigovat vady stejne dobre. Ale predpokladam, ze zobrazeni bude minimalne stejne dobre. A refraktor s vetsi svetelnosti bude sikovnejsi na slabsi, rozlehlejsi objekty. Nejlepsi by bylo si oba otestovat, ale ten chromacor tady asi nikdo nebude mit na sklade.

C6R ovsem pochyta vice svetla - neo-achromaty od Vixenu se delaji v mensich prumerech.

Pokud jde o provedeni, tak u Vixenu je kvalita zarucena a C6R je od Synty, pokud ma nejake drobne kosmeticke vady, tak nemaji vliv na zobrazeni.

Tady (http://www.excelsis.com/1.0/entry.php?s ... ntryid=515) je jedna minirecenze uzivatele erfraktoru Vixen NA SS 140). vyzniva vcelku pozitivne.