Fakt je, že jsem se nepokošel počítat tvar plocy, ale koule to nebude (když si představíš, že kruhem vcucáváš balónek, tak uprostřed je to zaoblenější a konce se narovnávají) .
Kdyby naopak se nahoru nalila kapalina a vysledný tvar membrány se podařilo zafixovat..
Nebo galvanicky odleptávat rovinný homogenní kov ve středu umístěnou elekrodou...
Už se nám tady hromadí samá zajímavé nápady ;D
To všechno asi nezvládnu vyzkoušet. Hlavně se blbě shánějí suroviny (sklo, brusné prášky, chemikálie..). Teda, přeněji řečeno, většinou není problém toho koupit náklaďák, ale o malém balení se nikdo pochopitelně bavit nechce.
Pokovení zrcadla v lázni
Pokovení zrcadla v lázni
david ba. napsal:
Tak tenhle pristup dobre znam a chapu, ja takhle vyrabim fotaky 8) viz moje stranky.
Ty stránky znám. Dost mě to zaujalo, když jsem to viděl prvně.
Tak tenhle pristup dobre znam a chapu, ja takhle vyrabim fotaky 8) viz moje stranky.
Ty stránky znám. Dost mě to zaujalo, když jsem to viděl prvně.
Pokovení zrcadla v lázni
Tomkk napsal:
Už se nám tady hromadí samá zajímavé nápady ;D
To všechno asi nezvládnu vyzkoušet. Hlavně se blbě shánějí suroviny (sklo, brusné prášky, chemikálie..). Teda, přeněji řečeno, většinou není problém toho koupit náklaďák, ale o malém balení se nikdo pochopitelně bavit nechce.
Tak dalsi blby napad : co takhle plechovka s rotujici epoxidovou pryskyrici. Nejakou pomalu tuhnouci, aby pred ztuhnutim vyplavaly vsechny bublinky a tvar se ustalil. Neni treba pec, je to skoro zadarmo a skoro bez prace. Jenom nevim, co z toho vznikne - parabola to bude jen uprostred, okraje budou ovlivneny smacenlivosti plechovky epoxidem. A do jake miry bude tvar stabilni, to nedokazu posoudit. A samozrejme to bude chtit nejakou odraznou vrstvu. Co treba vakuove prisat na epoxid tu folii AstroSolar - ta je tak tenka, ze se u ni neprojevuji zadne refrakcni jevy, ani kdyz je mirne zmuchlana, takze tvar zrcadla urcite nijak neovlivni, pokud bude dobre prisata.
Už se nám tady hromadí samá zajímavé nápady ;D
To všechno asi nezvládnu vyzkoušet. Hlavně se blbě shánějí suroviny (sklo, brusné prášky, chemikálie..). Teda, přeněji řečeno, většinou není problém toho koupit náklaďák, ale o malém balení se nikdo pochopitelně bavit nechce.
Tak dalsi blby napad : co takhle plechovka s rotujici epoxidovou pryskyrici. Nejakou pomalu tuhnouci, aby pred ztuhnutim vyplavaly vsechny bublinky a tvar se ustalil. Neni treba pec, je to skoro zadarmo a skoro bez prace. Jenom nevim, co z toho vznikne - parabola to bude jen uprostred, okraje budou ovlivneny smacenlivosti plechovky epoxidem. A do jake miry bude tvar stabilni, to nedokazu posoudit. A samozrejme to bude chtit nejakou odraznou vrstvu. Co treba vakuove prisat na epoxid tu folii AstroSolar - ta je tak tenka, ze se u ni neprojevuji zadne refrakcni jevy, ani kdyz je mirne zmuchlana, takze tvar zrcadla urcite nijak neovlivni, pokud bude dobre prisata.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Pokovení zrcadla v lázni
Koukám, že to tu začíná být správně rozjetý 
. Přidám taky jeden ujetý experiment, který jsem realizoval kdysi ještě za svých študáckých let. Posloužil k němu obyčejný lavor naplněný vodou a rotující na hrnčířském kruhu u strýce. Zkoušel jsem tak pozorovat v odrazu z vodní hladiny Slunce. Kupodivu to při vhodných otáčkách celkem fungovalo (až na tu vodu všude kolem). Aspoň do té doby, než strýc potřeboval kruh, popř. teta lavor.
Zdenek.
. Přidám taky jeden ujetý experiment, který jsem realizoval kdysi ještě za svých študáckých let. Posloužil k němu obyčejný lavor naplněný vodou a rotující na hrnčířském kruhu u strýce. Zkoušel jsem tak pozorovat v odrazu z vodní hladiny Slunce. Kupodivu to při vhodných otáčkách celkem fungovalo (až na tu vodu všude kolem). Aspoň do té doby, než strýc potřeboval kruh, popř. teta lavor.Zdenek.
Pokovení zrcadla v lázni
zdenek napsal: Koukám, že to tu začíná být správně rozjetý . Přidám taky jeden ujetý experiment, který jsem realizoval kdysi ještě za svých študáckých let. Posloužil k němu obyčejný lavor naplněný vodou a rotující na hrnčířském kruhu u strýce. Zkoušel jsem tak pozorovat v odrazu z vodní hladiny Slunce. Kupodivu to při vhodných otáčkách celkem fungovalo (až na tu vodu všude kolem). Aspoň do té doby, než strýc potřeboval kruh, popř. teta lavor.
Zdenek. :indian: Hlasuji pro tento nápad jako nejujetější. Jsem zvědav, jestli Tě ještě někdo trumfne.
. Přidám taky jeden ujetý experiment, který jsem realizoval kdysi ještě za svých študáckých let. Posloužil k němu obyčejný lavor naplněný vodou a rotující na hrnčířském kruhu u strýce. Zkoušel jsem tak pozorovat v odrazu z vodní hladiny Slunce. Kupodivu to při vhodných otáčkách celkem fungovalo (až na tu vodu všude kolem). Aspoň do té doby, než strýc potřeboval kruh, popř. teta lavor.Zdenek. :indian: Hlasuji pro tento nápad jako nejujetější. Jsem zvědav, jestli Tě ještě někdo trumfne.
Pokovení zrcadla v lázni
MP napsal:
plechovka s rotujici epoxidovou pryskyrici.
Bojím se, že epoxid příliš teplotně cvičí, skoro nikdy není úpně homogenní a stárne. Možná, že i to tuhnutí začíná z nějakého bodu.
Kde najdu nějaké info k té folii?
plechovka s rotujici epoxidovou pryskyrici.
Bojím se, že epoxid příliš teplotně cvičí, skoro nikdy není úpně homogenní a stárne. Možná, že i to tuhnutí začíná z nějakého bodu.
Kde najdu nějaké info k té folii?
Pokovení zrcadla v lázni
Tomkk napsal:
:indian: Hlasuji pro tento nápad jako nejujetější. Jsem zvědav, jestli Tě ještě někdo trumfne.
Díky. ;D celý vtip je v tom, že jsem to před těmi 20. lety myslel docela vážně. Pak jsem naštěstí dostal rozum a zkoušel až na pár vyjímek (jako např. čočky vyrobené z vody - prostě jsem slepil 2 vyopuklá skla ze starých hodin a vyplnil vodou) už jen jakž takž "reálné" konstrukce
Zdenek.
:indian: Hlasuji pro tento nápad jako nejujetější. Jsem zvědav, jestli Tě ještě někdo trumfne.
Díky. ;D celý vtip je v tom, že jsem to před těmi 20. lety myslel docela vážně. Pak jsem naštěstí dostal rozum a zkoušel až na pár vyjímek (jako např. čočky vyrobené z vody - prostě jsem slepil 2 vyopuklá skla ze starých hodin a vyplnil vodou) už jen jakž takž "reálné" konstrukce
Zdenek.
Pokovení zrcadla v lázni
Tomkk napsal:
Kde najdu nějaké info k té folii?
http://www.baader-planetarium.de/zubeho ... _solar.htm
Prodava to pan Zahajsky i pan Matousek. Zkousel jsem to pri prechodu Merkura i castecnem zatmeni Slunce a opravdu to funguje.
Epoxid se nelibi ? Tak zkus vylepsit ten lavor s vodou - nech ji za staleho otaceni zmrznout. Muzes mit treba metrovou parabolu - az do oblevy. Jenom nevim, cim zvysit odrazivost povrchu.
Kde najdu nějaké info k té folii?
http://www.baader-planetarium.de/zubeho ... _solar.htm
Prodava to pan Zahajsky i pan Matousek. Zkousel jsem to pri prechodu Merkura i castecnem zatmeni Slunce a opravdu to funguje.
Epoxid se nelibi ? Tak zkus vylepsit ten lavor s vodou - nech ji za staleho otaceni zmrznout. Muzes mit treba metrovou parabolu - az do oblevy. Jenom nevim, cim zvysit odrazivost povrchu.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Pokovení zrcadla v lázni
jeden technický dotaz z jakou přesností musí být zrcadlo vyrobeno, ne že bych chtěl něco brousit,ale jen tak mne to zajímá. Jáká je třeba například přesnost zakřívení třeba pro 20cm zrcadlo (mám na mysli nějaký konkretní rozměr), jak se projeví chyba 0,1mm v zakřivení zrcadla na výsledném obraze?
-
PavelM
- Příspěvky: 293
- Registrován: 24. 06. 2002, 21:18
- Bydliště: Kněževes u Rakovníka
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Pokovení zrcadla v lázni
Jáká je třeba například přesnost zakřívení třeba pro 20cm zrcadlo (mám na mysli nějaký konkretní rozměr), jak se projeví chyba 0,1mm v zakřivení zrcadla na výsledném obraze?
V knize bř. Erhartů se mluví o stotisícinách milimetru. Tak nemám tušení co by udělala 1/10 mm. Tuším že nezáleží na velikost zrcadla. Je jedno jesti je velké nebo malé u všech by se měla dodržet co nejlepší přesnost.
V knize bř. Erhartů se mluví o stotisícinách milimetru. Tak nemám tušení co by udělala 1/10 mm. Tuším že nezáleží na velikost zrcadla. Je jedno jesti je velké nebo malé u všech by se měla dodržet co nejlepší přesnost.
Pokovení zrcadla v lázni
Přesnost vždy závisí na vlnové délce použitého záření. Minimální použitelná je kolem la/4. Pro viditelné světlo tedy 0.55/4 um, tj cca 0.1375 um. Běžně vyráběná zrcadla mají přesnost plochy min. la/6, dnes však již častěji la/8 i více. (Odtud tedy ty desetitisíciny až stotisíciny mm). Desetina mm je pak tedy skutečně velmi malá přesnost a zobrazení z takovéhoto zrcadla by bylo pravděpodobně nepoužitelné.
Zdenek.
Zdenek.
Pokovení zrcadla v lázni
no já jsem si myslel že to bude nějakých 100nm, ale pro jaký rozměr se to udavá? Když je známo že malé a levné zrcadla pro zlevnění výroby opisují tvar koule a až větší tvar paraboloidu, bez nějake větší vady na obraze.(je jasné že při větší ohniskové vzdálenosti se střed zrcadla přibližuje tvaru koule,ale přesto) Nevěřím tomu že někdo kdo brousí doma zrcadlo dosahne toho že např. v 1/3 zrcadla od kraje ma přesnost po celem obvodu na 0,1mikrometru. Neudává se tento udaj spíše pro něco jiného? třeba hlatkost povrchu, nebo výsledný obraz v ohnisku ma přesnost 1/10lamdy? Proto že pokud opravdu je třeba dosahnout přesnost zakřivení na 1/6 lamdy tak výše uvedené experimenty jsou zbytečné, ani rotující rtuť apd. neopíše paraboloiudu s touto přesností.
Pokovení zrcadla v lázni
pokud se nepletu, tak vada kulovych zrcadel, tedy kulova vada, je zavisla na svetelnosti, nikoliv na prumeru... jsou svetelnosti, pri kterych se kulove zrcadlo vyrovna paraboloidu, podle erhartu to bylo nekde kolem 1:8
zrcadlo z rotujici rtuti se s uspechem pouziva nekde v zahranici, na netu jsem kdysi nasel video roztaceni tohohle zrcadla, tedy rozliti rtuti do jeho plochy... link bohuzel nemam, rozhodne je to zajimave, prumer byl tusim dost pres 1 metr... peta
zrcadlo z rotujici rtuti se s uspechem pouziva nekde v zahranici, na netu jsem kdysi nasel video roztaceni tohohle zrcadla, tedy rozliti rtuti do jeho plochy... link bohuzel nemam, rozhodne je to zajimave, prumer byl tusim dost pres 1 metr... peta
petr(zavinac)fajkos.com
Pokovení zrcadla v lázni
Nevěřím tomu že někdo kdo brousí doma zrcadlo dosahne toho že např. v 1/3 zrcadla od kraje ma přesnost po celem obvodu na 0,1mikrometru. Neudává se tento udaj spíše pro něco jiného? třeba hlatkost povrchu, nebo výsledný obraz v ohnisku ma přesnost 1/10lamdy?
Přiznám se, že jsem teď trošku zmaten. Onen údaj la/4(8,10) je přesnost, z jakou musí být vyrobena daná plocha (to máš namysli tou hladkostí?). Pokud tě zajímá samotný poloměr zakřivení (např. vyrobíš poloměr 1999mm namísto 2000), tak ten na kvalitu obrazu nemá sám o sobě vliv - projeví se změnou ohniskové vzdálenosti.
Když je známo že malé a levné zrcadla pro zlevnění výroby opisují tvar koule a až větší tvar paraboloidu, bez nějake větší vady na obraze
Velikost zrcadla (jeho průměr) pro rozhodnutí zda kulové či sférické nepostačuje. Dalším kritériem je jeho světelnost. Říci tedy, že malá zrcadla jsou kulová a velká parabolická asi není tak docela přesné.
Zdenek
Pokovení zrcadla v lázni
peta napsal: pokud se nepletu, tak vada kulovych zrcadel, tedy kulova vada, je zavisla na svetelnosti, nikoliv na prumeru... jsou svetelnosti, pri kterych se kulove zrcadlo vyrovna paraboloidu, podle erhartu to bylo nekde kolem 1:8
zrcadlo z rotujici rtuti se s uspechem pouziva nekde v zahranici, na netu jsem kdysi nasel video roztaceni tohohle zrcadla, tedy rozliti rtuti do jeho plochy... link bohuzel nemam, rozhodne je to zajimave, prumer byl tusim dost pres 1 metr... petatak koukám, že jsi mne předběhl v této poznámce. Tak ji jen potvrdím. Skutečně se rotující rtuťové zrcadlo používá (-valo). Kvalita optické plochy pak už závisí takřka jen na stabilitě otáček.
S tou světelností to je samozřejmě pravda.
Zdenek.
zrcadlo z rotujici rtuti se s uspechem pouziva nekde v zahranici, na netu jsem kdysi nasel video roztaceni tohohle zrcadla, tedy rozliti rtuti do jeho plochy... link bohuzel nemam, rozhodne je to zajimave, prumer byl tusim dost pres 1 metr... petatak koukám, že jsi mne předběhl v této poznámce. Tak ji jen potvrdím. Skutečně se rotující rtuťové zrcadlo používá (-valo). Kvalita optické plochy pak už závisí takřka jen na stabilitě otáček.
S tou světelností to je samozřejmě pravda.
Zdenek.