Astronomické fórum

Tak co říkáte na to, že do našeho planetárního souseda narazí asteroid?... Vůbec si nedokážu představit, že by se místo něho jednalo o nás...
http://digiweb.ihned.cz/c4-10122900-226 ... u-asteroid

Jenže ta pravděpodobnost, že se tak stane, je v současné době 0,01%

Skoro jistě ten asteroid do Marsu nenarazí, ale bude to, jak už kdysi někdo říkal, jako když sedíte v obýváku u televize a vedlejší kuchyní vám projede vlak.

basshunter napsal: , ale bude to, jak už kdysi někdo říkal, jako když sedíte v obýváku u televize a vedlejší kuchyní vám projede vlak.  ;)Jenže mezi tím obývákem a kuchyní bude minimálně 50.000 km a ten vlak bude osobák

Z kosmických měřítek je bližší to přirovnání s kuchyní a vlakem, nemůžeš to vzít na absolutní čísla Milane. Zas tak daleko od Marsu to nebude (relativně daleko..)
Lépe řečeno, jakoby v kuchyni o pár pokojů vedle projel vláček mé dcerky

klidně, ale v té kuchyni proletí smítko prachu.. ;D

Já bych se u té příležitosti zeptal, pro něho možná, na hloupou otázku. Co se stane s drahou asteroidu pokud Mars mine? Bude ovlivněná jeho g. polem stejně tak, jako jsou urychlovány sondy? Nebo ho více ovlivňuje například ta Sluneční a nízká gravitace co panuje na Marsu na něho nebude mít takový vliv ...? Předpokládám, že při tak malé vzdálenosti bude. Pokud se pozmění, dochází potom k přepočítání a k opětovnému začlenění do nějaké databáze? Podotýkám, že neznám žádné vzorce kterými bych si to ověřil (nechce se mi je hledat), tak bych rád znal teoretickou odpověď. Doufám, že jsem neplácnul nějakou velkou blbost

Máme-li pod změnou dráhy na mysli to, že se změní její elementy, pak lze říci, že všechna tělesa sluneční soustavy mění své dráhy bezpřestání. Většinou však tyto změny nejsou nijak rychlé a v závislosti na tělese a požadavané přesnosti lze často vystačit po nějakou dobu i s neměnnými elementy. Kdo má nějaké PC planetarium, tak ví, že čas od času je zapotřebí databáze pro asteroidy a komety obnovit.

Jiná situace ovšem nastane, když se těleso přiblíží k některé z planet natolik, že zrychlení, které mu udílí, přestane být proti tomu slunečnímu zanedbatelné. Během relativně krátké doby průletu může být změna v elementech dráhy značná. Hledat pro takovou situaci nějaké obecně platné vzorce je (až na velmi speciální případy) marné. Jak se při výpočtu dráhy postupuje bylo nastíněno v této diskuzi.

Nejjednodušší ovšem postup jak zjistit změny ve dráze konkrétně v případu 2007 WD5, je navštívit stránku JPL's Horizons a tam zvolit za 'Ephemeris Type' elementy. Zjistíme tak např., že oběžná doba tohoto asteroidu klesne během průletu (t.j. cca za den) o 72 dnů. Nová oběžná doba 1411 dnů se dále už téměř nemění a asteroidu až do další podobné příhody zůstane.

Tak to přirovnání, co jsem napsal bylo původně myšleno asi tak, že se kosmické vzdálenosti převedou na podmínky měřítek na Zemi.  :) A případně se může říct, že kuchyní proletí diabolka ze vzduchovky.  ;)

To by ale bola velmi nebezpecna situacia,najme pokial by sa v tej kuchyni niekto nachadzal

Vždycky mě zajímalo, co se rozumí pravděpodobností srážky asteroidu s planetou. Klasický poměr Počet zásahů/Počet pokusů to asi nebude. Jak se ta pravděpodobnost zjistí? Proč nejde nejistota dráhy libovolně zmenšit, např. zmenšením kroku numerického výpočtu? Díky. Michal

Jde o to, že dráha není známa přesně. Pravděpodobnost tedy popisuje všechny možné body, kterými asteroid projde v době, kdy bude u planety. Ten průmět bodů v okolí planety vypadá asi jako fotka záblesku Iridia. Tam kde je stopa Iridia nejjasnější, tam někde pravděpodobně vypočtená dráha asteroidu prochází. Pokud se s planetou v onom okamžiku předpokládané srážky nesejde ani okraj této stopy pravděpodobného výskytu asteroidu, je srážka pravděpodobná na 0% Jestliže tam prochází střed té stopy pravděpodobností, bude to mnohem více, teď nevím, zda 50% nebo více. Můj krkolomný popis asi není srozumitelný

Michal1 napsal: Proč nejde nejistota dráhy libovolně zmenšit, např. zmenšením kroku numerického výpočtu? Díky. MichalProtože celý výpočet vychází z údajů ( hmotnosti a vzdálenosti) které jsou známy pouze s omezenou přesností. Ne tedy absolutně a tudíž nemůže numerická metoda vést také k absolutní ( nebo blížící se ) přesnosti. Předpokládám, že v současné době není omezením výpočtů počet kroků, které výpočetní technika zvládá, ale přesnost vstupních dat. A ta lze zpřesnit pouze dlouhodobějším pozorováním