Astronomické fórum

Prave som cital clanok kde pisali ze pri refraktoroch nevadi ak je priemer vystupnej pupily vacsi ako priemer zrenice.V tom zmysle,ze nestratim ziadne svetlo ani kontrast ale vdaka mensiemu zvacseniu ziskam zorne pole.
Je teda pravda ze ak by som mal povedzme refraktor 102/500 a okular 50mm(fov 70stupnov) dostal by so mzvacesnie 10X a tym padom zorne pole 7stupnov bez ohladu na to ze vystupna pupila bude ovela vacsia ako moja zrenica?
Napriklad taky binokular 4 X 70 by potom mohol mat zorne pole 15 stupnov bez straty zisku svetla oproti povedzme 11X70.
Asi v tom bude hacik,co?Je nejaky limit zorneho pola pre okulare?suvisi to nejako s priemerom okluaru?

Vdaka za kazdeho jedinca ochotneho odpovedat na hlupe otazky:)

Ale kdepak, světlo ztratíš, prostě se zarazí na zorničce a do oka neprojde. Ale nebude tam vidět ten efekt tmavého fleku od sekundárního zrcátka, jako u dalekohledů s centrálním stíněním. Prostě světelný zisk klesne, jako kdyby ses díval dalekohledem s menším průměrem.

Já myslím že Mrtvý Hubar chápe, že do oka projde z většího válce výstupní pupily jen ten průměr, který má v té době zornice. Spíš mu podle mě jde o to veliké zorné pole, které by bylo příjemné a jeho otázka je jestli tomu tak opravdu je nebo je něčím omezeno. Nějak jsem taky nic moc nevydumal. Uvádí se, že zorné pole je ZP okuláru:zvětšením, takže u dalekohledu 4x70 a okuláru třeba s běžnými 52stupni vychází zorné pole 52/4=13stupňů. Funguje to tak i prakticky? Taky mě to zajímá, nejsem natolik zběhlý, abych uměl odpovědět. Limitují to pak optické vady soustavy? Barevná vada apd? I když nedávno jsem se tu v nejmenších dalekohledech ptal na triedr Bushnell 4x21mm a ten má ZP 17stupňů!!! Takže to asi funguje ???
http://www.hifishop.cz/DetailPage.asp?DPG=44933

Já bych odpověděl obráceně.
Vynásobíš-li průměr svoji zorničky zvětšením, vyjde ti efektivní průměr optiky, kterou se vlastně díváš. Všechno ostatní sklo tam je zbytečné.  Takže, za předpokladu, žeTi je do 30 let, můžeš mít zorničku 7 mm,  tak pro zvětšení 7x  je využitý průměr dalekohledu 50 mm, pro zvětšení 10x je to 70 mm, pro zvětšení 15x je to 105 mm.
Jinou vědu ani matematiku v tom nehledej.

No najprv som si myslel,ze ak je pupila > zrenica tak logicky stracam svetlo a obraz sa stamavi, len ten clanok co som cital ma zmiatol a zacal som pochybovat ci to je naozaj tak. Lebo taka "dedinska logika" obcas u optiky neplati.
Ak je napriklad pupila < zrenica,taktiez stracam jas,ale len u plosnych objektov,co mi nedava zmysel,kedze aj pri mensej pupile ide vsetko svetlo do oka. Ale ak su to bodove zdroje tak to napodiv(samozrejme napodiv len na prvy pohlad)neplati.
Tak som myslel,ze aj tu je mozno nejaka finta a pri vacsej pupile nestratim jasnost obrazu.

Este jedna vec mi neda spavat.Ak mam dalekohlad s urcitym zvacsenim a potom s dvojnasobnym zvacsenim.Bude 2. obraz 4nasobne tmavsi?Teda napr.
svetlost obrazu v 200ke pri 100X = svetlost v 400ke pri 200X?

doplnění úvodního dotazu
rozdíl mezi refraktorem a reflektorem po překročení velikosti výstupní pupily nad zorničkou je ten, že u reflektoru se "zvětší" % centrální stínění
ad světelnost
záleží na výstupní pupile = průměr objektivu v mm dělený zvětšením

Pochopil som to správne že pri zorničke 5mm sa refraktor 120/600 a 50mm okulárom(pupila 10mm,zorné pole 5°) bude správať ako refraktor 60/600(pupila 5mm, zorné pole 5°)? To znamená že získam väčšie zorné pole ale mám 4x menej svetla?

A pri reflektore bude pri väčšej pupile ako je velkosť zreničky vrhať sekundár tieň v strede zorného pola(resp. v polohe voči zrkadlu)?

Ano, tak to funguje a výsedek platí pro 60°o kulár s ohniskem 50 mm

Tento ďalekohľad sa potom pri 5mm zreničke správa ako 10mm keďže má v. pupilu 20mm ?

Omezující pupila je oko, 5mm, zvětšení je 2,1x, takže pro množství světla se to chová jako dalekohled s 10 mm vstupní aperturou.

aspius píše:Tento ďalekohľad sa potom pri 5mm zreničke správa ako 10mm keďže má v. pupilu 20mm ?

Toto je dalekohled Galileova typu, ten se chová jinak a tento výpočet nelze použít.

optický diagram Galilean telescope

poznámka 1 a 2:
Kasai WideBino28 2,3x40

A Review of the Vixen 2.1x42 Super Wide Constellation and Kasai Trading 2.3x40 Wide Field Binoculars

Ano, Galileiho dalekohled to má jinak, běžně se tohle u něj nepočítá. Ale výsledek , pokud jde o zisk, spočítaný z průměru oční pupily x zvětšení , odpovídá skutečnosti, t.j využívanému průměru vstupní apertury.
I z toho posledního odkazu to je tak:
Schopnost sbírání světla . V galilejském optickém systému se měří schopnost sbírání světla jako čtverec zvětšení. Například dalekohled 2.1x Vixen například shromažďuje (2.1) 2 = 4,41x tolik světla jako lidské oko. Při zohlednění 5% ztráty přenosu a provedení logaritmické přeměny na velikost poskytují tyto dalekohledy zvýšení asi 1,5 magnitud. Takže pokud vidíte na očích magnitudu 6,0 hvězd, můžete u Vixens vidět magnitudu 7,5 hvězd. Dalekohled Kasai s mírně vyšším zvětšením 2,3 x by měl teoreticky vykreslit obrázky o 20% jasnější než Vixens.

psali jsme si o tom zde:
viewtopic.php?f=29&t=12205&hilit=kuk%C3%A1tko&start=45
Sirius_758 uvádí i odkaz CN: https://www.cloudynights.com/topic/3995 ... try5118364
Kassai 2.3x40 používal člen Beda, šlo o přímý výrobek Kunmig United Optical, obdoba zde:
http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 18625.html