celooblohový monitor zjasnění objektů

robert · #1

Chci představit veřejnosti náš nový projekt - případné zkušenosti a rady budou vítány!
Mělo by jí o detekci náhlých zjasnění. Vybavení je naváděcí(pointační) refraktor 70/500 s kamerou WAT902, paralelně snímací Canon 350 s objektivem Sonnar 135/3,5 zorné pole cca 9x6 st.Canon samostatně ovládaný SW - pohyb pro 10 snímků po 9st.tedy záběr sekvence cca 90 st.To celé na paralaktice ovládané GOTO s možností nastavení několika(cca 15-ti) naváděcích hvězd pro posun snímání v DE(nutno dotvořit SW).Případná pointace pomocí TVG (nutno dotvořit SW pro automatické zapointování).Taktéž SW pro zpracování a vyhodnocení snímků je třeba zajistit.Pro ilustraci

MilAN · #2

S jak dlouhými expozicemi počítáš ? Není tam ten pointační dalekohled buď zbytečně velký nebo úplně zbytečný ?

robert · #3

Expozice až do 1 min.Nevím jak ta montáž bude chodit neb jsem ji stavěl ze dvou identických převodovek.Navíc by to mělo být částečně robotizované(takže na to navádění), tak aby se to trochu hlídalo.Další využití se plánuje s kamerou G2 na silnější proměnky.

MilAN · #4

Pro 1 minutovou expozici a ohnisko 135 mm určitě nepotřebuješ pointaci ani na velmi laciných montážích. To bych opravdu považoval za zbytečnou komplikaci . A pro kontrolu navádění si to neumím naprosto představit. Vzhledem k velikosti zorného pole musí stačit nejjednodušší řízení motorů i bez jakékoliv zpětné vazby.

robert · #5

Zkoušky ukáží co bude vše třeba.Montáž toto unese a refraktor se dá vždy odstranit.Spíš mně trápí ten SW na porovnání snímků a zjištění případných změn jasnosti.Bude to záležitost jednotlivých pixelů.S tímto objektivem vychází cca 9'x9' /pixel.

#6

Já mám strach, že to s nechlazeným, teplotně nestabilizovaným 350D vůbec nepůjde. Tedy že bude spousta falešných poplachů. Vím totiž, když fotím pomocí DSLR, kolik je tam náhodných "ulítnutých" pixelů, které se neodstraní pomoci dark-frame, a jak je dark závislý na teplotě. I pro účely jenom hezkých snímků je potřeba udržet shodu tak kolem +/-3 stupňů.

Další problém vidím v barevném senzoru. Sice to nebude záležitost jednoho pixelu (tak dobrý spot Sonnar zase nemá) Ale stejně při tomto ohnisku a optice dokáže být značná část energie ve spotu soustavy soustředěná do jednoho pixelu. A pokud to v jednom snímku padne do Bayerovy masky třeba na zelený pixel, a příště třeba na červený. je tam okamžitě ohromný rozdíl v signálu a povede to k falešnému poplachu. Nepomůže ani binning 2x2, protože i ve výsledném monochromatickém snímku bude záležet na tom, který pixel to trefilo Jdině to vědomně rozostřit alespoň tak přes 4 pixely, aby se efekt eliminoval. To ale povede k poklesu dosahu.

Podle mne je takováto aplikace zralá na chlazenou CCD kameru. Nechci ale malovat čerta na zeď, uvidíte sami.

robert · #7

Zaprvé jsem se překlepl v předcházející příspěvku.S objektivem 135 mm vychází samozřejmě 9"x9" /pixel.Tedy úhlových vteřin!
Uvědomuji si Martine, že se pohybuji na hraně,s biningem 2x2 tedy ne- jedině rozostřit jako v klasické fotometrii.Jak vlastně funguje ta fce monochromatického snímání volitelná přímo v 350?Je mi jasné třeba G2 by byla lepší,ale cena a pak menší čip.Nezkoušel někdo stabilizovat teplotně CANON, aby se daly vytvořit kvalitní darky-to by byla cesta.
Na sekvenci cca 1/2 oblohy mi vychází dle expozice tak 3 hodin,tzn. 2-4 snímky jednoho pole za noc.Ani ten SW na vyhodnocení nebude legrace.Jak to ti Japonci asi dělají-od nich jdou především hlášení o novách apod.?

#8

Úhlové minuty by mě ani nenapadly Předpokládal jsem vteřiny.

Mono snímání v 350D funguje pro náš účel nepoužitelně. Nejprve se provede normální interpolace do RGB a pak se obrázek převede vhodným zmixováním barevných kanalů na šedý. A poměrem kanálů se simulují různé fotografické filtry pro ČB fotografii.

RAW při nastaveném mono režimu je identický s barevným. Jenom má asi v hlavičce uvedeno, že bylo foceno v mono režimu, a Canoňácký (a možná i jiný) SW to pak zkonvertuje na mono obrázek. (nezkoušel jsem) Nicméně stejně DF se musí aplikovat ještě na úrovni RAW, před interpolací, takže je to úplně jedno.

robert · #9

Opravit jsem to musel ;D.
Hot pixely se při rozostření neprojeví?Rozloží se jas, ale k menšímu k zjasnění dojde?
Další cesta jak obejít hot pixely - objekt už na předešlém snímku byl a nyní zjasnil - ovšem většina objektů zjasňuje z oblasti pod 21 mag! Na zkušebním snímku při ISO1600,exp.5s vidím tak 12-13 mag.
Také mohu udělat koincidenci 2-3 snímků za sebou.Jak je to s výskytem pravděpodobnosti hotpix.v jednom místě při 2-3 snímcích?Co je pro hotpix. výhodnější nížší citlivost či kratší čas.Budu dělat zkušební darky,ale pokud se tím někdo zabýval ...

MilAN · #10

Myslím, že jsi velký optimista s dosahem tohoto objektivu . Kam myslíš, že se dostaneš při 1 min. expozici ? Ne meznou magnitudu, ale něco trochu spolehlivějšího. Kolik objektů zjasní pod 15.mag ? Pokud takové hladáš, pak O.K. Jinak vy to chtělo asi jinou optiku, snímač a potom ale asi i montáž.

#11

To si nějak nerozumíme. Hotpixely jsou ostré (1pixel) a stále na svém místě, a aplikace správného darkframe je nutností, která je odstraní, stejně jako se odsraní nerovnoměrný termální signál. Zbyde jen náhodný šum, tedy pokud dark odpovídá.

Kromě toho tam jsou ale jasné až saturované pixely, které vznikají a zase zanikají náhodně. V každém snímku obvykle nějaké objevím (ale to objevím i u CCD kamery). Pravděpodobně jde o zásahy senzoru kosmickými parsky, či nějaké nahodilé děje ve foťáku.

Velmi efektivní metoda eliminace těchto náhodných jevů a i "neodečtených" hotpixelů je pořízení 3 snímků, s malým posunem snímaného pole (stačí o několik pixelů), následně jejich automatická registrace a zprůměrování s vyloučením odchýlených hodnot (stačí medián). Vzhledem k tomu, že náhodný jev i hotpixel se pak promítne pokaždé na jinou část oblohy, skládáním se eliminuje. Nyní zbyde opravdu již je to, co přišlo z oblohy.

robert · #12

Dík -ještě hot pix. jsou závislé na teplotě?Tzn. při různých teplotách(+-jakých ?) se objevují různě?
No a ta metoda cos navrhl to řeší. Když udělám 3 snímky za sebou vždy! budou o nějaký pixel posunuté- 9"x9"(nepointovat?).Flaty bych měl dělat tak kolem 2000 ADU?Je tam hloubka 12 bit.Zkoušel jsem flat monochrom. a IRIS mi stejně ukazuje RGB různé hodnoty takže jsi měl pravdu.

#13

Hotpixely jsou samozřejmě teplotně závislé, chce to udržet tak +/-2 nejvýše 3 stupně, jenomže se to dělá špatně, teplota senzoru se mění za provozu, i v závislosti na době od zapnutí i v závislosti na okolní teplotě a ochlazování foťáku třeba větrem. Prostě mě se ideální sesouhlasení darků u DSLR téměř nikdy nepovedlo. Většinou jsem laboroval nějakým koeficientem, kterým jsem násobil dark-frame metodou pokus omyl, až to bylo nejlepší.

robert · #14

MMYS napsal :" Kromě toho tam jsou ale jasné až saturované pixely, které vznikají a zase zanikají náhodně. V každém snímku obvykle nějaké objevím (ale to objevím i u CCD kamery). Pravděpodobně jde o zásahy senzoru kosmickými paprsky, či nějaké nahodilé děje ve foťáku.

Velmi efektivní metoda eliminace těchto náhodných jevů a i "neodečtených" hotpixelů je pořízení 3 snímků, s malým posunem snímaného pole (stačí o několik pixelů), následně jejich automatická registrace a zprůměrování s vyloučením odchýlených hodnot (stačí medián). Vzhledem k tomu, že náhodný jev i hotpixel se pak promítne pokaždé na jinou část oblohy, skládáním se eliminuje. Nyní zbyde opravdu již je to, co přišlo z oblohy."
Dotaz : Martine, jakou funkcí např. v registaru provedu výše popsané zprůměrování s vyloučením odchýlených hodnot.Registrace je jasná, ale zatím se mi nedaří ze tří snímků stejné kompozice, z nichž na dvou jsou světelné stopy, vytvořit jediný bez těchto náhodných jevů.Díky za radu.

#15

Ano, to znám a běžně dělám při astrofotografii.

Je to funkce median, ale snímků musí být více, tři jsou evidentně málo, byť nevm proč, tři by měly na medián stačit. Naznám ale použitý algoritmus v registaru. Pro dva a tři ale bude fungovat funkce minimum.