Astronomické fórum

Kdysi vlastně jiná cesta jak zachytit detaily na planetě nebyla, protože fotografie mohla fungovat jen v extrémně dobrém seeingu. Samozřejmě mozek je hodně ošidná věc, dle posledních výzkumů se skládá obraz ze 70% z toho co mozek zná a 30% co oči vidí. Dnešní fotografie jsou skládány z desítek tisíc fotografií a jsou tam neuvěřitelné detaily oproti kresbě zkušenějšího pozorovatele, pokud je dobrý seeing. Kreslení je fajn na zdokonalení pozorovacích schopností a dokáže zachytit v mizerném seeingu i řadu detailů ve chvilkovém zklidnění atmosféry, takže zde je výhoda kresby. Dokážu si i představit pozorovatele, který už povrch planet zná tak dokonale, že ho dokáže nakreslit zpaměti, pak je ovšem otázka, co oči skutečně vidí a co tam dokreslí mozek.

Protože trochu planety čmárám, tak budu trochu oponovat. Jasně, mozek máme jeden a tak ho druhý kontrolovat nemůže. I když některý ženský tvrdí, že občas přemýšlíme tím druhým tam dole
Při zakreslování planet to určitě nefunguje tak, že 70% známe a 30% vidíme. Nějakých 70-80% je vidět dobře, nebo bez větších problémů a ověření je snadné. Zbytek už můžou být duchařiny a záleží kolik kdo si troufá je zakreslit. Ostatně když se pak kresba porovnává podle snímku, tak většina detailů sedí a je vidět, že nejsou vymyšlené.
Přece když budu každý den jezdit stejnou trasu a pak je najednou objížďka, tak taky nepojedu jako obvykle jen proto, že mozek zná cestu jako svoje boty. Oko musí být trénované na rozlišení právě toho detailu, té změny. A právě proto i když jsou jen 4 planety, nebo spíš jen 3 na kterých se dá změna pozorovat, tak to není nudné.

Pri kreslení Venuše (a tiež Jupiteru) sa údaj o "mozog pozná 70%" zrejme nemôže aplikovať, atmosféra planét je na to príliš premenná.

Já souhlasím s Psion. A už je to spíš případ pro psychologický výzkum.

Myslím, že pravda je obojí a jde jen o míru, která platí pro daného člověka a danou situaci. Zkušený pozorovatel svou zkušenost projevuje právě tím, že sice věří svým očím – mockrát se mi stalo, že jsem pozoroval něco, co bych daným dalekohledem vidět neměl, přesto jsem to ale viděl; nebyl jsem si ale jist, zda to není sugesce a teprve později jsem si to ověřil nezávisle – má ale dobře nastavenou hranici toho, co skutečně zakreslí, co považuje za spolehlivě viděné natolik, aby to definitivně zaznamenal. Někdy k takovým dubiosním věcem slouží i popisky u obrázku, průvodní text.

Beda píše:Podařený historický přehled pozorování planet nabízí Goldmanns Atlas der Planeten z r.1969. Chybí tam samozřejmě nejmodernější výzkumy, ale jako sbírka starých observací jedinečné ! Na křídovém papíru ve formátu 21x31cm . Ke koupi jen v antikvariátech, na př.: https://www.booklooker.de/B%C3%BCcher/1 ... hZP4m01ZZ0

Koupil jsem to původní vydání

https://www.amazon.de/Goldmanns-Atlas-P ... B0000BQBWS

Tak to jsi měl kliku, těch vydání z r.1969 už moc není, stále se k tomu vracím a žasnu !

To víš, mám rád původní staré věci a chystám si věci na důchod, ale chci to udělat podstatně dříve než Mirek Matoušek včera bylo skoro pozdě

Malé pokračování z vlákna ,,Mars,, na téma seeing a velikost dalekohledu. Nějak si nemůžu pomoct, ale mám pořád dojem, že refrák je tak nějak na seeing blbuvzdornější prostě méně háklivý. Myslím u stejných, nebo podobných průměrů objektivů. Když je použitelný seeing, tak při zvětšování zvětšení mi připadá, že v refráku se obraz horší pomaleji, než v Newtonu konkrétně 200mm. Asi částečně tím, že objektiv refráku byl oproti Dobsonu skoro ve výšce 2,5m nad zemí.
Při seeingu asi 7/10 až 8/10 Mars lehce plaval ve zvětšení 210x, ale při 320x to nebylo o moc horší. A zkusil jsem zvětšení v binu dokonce asi 460x (ale jen mono nemám dva7mm okuláry) a zhoršení obrazu bylo jen mírné. Dokonce ani moc neubylo detailů a hlavní albeda zůstala a dal se lépe rozlišit jejich tvar. Vlastě ani moc neubylo světlo a Mars se dal stále pozorovat. I když je takové pozorování zahranou, tak jistý potenciál tam je. Prosím začátečníky ať teď nečtou . Když si někdo koupí levný dalekohled za 2-4 tisíce, kde je doporučené zvětšení klidně i 350x, tak to tady uvádíme na pravou míru a doporučujeme max 120x. Já tady přitom mluvím o překročení zvětšení 2D. Přemýšlím nad okuláry 8mm do bina, což mi dá asi 400x u objektivu 172mm.
Tady to je ale trochu jiná situace, než u levného dalekohledu a nejde o nijak velké překročení 2D. Proběhlo několik pokusů a nic tak hrozného se neděje a naopak to může pomoct v pár případech.
Krom dvojhvězd to pomáhá vidět tvar albed na Marsu a je šance na albedo na Ganymedu. To jsem už pozoroval jako duchařinu zvětšením 341x kdysi dávno, když byl Jupiter vysoko na obloze. Taky je šance na menší jamky na Měsíci. Nejde o to, že bych to nutně potřeboval, ale to zkoušení limitů je docela zajímavé. Blbnutí zdar

Já teď mám období "koukálo refraktorem" nepochybuji o tom, že jsem kolimaci zrcadel (u mě SCT, MCT, DK, Newton i Rutten Maksutov) i díky Vám měl velmi přesnou. Ale refrák nemá zdvojené hrany kráterů, menší vliv chvění na fotku a mnohem vyšší kontrast a to nezanedbatelně! Moc se na pokračování s refrákem těším. I hvězdy se v něm jaksi jiskří a nedrolí. Ikdyž průměr dělá moc.

Martine máš ještě kvalitnější objektiv a tak můžeš i na větší zvětšení co oko a nervy při čekání na klidný seeing unesou .
Já si s achromátem tak vyskakovat nemůžu. Alespoň že průměr objektivu 172mm dá už celkem dostatek světla a dalekohled kolem 2D kreslí ještě celkem dobře. Jde jen o to využit max možností dalekohledu. Určitě je ale podstatné, jak dalekohled kreslí při 1,5 až asi 1,8D. Tam je ještě dostačující kontrast a je šance na největší procento detailů.

Taková zvětšení, tedy 2-3D používal a doporučoval Flammarion. Dokonce se tomu Flammarionovo zvětšení říká. Doporučoval to právě pro planetární pozorování. Nové detaily to samozřejmě nepřinese, za dobrých podmínek to ale člověku umožní dosažitelné detaily pozorovat pohodlněji.

Kresba Saturnu z Pic du Midi 60 cm refraktorem 27.4.1960 dává tušit možnosti dalekohledu této observatoře (obrázek z Goldmanns Atlas der Planeten z r.1969)

Jo, to je hodně detailní Saturn. Jen si řikám, že teď v době covidové takovej asi neseženu Musel tam být parádní seeing.

Pokud si dobre vzpominam tak timto refrakem byl pozorovan mesic jednu noc pri zvetsenim 1024x. Musel to byt zazitek a musel byt fantasticky seeing. MD