Astronomické fórum

A) Orion TS Newton 200/900 f/4.5, HILUX, 955,- Euro
B) GSO Newton 200/1000 f/5, 475,- Euro
Nemate nekdo prakticke zkusenosti s temito dalekohledy? Neumim odhadnout, do jake miry se celkove lepsi technicke provedeni dalekohledu Orion projevi pri vizualnim pozorovani. Hlavne mi jde o povrchovou upravu zrcadla HILUX. Cenovy rozdil je propastny, muzu ocekavat i propastny rozdil v kvalite pozorovaneho obrazu? Nebude za ty penize lepsi Schmidt-Newton s uzavrenym tubusem. Dekuji za radu.

Během přímého srovnání na Saturnu, MC 152/1900 mm od TS s OMC 140/2000mm s HILUX, OMC ukázal 3 Saturnovy měsíce ( TS pouze 1 ). Také Cassiniho dělení bylo výrazněji viditelné. Životnost provedení HILUX je asi 3? delší, výrobce udává min. 25 let. Z toho vyplývá, že ? 152 standart se ještě nevyrovná ? 140 HILUX, dle našeho porovnání. Radek.

No já nevím jaké byly podmínky při tom srovnání., ale já v SW 150/1800 s obyč. zrcadlem vidím min. čtyři až šest měsíců (podle podmínek a momentální vzdálenosti k planetě). Titan je vidět prakticky ve všem a nedovedu si představit, že bych v 150mm dalekohledu neviděl alespoň Rheu (Mag 9.7). To by ten dalekohled letěl do koše

I v refraktoru 80/560 vidím minimálně 3 měsíce.

Těch 10% vyšší reflexivity bych nepřeceňoval, rozdíl je stejný jako 5mm průměru navíc . Spíš bych očkával, že to zrcadlo od Orion Optics UK může mít vyšší přesnost optické plochy než běžné čínské zrcadlo.

Vzhledem k tomu, ze GSO jsou samy o sobe celkem dobre dalekohledy (v teto verzi i s Crayfordem, vetrakem...), rozdil v kvalite zobrazeni bych ocekaval spis maly, rozhodne ne propastny.

stork73 napsal: A) Cenovy rozdil je propastny, muzu ocekavat i propastny rozdil v kvalite pozorovaneho obrazu? .Odpověď zní podle mě jednoduše Ne. Zaměřil bych se spíše na volbu dobrých okulárů.

Jo, rozhodne kup radeji lepsi okulary a GSO. Orion ma o dost mensi svetelnost, to obraz urcite nevylepsi.

Výrábí Orion Anglie a garantovaná hodnota  Strehl je 0,9 / % odrazu vrstvy nejsou až tak důležitá jako přesnost povrchu - ten bude zpravidla u Orionu lepší než u GSO (i když podle členů Lunar sections - skutečně kvalita začíná u strehl 0,95)
více: http://www.obsessiontelescopes.com/optics/index.html (bohužel v angl.)

Janek8 napsal: Jo, rozhodne kup radeji lepsi okulary a GSO. Orion ma o dost mensi svetelnost, to obraz urcite nevylepsi.No pokud nechces fotit, tak na svetelnosti nezalezi. Naopak bych rek, ze tomu bude obracene, protoze s mensi svetelnosti budes mit na krajich zornyho pole mensi komu a tim kvalitnijsi obraz.

Orion je ale světelnější, Janek8 to píše dobře, obrazu to nepřidá, kor s levnými okuláry. jde asi o překlep.

Pak je to v poradku ;D

Dekuju za vsechny odpovedi, usetrene penize za Orion nasmeruju do okularu.

Rad bych rozsiril otazku, mozna mi usetrite dalsi penize. Mam stary newton 65/502mm ruske vyroby 1983. Je na azimutalni montazi. Pri vetsim zvetseni ztracim objekt ze zorneho pole, staci se vystridat u okularu a vinou nestability stojanu je objekt pryc.

Chtel jsem ten Orion, tedka uz vlastne GSO posadit na motorizovanou nem. para. montaz. Pripadalo mi to s GoTo funkci jako vrchol techniky. Teprve tedka jsem objevil Dobsonovu montaz. Pres prvotni pohrdani to ve mne vzbudilo obdiv z jednoduchosti reseni.

Jak je to s praktickou obsluhou Dobsona, budu zase honit objekty po obloze a neustale korigovat smer? Budu mit vubec cas na klidne pozorovani? Dekuju za vase prakticke zkusenosti s Dobsonem (motorika neni moje silna stranka).

Ovládání montáže u dalekohledu je otázka cviku . Dobson není jen jednoduchý konstrukčně, ale i jeho ovládání při vyhledávání objektů je podstatně jednodušší, nežli s paralaktickou montáží. Na rychlý přehled oblohy a "zametání" (když opominu triedr )je bezkonkurenční. Po chvíli cviku ti ani nebude dělat problém udržet nalezený objekt v zorném poli. Já tomu říkám, že na rozdíl od jiných dalekohledů se člověk při pozorování z dobsonem "mazlí" ;D.
Risben

Tak jsem nachystán na Měsíc; objednal jsem Orion - Anglie Newton 150/1600mm f/11:
http://www.teleskop-service.de/Orion/luxus.htm#150
angl.: http://www.telescope-service.com/OrionU ... sline.html
certifikát /interferogram na strehl >0,95, běžná přesnost lambda lepší než 1/20 vztaženo k RMS přesnost lepší než 1/8; sekundár 25mm =17% průměru, materiál méně roztažný než běžný pyrex; odrazná vrstva 96% (teoreticky jako-by o 2,5cm větší průměr než u jednoduché vrstvy s odrazem 81%) a 2" Crayford výtah.. Před koupí jsem trénoval vcházení do výtahu a z výtahu s trubicí od koberce - v nejhorším případě - výborný pásažník! Těším se...

Takovýhle dlouhoohniskový Newton jsem tady na fóru u nikoho neregistroval, všichni honí světelnost. Jsem zvědavý jaké pokoukání na planety a Měsíc s ním bude. Napiš někam na forum až ho vyzkoušíš, jaké to je ;D

NA 400-ce Dobsonu používám na Měsíc mimoosou clonu o průměru 155 mm - takže 155/2000 - lepší obraz neznám. Za velmi dobrého seeingu by to chtělo ještě větší průměr ,a to jak na Měsíc, tak na planety. Protože na plný otvor a s filtrem pro potlačení přebytku světla ještě rostou viditelné podrobnosti. Myslím, že v našich podmínkách by postačilo nějakých 250 mm, aby bylo rozlišení optiky úměrné tomu, co dovolí atmosféra. . Samozřejmě, při excelentních podmínkách lze využít i velké průměry.