Starý geodetický stativ
Napsal: 08. 07. 2026, 11:16
Dovolím si sem pro zajímavost vložit několik fotek starého geodetického stativu, který mi věnoval kolega. Našel ho při vyklízení sklepů v budově v Novém Městě na Moravě, kde údajně od šedesátých let minulého století sídlil radiotechnický a střelecký kroužek Svazarmu.
Dřevěné části byly lakovány oranžovou barvou, kovové khaki zelenou. Nemá na sobě žádný znak či nápis výrobce ani zkřížené vojenské mečíky. Nedokážu posoudit, zda je od Meopty a kdy by mohl být vyroben. Zatím se mi nepodařilo najít žádné smysluplné informace o tom, jaké stativy Meopta vůbec vyráběla.
Stativ nese silné stopy opotřebení od používání a letité uložení ve vlhkém sklepě mu také neprospělo. Na povolení jednoho z točítek stahovacích pásů nohou nepomohl ani uvolňovač závitů a bylo nutné použít pilku na železo. Točítka jsem proto nahradil novými.
Pertinaxové vložky v pantech pro otáčení nohou byly rozlomené, ale naštěstí jen na poloviny, takže se při opětovném skládání daly přesně vlepit k sobě.
Dřevěné části jsem po obroušení jemným smirkem natřel dvěma vrstvami lazury a lehce přestříkl bezbarvým lakem ve spreji. Na kovové části jsem použil šedý základní a matný černý sprej.
Závit 5/8“ jsem z upevňovacího točítka teodolitu odřízl a místo něj vlepil šroub M10 pro upevnění montáže typu Vixen GP.
Po zkušebním složení je na stativ utěšenější pohled. Dále mě čeká výroba rozpěr s odkládací miskou ala Berlebach mezi nohy a doladění drobných detailů - zkrácení točítek a některých šroubů, upevnění řemínku na svázání nohou apod.
Nejvíce mne při rozebírání zarazilo, jak složitě je takový „obyčejný“ geodetický stativ vyroben. Nevím, jestli všechny součástky byly původní od výroby, ale po započítání všech možných podložek, matiček, šroubků, vrutů a kovových i nekovových částí mi vyšlo celkem 113 dílů!
Dřevěné části byly lakovány oranžovou barvou, kovové khaki zelenou. Nemá na sobě žádný znak či nápis výrobce ani zkřížené vojenské mečíky. Nedokážu posoudit, zda je od Meopty a kdy by mohl být vyroben. Zatím se mi nepodařilo najít žádné smysluplné informace o tom, jaké stativy Meopta vůbec vyráběla.
Stativ nese silné stopy opotřebení od používání a letité uložení ve vlhkém sklepě mu také neprospělo. Na povolení jednoho z točítek stahovacích pásů nohou nepomohl ani uvolňovač závitů a bylo nutné použít pilku na železo. Točítka jsem proto nahradil novými.
Pertinaxové vložky v pantech pro otáčení nohou byly rozlomené, ale naštěstí jen na poloviny, takže se při opětovném skládání daly přesně vlepit k sobě.
Dřevěné části jsem po obroušení jemným smirkem natřel dvěma vrstvami lazury a lehce přestříkl bezbarvým lakem ve spreji. Na kovové části jsem použil šedý základní a matný černý sprej.
Závit 5/8“ jsem z upevňovacího točítka teodolitu odřízl a místo něj vlepil šroub M10 pro upevnění montáže typu Vixen GP.
Po zkušebním složení je na stativ utěšenější pohled. Dále mě čeká výroba rozpěr s odkládací miskou ala Berlebach mezi nohy a doladění drobných detailů - zkrácení točítek a některých šroubů, upevnění řemínku na svázání nohou apod.
Nejvíce mne při rozebírání zarazilo, jak složitě je takový „obyčejný“ geodetický stativ vyroben. Nevím, jestli všechny součástky byly původní od výroby, ale po započítání všech možných podložek, matiček, šroubků, vrutů a kovových i nekovových částí mi vyšlo celkem 113 dílů!