Astronomické fórum

Snad se vám nezavaří hlavy.
Uran je často lidmi vnímán jako nudná planeta, ale mě nenechává spát už pěkně dlouho.
Řeším několik záhad a nevím si už rady.
Má to několik rovin:
1 – Nevím, co Uran převrátilo. (oficiální verzi nemohu strávit)
2 – Nevím o kolik se převrátil a jestli se vůbec převrátil.
3 – Jestli se převrátil tak nevím, proč už se nepřevrací, respektive co toto převracení zase zastavilo. (taková rezonance ostatních planet je podle mě málo pravděpodobná)
4 – Nemůžu přijít na to jakým směrem se točil na začátku.

Uran jako káča: Když roztočíme káču na stole (já vím blbé srovnání ale jen demonstrace) a strčím do ní prstem jako simulace srážky s tělesem, tak se káča jen zavrtí a zase ustálí. – nepřevrátí se.
Uran jako gyroskop: Míč, který se točí má vlastnosti gyroskopu stejně jako ten náš Uran, a proto mám dojem, že by se to zase nepřevrátilo, kdybychom do toho drcly. Nevím, jak to simulovat slušně tady na zemi. - jak to nějak v našich domácích podmínkách ?

Uran je oficiálně překlopený o 98° (překlopení přes 90°) ale co když je překlopený o 262°?
Vemte si do ruky míček, a zkuste s ním otáčet a převracejte ho!!! Já už mám překroucenou ruku.
Když si vezmete míček a otočíte ho:
• Naklonění 98° → osa je „za“ kolmicí, takže v běžné definici je to retrográdní rotace.
• Naklonění 262° → osa je „před“ kolmicí, takže to vyjde jako prográdní rotace (stejná jako u většiny planet).
Tak jak je to s tím Uranem? Točí se obráceně nebo stejně jako sousedé jen je více převrácen?
Vím že v astronomii se drží konvence: pokud je náklon více jak 90°, říká se tomu retrográdní rotace, i když bychom to alternativně mohly popsat jako „262° a prográdní“.
Ptám se vlastně na to, jakou rotaci měl Uran před převrácením osy, tedy zda kdysi rotoval „správně“ (prográdně jako většina planet), a teprve pak se jeho osa „překlopila“, nebo zda od začátku rotoval „opačně“ (retrográdně).

Jinými slovy: samotný údaj „98°“ nám neřekne, jestli kdysi rotoval prográdně a pak se otočil „na bok“, nebo jestli se větším převrácením dostal rovnou do retrográdního stavu.
Nevíme, jestli se Uran před převrácením točil správně (prográdně) nebo opačně (retrográdně). Dnešní označení „retrográdní rotace“ je jen důsledek toho, že jeho osa leží na „špatné“ straně kolmé roviny oběhu.
Takže má úvaha o „98° vs. 262°“ přesně naráží na to, co je zatím záhada: historicky to mohlo být tak i tak.
A poslední věc: Pokud se převrátil nějak srážkou, nechápu, proč by se měla nově vzniklá rotace převracení zastavit. Pokud nebeské těleso roztočím už se převrací stále a potřebuji vyvinout přesně tu stejnou sílu (druhá srážka?) abych to znovu zastavil a stabilizoval a to ještě tu na opačnou stranu. Představte si to třeba názorně na rotačních pohybech vesmírné lodi.

Zeptám se: Je možné že by se Uran ve své současné podobě a rotaci nacházel už od samého začátku? Já vím že to zní divně ale vzhledem k výše uvedenému už řeším i tuhle verzi.

Já taky řeším problém sluneční soustavy, ale trochu jiný. Zajímá mě, jestli naše soustava vznikla z párově nestabilní supernovy, protože jinak by se někde v našem bezprostředním okolí měla nacházet neutronová hvězda, nebo černá díra. Přítomnost prvků jako je zlato, nebo platina ukazují, že původní hvězda musela mít výrazně větší hmotnost než naše Slunce, protože to takové prvky ve svém jádru vyrobit nedokáže. To, že tu po ní zbyla jen prachoplynová mlhovina je dost neobvyklé.

Ano, to je známý problém, který se věda zatím zoufale snaží vysvětlit hromadnými explozemi superhmotných hvězd v raném stádiu vesmíru. Ale takové objekty nemůžou vzniknout zase v řídnoucím vesmíru - a jsme zase u nepravděpodobného BB.
Vzdej se BB a začni od začátku. Kdo si splete první koflík už se pořádně nezapne.
Tvá záhada je lehce vysvětlitelná.
Vesmír nevznikl BB a tím mohly vzniknout těžké prvky.
BB tě uzavře do smyčky a akorát se ti kupí záhady. Tohle mě netrápí, nejsem fanda BB.
K tomu Uranu tě nic nenapadá?

Neřekl bych, že si něco vysvětlil, natož lehce. Vznik naší soustavy nijak s BB nesouvisí a důkazů o vznikajicích hvězdách z mlhovin po supernovách je dostatek. Ona ta fyzika zase úplně blbá není.
Tvůj Uranový problém leží mimo oblast mého zájmu , ale protože si téma nazval Záhady Sluneční soustavy, nikoli Záhada Sluneční soustavy, tak jsem si dovolil jednu záhadu přidat.

seestar píše: ↑18. 09. 2025, 18:12 Vznik naší soustavy nijak s BB nesouvisí a důkazů o vznikajicích hvězdách z mlhovin po supernovách je dostatek. Ona ta fyzika zase úplně blbá není.

Souvislost vidím.
K tomu aby vznikly takové mnohopočetné supermasivní hvězdy v mlhovinách potřebuješ jediné - vnější tlak (taková pozvolná imploze) a ten ti VT nedává - naopak VT ti jakékoliv úvahy o tlacích úplně rozkrádá a nabízí ti jen tu Explozi. Nic jiného ti nenabízí.
No vždyť posud sám:
Jak vznikají sýry?
Tak, že naléváme do mléka vodu?
Tvá supernova, neutronová hvězda má problém - nemůže vzniknout v tvé verzi.
Končím úvahy o VT za chvíli tu budeme řešit zase jen to . Chci naší milovanou sluneční soustavu.

Řekl bych, že mechanismus vzniku hvězdy je založen na gravitaci. Oblak plynu a prachu má gravitaci soustředěnou v těžišti a k němu je postupně hmota přitahována. Jelikož obvykle rotuje, rotace se dle zákona o zachování hybnosti zvyšuje, čímž dochází k separaci těžších prvků a ve středu zůstávají lehčí plyny jako je vodík a helium. Ty se pak postupně smršťují do koule, která se zmenšuje a zahřívá tak dlouho, až se zažehne termonukleární reakce a zrodí se hvězda. Tlak záření se vyrovná s gravitací a několik miliard let tu máme stabilní zdroj zelené energie.
Těžší prvky pak slouží jako stavební materiál pro planety, které vznikají stejným principem působení gravitace. BB k tomu opravdu nepotřebuji.

Ja vysvětlíš to helium. Ve Vesmíru ho je přes 20 procent. Jde to bez BB?

Helium je přece produktem hvězd první generace, které vznikaly pouze z vodíku.

seestar píše: ↑18. 09. 2025, 18:36 Řekl bych, že mechanismus vzniku hvězdy je založen na gravitaci. Oblak plynu a prachu má gravitaci soustředěnou v těžišti a k němu je postupně hmota přitahována. Jelikož obvykle rotuje, rotace se dle zákona o zachování hybnosti zvyšuje, čímž dochází k separaci těžších prvků a ve středu zůstávají lehčí plyny jako je vodík a helium. Ty se pak postupně smršťují do koule, která se zmenšuje a zahřívá tak dlouho, až se zažehne termonukleární reakce a zrodí se hvězda. Tlak záření se vyrovná s gravitací a několik miliard let tu máme stabilní zdroj zelené energie.
Těžší prvky pak slouží jako stavební materiál pro planety, které vznikají stejným principem působení gravitace. BB k tomu opravdu nepotřebuji.

Separace prvků při kolapsu: Nevzniká třídění na těžké ven/lehké dovnitř, vzniká protoplanetární disk s téměř stejným složením (H/He).

seestar píše: ↑18. 09. 2025, 19:13 Helium je přece produktem hvězd první generace, které vznikaly pouze z vodíku.

Tolik ho nemohly vytvořit. Helium4 muselo být už před prvními hvězdami.

Tak jak vznikl vesmír, gravitace, první hvězdy, prach, helium 4, proto disky, těžké kovy a podobně jsme si zde už hezky vysvětlili, tak už zbývá to poslední - TA ZÁHADA PLANETY URAN.
Věřím že to bude brnkačka.
Za odměnu dostanete další záhadu. Tentokrát od Neptunu.
Kdyžtak pánové jen občas jukněte na název vlákna. Ale nechci vyrušovat - až tady skončíte tak nezapomeňte zhasnout.