Analema a časová rovnice

[bflmpsvz]

Myslel jsem si, že chápu analemu a časovou rovnici, ale teď jsem zjistil, že mám nejasnost.
Analema nafocená v poledne je svislá. Časová rovnice ukazuje, že 4x do roka se pravý sluneční čas rovná střednímu, no prostě když budu na správném poledníku, tak mi sluneční hodiny ukážou to samé jako běžné hodiny. Když si na tu polední analemu namaluju svislou čáru, tak mi jí protne ve 4 bodech, což by měly být ty okamžiky, kdy je časová rovnice na nule.



Jenomže analema nafocená večer nebo ráno je skoro ležatá, svislou čarou tam dostanu jen 2 body. Ale časová rovnice zřejmě není závislá na tom, jestli je poledne nebo ne.



Tak co mi uniká? Kdych fotil slunce večer vždycky, když stín sloupu má pokaždé stejný směr, tak bych měl dostat během roku snímky slunce svisle nad sebou, nebo ne?

[MilAN]

Myslím, že uniká to,že přímku lze na sféře udělat jen v okamžiku, kdy jsme v rovině hlavní kružnice = v tomto případě v rovině poledníku. Navíc do toho snímku vstupuje to, že to je nějaká projekce sféry do roviny

[cieja]

Analema je jednoduše řečeno grafické ztvárnění časové rovnice - což je rozdíl mezi pravým a středním slunečním časem. Pokud bys dělal ze stejného stanoviště snímky Slunce v pravé poledne, získaš projekci místního poledníku. Jelikož se neřídíme pravým slunečním časem, ale středním slunečním časem, vytvoří se ti tato krásná osmička. Pokud do toho navíc zamotáš nesmyslný letní čas tak to celé pokazíš.
Ještě jednou: Slunce je v pravé poledne, toje ve 12 hodin pravého slunečního času přesně na místním poledníku. Ve 12 hodin středního slunečního času, což je korekce nerovnoměrného pohybu Slunce po obloze na rovnoměrný, se Slunce proti pravému slunčnímu časo předchází či zpožďuje, případně 4x do roka se shoduje.

[KpS]

Analema snímaná na poledníku 15E ve 12h SEČ je svislá osmička symetricky kolem svislého meridiánu, který prodloužený míří k Polárce. Kdybychom snímali Analemu ne v poledne, ale pravidelně o pár hodin jinak, její tvar se nezmění, jen se za těch pár hodin pootočí skoro stejně jako obloha. Jakoby ta osmička byla souhvězdí, které hvězdnou oblohu oběhne jednou za tropický rok. Její osa bude stále mířit na Polárku. Kdybychom Analemu snímali na pólu, zase bude její osa mířit na Polárku a tam bude osa té osmičky vždy svisle, jen jí nad obzorem bude půlka.

[Honza Ebr (honza42)]

Myslím, že uniká to,že přímku lze na sféře udělat jen v okamžiku, kdy jsme v rovině hlavní kružnice = v tomto případě v rovině poledníku. Navíc do toho snímku vstupuje to, že to je nějaká projekce sféry do roviny

Přímku - tedy hlavní kružnici - můžeme na sféře nakreslit kdekoliv (kadžým bodem jich prochází nekonečně mnoho). Jak správně píše KpS, jediný problém je v tom, že správná hlavní kružnice, na níž leží polohy středního slunce pro danou hodinu během roku, není "svislá" (tzn. procházející zenitem), ale je to kružnice konstantního hodinového úhlu (ekvivalent poledníku v rovníkových souřadnicích na obloze), která prochází severním pólem.

[MMys]

Ještě si to můžeš představit jinak. Foť Analemu kdykoli, třeba i v ten večer, ale z paralaktické montáže. S foťákem orientovaným stranami ve směru RA, DE. Pak bude stojatá vždy, a svislá čára bude pořád ve snímku svislá (protože prochází pólem).

Myslel jsem si, že chápu analemu a časovou rovnici, ale teď jsem zjistil, že mám nejasnost.
Analema nafocená v poledne je svislá. Časová rovnice ukazuje, že 4x do roka se pravý sluneční čas rovná střednímu, no prostě když budu na správném poledníku, tak mi sluneční hodiny ukážou to samé jako běžné hodiny. Když si na tu polední analemu namaluju svislou čáru, tak mi jí protne ve 4 bodech, což by měly být ty okamžiky, kdy je časová rovnice na nule.

Jenomže analema nafocená večer nebo ráno je skoro ležatá, svislou čarou tam dostanu jen 2 body. Ale časová rovnice zřejmě není závislá na tom, jestli je poledne nebo ne.



Tak co mi uniká? Kdych fotil slunce večer vždycky, když stín sloupu má pokaždé stejný směr, tak bych měl dostat během roku snímky slunce svisle nad sebou, nebo ne?