Astronomické fórum

g píše: ↑28. 11. 2024, 05:33 Ztráta odraznosti klesá díky mikro-znečištění nejrychleji v prvních třech letech. Časté mytí nepomáhá, spíše naopak (provádět až je nutné).
Nejrychleji se reflexe ztrácí první rok (pokles cca 3%), pak asi 1% ročně (v suchém a rel. čistém prostředí). Zrcadla jsou použitelná klidně i po 10 letech a déle. Údaj 5 let platil, pokud povrch nebyl opatřen ošetřením vrstvy, kterou už dlouhá léta všechny průmyslové výrobky mají. Reflexe po 5 letech je obvykle odhadovaná na 85-87%, po 10 letech cca 81-83% (ze vstupních 94%), samozřejmě při obvyklém používaní dalekohledu.
Správně profesionálně provedené pokovení je mnohem dražší než uváděné a není v CZ realizovatelné (PL, DE). U relativně malých zrcadel je lepší po ca 10 letech koupit nové a zde je finančně dostupné:
https://www.teleskop-express.de/en/gso- ... -f-5-18392

Jen poznámka, mikroprach i ostatní znečištění (vlhkost, přírodní mastnota) mají vliv i na optiku refraktoru, ten lze však lépe chránit a dopad velmi opatrného a zřídkavého čištění je výrazně nižší.

Bresser 150/750 má sekundár 55mm, dosah bude odpovídat cca 125-130mm refraktoru, kontrast pak cca 80-90mm APO (pozor APO refraktoru ne achromátu).
U světelnosti Newtona F5 někomu může vadit koma, přesnost kolimace je citlivější.
Od stolu se těžko posuzuje co vlastně chci - vyjet na nějaké setkání a do dalekohledů se podívat.

Mohl bych se zeptat, jak se přijde na to, že Newton o průměru primárního zrcadla 150mm a sekundárního 55mm odpovídá refraktoru 125-130mm? Když to přepočítám tak, že od plochy primáru odečtu plochu sekundáru a výsledný plošný obsah přepočítám na ekvivalentní průměr čočky bez zastínení, vyjde mi 139.6mm. A rovnou ještě přidám podobný dotaz, a sice jestli je možné přepočítávat podobně binar. Když mám binar s objektivy 82mm, je jejich celkový pološný obsah stejný, jako jednoho objektivu 116mm, tedy jestli takovým binarem vidím srovnatelně, jako refraktorem 116mm. Nebo je to úplně mimo a takto se přepočítávat nedá?

Plocha primáru mínus plocha sekundáru je správně, je však potřeba násobit reflexi primáru krát reflexe sekundáru a vydělit propustnosti APO dubletu a odtud teprve spočítat výsledný průměr:
https://sdilej.cz/30140670/newton.xlsx
Ohledně kontrastu jsem popisoval zde:
viewtopic.php?p=149195#p149195
V případě SD bina se obvykle uvádí přepočet cca 1,4x (týká se dosahu, ne rozlišení /zde jako mono) - fundovaně k tomu psal nejvíce Psion:
https://posec.astro.cz/index.php/clanky ... pozorovani

Bino SD82 jsem měl a považuji jej za skvělý přístroj na přehlídky oblohy, rozsáhlé mlhoviny a otevřenky. Měl jsem z něj na uvedené objekty lepší pohled než SD125 F7.8 nebo 6" F8; na planety (a také kulovky, planetárky apod.) byl slušný, ale na SD125 nebo 6"F8 už nestačil, překvapil však bojem se seeingem.

Považuji za své osobní optimum s ohledem na transportovatelnost mít:
- na otevřenky a široké pohledy bino SD70-SD82
- na Měsíc, planety, dvojhvězdy SD115-SD125
- na DSO 8"F6 dobson plnotubus

Jde-li jen o jeden univerzální přístroj, pak ve vysoké ceně jednoznačně dobře kolimovaný SD100 a v nízké ceně dobson SW 6" F8 (cenový střed mezi nimi by obstaral ED/SD-APO cca 4,5-5" cca F7-F8). Samozřejmě mým osobním pohledem a čistě vizuál.

Ještě k rozlišení, u bina SD82mm bude stejné jako u mono d=82mm. Nicméně se uvádí, že pro plné rozlišení je dostačující zvětšení 0,5D v praxi musí být zvětšení větší (zde individuálně). Mám však zkušenost, že bino mi velmi usnadní rozlišení a to už nehledě na lepší potlačení negativ seeingu.
Pročetl jsem mnoho článků k rozlišení, obvykle se dá říct, že pro APO lze uvádět rozlišovací schopnost až 116:D, zatímco pro reflektory vzhledem k mnoha vlivům je lépe počítat s 128:D (až někdy uváděno 138:D - např. u SC). Přesněji zde:
https://www.telescope-optics.net/telesc ... lution.htm

Ale asi nepatří do tohoto vlákna.

To g: Děkuji za obsáhlou odpověď, zase mám co číst a studovat.
To dvader: Ok, polepším se.