Kamery na Slunce v Ha

[MartinT]

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s kamerami pro focení slunce v Ha. Obecně na celodisky i detaily. Speciálně by mně zajímalo, zda budu muset rozšířit park mono kamer, nebo jestli něco slušného vyrazím z těch mých stávajících deep-space. Mám chlazené kamery s SVBONY s IMX533, ASI294MPro s IMX294, velkou QHY s IMX571 (ta už bude nepoužitelná - moc velký čip a moc těžká), planetární ASI678MC a guding kamerku ASI120M Mini.

Zdá se mi, že se především používajé kamery s IMX174 a IMX183, ale netuším, co udělá třeba ta 294M Pro s vhodným binováním a aplikací výřezu - tedy jestli dosáhnu potřebného frame rate a výsledku obdobného s IMX183.. A používá někdo ten čip IMX533 ? Geometricky i velikostí by se mi líbil a výsledky nevypadají beznadějně, akorát přes ten prach ze Sahary pořádně nezaostřím, tak nevím..

Díky, Martin

[MMys]

Já myslím že je to skoro jedno, velký senzor nevadí. V pohodě funguje i ASI1600 s 3/4" senzorem a jsem si jistý (soudě dle pokusů s měsícem) že by fungovala i fullframe s IMX 455. Když uděláš potřebný výřez, je framerate vysoké. A hlavně to nemusíš hnát na tak vysokou rychlost, jako teřba u Jupitera, kde hrozí že se pootočí. Kromě rychlých protuberancí a erupcí to není kritické. A tím že je dost světla, tak jse slušný poměr S/N a není poteřba skládat tak moc snímků (pokud není úplně šílený seeing).

Ona je to vlastně jen otázka vhodného biningu nebo naopak výřezu v součinnosti s optickým přizpůsobením velikosti kotouče (nebo detailu) tak, aby rozlišení na pixel bylo úměrné průměru optiky. V podstatě je rozumné, aby to bylo tak 2x převzorkované (tedy aby 2 pixely úhlově odpovídaly teoretickému rozlišení optiky). Pak to po zpracování videa a lehkém doostření vypadá velmi hezky.

[seestar]

Výběr sluneční kamery podmiňuje používaný teleskop. Na LS60 zvolím jinou kameru než na achromát 200mm. Jde o to, aby kamera byla optimálně vzorkovaná, na což jsou ideální kamery s více MP. Záleží taky na tom, jaký máš průměr blokačního filtru a kde je umístěný. Pokud máš kolimovaný etalon s BF na konci je výběr kamer velký. Od 432 až po 1600. Pokud máš BF20mm v telecentrickém svazku, jsi omezný úhlopříčkou kamery cca 16mm, pak to dost vinětuje. Výborné kamery jsou od PlayerOne. IMX432,429,nebo 533. Mají možnost chlazení přídavným větráčkem, což je v parném létě k nezaplacení. Nechlazené kamery, třeba ZWO, hodně trpí. Výborné jsou kamery Altair, které už větráček mají vestavěný. Hodně se používá IMX183M, která je dost univerzální a nahradí díky binningu tři běžné kamery.

[midars]

Používám ASI 1600MM ( pro chromosféru "pevně" spojen v sestavě s telecentrem, etalonem a tilt adapterem) a ASI1600MM Pro ( pro fotosféru s Herschel-LAC1). Mám to rozdělené proto, že jsem líný štelovat pokaždé ASI 1600MM tilt adapterem kvůli Newton kruhům. Takže pro fotosféru si "půjčuju" ASI1600MM Pro z DSO sestavy.
Kamerka ASI 432 se mi neosvědčila ( už si nepamatuju proč) - "dočasně" je použita v hledáčku.

Nepoužívám binning, protože HW binning sice zrychlil přenos, ale dost zhoršoval kvalitu obrazu a SW binning přenos neurychlí. Zrychlit pomůže ROI.
I v návodu :

The only advantage of hardware binning is faster fps. We recommend customer to use software binning if you don’t care speed.

[MMys]

on HW bining v CMOS kamerách není ve skutečnosti bining v pravém slova smyslu, tedy sloučení nábojů na elektronické úrovni a teprve potom digitalizace. Je pouze o zprůměrování nebo sečtení v senzoru, což je totožné s tím, co lze udělat v PC, takže opravdu jediný přínos je zrychlení přenosu obrazu. Proč by měl zhoršovat kvalitu obrazu ale netuším. Poměr S/N by se měl vylepšit stejně, jako když se to udělá offline v PC. Já na ASI1600 žádné zhoršení při biningu nepozoruju.

[MartinT]

Tak všem děkuji, to zní vcelku optimisticky pro stávající DSO kamery..

PS. Moje sestava na detaily má F30 (90mm F15) + blokáč s telecentrem 2x a pak 2 etalony, na plnodisk mám víc možností - 60mm Daystar s předřazenmým DERF a náklopným etalonem a pak klasický setup quarka s 4x barlow nebo ten telecentrický setup s přesunutím druhého etalonu dozadu. Nebo můžu tu konfiguraci z dlouhého refraktoru dát za FC60 F6.. Tj. kombinace jsou něco jako 60mm F12, 60mm F15 a 90mm F30..

[seestar]

Na tuhle kombinaci bych použil IMX429, 533, nebo 183.

[MartinT]

OK, zkusím poorovnat zapůjčený Altair 183M s IMX 533M a IMX294M ze stávajících DSO kamer. Pokud z toho vypadne něco jako srovnání, dám to sem..

Díky, M

[seestar]

Dokud nezískáš nějaké zkušenosti,abys věděl, na co je která kamera dobrá, bude problém i s tím srovnáváním. Je třeba si uvědomit, že na detaily Slunce je ideální rychlá kamera s čipem do 15mm, která má co nejvice FPS. Chvění vzduchu vyžaduje krátké expozice do 20 ms, takže pro málo světelné teleskopy s F30 a víc jsou ideální kamery IMX432,IMX174 a pod. IMX533 v BIN2, nebo IMX183 v BIN2-4. Velké APSC čipy budou vinětovat. 90/F30 dá dost málo světla a DSII s Quarkem má už dost velký útlum v H-alfě. Měl jsem půjčený 100/F15 a expozice jsem nedostal pod 40ms. Někdy je výhodnější použít samotný Quark při F45.
Na tvém místě bych hledal PlayerOne IMX432, nebo IMX429, případně IMX533. Mají tepelný most, dobře se chladí a jsou lehké. Jaký vliv má váha celého řetězce pochopíš v okamžiku, když zafouká vítr. 1.5m roura s třímetrovým ohniskem je něco úplně jiného než rychlé a krátké APO. Sluneční focení je úplně jiná záležitost než focení noční. Zkus si kamery půjčit a testuj, než najdeš tu pravou. Obvykle ale skončíš minimálně se dvěma, ne-li se třemi kamerami. Jen ta 183 je taková univerzální, i když ne ve všem ideální.

[Nascarphone]

Já mám Daystar Quark a používám na něm chlazenou ASI1600. Velikostí senzoru je to tak akorát, protože rohy jsou už stíněny. Celý senzor dá 23fps, což není špatné, když jsou podmínky dobré a lze tak využít prakticky celé natočené video. Mě se ovšem osvědčilo natáčet s oříznutím, kdy jsem měl vyšší rychlost a mohl využít lepší ostrosti na středu pole. Jelikož se chci podívat detailněji na Slunce a mám zakoupený 102/714 refraktor, tak jsem přemýšlel nad vhodnou kamerou a rozhodl se, že to nebudu řešit (zůstanu u 1600) a pak v bazaru prodával Martin Trojan chlazenou 174, tak jsem po ní skočil. Rozhodoval jsem se tehdy mezi 533 od Player One (43fps) a právě 174 (160fps).
ASI174 jsem zkoušel za chladného rána a bylo to katastrofální, nešlo zaostřit, ale díky rychlosti fps to potom ve zpracování nebyla taková katastrofa a to je ta velká výhoda. Natáčím rychlostí 5-10ms a zbytek dorovnám gainem. 102/714 jsem ještě netestoval, nemám filtr, tak zatím jen přes kukátko 50ED a celkový 1,5m ohnisko.

A.jpg (532.72 KiB) Zobrazeno 149 x

Jinak taky jako 1600 dělá kroužky, ale ne v takové míře jako 1600ka, jen jsem otočil kamerou a zmizely. Chlazení je určitě velká výhoda a v létě jsem chladil třeba jen na 10-15°C, aby se senzor netavil. Teď je v bazaru další chlazena 174 ... já bych ji mohl doporučit, ta rychlost je opojná, za ani ne 20s jsem měl natočené video o 3tis snímcích, což je můj standard. Skládám totiž obvykle nejlepších 300snímků a když chytnu 1-2s dobrého seeingu, tak to mám doma ... ale to platí pro mé podmínky a vybavení, někdo jiný to má jinak.