Astronomické fórum

S tím EAA souhlasím, ale někdo prostě rád kouká do okuláru a tohle je cesta jak vidět více. Obzvláště u velkého dobsona to asi dává smysl, protože nevím, jak by třeba moje 450 i když teď bude mít GoTo, zvládala několikasekundové expozice EAA. A cenově to dává taky smysl pokud si uvědomím, kolik by stál dobson, který mi ukáže proti té 450 DSO třeba o jednu nebo dvě magnitudy slabší a hvězdy o tři. Nemluvě o rozměrech a hmotnosti toho stroje.
Ale bude to jako se vším. Sto lidí, sto chutí. Stejně to děláme pro zábavu.

Já jsem se schválně díval na dosah na hvězdy v tom videu z 16" Dobsona, a nějak mě dosah na hvězdy do 13 mag neoslnil. Vizuálně jdu do 15,5-16. magnitudy, takže bych čekal více. A hlavně, spektrální rozsah té kamery je v infra daleko za hranice oka ( zrovna tak jako CCD a CMOS kamer, které používáme).
Ale jinak opravdu nějak nevidím zásadní rozdíl dívat se do elektronického okuláru nebo na monitor. Krom toho, že na tom monitoru je to příjemnější ale v obou případech se koukám na monitor

To bude Milane také tím, že na pozorování mlhovin používají různé typy H alfa filtrů, byť to u videí většinou nepíší. Pak mizí hodně hvězd a mlhovina je naopak vidět lépe.
Hezky je to vidět na tomhle videu od deváté minuty.
https://www.youtube.com/watch?v=Gq7szupCyb4

V našich končinách to má dost zásadní omezení v podobě světlé oblohy. Když je prostě jas objektu třeba 5% nad jasem oblohy, tak tomu tak bude i po vynásobení ve fotonásobiči. Tedy bez filtrů přínos nic moc (díval jsem se na oblohu jednou na MHV přes Kláru nebo něco podobného, a také jednou přes gen2.5 fotonásobič, se zeleným fosforem, který jsem měl na opravu). O něco Lépe to funguje s větším zvětšením na úhlově malé objekty. Hezky to funguje na mlhoviny přes úzkopásmový filtr, tam už je objekt vidět většinou hezky, nicméně nevypadá to jak ty prezentační obrázky, tam už je to vyfocené, byť jen několika-sekundovými expozicemi. Při reálném pohledu to hodně šumí (fotonový šum - prostě přicházející světlo ze slabých objektů je kvanotváno po fotonech, a to, že že to zesílíš o 4-6 řádů na tom nic nemění. To už pak ovlivňuje jen celkovou jasnost obrazu a intenzitu těch záblesků po jednotlivých fotonech (prostě to zrní víc . Samozřejmě na jasnějších objektech stačí nižší zisk, čímž se ten šum eliminuje.

Bohužel to není schopné akumulace, je to analogová záležitost v reálném čase, takže od šumu ze všeho nejvíc pomůže co nejsvětelnější optika, stejně jako při astrofotografii. Tenhle problém nelze nijak obejít, v okamžiku kdy je QE 100% už nelze noc víc dělat. A bohužel k Hyperstaru hlava strčit nejde.

Očekávám že další vývoj půjde do digitální podoby, kdy v tom zašuměném nočním videu bude nějaký chytrý algoritmus dělat totéž co mozek. Odstraňovat šum a "domýšlet" si hladký obraz. Důsledky pro astro-použití už asi někteří z nás co si hráli s různými AI software, znají

ale takhle hezky, jako je to na těch obrázcích v tom videu, to fakt v reálu nevypadá. Oproti nim to celkem výrazně šumí.

MMys píše: ↑26. 11. 2023, 21:39 Bohužel to není schopné akumulace, je to analogová záležitost v reálném čase, takže od šumu ze všeho nejvíc pomůže co nejsvětelnější optika, stejně jako při astrofotografii. Tenhle problém nelze nijak obejít, v okamžiku kdy je QE 100% už nelze noc víc dělat. A bohužel k Hyperstaru hlava strčit nejde.

Problém světelnosti objektivu se u NVD obchází použitím afokální projekce. Co tak sleduji, nejlépe se asi osvědčil 55mm Ploesl Televue, a pro tento účel k němu začali vyrábět konvertor který z něj po našroubování dělá 67mm.
Když vezmu jako příklad můj dalekohled, tak mi výsledná světelnost systému s tímto okulárem vychází 1,55.
26/(67/4)=f
Tedy ohnisková vzdálenost objektivu NVD / (ohnisko okuláru/f dalekohledu)=výsledné f systému.

Co me prekvapilo je uzke zdanlive zorne pole u OVNI: 40°.

To se mi zda opravdu malo pro pozorovani napr. mlhovin.

Zdroj: https://www.ovni-nightvision.com/en/blo ... i-m-ovni-b

No však je to pole zdánlivé. Skutečné FOV u toho příkladu z linku, je 0,65 stupně v primárním ohnisku a při použití afokální projekce s Televue 67mm nádherných 1,68 stupně u 400mm dobsona. Co chtít víc.
Já mám na vizuál maximální zorné pole 1 stupeň.

Na mlhoviny (Veil, N. America) mam bezne 3,5°.

S jakým dalekohledem?

Bude to prostě mrňavé. Malé AFOV s velkým TFOV znamená malé zvětšení (odhadem 24x), to je holt geometrie. Někomu to vadí, někomu ne. Na planety bych se 40° AFOV neměl problém, na DSO, a mlhoviny obzvlášť, se větší zdánlivé pole docela hodí. Tady je to nejspíš daň za tu technologii, kdyby to mělo mít 70-80° AFOV, bylo by to asi ještě o dost dražší.

PetrŠ píše: ↑27. 11. 2023, 08:52 S jakým dalekohledem?

ES MN-152

Ja pořád moc nerozumim o co víc tohle dokáže udělat, než normální kamera? S CMOSy už je vyčítání rychlé, takže ani pokud chcete pocit "reálného času", tak můžete dělat supr krátké expozice - ale narozdíl od tohohle si je taky můžete průběžně sčítat. Udělat displej, kterej bude vypadat jako okulár taky neni problém....

Pokud chapu sprave tak presne takto funguje "digitalni nocni videni", ktere stoji ~30k.

Nikde jsem se nedočetl, jaké je fyzické rozlišení OVNI . To znamená, jaké detaily je potom možné očekávat při vizuálním pozorování nebo snímání kamerou.