Doporučené pozorovací techniky slabých objektů
Napsal: 16. 10. 2023, 23:20
Když už tu byly nakousnuty pozorovací techniky, mohli bychom nějaké probrat. Moderátor nás může později přesunout. Zde dávám seznam pár spolehlivých tipů, na které jsem si teď vzpoměl. Snad se to bude někomu hodit.
Slabé galaxie, detaily ve velkých galaxiích: Vysoké zvětšení. Snažit se koukat bočním pohledem na stěží viditelné hvězdy blízko očekávané pozice galaxie. Slabá galaxie v hustém hvězdném poli je bez šance.
Drobné planetární mlhoviny, mlhoviny obklopující hvězdy: Porovnat s okolními hvězdami.
Mlhoviny, okraje rozsáhlých galaxií (M31, M33, ...): Zviditelní se při pohybu dalekohledem. Zvýrazňují se struktury kolmé na směr pohybu. Pro potvrzení je nutné pohybovat dvěma kolmými směry. Porovnávat různé oblasti viditelné v zorném poli a všímat si, která je jasnější. Přejíždět mlhovinu dalekohledem. Pokud je velká, vidíme, jak se pole v okuláru postupně rozsvěcí. Tak zjistíme okraje mlhoviny.
Velké objekty: V různých zvětšeních se zviditelní různé detaily. Nebát se vysokých zvětšení. Vypozorované detaily kreslit do vytištěných hvězdných map (zakreslovat hvězdy ručně bere čas).
Kalibrace/rozcvičení oka: Začínat s jasnými objekty, pokračovat slabými. Je nutné se rozkoukat na začátku sezony a také na začátku každé noci. Používám mlhoviny Severní Amerika a Pelikán. Pro pozorování galaxií se rozcvičit na nich.
Při pozorování na paralaktické montáži jsou někdy některé objekty vidět podstatně lépe po proložení montáže.
Kdo má tendenci při soustředění zadržovat dech, musí dbát, aby pořádně dýchal.
Obrovsky důležitá je dobrá nálada a pohodlí při pozorování. Dost jíst, pít teplé, dávat si přestávky. Střídat lehké a těžké objekty. Pokud nás zmáhá spaní, klidně si i v půli noci dát dvacet. I chvíle spaní pomůže hodně. Proti zimě a únavě bojovat cvičením.
Někdy začne obraz v okuláru jakoby blikat. Jev se vyskytuje hlavně u slabých objektů, kde může být velmi rušivý až nepříjemný. Je to dáno buď nedostatečným dýchaním, nebo protože každé oko dostává jiný vjem. V druhém případě je nutné se chvíli na něco zřetelně viditelného (okolní osvětlené pozemní objekty nebo obloha) dívat oběma očima.
Pokud si potřebuji posvítit (do map, hledám spadlou tužku, koukám na obrazovku při focení, ...) zavřu pozorovací oko a dívám se druhým.
Pokud je u sledovaného objektu jasná hvězda, držet ji v zorném poli (např. mlhoviny u Gamma Cas).
Jak vidět Koňskou hlavu na paralaktické montáži: dát dalekohled na západní stranu montáže, zvětšení 75x, dívat se přímým pohledem na "mlhavou hvězdu" (mlhovina NGC 2023). Hlava je vyskakuje bočním pohledem jako tmavá skvrnka.
Zajímavé jsou dvojice galaxií. Ač se jeví bez struktury, při pozorování páru můžeme ocenit rozdíly v koncentraci, jasnosti, elipticitě, ....
Páska přes oko byla zmíněna. Ta ale neřeší boční světlo kolem pozorovacího oka. Já mám závěs kolem celé hlavy. Je to připevněné na hlavu gumičkou jako čelenka. Závěs obepíná celou hlavu kromě nosu a pozorovacího oka. Kolem něj stíním boční světlo jakýmsi kšiltem z načerněného kartonu.
Slabé galaxie, detaily ve velkých galaxiích: Vysoké zvětšení. Snažit se koukat bočním pohledem na stěží viditelné hvězdy blízko očekávané pozice galaxie. Slabá galaxie v hustém hvězdném poli je bez šance.
Drobné planetární mlhoviny, mlhoviny obklopující hvězdy: Porovnat s okolními hvězdami.
Mlhoviny, okraje rozsáhlých galaxií (M31, M33, ...): Zviditelní se při pohybu dalekohledem. Zvýrazňují se struktury kolmé na směr pohybu. Pro potvrzení je nutné pohybovat dvěma kolmými směry. Porovnávat různé oblasti viditelné v zorném poli a všímat si, která je jasnější. Přejíždět mlhovinu dalekohledem. Pokud je velká, vidíme, jak se pole v okuláru postupně rozsvěcí. Tak zjistíme okraje mlhoviny.
Velké objekty: V různých zvětšeních se zviditelní různé detaily. Nebát se vysokých zvětšení. Vypozorované detaily kreslit do vytištěných hvězdných map (zakreslovat hvězdy ručně bere čas).
Kalibrace/rozcvičení oka: Začínat s jasnými objekty, pokračovat slabými. Je nutné se rozkoukat na začátku sezony a také na začátku každé noci. Používám mlhoviny Severní Amerika a Pelikán. Pro pozorování galaxií se rozcvičit na nich.
Při pozorování na paralaktické montáži jsou někdy některé objekty vidět podstatně lépe po proložení montáže.
Kdo má tendenci při soustředění zadržovat dech, musí dbát, aby pořádně dýchal.
Obrovsky důležitá je dobrá nálada a pohodlí při pozorování. Dost jíst, pít teplé, dávat si přestávky. Střídat lehké a těžké objekty. Pokud nás zmáhá spaní, klidně si i v půli noci dát dvacet. I chvíle spaní pomůže hodně. Proti zimě a únavě bojovat cvičením.
Někdy začne obraz v okuláru jakoby blikat. Jev se vyskytuje hlavně u slabých objektů, kde může být velmi rušivý až nepříjemný. Je to dáno buď nedostatečným dýchaním, nebo protože každé oko dostává jiný vjem. V druhém případě je nutné se chvíli na něco zřetelně viditelného (okolní osvětlené pozemní objekty nebo obloha) dívat oběma očima.
Pokud si potřebuji posvítit (do map, hledám spadlou tužku, koukám na obrazovku při focení, ...) zavřu pozorovací oko a dívám se druhým.
Pokud je u sledovaného objektu jasná hvězda, držet ji v zorném poli (např. mlhoviny u Gamma Cas).
Jak vidět Koňskou hlavu na paralaktické montáži: dát dalekohled na západní stranu montáže, zvětšení 75x, dívat se přímým pohledem na "mlhavou hvězdu" (mlhovina NGC 2023). Hlava je vyskakuje bočním pohledem jako tmavá skvrnka.
Zajímavé jsou dvojice galaxií. Ač se jeví bez struktury, při pozorování páru můžeme ocenit rozdíly v koncentraci, jasnosti, elipticitě, ....
Páska přes oko byla zmíněna. Ta ale neřeší boční světlo kolem pozorovacího oka. Já mám závěs kolem celé hlavy. Je to připevněné na hlavu gumičkou jako čelenka. Závěs obepíná celou hlavu kromě nosu a pozorovacího oka. Kolem něj stíním boční světlo jakýmsi kšiltem z načerněného kartonu.