SW 120/900 zvětšení 738x

[MilAN]

Právě proto jsem se ptal autora. Spektroskopické složky nepadají v úvahu a ani ty teoreticky patřící k soustavě, které mají separaci v desítkách arcsec.
Nakonec, vizuální pozorování vícenásobných hvězd bylo dříve doménou i profesionálních astronomů s dalekohledy několikrát větším průměrem než 120 mm, a o žádné takové složce není nikde zmínka.

[fanda55]

to:astar: Stoprocentně souhlasím. Nemám nejmenší důvod s tímto teoretickým a z fyzikálního hlediska naprosto správným vysvětlením polemizovat.
Faktem ovšem je, že jsem skutečně při tom brutálním zvětšení 738x, viděl zřetelný rozdíl v "kulatosti" složky Epsilon 1 Lyrae, jejíž kulatost deformovala, dle placené verze Stellaria PLUS , její těsná složka Epsilon 1 Lyrae A, zatím co její vzdálenější složka Epsilon 1 Lyrae B byla dokonalá
kulička. Tedy bez sebemenšího náznaku šišatosti nebo jakékoliv nesymetričnosti. Nesymetričnost u té hlavní složky, tedy Epsilon 1 Lyrae, byla natolik
zřejmá, že šlo bez problému určit poziční úhel u této velmi těsné dvojice. Opravdu nemám důvod si to vymýšlet. Viděl jsem zřetelně to, co jsem viděl.
Nemám k dispozici nic jiného, (pominu-li Hviezdny atlas k malým ďalekohledom od Viziho), z čeho bych čerpal údaje o vesmírných objektech, než
zaplacenou rozšířenou verzi Stellarium PLUS. A v ní jsou skutečně obě dvojhvězdy - Epsilon 1 Lyrae a Epsilon 2 Lyrae, vlastně trojhvězdy !
Stellarium PLUS uvádí : Epsilon 1 Lyrae/4,72Mag, (ve slovním popisu ale píší 5,06Mag), a Epsilon 1 Lyrae B/ 6 Mag, (ve slovním popisu je uvedeno
6,02 Mag). No a u té velmi těsné složky Epsilon 1 Lyrae A je 4,94 Mag.
A u druhé dvojhvězdy, vlastně také trojhvězdy - Epsilon 2 Lyrae se složkami A a B Stellarium ukazuje 4,63Mag, 5,19Mag a 5,38Mag.
Popravdě to zvětšení cca 738x jsem smysluplně mohl použít poprvé za té noci minulou neděli. Do té doby, kdykoliv jsem to jen tak z legrace zkusil, tak to na dvojhvězdě vykouzlilo ne dvě kuličky, ale dva zcela rozmázlé nepoužitelné fleky, utopené v silné auře v pozadí těch fleků. No ale když to
obloha dovolí, tak jde evidentně s dobrým dalekohledem jít i přes 6 D.

[mike]

Stellarium PLUS uvádí : Epsilon 1 Lyrae/4,72Mag, (ve slovním popisu ale píší 5,06Mag), a Epsilon 1 Lyrae B/ 6 Mag, (ve slovním popisu je uvedeno
6,02 Mag). No a u té velmi těsné složky Epsilon 1 Lyrae A je 4,94 Mag.

Nechce se mi to teď počítat, ale není jednodušší vysvětlení, že 4.72m je zdánlivá jasnost té dvojice A+B, zatímco 4.94m je jasnost samotné A? Ono by to dávalo i větší smysl.

[MilAN]

Schválně jsem sem dal odkaz na oficiální katalog systému Epsilon Lyr1 i s označením složek. Žádná složka pod názvem epsilon 1 této vícenásobné hvězdy není, je to naopak souhrnný název této skupiny, a ani v tom katalogu není žádná další složka ( kromě A a B) s podobnou jasností ani vzdáleností, kterou uvádíš. Můžeš sem dát snímek obrazovky ( stačí jen výřez) ze Stellaria,kde to je vše uvedeno?.
P.S.: pokud je někde uvedena jasnost epsilon Lyr 1, je to souhrnná jasnost celého systému

[fanda55]

to:g křížek11
to:MilAN křížek 13 Viz můj příspěvek : křížek 17 - z čeho čerpám.
Pro "g" Jsem si jistý že chyba v zobrazení nebyla způsobena ani zoom okulárem SV bony, (kreslí snad ještě lépe než zoom 8 - 24 mm Baader Hyperion
Mark IV a ten barlow byl k němu náležící. Tedy jakási kvalita by tam být měla.. Kontrola na hvězdu přibližně stejného jasu probíhala při daném
pozorování automaticky. Tak jak jsem napsal - ta druhá složka byla zcela zřetelně kulatá, kdežto hlavní složka byla ve tvaru oválku prostředkem
zúženého. Zkreslení "rozpraskem" kolem hvězdy velmi dobře znám a vím, jak snadno lze vidět u hvězdy falešnou hvězdu tam, kde nic není.
V mnou popisovaném případě o toto rozhodně nešlo. Obraz byl naprosto zřetelný a deformita, tak jak jsem ji popsal výše, byla jednoznačná.
Nic víc k tomu již dodat nemůžu. Odkud čerpám údaje jsem napsal - Stellarium PLUS - a tam jsou skutečně zobrazeny při roztáhnutí obrazu ,
(jedna úhlová vteřina až na 15 cm), tři hvězdy a to jak u složky Epsilon 1 , tak u složky Epsilon 2 Lyry.

[fanda55]

to:MiLAN křížek 1í
Milane .Rádbych dal snímek obrazovky ze Stellária PLUS, odkud čerpám, ale neumím to. Už jsem zkoušel dát nějakou fotku na Astrofórum, ale
nepodařilo se mně to .V této oblasti opravdu nejsem zručný
Máte-li někdo nainstalovaný program v tabletu nebo na mobilu Stellarium PLUS, dejte prosím tu fotku Epsilon 1 a 2 Lyry na tento blog za mě.
Já nemám jinou možnost, než čerpat z tohoto zdroje. A angličtinou jsem nepolíben, takže lovit v těchto zdrojích ani moc nezkouším.

[MilAN]

Mě jen zajímá, kde je uvedena hodnota separace mezi složkami 0,35" a mezi kterými

[Psion]

Co jsem četl na wiki, tak celá soustava hvězd má 4 jasné hvězdy a zbytek je tak slabý, že je těžko může někdo vidět vedle jasné hvězdy. Nedávný interferometrický společník Ca-Cb 0,1" (tedy objevený interferometricky). Tedy pán měl opravdu jen UFO úkaz.

Multiple star components

A 5.15
B 6.10
C 5.25
D 5.38
E 11.71
F 11.2
G 13.83
H 13.22
I 10.43

[fanda55]

to" MiLAN křížek 22
Milane. Tento údaj je nutno brát s opravdu velkou rezervou ! Není nikde uveden. Změřil jsem ho z rozteče mezi hvězdami ve Stellariu a podělil vzdáleností roztaženého - zvětšeného obrazu jedné úhlové vteřiny. U některých dvojhvězd takto zjištěný údaj sedí, ale u jiných zase nesedí vůbec.
Tedy s uváděnými parametry . Jiný způsob nemám. Kéž bych to uměl lépe s počítačem a mobilem. Dal bych sem tu fotku.

[fanda55]

Pro všechny.
V tom Stellariu PLUS si museli u každé ze dvou dvojhvězd tu třetí hvězdu vymyslet. Pochopil bych, kdyby se do dané soustavy promítala úhlově
blízká hvězda.. Ale ona ta třetí je zhruba stejně jasná a je i označená - značení tam je: Epsilon 1 Lyrae,(to je ta hlavní), Epsilon 1 Lyrae A, (toje ta
těsná) a Epsilon 1 Lyrae B. No a potom tam je obdobně značená druhá dvojhvězda - Epsilon 2Lyrae, Epsilon 2 Lyrae A a Epsilon 2 Lyrae B !!!
Takže když se tímto řídím nebo z tohoto zdroje čerpám, můžu tu být lehce za blbce

[MilAN]

Pokud se hvězdy v PC planetáriích vykreslují z více katalogů,, tak v určitém rozmezí se tam objevují třeba z obou ( (minimálně na 3 PC planetáriích se mi to stávalo zcela určitě)
Takže předpokládám, že z toho obecného seznamu tam je epsilon 1 a epsilon 2 a z katalogu dvojhvězd se tam pak klidně vedle epsilon 1 objeví i současně epsilon 1A a epsilon 1B. Tím bych to z mé strany zakončil - žádné rozlišení 0,35" a žádná jiná hvězda než epsilon 1a a 1B. Žádné zázračné rozlišení ani zvětšení. Udávaná jasnost složky epsilon 1 je součtem jasností epsilon 1A a epsilon 1B.(záleží jen na tom, z jakého katalogu zrovna čerpáme. )

[MiniMistr]

Přesně jak píše Milan.
Já věřím knihám a katalogům v papírové formě, nehledě na to, že se v mapách a knihách rád přehrabuju.
PC planetária jsou hezká, ale ne bezchybná. Už jsem myslel že budu muset Epsilonky pozorovat 400-kou ve které jsou vidět dost blbě
Petr

[stmare]

No ale ty papírové mapy mají původ v digitálních datech. Takže jde spíš o to, jak kdo dobře ta digitální data vytváří, ať už si je přebírají odkudkoliv.
Samotný papír nic nezlepšuje.

[MiniMistr]

V papírových mapách nemůže dojít ke kolizi stejných hvězd o které píše Milan.
Tak jsem to myslel.

[David1]

Ja si myslim, ze Stellarium to ukazuje trochu zmätocne. Epsylon1 Lyrae je tu uvedena ako suhrnna pre Eps1A a Eps1B a su v mape Stellaria znazornene dost nestastne tesne vedla seba. Vychádzam z uvedenych spektralnych tried, kde pri Eps1 sú uvedené spektrálne triedy obidvoch clenov a pri Eps1A a Eps1B je uvedena len spektralna trieda danej hviezdy. Cize ked si nazoomujem Eps1 Lyr, tak tam vidno 3 hviezdy. No a teraz neviem, ci ma niekto vobec pochopi.