Astronomické fórum

Ale to je úplně jedno jaký je vrchový úhel , rozhodující je kolik fontů sebere to zrcadlo a to je to co se nasnímá . Průměrný jas je průměrný jas . Magnituda se počítá kolik fotonů se účastnilo zobrazení .
Na zrcadlo 60cm dopadne od hvězdy 16,5m cca 50000 fotonů za sec (nepočítám ztráty). Za 33 mcec (perioda) je to jen 1660 fotonů a to je na hranici zobrazení vůči šumu. Ať bude puls jakkoliv dlouhý víc fotonu v něm nebude . Pak je to jen na poměru délky pulsu k délce periody a podle toho bude zvýšena jasnost. Vůbec není nutné znát jas v minimu . To jsem nepřímo naznačil ve své úvaze .

To co sem dal Venca potvrzuje moji domněnku zpracování více snímků pro jeden interval msec .
Sám ale připouští , že by to mohlo fungovat i bez skládání .

Trochu se v těch myšlenkách asi míjíme.
Normální hvězda, ke které počítáš 16,5 mag vyzáří za každých u 33 ms opravdu těch 166o fotonů. A zrovna tak to bude u toho pulsaru. Jenže u expozice 2 ms ta hvězda vyzáří 1/16 z těch 1660 = cca 100 fotonů, kdežto ten pulsar může vyzářit klidně i těch 1660 fotnů v jedné 2ms expozici, bude-li mít tak krátký záblesk . Takže na jednom z těch dílčích snímků se může pulsar jevit o 3 mag jasnější než srovnávací hvězda 16,5 magnitudy.
A při našem normálním focení budou stejně jasné.

Doplnění : Udělal jsem si prográmek na zachytávání obrazu a z toho presentovaného videa a záblesk trvá cca 4 msec , tedy 33 /4 = 8,2x vyší jas , pak tedy jasnost záblesku je 14.3 m. Podobné jsem již psal ve své úvaze v příspěvku č.283 . Víc už není co řešit .

Jasně při delší expozici než 33 msec se jeví jako hvězda 16,5m.

astar píše: , pak tedy jasnost záblesku je 14.3 m. Podobné jsem již psal ve své úvaze v příspěvku č.283 . .

Jo, ale s tím já od začátku souhlasím ( nějakou desetinu mag. +/- můžeme zanedbat.)

nosuh : Diky moc, hodne jsem dumal jak to mohl udelat, toto je skvele. Docela mne dostalo, ze jej oslnovala mlhovina.

Chtel bych se zeptat, ta QHY-174M-GPS dava cas do obrazu ne do nejakeho typu EXIFu ze musel hledat vhodne OCR ?

Do obrazu dává čas snímací program, ( kde to lze navolit). Video ani SER neukládá EXIF k jednotlivým snímkům.

Včera po dlouhé době jasno, tak jsem testoval nový OrionSPX250.
Qhy183M,SW EQ6-R, bin2x2, pouze 5x300s Ha a 1x300s OIII na obarvení

download/file.php?mode=view&id=15966

astar píše:Doplnění : Udělal jsem si prográmek na zachytávání obrazu a z toho presentovaného videa a záblesk trvá cca 4 msec , tedy 33 /4 = 8,2x vyší jas , pak tedy jasnost záblesku je 14.3 m. Podobné jsem již psal ve své úvaze v příspěvku č.283 . Víc už není co řešit .

Jasně při delší expozici než 33 msec se jeví jako hvězda 16,5m.

Na PSR B0531+21 se chystám s 20 cm Newtonem a s Atikem 16IC. Napadlo mě to už kdysi dávno, když jsem M1 poprvé fotil a je to jen ta první myšlenka. Momentálně je ale kvůli jiným pracem projekt on the back burner, jak krásně říkají Angličané.

Mám naplánovanou lehoučkou (aby se to nechvělo) rotující clonku s otvory, umístěnou před senzorem, rotace je odvozená z přesné kmitočtové základny. Při nastavení vhodného poměru rychlosti rotace clonky a periody Krabího pulsaru bych mohl použít delší integraci v čase. Sice by blikání vzniklé fázovou superpozicí pozice clonky a okamžité jasnosti Krabího pulsaru bylo pomalejší, ale matematicky ho zrychlit klidně až na reálnou periodu by nemusel být problém.

A mohl bych tím periodu PSR B0531+21 i poměrně přesně změřit.

MaG píše:Mě překvapuje, že ten pulsar vůbec bliká i v pásmech kolem viditelného světla. Předpokládám, že tohle udělátko jen zesiluje světlo?

Spektrum blikanců PSR B0531+21 sahá od rádiových kmitočtů až po gama záření, světlo je svými vlnovými délkami mezi těmito hranicemi.

Jen chci říct, že možná není potřeba poměrně drahý a technologicky velmi zajímavý zesilovač světla, ale stačí něco podobného jako Nipkowův kotouč z roku 1884.

KDan: to je moc zajímavý způsob, jsem zvedav zda se zadaří.

KDan, zajímalo by mne jak chceš sesynchronizovat rotaci s periodou pulsaru ? To asi bude pokus omyl, že ? Musíš vyřešit načasování mezery aby se otevření krylo s pulsem. Pak udělat zhruba dalších 8 sérii, kdy pulsar nevíti a pak složit jako video. Jinak by to nemělo význam ,mít jen ten pulz.
Jsem docela zvědav , jak se ti to povede.

Podle mě stačí nepatrně změnit frekvenci (oproti frkvenci pulsaru) exponování rotačním diskem na jednotlivé snímky dlouhou expozicí a pak dojde k tomu, že se budeš postupně posouvat po křivce. A pro výsledek pak složíš ty snímky, které vznikají v okolí maxima.

Jo zas jen domněnky odhady ,mně zajímá jak to provede DKan. Bude to asi jak sem napsal, musí se to nahledat , tedy pokus omyl . Jen tak mimochodem , pokud nebude na jednom snímku pulz patrný, malý průměr , tak to hledání bude dost problematické. Tak se necháme překvapit jak se stím popere.

O. K.
Někdo ty domněnky psát může, u druhého to je problém, pokud zrovna nesouzní s tím prvním

Celkom nerozumiem, z akého dôvodu by to mali byť domnienky. V podstate je to rovnaká metóda, ako sa používa na meranie otáčok stroboskopom. Ak už niekto také niečo robil, tak si vie celkom dobre predstaviť, ako to funguje.