Stellarium

[juh]

Ja by som to videl tak že:
1. Zastaviť čas (stopnúť ho)
2. Skryť horizont (terén), musí byť vidieť aj obloha pod horizontom
3. Vycentrovať mapu na nejaký objekt čo najbižšie k severu (napr. na Polárku), buď vyhľadaním daného objektu, alebo si ho označiť kliknutím a dať si ho "vycentrovať"
4. potom si dostatočne zmenšiť mapu tak, aby bol vidieť pohyb Marsu aj pod horizontom (len sa nesmie pohnúť s centrovaním severu)
5. V okne "Dátum a čas" zmeniť dátum na nejaký z roku 1580, nastaviť si nejaký konkrétny čas (najlepšie niekedy v noci medzi 22:00 - 02:00) a potom v tomto okne krokovať podľa potreby - buď po hodinách, alebo dňoch, alebo mesiacoch, ...
6. Potom už len sledovať pohyb Marsu po hviezdnej oblohe.

[MilAN]

Ta 5. animace je přeci zobrazení v polárních souřadnicích , kde středem je Země. K tomu se z normálního zobrazení PC planetária nedostanu. Směr do souhvězdí ano, ale vzdálenost ne- tu musím odečíst jinde.
Jak už jsem psal výše, smyčku planety na obloze mi dovede udělat asi každé PC planetárium, ale ta 5. animace je něco jiného.-

[Sajri]

Animace, o které je řeč, je založená na obrázku z Keplerovy knihy Astronomia Nova. Ale ani ta animace, ani Keplerův obrázek, neznázorňují to, co Tycho Brahe ve skutečnosti měřil. Je to jen pomůcka k tomu, aby čtenář pochopil, jaký je zdánlivý pohyb Marsu vůči Zemi.

To, co měřil Tycho Brahe a z čeho pak Kepler určoval dráhu Marsu, byly pouze úhlové souřadnice (ne vzdálenosti).
Konkrétně měřil:
- heliocentrickou ekliptikální délku Země ( = ekliptikální délka Slunce na pozemské obloze + 180°),
- geocentrickou ekliptikální délku Marsu.

Stanovit z těchto dvou údajů tvar dráhy Marsu kolem Slunce vůbec není triviální věc, a Kepler k tomu využil několik triků, zohledňujích to, že v určitých okamžicích mají Země a Mars vůči sobě speciální postavení, a navíc se tyto okamžiky opakují (proto mu nestačilo pozorování pouze jednoho oběhu Marsu okolo Slunce).
Upřímně řečeno, ač to Kepler velmi dobře popisuje, tak já to zpaměti nejsem schopen zrekonstruovat .
Nejlepší věc, kterou můžu doporučit, je sehnat si český překlad Keplerovy knihy "Nová astronomie".

Nebo dál googlit, protože ten Tvůj odkaz tu Keplerovu metodu vůbec nepopisuje.
Co jsem k tomu našel já a co je aspoň trochu použitelné:
https://www.jstor.org/stable/pdf/227848.pdf
https://faculty.uca.edu/saustin/3110/mars.pdf

[Sajri]

Tu Keplerovu metodu taky velmi pěkně ve své přednášce vysvětluje prof. Podolský:

[mike]

4. potom si dostatočne zmenšiť mapu tak, aby bol vidieť pohyb Marsu aj pod horizontom (len sa nesmie pohnúť s centrovaním severu)

Na to, aby bylo vidět i pod horizont, stačí v nastavení zobrazení (F4) na záložce "Krajina" vypnout checkbox "Zobrazit terén". Také se pak hodí na záložce "Obloha" vypnout checkbox "Zobrazení atmosféry", aby nebyl ztmavený pás těsně nad a pod horizontem.

[svanto]

dakujem ctenym astronomom za odpovede

Brahe a Kepler bez dalekohladu za chrbtom Congregatio Romanae et universalis Inquisitionis

to boli geniovia bez stellaria, stellarium mal Kepler v hlave.

[Pidrman]

Mam prosbu. Zkoušel jsem přes Stellarium připojit dalekohled, vše je OK.
Bohužel se mi nezobrazuje záměrný kříž dalekohledu v nastavení dalekohledu mam tuto volbu zapnutou, ale stejně nic nevidím. Určitě je to nějaká blbost, ale fakt nevím

Nesetkal se s tím někdo ?

Díky za rady.

Honza

[Pidrman]

Tak jsem to dohledal

stačilo v nastavení dalekohledu přepnout na souřadnice Stellarium.

[Pidrman]

Zdravím, tak se stejně zeptám na záměrný kříž. Když připojím dalekohled, tak je vše OK. Záměrný kříž mi najede do výchozí polohy, ale v jiný den focení mi nenajede. Tak jsem si říkal, že asi nějaký bag programu. Ale zjistil jsem, že když není ve výchozí poloze, tak je zamrznutý v určité poloze ( na objektu ) a poloha nejde změnit.

Netušíte kde může být problém ?

Díky Honza
_________________________________
Edit :

Jen doplním, že montáž najíždí jak má, ale bez toho záměrného kříže je to tak trochu naslepo

[juh]

Keď sa vyskytuje ten "problém so zamrznutím kríža", tak je k montáži pripojené len Stellarium, alebo sú k nej pripojené aj nejaké iné programy (iný planetarium SW, niektorý z foto SW, pointácia mimo ST4 portu, ...)?

[Pidrman]

Jen primárně Stellarium, to i spouští ASCOM a EQMOD.

[juh]

Celkom mi ie je jasné, čo znamená, že sa spúšťa ASCOM a EQMOD? Ak Stellarium ovláda montáž cez EQASCOM, tak by sa pri pripojení teleskopu v Stellariu malo otvoriť len okno EQMOD, nič viac.

[Pidrman]

Jj, je to tak. Otvírá se pouze EQMOD.

Ascom je protokol

[svanto]

Tu Keplerovu metodu taky velmi pěkně ve své přednášce vysvětluje prof. Podolský:

https://www.tychos.info/tychosium-3d/

he beautiful ‘mandala paths’ traced by Mars, Mercury and Venus – using the Tychosium’s “TRACE” function