Stellarium

[juh]

Ja by som to videl tak že:
1. Zastaviť čas (stopnúť ho)
2. Skryť horizont (terén), musí byť vidieť aj obloha pod horizontom
3. Vycentrovať mapu na nejaký objekt čo najbižšie k severu (napr. na Polárku), buď vyhľadaním daného objektu, alebo si ho označiť kliknutím a dať si ho "vycentrovať"
4. potom si dostatočne zmenšiť mapu tak, aby bol vidieť pohyb Marsu aj pod horizontom (len sa nesmie pohnúť s centrovaním severu)
5. V okne "Dátum a čas" zmeniť dátum na nejaký z roku 1580, nastaviť si nejaký konkrétny čas (najlepšie niekedy v noci medzi 22:00 - 02:00) a potom v tomto okne krokovať podľa potreby - buď po hodinách, alebo dňoch, alebo mesiacoch, ...
6. Potom už len sledovať pohyb Marsu po hviezdnej oblohe.

[MilAN]

Ta 5. animace je přeci zobrazení v polárních souřadnicích , kde středem je Země. K tomu se z normálního zobrazení PC planetária nedostanu. Směr do souhvězdí ano, ale vzdálenost ne- tu musím odečíst jinde.
Jak už jsem psal výše, smyčku planety na obloze mi dovede udělat asi každé PC planetárium, ale ta 5. animace je něco jiného.-

[Sajri]

Animace, o které je řeč, je založená na obrázku z Keplerovy knihy Astronomia Nova. Ale ani ta animace, ani Keplerův obrázek, neznázorňují to, co Tycho Brahe ve skutečnosti měřil. Je to jen pomůcka k tomu, aby čtenář pochopil, jaký je zdánlivý pohyb Marsu vůči Zemi.

To, co měřil Tycho Brahe a z čeho pak Kepler určoval dráhu Marsu, byly pouze úhlové souřadnice (ne vzdálenosti).
Konkrétně měřil:
- heliocentrickou ekliptikální délku Země ( = ekliptikální délka Slunce na pozemské obloze + 180°),
- geocentrickou ekliptikální délku Marsu.

Stanovit z těchto dvou údajů tvar dráhy Marsu kolem Slunce vůbec není triviální věc, a Kepler k tomu využil několik triků, zohledňujích to, že v určitých okamžicích mají Země a Mars vůči sobě speciální postavení, a navíc se tyto okamžiky opakují (proto mu nestačilo pozorování pouze jednoho oběhu Marsu okolo Slunce).
Upřímně řečeno, ač to Kepler velmi dobře popisuje, tak já to zpaměti nejsem schopen zrekonstruovat .
Nejlepší věc, kterou můžu doporučit, je sehnat si český překlad Keplerovy knihy "Nová astronomie".

Nebo dál googlit, protože ten Tvůj odkaz tu Keplerovu metodu vůbec nepopisuje.
Co jsem k tomu našel já a co je aspoň trochu použitelné:
https://www.jstor.org/stable/pdf/227848.pdf
https://faculty.uca.edu/saustin/3110/mars.pdf

[Sajri]

Tu Keplerovu metodu taky velmi pěkně ve své přednášce vysvětluje prof. Podolský:

[mike]

4. potom si dostatočne zmenšiť mapu tak, aby bol vidieť pohyb Marsu aj pod horizontom (len sa nesmie pohnúť s centrovaním severu)

Na to, aby bylo vidět i pod horizont, stačí v nastavení zobrazení (F4) na záložce "Krajina" vypnout checkbox "Zobrazit terén". Také se pak hodí na záložce "Obloha" vypnout checkbox "Zobrazení atmosféry", aby nebyl ztmavený pás těsně nad a pod horizontem.

[svanto]

dakujem ctenym astronomom za odpovede

Brahe a Kepler bez dalekohladu za chrbtom Congregatio Romanae et universalis Inquisitionis

to boli geniovia bez stellaria, stellarium mal Kepler v hlave.

[Pidrman]

Mam prosbu. Zkoušel jsem přes Stellarium připojit dalekohled, vše je OK.
Bohužel se mi nezobrazuje záměrný kříž dalekohledu v nastavení dalekohledu mam tuto volbu zapnutou, ale stejně nic nevidím. Určitě je to nějaká blbost, ale fakt nevím

Nesetkal se s tím někdo ?

Díky za rady.

Honza

[Pidrman]

Tak jsem to dohledal

stačilo v nastavení dalekohledu přepnout na souřadnice Stellarium.

[Pidrman]

Zdravím, tak se stejně zeptám na záměrný kříž. Když připojím dalekohled, tak je vše OK. Záměrný kříž mi najede do výchozí polohy, ale v jiný den focení mi nenajede. Tak jsem si říkal, že asi nějaký bag programu. Ale zjistil jsem, že když není ve výchozí poloze, tak je zamrznutý v určité poloze ( na objektu ) a poloha nejde změnit.

Netušíte kde může být problém ?

Díky Honza
_________________________________
Edit :

Jen doplním, že montáž najíždí jak má, ale bez toho záměrného kříže je to tak trochu naslepo

[juh]

Keď sa vyskytuje ten "problém so zamrznutím kríža", tak je k montáži pripojené len Stellarium, alebo sú k nej pripojené aj nejaké iné programy (iný planetarium SW, niektorý z foto SW, pointácia mimo ST4 portu, ...)?

[Pidrman]

Jen primárně Stellarium, to i spouští ASCOM a EQMOD.

[juh]

Celkom mi ie je jasné, čo znamená, že sa spúšťa ASCOM a EQMOD? Ak Stellarium ovláda montáž cez EQASCOM, tak by sa pri pripojení teleskopu v Stellariu malo otvoriť len okno EQMOD, nič viac.

[Pidrman]

Jj, je to tak. Otvírá se pouze EQMOD.

Ascom je protokol

[svanto]

Tu Keplerovu metodu taky velmi pěkně ve své přednášce vysvětluje prof. Podolský:

https://www.tychos.info/tychosium-3d/

he beautiful ‘mandala paths’ traced by Mars, Mercury and Venus – using the Tychosium’s “TRACE” function

[jsvatek]

Ahoj,
tak jeden problém jsem vyřešil a do druhého spadnul.
Nainstaloval jsem si novou verzi Stellaria (stellarium-23.2-qt6-win64.exe) u původní verze Stellaria (stellarium-0.22.1-win64.exe) se mi nedařilo nastavit správný směr dalekohledu na mapě, ve skutečnosti dalekohled směroval správně, pro komunikaci používám standardní QEMOD.
Nová verze ukazuje směr dalekohledu na mapě správně ale pokud provádím vícebodovým zarovnáním hvězd pomocí EQMOD při závěrečné synchronizaci ve Stellarium mi Stellarium natvrdo spadne a to prakticky pokaždé. V některých případech při spuštění Stellaria v nastavení, ovládání dalekohledu je tlačitko "nastavení" neaktivní, viz. příloha.
Nevíte z Vás někdo, čím by to mohlo být?