Já třeba stále věřím, že tu šanci má, ale musí něco nabídnout. Musí mít nápad, být kompozičně zajímavý, prostě musí divákem pohnout, vzbudit v něm reakci. Jenomže to je ta těžká věc. Tam už se bavíme o mistrovství pánů Fotografů. My ostatní (mezi které se počítám) často skončíme s docela obyčejným snímkem, který ten náboj sám o sobě nemá. A pak se nabízí možnost nějak horko těžko tam ten náboj následně dodat. Čistě v postprocesu: barevností, tonalitou, lokálními kontrasty (až extrémními), kombinací expozic… Jisté ovoce to asi nese, leckomu se to pak líbí, ale zrovna já na to moc nezabírám, protože mně prostě chybí ta síla v jeho základu…V té obrovské záplavě fotografií nemá realistický snímek šanci (většinu lidí) zaujmout. Takže je potřeba, aby fotka vypadala co nejvíc efektně.
Abych tu svou úvahu doprovodil nějakou ukázkou, mám moc rád například pár snímků z dílny Pavla Gabzdyla (ano, toho skvělého pozorovatele Měsíce, ale i skvělého fotografa). Třeba tenhle jeho snímek považuji za realistický a zároveň nádherný. Je to uvěřitelné, kompozičně funkční, střídmé, pro mě krásné… https://pavelgabzdyl.com/assets/img/canvas18.jpg