Dalekohledy speciální konstrukce

[astar]

Vla, no i to by nemuselo dopadnout. Při tom doříznutí se pak jednotlivé kusy nohou zkroutit a to i když bude sklo velice dobře vychlazené. Taky bude záležet jak silný bude ten zbytek pro doříznutí, protože ten bude dělat tuhost desky při broušení a hlavně leštění.
Pokud by se to takto dělalo, tak přesnost výroby musí být tak dobrá jako by se vyráběl celý kus. Vyrobit parabolou pod 1:2 je pro amatéry už na hraně. Jen pro názornost, přípustná sférická vada je pro tuto světelnost 0.035mm a tolerance rozostření pak jen 4 mikrony (550nm).

Pepo, ten zerochromát tě inspiroval k tomu tvému lomenému achromátu, že?

[Psion]

Kupodivu ne Milane , několik let před tím, jsem koupil dalekohled z Itálie a dostal k tomu tento popis :

Skládaný 90mm OTA je vyroben zde v Itálii člověkem s dvacetiletou praxí v mechanice pro astronomii, který pro nás OTA vyrábí již mnoho let. Vyrobil skládanou konstrukci se všemi mechanickými částmi. Objektivy jsou od japonské firmy Kenko, 90/1300 Achromat, které jsme koupili před několika lety a které jsme v průběhu posledních deseti let namontovali a prodali.

Celá sestava je dobře kolimovaná výrobcem a obě zrcadla jsou kolimovatelná (ale musíte vědět, jak na to), zkontrolovali jsme vaši sestavu (s umělou hvězdou) a vypadá dobře kolimovaná, je dodávána s diagonálním zrcadlem d. 31,8 mm, které můžete použít pro pozorování 90° a s červeným bodovým hledáčkem.

K tomuto OTA, který byl nedávno (2010) vyroben ve třech exemplářích, podle předlohy Unitron 132C a nemáme dokumentaci jen proto, že jsem ji nechtěl. Přikládám několik snímků úplně prvního vzorku, který jsme vyrobili před lety, když jsme ho přivezli na sluneční párty. S tímto dalekohledem budete spokojeni při pozorování planet, Měsíce a Slunce (s filtrem před objektivem). Jedná se o kvalitní achromaty, které fungují podobně jako staré Vixeny 90/1300, s typickou dobrou barevnou korekcí i když byste neměli očekávat špičkovou kvalitu jako u APO.

Dalekohled mě inspiroval k nákupu Zerochromátu.

[astar]

Aha, tak obráceně .

Ještě bych doplnil potřebnou přesnost těch rovinných zrcadel.
Při jednom odrazu s kvalitou vlnoplochy 1/11vlny ( fyzická plocha PV1/22) je snížení Strehla na 0.97. Při použití dvou zrcadel stejné kvality, souhlasného směru vlnové vady, je pokles Strehla až na cca 0.883, přičemž výsledná deformace vlnoplochy je dvojnásobná. Pro výpočet hodnoty Strehla je vlnová vada integrována, což představuje jakousi 2 mocninu, tedy 2x větší vlnová vada představuje 4x větší změnu v hodnotě Strehla z 0.03 na 0.117. Z toho je patrné, že i kvalita zrcadel s deformací vlnoplochy 1/11 je nedostačující.

[MMys]

Dovolím si trochu odbočit. Už jednou jsem se tu dřív ptal, zda neexistuje konstrukce zrcadlového dalekohledu, která by měla sekundární zrcátko mimo optickou osu. Myšlenka je taková, že by primární zrcadlo mělo takový tvar, že by nevracelo paprsky zpátky po optické ose, ale mimo ni. Věřím, že by neměl být problém tvar takového zrcadla vymodelovat a snad v dnešní době ani vyrobit. Pokud není jasné, jak to myslím, můžu to zkusit nakreslit

Teoreticky to problém není, mimoosé systémy existují. S kulovým zrcadlem to není problém vůbec, koule má nekonečně mnoho optických os. Ale světelnost bude mizerná. S parabolou je to velký problém, potřebuješ pouze mimoosou výseč z paraboly (tzv. offsetová parabola) a to vyrobit je prostě extrémně složité. Pro amatérské přístroje asi nezaplatitelné.

[Psion]

astar: Nevím, zda jsem to úplně pochopil, mluvíš o zrcadle lambda/11 nebo lambda/22? Většina diskuzí se odvolává na tu odmocninu 2 tedy snížení kvality vlnoplochy při odrazu o 1,4x, četl jsem i 2,8x, ale to všichni vyvraceli jako špatný výsledek, který neodpovídá rovnicím. Zerochromat má dvě zrcadla lambda/10 a ukazuje excelentně, hravě překoná TEC 140.

[Homer]

Psion:
Na dovysvětlení - moje amatérské gůglení bylo inspirování předchozím příspěvkem Mike-ho, u kterého jsem pochopil, že má na mysli použití zrcadla. Mimoosové systémy refraktorové jsou mi známy - nakonec jeden mi postavil MMys jako chromosférický dalekohled, to je ale jiná káva.
Takže zmíněnými aberacemi jsem měl na mysli ty, které vzniknou šikmo uloženým zrcadlovým primárem. Debata potom záhy sklouzla trochu jinam .

[astar]

Pepo, je třeba číst. 1/11 je deformace vlnoplochy,tedy odražené, fyzický povrch plochy zrcadla má pak deformaci 1/22 vlny, ono se to velice často zaměňuje .

Ten případ který uvádím, je pro souhlasné deformace, které se na výsledku sečtou, to je ten nejhorší možný případ.
Mám to podloženo výpočtem v OSLO. Jen stačí porovnat velikosti Wavefront s hodnotou 0.09 a 0.18 a výsledný Strehl je v podobných hodnotách. Pokud je deformace různorodá, tak výsledná vlnoplocha může být podstatně menší což je častější případ.

[Psion]

Přesně tak, v praxi se ukazuje, že deformace vlnoplochy není tak hrozná jak to vychází v SW a nakonec Strehl 0.8 je pořád ještě difrakční limit

[BertCZ]

Mám staženou (v němčině) takovou hezkou minipublikaci o lomených refraktorech. Vylepit ji sem určitě nemohu, protože by zaryté tubusariány asi jeblo Takže jen malá ochutnávka .....

Klidně ji sem dejte, já to snesu. Ne, vážně- rád se podívám a třeba přiučím. Pouze se mi zdá, že se zde poněkud míchají jablka s hruškami- jedna věc k polemice je lomený dalekohled a druhá absence tubusu. A obě spolu nesouvisí, protože je zřejmé, že lomený teleskop může mít tubus a naopak "rovný" dalekohled nepotřebuje nutně plnou rouru.

U toho přístroje na obrázku si bude pozorovatel dýchat na optiku, což zejména v zimně jistě ocení. Také je dobré pozorovat v postavení dalekohledem proti větru, protože jinak může teplý vzduch z pozorovatele negativně ovlivňovat obraz. Ve světle těchto skutečností je namístě, abych se omluvil Psionovi za kritiku jeho aparátu, kterýžto je vlastně velmi pěkně vycloněn, též proti rose a parazitnímu světlu jest mnohem lépe zaopatřen.

Stanislave, to, že se Vám zdá, že se zde poněkud míchají jablka s hruškami- .... Je imho nesmysl. Vlákno se jmenuje Dalekohledy speciální konstrukce. Není tedy omezeno, ani rozděleno, jak mylně předpokládáte, na teleskopy lomené, a teleskopy otevřené. Zkrátka se zde jedná o kukátka, která autor konkrétního příspěvku považuje za specielně zkonstruovaná. Vzhledem k tomu, co jsem postnul se domnívám, že si toto označení zaslouží. Pokud se domníváte, že nikoli, prosím, dejte sem příklad něčeho, co dle Vás speciální je. Těším se na jakoukoli astro "šílenost". Peace.

[Psion]

Hezký graf, který ukazuje, proč achromáty jsou fajn s F15 a více.

[Stanislavxyz]

BertCZ: Snad jsem svůj příspěvek nevhodně formuloval, ale píšete, cituji: " ...takovou hezkou minipublikaci o lomených refraktorech. (...) protože by zaryté tubusariány asi jeblo..." Tedy vůbec nejde o název debaty, nebo o to, zdá-li se mi konstrukce dostatečně speciální, či nikoliv. Pointou jest, že "minipublikaci o lomených refraktorech" sem klidně můžete dát a "tubusariáni" nemusí být pohoršeni. Nebo jsou snad v té brožuře všechny dalekohledy bez tubusů?

Hlavní pohnutkou pro reakci však byla snaha přimět Vás podělit se o zmiňovanou publikaci s ostatními. Například se mnou Opravdu rád se na ten materiál podívám.

Psion: Pouze těch achromátů F 15 a více je jako šafránu. Např. objektivy s F 18 a více nabízí D&G Optical, ale nikdo další mě teď nenapadá (myslím alespoň malosériovou výrobu, za přijatelné ceny).

[BertCZ]

V příloze pár lomítek pro potěchu oka i duše. V zipu, protože pdf do astrofóra nelze vložit.

Faltrefraktoren - die anderen Linsenteleskope.7z

(1.96 MiB) Staženo 65 x

[Stanislavxyz]

BertCZ: Děkuji.

[astar]

Možná je to trochu mimo téma, tak omluva.

Pepo, pěkný souhrnný graf.
Trochu mi to s výpočty nesedí nebo mi uniká jak ten graf číst? Jen př. prům 160 světelnost 20 vychází V OSLO polystrehl 0.79.
Graf je postaven na citlivosti oka pro denní pozorování. V tom okamžiku je platná podmínka sekundární barevné vady 8*lambda* c^2 = f /1800 (1800 koeficient sekundární BV pro klasiku BK7 /F2 ) a Strehl 0.8. Pro zjednodušení potřebná světelnost = D/8 555nm.
Přibližně to můžeme vyjádřit jiným vzorcem Strehl = 1- 1.6/c ( c= f/D). Platnost vzorce je od hodnoty Strehl 0.7 a výše.
Udělal jsem tedy tabulku pro hodnoty Strehlu a k nim potřebné světelnosti. Výsledky polystrehlu kontrolovány výpočtem pro 11vlnových délek s hodnotami citlivosti oka.

[Psion]

Co se týká lomených a podobných systémů, je to problematika opravdu velmi složitá až překvapivě. Velmi pěkně to popisuje tento web.

V praxi se většinou uvádí monochromatický Strehl a 0.90 a více ještě nemusí zaručovat výbornou kvalitu, tu definuje spíše polychromatický Strehl jak uvádíš. V praxi ale vidíme, jak pěkný má obraz achromát 150 mm/F15 i když polychromatický Strehl je měřítky APO velmi bídný. zajímavý je i tento graf.

Cituji autora : Výpočet polychromatické difrakce však také odhaluje málo známou - a přesto poměrně zřejmou - skutečnost, že nejlepší polychromatické ohnisko v achromatu se neshoduje s ohniskem optimalizované vlnové délky (obvykle kolem e-linie). Je poněkud posunuto směrem k červenému/modrému ohnisku, blíže k ohnisku čáry d. Je to důsledek toho, že všechny ostatní vlnové délky se zaostřují dále než optimalizovaná vlnová délka, včetně těch, na které je oko ještě velmi citlivé. Snížení chyby rozostření ve všech vlnových délkách vzdálených od e-fokusu posunutím místa zaostření směrem k červenému/modrému fokusu do určité míry kompenzuje zvýšení rozostření e-linie (a nejbližších vlnových délek). Výsledkem je, že difrakční maxima generují více energie.