Nejzářivější objekty pozorované na obloze a skutečně nejzářivější objekty ve vesmíru

[TommyAst]

Dlouhodobe nejjasnejsi obekt na obloze, nachazejici se mimo Slunecni soustavu je hvezda Sirius, s magnitudou -1.44 (nebo -1.46). Planety ve Slunecni soustave, jasnejsi nez Sirius v maximalni svitivosti (na obloze) jsou jen Venuse max. -4.92 a Jupiter max. -2.94 a Merkur max. -2.48 (Saturn max -0.55, Uran max +5.38, Neptun max +7.67 a tedy jen Merkur, Venuse a Jupiter muze byt na obloze jasnejsi nez Sirius), v pripade Mesice v uplnku je maximalni svitivost na obloze -12.9 (presneji nevim), v pripade Slunce -26.78 (v dobe perihelia v lednu). A tedy Venuse je na obloze v maximu 24-25x jasnejsi nez Sirius. Mesic v Uplnku (-12.74) je v prumeru temer 1350x jasnejsi na obloze, nez Venuse v maximu (maximalne jasny Mesic v uplnku je na obloze priblizne 1500-1600x jasnejsi nez maximalne jasna Venuse). A Slunce vs. Mesic na obloze ? Maximalne jasne Slunce na obloze (-26.78) je priblizne 356000x jasnejsi nez maximalne jasny Mesic na obloze (-12.9), prumerne jasne Slunce na obloze (-26.74) je priblizne 398000x jasnejsi nez prumerne jasny Mesic v uplnku na obloze (-12.74). Pri techto vypoctech neni zapocitano pohlcovani svetla v atmosfere (Realne pohlceni atmosferou za jasne oblohy temer vzdy 15-40 %, odpovida zmene magnitudy o 0.17-0.55), ale pri udavani magnitudy atmosfera se bere jako zcela pruhledna respektive zdanliva magnituda na horni hranici atmosfery - TOA.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Venus
https://en.wikipedia.org/wiki/Sun
https://en.wikipedia.org/wiki/Jupiter
https://en.wikipedia.org/wiki/Moon

Vyskytuje se na obloze obekt jasnejsi nez Slunce, s magnitudou aspon -26.8 ? Pravidelne a dlouhodobe samozrejme ne. Za dobu moderni pozorovaci ery, rekneme od 50-70. let, nebo i od vzniku Ceskoslovenska, resp. od roku 1909 zname jen jeden pripad, kdy prirodni obekt na obloze zaril jasneji nez Slunce. 15.02.2013 v Ruskem meste Chelyabinsk (jeste pred nasilnym obsazeni Krymu) cca 09:20:29 mistniho casu (03:20:29 UTC) dopoledne za jasneho pocasi vstoupil do atmosfery meteorit s prumerem okolo 17-20 m, vahou okolo 9100 tun, vstupujici do atmosfery rychlosti 19.16±0.15 km/s pod uhlem 18.3±0.4 stupnu, explodoval 29.7 km nad povrchem a nejvyssi jasnosti bylo dosazeno ve vysce 23.3 km pri 18.6 km/s, temer 60 Mach, oblak plynu a prachu z exploze se dostal az do vysky 26.2 km nad povrchem, niz uz ne. Energie udalosti byla okolo 1.4–1.8 PJ (400-500 kilotun TNT, 0.38-0.5 GWh, 0.015-0.02 kg ciste energie). 100 km od epicentra (mistem na povrchu, nad kterym se udalost stala) byl stale meteorit jasnejsi nez Slunce, s magnitudou -27.3 ± 0.5, pokud bylo maximalni svitivosti dosazeno ve vysce 23.3 km a 100 km od udalosti (pozemni vzdalenost od epicentra) byla maximalni svitivost-magnituda -27.3, tak primo pod mistem udalosti (v epicentru) dosahla magnituda az k -30.5 a pri vysce maximalni svitivosti 29.7 km nad povrchem by maximalni svitivost-magnituda v epicentru byla -30.0.

V primade Tunguzske udalosti 30.06.1908 cca 07:17 mistniho casu dosahla magnituda v epicentru (pod mistem maximalni svitivosti -32 az -33). To uz se ale jednalo o impakt v velikosti, ktera se opakuje jednou za nekolik (mnoho) staleti. Poradnne se nevi, o co vlastne slo. Fragmenty asteroidu se nenasly. Odhaduje se, ze vstupujici teleso melo velikost okolo 50-60 m, vstupni rychlost okolo 100 000 km/h (60 000 mil/h,27 km/s) a energie impaktu je podle ruznych odhadu nekde okolo 10-30 megatun TNT (42-130 PJ, 0.47-1.45 kg ciste energie), nejnizsi odhady 5-15 megatun TNT, nejvyssi odhady 20-30 megatun TNT, exploze telesa nekde ve vysce 6-10 km nad povrchem. Samotna energie tlakove vlny je odhadovana na 3-5 megatun TNT (13-21 PJ, 0.15-0.23 kg ciste energie) Odhady ale budou pomerne nepresne. Nastesti byla zasazena ridce osidlena oblast. Podobny impakt (velikost telesa 50-60 m, energie impaktu okolo 10-30 megatun TNT) se objevuje na Zemi priblizne jednou za 300 let (1 megatuna TNT je 4.184 PJ, 1.162 TWh, 1162 GWh a takove mnozstvi elektriny by dnes stalo okolo 7-10 miliard Kc, 0.04655 kg klidove energie, 1 kg klidove energie je 89.8755 PJ, 21.48 megatun TNT, 24.9654 TWh a pri dnesnich cenach by tolik elektriny stalo okolo 150-250 miliard Kc resp. 6-11 miliard Eur).

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor
https://en.wikipedia.org/wiki/Tunguska_event
https://www.science.org/doi/10.1126/science.1242642

Magnituda mv - zdanliva velikost udava, jak moc je dany obekt jasny na obloze v optickem spektru (bez zapocteni vlivu atmosfery). Jak jsou skutecne jasne hvezdy, to udava Absolutni magnituda Mv ukazuje, jak jasna je hvezda (v optickem spektru, pasmo V) pozorovana ze vzdalenosti 10 Parseku (309 bilionu km, 2062650 AU - Astronomickych jednotek, 32.6156 svetelnych let). Absolutni magnituda Slunce je +4.83, to uz by byla hvezda viditelna pouhy okem jen v oblastech s malym svetelnym znecistenim, v Praze ne. Sirius - nejjasnejsi hvezda na obloze (po Slunci), je vzdalen 8.6 svetelnych let se zdanlivou magnitudou-jasnosti na obloze -1.44 az -1.46, absolutni magnituda (jasnost ze vzalenosti 10 Parseku) je +1.43 az +1.45. Nejblizsi hvezda je cerveny trpaslik s promennou svitivosti - Proxima Centauri, se vzdalenost 4.2465±0.0003 svetelnych let, jasnost na obloze kolisa +10.43 az +11.11 (viditelna pouze dalekohledem) a absolutni hvezdna velikost (prumerna ?) je +15.60 (prumer ?), rozmezi +14.9 az +15.6. Eta Carinae na jizni obloze je dvojhvezda vzdalena okolo 7500 svetelnych let, obklopena prachem a plynem. Jasnost na obloze (magnituda mv) kolisa od maxima v 19. stoleti -1.0 do minima ve 20. stoleti +8.6, aktualne neco okolo +4.3. Absolutni magnituda - hvezdna velikost v roce 2012 byla odhadnuta na -8.6 (ve viditelnem svetle, pasmo V).

To znamena, ze ve skutecnosti zari Proxima Centauri (Mv +15.6) ve viditelnem svetle 20300x mene nez Slunce (0.0049 % svitivosti Slunce), Sirius sviti 83-84x vice nez Slunce a Eta Carinae sviti priblizne 235000x vice nez Slunce. Eta Carinae sviti 4.8 miliardkrat vice nez Proxima Centauri (Mv -8.6 vs. +15.6). Supernova Sn2006gy mimo nasi galaxii dosahla v maximu absolutni magnitudy okolo -22, svitivost priblizne 50 miliard Slunci. Zatim je vse vztazeno k viditelne casti spektra - presneji absolutni magnituda Mv. U Slunce je vice nez polovina zareni ve viditelnem spektru, u Proximy Centauri je vetsina zareni v infracervenem spektru, u horkych jasnych hvezd, jako Sirius, Eta Carinae je vetsina zareni v ultrafialovem spektru. Souctem v celem elektromagnetickem spektru zari Eta Carinae jako cela dvojhvezda okolo 5 milionkrat vice nez Slunce, vetsina zareni je v ultrafialove a infracervene casti spektra (hodne infracerveneho zareni kvuli zastineni), ve viditelnem spektru (magnituda Mv) je Eta Carinae okolo 235 000x jasnejsi nez Slunce.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sirius
https://en.wikipedia.org/wiki/Eta_Carinae
https://en.wikipedia.org/wiki/Proxima_Centauri

[TommyAst]

Muze byt nejaky obekt mimo Slunecni soustavu na kratkou dobu jasnejsi nez Mesic nebo jasnejsi nez Slunce na obloze ? V modernim pozorovani zname nejspis jen jediny pripad. Z nasi galaxie je znamy magnetar SGR 1806−20 okolo 42000 svetelnych let resp. 13000 parseku. Jedna se o neutronovou hvezdu s extremnim magnetickym polem o prumeru do 20 km, hmotnosti vsak nejmene 1.4 Slunce (hustotu uhadnete sami). Perioda rotace je 7.55592 sekund. 27.12.2004 byla z tohoto objektu zaznamenana exploze - mekky gama zablesk GRB 041227. Jednalo se o nejsilnejsi zaznamenany tok zareni z obektu mimo Slunecni soustavu v historii pozorovani. V priblizne desetine sekundy se uvolnilo radove 1x10^40 J, vice nez Slunce vyzari za 150 000 let. Je uvedeno, ze v maximu svitivosti dosahla absolutni magnituda -29 (jak moc by obekt zaril ve vzdalenosti 10 Parseku, 32.6 svetelnych let), vypoctem pri vzdalenosti 42000 svetelnych let dosahla pozorovatelna zarivost na obloze okolo -13.5 (pod -13). Tedy pozorovana intenzita zareni ze vzdaleneho obektu (SGR 1806−20 okolo 42000 svetelnych let daleko) byla vetsi nez z Mesice v uplnku a ve vzdalenosti 10 PC (32.6 svetelnych let) od SGR 1806−20 by byla pozorovana intenzita toku zareni vyssi, nez intenzita zareni ze Slunce u Zeme (vzdalenost od Slunce 1 AU). Ale jedna se o tok zareni na vsech vlnovych delkach - Bolometrickou magnitudu, vetsina zareni je v gama a rentgenove oblasi, neprochazi atmosferou. Ve viditelnem svetle byla intenzita zareni o mnoho nizsi.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Soft_gamma_repeater
https://en.wikipedia.org/wiki/SGR_1806%E2%88%9220
https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2006C ... G/abstract
https://iopscience.iop.org/article/10.3 ... abc2c9/pdf

Nejjasnejsi udalost (nejvyssi zaznamenana intenzita zareni z obektu mimo Slunecni soustavu) se bere jako tok zareni z celeho elektromagnetickeho spektra, nikoliv ve viditelnem zareni. Udalost z 27.12.2004 je spojena s nejintenzivnejsim tokem zareni z obektu mimo Slunecni soustavu, jez byl kdy pozorovan. Neco takoveho nelze pozorovat ze Zeme, jen pomoci satelitu. Ale jeste se ani nahodou nejedna o nejsvitivejsi pozorovane udalosti ve vesmiru (myslena skutecna zarivost obektu - absolutni magnituda M, ne zarivost, jakou pozorujeme u Zeme - zdanliva magnituda m). Priblizne 1-3x za den jsou pozorovany z obrovskych vzdalenosti tzv. gama zablesky - GRB. Jedna se o velmi vzacne udalosti v ramci jedne galaxie (coz je obrovske stesti) ale gama zablesky jsou tak jasne, ze jsou viditelne (gama detektorem na obezne draze) az do vzdalenosti prez 10 miliard svetelnych let. Jsou jich nejmene dve skupiny - dlouhe spojene se supernovami a kratke spojene nejsis se splynutim neutronovych hvezd. Doba trvani je od desitek milisekund do stovek sekund (pozorovan vsak byl i gama zablesk dlouhy 7 hodin) a uvolni se radove stejne energie, kterou Slunce vyzari za cely zivot (prez 10 miliard let), to je okolo 10^44 joulu. A navic tak velky vyron energie je smerovan do uzkych kuzelu pri ose rotace.


Svitivost techto udalosti si nelze vubec predstavit. Nektere gama zablesky maji i opticky dosvit, ktery je jen zlomkem celkove energie, ale o mnoho jasnejsi, nez cela Mlecna draha. Tady je hodne nepresnosti v mereni a tezko to porovnat. Dne 19.03.2008 06:12 UTC byl pozorovan jeden z nejjasnejsich gama zablesku vubec pomoci druzice SWIFT - GRB 080319B. Vzdalenost byla urcena na 7.5 miliardy svetelnych let (2.3 miliardy Parseku, rudy posuv 0.937), trvani pozorovatelneho gama zablesku 50 sekund. Gama zablesk mel opticky dosvit. Ale pozor, v maximalni jasnosti optickeho dosvitu ve viditelnem spektru byla dosazena magnituda (jasnost na obloze) +5.3 (magnituda +5.7 po dobu 30 sekund. To je pozorovatelne pouhym okem za dobrych podminek, i kdyz dost slaby obekt. I opticky dosvit rychle slabnul, celkove jen po dobu 60 sekund magnitude +9.0 a jasnejsi. Jenze vzdalenost byla 7.5 miliardy svetelnych let a jedna se o nejvzdalenejsi udalost pozorovatelnou pouhym okem. Pro prepocet na absolutni magnitudu, jak je obekt jasny ve vzdalenosti 10 Pc, vychazi rozdil zdanlive magnitudy na obloze vs. absolutni magnitude 41.8, s pripoctenim rudeho posuvu z=0.937 bude rozdil magnitud jeste o 1.44 vyssi, tedy 43.2 A rudy posuv z=0.937 znamena zvetseni vlnove delky zareni a snizeni energie fotonu 1.937x (1+z)x a snizeni zdanlive bolometricke magnitudy (1+z)^2 krat, tedy 3.752x.

V takovem pripade by to znamenalo absolutni magnitudu ve vzdalenosti 10 Parseku (32.6 svetelnych let) v maximu je okolo -38.0 (-37.6 po dobu 30 s) a zdanlivou magnitudu ve vzdalenosti 1 AU (vzdalenost Zeme-Slunce) po dobu 30 sekund -69.1 a v maximu -69.5. Rozdil zdanlive magnitudy ve vzdalenosti 1 AU vs. 10 Parseku je 31.57 (jeden Parsek je 206265 AU).

U hvezd se udava skutecna svitivost - absolutni magnituda, jak je jasna hvezda ve vzdalenosti 10 Parseku. Slunce ma absolutni magnitudu +4.83 (z celeho elektromagnetickeho spektra absolutni bolometricka magnituda Slunce Mbol +4.74), nejjasnejsi hvezdy maji absolutni magnitudu ve viditelnem spektru (Mv) -8 az -9, v celem elektromagnetickem spektru (bolo-metricka magnituda) Mbol az k -12. Supernovy jsou uplne jinde, absolutni magnituda byva mezi -17 az -20, velmi jasna supernova sn2006gy dosahla absolutni magnitudy -22. Opticky dosvit GRB 080319B v maximu dosahla absolutni magnitudy az k -38.0 (bez zapocteni rudeho posuvu vychazi Mv -36.5). Pri absolutni magnitude v optickem oboru -38.0 odpovida opticky dosvit GRB 080319B v maximu svitivosti 134 milionu miliard Slunci, nebo 2.5 milionu supernov SN 2006gy, nebo 2.5 milionu nasobek svitivosti galaxie M87 (v optickem oboru). Absolutni magnituda obri elipticke galaxie M87 je take -22.

GRB 080319B:
https://en.wikipedia.org/wiki/GRB_080319B

Co to tedy znamena ? Jak jasny by byl ve viditelnem spektru GRB 080319B ze vzdalenosti 10 Parseku ? V maximu byla spoctena absolutni magnituda optickeho dosvitu neuveritelnych -38. Ve vzdalenosti 10 Parseku by byla Eta Carinae jasna jako srpek Mesice (priblizne 45x slabsi nez Mesic v uplnku, v magnitude Mv resp. mv), jasnejsi nez Venuse na obloze, a to vyrazne, a viditelna prez den. Supernova sn2006gy dosahla absolutni magnitudy -22 (to vychazi 54 miliardkrat jasnejsi nez Slunce), tedy by byla dobre viditelna ve dne z 10 Parseku, intenzita svetla by byla stejna, jako priblizne 100 W zarovka na vzdalenost 35 cm, vyrazne jasnejsi nez Mesic v uplnku, vyrazne slabsi, nez Slunce na obloze, brano pro magnitudu Mv (to je magnituda mv pozorovana ve vzdalenosti 10 Parseku). V prubehu roku je na obloze Slunce na obloze jasne (zdanliva magnituda mv) -26.70 az -26.78, prumerne -26.74. Absolutni magnituda GRB 080319B je az -38 v optickem spektru, coz znameza, ze z 10 Parseku byl GRB 080319B v maximu az 32000x jasnejsi nez je Slunce na obloze na Zemi. Zdanliva magnituda Slunce (mv) primo na povrchu Slunce je -38.4 (o 11.66 rozdil oproti mv v 1 AU). A tak v optickem spektru by v maximu GRB 080319B byl tak jasny, jako ze 69 % tok zareni primo na povrchu Slunce. Ve vzdalenosti 27.1 svetelnych let od GRB 080319B by byla svitivost v opticem spektru stejna, jako na povrchu Slunce. A ze vzdalenosti priblizne 5800 svetelnych let byl GRB 080319B stejne jasny, jako je na Zemi Slunce na obloze (-26.74).

Samozrejme ten vypocet neni uplne jednoduchy, kdyz nezname presne vzdalenost. Jiny zdroj uvadi v r pasmu absolutni magnitudu GRB 080319B 10 sekund po detekci zacatku GRB -38.3, to znamena v maximu v r pasmu (opticke spektrum) tok zareni ve vzdalenosti 10 Parseku podobny jako na povrchu Slunce. Jsou zde uvedeny dalsi nejjasnejsi opticke dosvity gama zablesku, a to GRB 050904 71.2 s od detekce zacatku absolutni magnituda Mr -37.1 a GRB 990123 18.1 s od detekce zacatku absolutni magnituda Mr -36.0. Magnituda v pasmu R znamena detekci zareni s nejvyssi citlivosti na 658 nm a sirka pasma s polovicni citlivosti je 138 nm (589-727 nm), duraz je tedy na cervenou barvu. Rudy posuv u GRB 080319B je z=0.937 a tak magnituda Mr spise charakterizuje magnitudu Mv - zcervenani rudym posuvem.

Zdroj:
https://iopscience.iop.org/article/10.1 ... /691/1/723
https://en.wikipedia.org/wiki/Photometric_system

Galaxie jsou rozlehle struktury, ale tak je nelze pozorovat z 10 Parseku. Ale i tak se da podle magnitudy z velke vzdalenosti urcit hodnota absolutni magnitudy Mv, jez je pro Mlecnou drahu okolo -20.9 (nebo -20.5), pro velkou Eliptickou galaxii M87 -22 (Vzdalenost 53.5±1.6 milionu svetelnych let, rudy posuv 0.00428±0.00002, zdanliva magnituda mv - svitivost na obloze +8.6. V pripade aktivnich galaxii - kvasaru je absolutni magnituda v optickem spektru i pod -27 (z 10 Parseku by kvasar zaril jasneji nez Slunce na obloze). V pripade Kvazaru CTA-102 vzdaleneho okolo 8 miliard svetelnych let (rudy posuv z=1.037) je uvedena absolutni magnituda -32. Narozdil od gama zablesku, Kvasary nejakou tu dobu vydrzi, byt astronomicky velmi kratkou dobu. Jedna se o vubec nejsvitivejsi zatim pozorovany kvasar. CTA-102 spada do kategorie Blazaru s velkou promennou intenzity. Pravdepodobne blazary pozorujeme ve smeru jetu-osy rotace a take v nejsvitivejsim smeru (intenzita zareni se podle smeru velmi bude lisit). Zdanliva magnituda mv je obvykle +17, pri nahlem zjasneni v dobe maxima svitivosti +11, to odpovida absolitni magnitude Mv v dobe maxima -32, pri obvyklych hodnotach -26, tedy ve vzdalenosti 10 Pc by objekt CTA-102 ve stejnem smeru pozorovani dosahoval jasnosti mv desitky procent zarivosti Slunce na obloze za obvyklych hodnot, v dobe maxima 100-200x jasnejsi, nez Slunce na obloze. Dosazeni avsolutni -32 resp. nad -30 bylo na kratkou dobu, ale stale radove dele, nez v pripade gama zablesku.

https://en.wikipedia.org/wiki/Absolute_ ... ite_note-6
https://en.wikipedia.org/wiki/CTA-102

[TommyAst]

U nejenergetictejsich jevu vsak je v optickem oboru jen zlomek energie, vetsina zareni je na kratkych vlnovych delkach. Bolometricka magnituda udava, jak je obekt jasny v celem spetru, ne jen v opticke casti spektra. Bolometricka magnituda 0.00 znamena tok zareni 25.18021 nW/m2 (nano-waty na ctverecny metr) a absolutni bolometricka magnituda Mv 0.00 znamena izotropini zarivy vykon zdroje 3.0128×10^28 W Bolometricka magnituda bere v potaz celkovy energeticky tok zareni z celeho spektra, ne jak moc je obekt jasny ve viditelnem svetle. Zdroj s izotropne rozlozenym zarivym vykonem 3.0128×10^28 W znamena tok zareni ve vzdalenosti 10 Parseku 25.18021 nW/m2 (nanoWatty). A skalovani je logaritmicke - zmena magnitudy (i bolometricke) o 5 znamena 100x vetsi ci mensi intenzitu zareni. Pokud vezmeme v uvahu tok zareni ze Slunce na Zemi (horni hranice atmosfery, vzdalenost od Slunce 1 AU) 1361 W/m2, je ze Zeme zdanliva bolometricka magnituda Slunce -26.832. Absolutni bolometricka magnituda Slunce (Urcuje tok zareni ze Slunce ze vzdalenosti 10 Parseku) je +4.74. Udava se, ze Bolometricka magnituda Slunce je o 0.07 az 0.19 nizsi cislo (nizsi magnituda = vyssi svitivost), nez magnituda Slunce ve viditelnem spektru. U velmi horkych hvezd typu O3 je tento rozdil Mv-Mbol 4.0 (jen 2.5 % zareni v optickem spektru, vetsina zareni je v UV).

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bolometric_correction

V pripade Gama zablesku je u zareni gama dosahovano jeste vyssich intenzit a oproti optickemu dosvitu je bolometricka magnituda o 6-8 nizsi (= vetsi intenzita), nez obvykla opticka magnituda nejjasnejsich dosvitu (Mv -35 az -38). V dobe maxima intenzity dosahuje absolutni bolometricka magnituda u jasnych gama zablesku hodnot -44, -45, i dokonce -46, samozrejme pripad od pripadu se i radove lisi. V pripade Slunce tok zareni (bolometricka magnituda) ve vzdalenosti 1 AU (u Zeme) mbol -26.83, na povrchu Slunce mbol -38.49 a ve vzdalenosti 10 Parseku mbol +4.74 (to je absolutni bolometricka magnituda Slunce = zdanliva magnituda mbol ve vzdalenosti 10 Parseku).

Pokud si vezmeme gama zablesk s bolometrikou magnitudou v maximu intenzity -45 ve vzdalenosti 10 Parseku je tok zareni 402x vyssi nez na povrchu Slunce. Ve vzdalenosti okolo 200 Parseku (653 svetelnych let) je stale tok zareni stejny jako na povrchu Slunce a ve vzdalenosti okolo 43000 Parseku resp. 14000 svetelnych let je tok zareni v maximu stejny jako tok zareni ze Slunce u Zeme (v 1 AU). Gama zablesky vsak trvaji kratce, radove 0.01-100 s (az k 1000 s) a u nejdelsich je pochopitelne mensi intenzita v maximu. Takove toky zareni se tedy skutecne vyskytuji (Mbol -45), ale silne smerovane do kuzelu.

Co jsem zatim nalezl, tak nejjasnejsi (nejsvitivejsi) zatim zaznamenany obekt-udalost v elektro-magnetickem spektru je gama zablesk GRB 110918A s rudym posuvem z=0.984. To znamena vzdalenost (jez neni uvedena a nepodarilo se dohledat) nekde okolo 8 miliard svetelnych let. Dosvit na nizsich energiich (UV, Opticka) byl pozorovan az 1.2-48 dni po gama zablesku pomoci SWIFT-UVOT. Nebyl pozorovan extremni opticky dosvit, jako napr. u GRB 080319B. Nicmene celkovy zarivy vykon v maximu intenzity (vetsina energie v gama zareni) je uveden 4.7×10^47 W a celkova uvolnena energie 2.1×10^47 W. Tyto udaje jsou uvedeny pro pripad, ze zareni bylo na vsechny smery stejne - izotropni. To ani zdaleka neni. Naopak gama zablesky jsou smerovany do uzkych kuzelu. Ovsem maximalni zarivy vykon 4.7×10^47 W a celkova energie 2.1×10^47 W je uvedena, tak jak to bylo pozorovano od nas. Jde tedy o kratky gama zablesk.

Pri zdanlivem zarivem vykonu 4.7×10^47 W by to znamenalo absolutni bolometrickou magnitudu -47.98 (zaokrouhlene -48) a nejjasnejsi pozorovanou udalost vubec (naprosta vetsina energie v zareni gama a rentgenovem). Ve vzdalenosti 10 Parseku (32.6156 svetelnych let je 10 Parseku) byl tedy tok energie (zareni) v pozorovanem smeru 6252x (zaokrouhlene 6250x) vyssi, nez na povrchu Slunce, ve vzdalenosti 791 Parseku (2580 Svetelnych let) tok zareni jako na povrchu Slunce, stale ve vzdalenosti 170 000 Parseku (555 000 svetelnych let) tok zareni v maximu stejny jako tok zareni ze Slunce u Zeme (v 1 AU). A take v dobe maxima byla bolometricka zarivost 1.225x10^21 krat vyssi nez zarivy vykon Slunce, ale jen ve zlomku sekundy (brano pro izotropni zareni ve vsech smerech stejne jako pozorovany tok, realita je ale uplne jina).

Ale samozrejme, nikdy se nejedna u gama zablesku o zareni izotropni - stejne na vsechny smery. Naopak jde o uzke kuzely a velkou promennost ve smerech. A intenzita zareni z mista udalosti je velmi promenna v case a vzorkovani pozorovani (po jakych casovych usecich jsou data) je omezene. U techto udalosti je mereni obtizne a presnost omezena. Presnou vzdalenost take nezname. Nicmene bylo v pozorovanem smeru dosazeno absolutni bolometricke magnitudy Mbol -48 a to je nejjasnejsi pozorovany obekt ve vesmiru v elektro-magnetickem spektru (zatim). Nikdo nevi, jaky byl tok zareni v jinych smerech, nez k nam a ani neni mozne zjistit, o kolik byl tok zareni (bolo-metricka magnituda) vyssi ve smeru nejvyssi svitivosti.

https://user-web.icecube.wisc.edu/~grbw ... 0918A.html
http://iopscience.iop.org/article/10.10 ... 2/151/meta
https://arxiv.org/abs/1311.5734

Nikoliv nejvyssi zarivy vykon v danem okamziku, ale celkova vyzarena energie ve smeru pozorovani, se udava u gama zablesku GRB 080916C, a to 8.8×10^47 J. Ale zase, tento udaj je pro izotropni vyzarovani (ve vsech smerech stejne) a to u gama zablesku neni ani nahodou - naopak jde o uzke kuzely, kde velmi zalezi na smeru pozorovani. U GRB 080916C je uveden rudy posuv z=4.35, odhadnuta light-travel vzdalenost je 3.7 giga-parseku resp. 12.2 miliard svetelnych let a pozorovani bylo satelitem Fermi, v souhvezdi Carina. Podle vseho se jedna o dlouhy GRB trvajici nekolik minut.

https://en.wikipedia.org/wiki/GRB_080916C
https://www.sciencedaily.com/releases/2 ... 141458.htm

Vubec nejvzdalenejsi pozorovany gama zablesk je GRB 090423 s rudym posuvem okolo z=8.2, pozorovany SWIFT, ale detekovany i Fermi. Vzdalenost light-travel distance je odhadovana na 4.0 Giga-Parsek resp. 13.0 miliard svetelnych let a v dobe udalosti mel byt vesmir stary okolo 630 milionu let. U pozorovanych nejvzdalenejsich galaxii uz byl prekonan rudy posuv z=10 a ted s JWST teleskopem dokonce z=20.

https://www.nasa.gov/mission_pages/swif ... ecord.html
https://en.wikipedia.org/wiki/GRB_090423

Pocet hvez v pozorovatelnem vesmiru je odhadnut na 10^24 hvezd (starsi odhad byl 10^22 hvezd) a pocet galaxii pujde do bilionu (drivejsi odhad byl stovky miliard). U GRB 110918A v dobe maxima byla pozorovana ve smeru pozorovani maximalni svitivost (bolometricka) nekde okolo 1.225x10^21 Slunci, zaokrouhlene 1.2x10^21 Slunci. V pozorovatelne casti vesmiru je odhadem 10^22-10^24 hvezd. Ale vetsina hvezd jsou cerveni trpaslici (co se tyce pocetniho zastoupeni, tak hvezdy typu M jsou nejpocetnejsi, na 2. miste je typ K, na typy hvezd B, O, W pripada jen nepatrny zlomek poctu). A tak 10^22 hvezd da dohromady svitivost nekde okolo 10^19-10^20 Slunci a 10^24 hvezd dohromady sviti jako 10^21-10^22 Slunci (radove a jen odhad). Udavalo se, ze svitivost (bolometricka, pocitano jako izotropni zareni, i kdyz ve skutecnosti je energie smerovana do uzkych kuzelu) u gama zablesku muze na kratky okamzik byt vyssi, nez zbytek (vsechny hvezdy) v pozorovatelnem vesmiru. U zatim nejsilnejsiho znameho GRB 110918A byla pozorovana bolometricka svitivost v maximu okolo 1.2x10^21 Slunci a to je navic pocitano, jako izotropni svitivost, realita je jina a skutecny vykon (zohledneni vsech smeru) bude nekde na 10^19 Slunci. Pocet hvezd v pozorovatelnem vesmiru se odhaduje na 10^22-10^24 hvezd a celkova svitivost techto hvezd bude nekde 10^19-10^22 Slunci a tomu odpovidajici absolutni bolometricka magnituda hvezd v pozorovatelne casti vesmiru -42 az -50. A dalsi zdroje v pozorovatelne casti vesmiru nejsou zapocitany (kvazary, cerne diry, jadra galaxii, reliktni zareni ...). A tak jen dost tezko muze presahnout bolometricka svitivost gama zablesku bolometrickou svitivost pozorovatelneho vesmiru (vsech hvezd) pri zapocitanem skutecnem vyzarovani do vsech smeru. Je to ale mozne u silnejsich gama zablesku v pripade pozorovani ve smeru uzkeho kuzelu s nejsilnejsi intenzitou (predpokladame, byt chybne, intenzitu zareni izotropni podle pozorovane intenzity v nasem smeru), kde pozorovana intenzita zareni (absolutni bolometricka magnituda) presahne absolutni bolometrickou magnitudu vsech hvezd v pozorovatelne casti vesmiru.

Pozorovatelny vesmir je oblast do vzdalenosti light-travel distance 13.75 miliard svetelnich let (cesta svetla trva stejne jako stari vesmiru). Ale skutecna aktualni vzdalenost nejvzdalenejsich pozorovatelnych obektu (s light-travel distance 13.75 miliard svetelnych let) je z duvodu expanze okolo 46 miliard svetelnych let (proper distance - aktualni skutecna vzdalenost). A tak aktualni skutecny prumer (proper distance) pozorovatelneho vesmiru se odhaduje na 93 miliard svetelnych let. Comoving distance je neco jeste jineho - vzdalenost dvou obektu preskalovana tak, aby skalovaci parametr a z hlediska expanze vesmiru odpovidal aktualnimu stavu.

https://explainingscience.org/2021/03/1 ... cosmology/

[dvader]

Jaký je smysl citovat zde jiné zdroje?

[armichael]

Dlouhodobe nejjasnejsi obekt na obloze, nachazejici se mimo Slunecni soustavu je hvezda Sirius, s magnitudou -1.44 (nebo -1.46). Planety ve Slunecni soustave, jasnejsi nez Sirius v maximalni svitivosti (na obloze) jsou jen Venuse max. -4.92 a Jupiter max. -2.94 a Merkur max. -2.48 (Saturn max -0.55, Uran max +5.38, Neptun max +7.67 a tedy jen Merkur, Venuse a Jupiter muze byt na obloze jasnejsi nez Sirius),

Trochu sa tu pozabudlo na Mars, max až -3 https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mars#Viewing

[MilAN]

Možná by stálo za to, napsat něco o sobě, a o tom, proč tohle píšeš, proč tenhle elaborát nesouvislých a nesourodých údajů.
Je to strašně nečtivé, stále se měnící hlediska pro porovnání a neodpovídající na otázku, položenou v záhlaví vlákna. Změť údajů z různých zdrojů daná na jednu hromadu do jednoho vlákna.

[TommyAst]

@ dvader

Citovat jine zdroje urcite ma - jednak by se melo uvadet odkud jsem cerpal (treba, ze jsem si to nevymyslel) a jednak je tam vec podrobneji popsana. Uvadeni zdroje uz jen kvuli autorske etice. Nektere udaje se daji dohledat snadno a jsou obecne zname, s jinymi je to horsi. A ruzne zdroje uvadeji v nekterych pripadech trochu odlisne hodnoty.

@armichael

To jsem na ten Mars skutecne uplne zapomel, takova velka nepozornost. A pritom, kdyz je Mars v opozici, tak je ne jen velmi jasny, ale i pekne nacervenaly. Nejvyssi jasnost (nejzapornejsi magnituda) je udana u Marzu podle jednoho zdroje -2.94, podle jineho zdroje -3.0. Tedy v maximu je Mars na obloze stejne jasny, nebo nepatrne jasnejsi, nez Jupiter v maximu. Barva je samozrejme jina. Jasnejsi (a to vyrazne) je uz jen Venuse, a pak uz jen Slunce a Mesic.

27.08.2003 byl Mars v opozici a v nejmensi vzdalenosti za temer 60 000 let (v 09:51:13 UTC 55 758 006 km podle EN Wikipedie). Je uvedeno, ze byla dosahnuta i maximalni jasnost na obloze za poslednich 60 000 let. Zdanliva magnituda Marzu mela dosahnout -2.88. Samozrejme, ze ne jen vzdalenost od Zeme urcuje magnitudu, ale i vzdalenosti Marzu od Slunce, takze je spis divne, aby se do sebe trefila nejmensi vzdalenost a nejvyssi jasnost (nejvyssi magnituda).

[MilAN]

takze je spis divne, aby se do sebe trefila nejmensi vzdalenost a nejvyssi jasnost (nejvyssi magnituda).

Není na tom nic divného, podmínkou je, aby byl Mars v opozici v době , kdy je v přísluní. A pokud by mělo jít o absolutní hodnotu, měla by být Země naopak v odsluní. A jelikož jsou periody oběžných drah známé, tak je to celkem předvídatelné a periodické.

[Karell]

Pro TommyAst: při čtení tvého způsobu skloňování názvu planety Mars mně krvácejí oči. Zkus to jinak, správně.

[dvader]

Ono je to špatně čitelné už jenom kvůli chybějící diakritice...

[Míra Pech]

A zrovna nedávno (říjen 2022) byl zaznamenaný BOAT GRB:
https://www.space.com/brightest-gamma-r ... er-results

[TommyAst]

MilAN

Samozrejme, aby byl Mars Zemi co nejblize, tak Mars musi byt v opozici, Mars v prislunni a Zeme v odsluni. To je soucasne podminka pro to, aby byl na obloze Mars co nejjasnejsi. 27.08.2003 byl Mars Zemi nejblize za temer 60 000 let. V Odsluni je Zeme zacatkem cervence, tak neslo uplne nejvetsi mozne priblizeni a nejjasnejsi mozny Mars na obloze. Ale jinak v podstate ano - nejblize Zemi znamena i nejjasnejsi na obloze.

Karell
Za gramaticke chyby se omlouvam, to byla vzdycky moje slaba stranka. Diakritiku k dizpozici nemam, coz je skoda.

Míra Pech
Diky, to ani nevim, ze se neco takoveho nedavno ted stalo. V clanku uvadeji, ze vyzarena energie (za predpokladu isotropickeho vyzarovani, coz neni ve skutecnosti) dosahla 1x10^48 J, predchozi rekord byl GRB 080916C s Eiso 8.8×10^47 J. GRB 080916C byl ale prez 12 miliard svetelnych let daleko, zatimco GRB 221009A mene nez 2 miliardy svetelnych let daleko (rudy posuv jen 0.2). V tak male vzdalenosti je pocet gama zablesku o dost mensi oproti celkovemu poctu. Jedna se o celkovy uhrn energie, Eiso 10^48 J. Zarivy vykon v maximu (tedy Mbol resp.mbol) jsem zatim nenasel.

Pekny clanek o a celkove o gama zablescich je tady (z 20.03.2023):
https://arxiv.org/abs/2303.10804

[MilAN]

MilAN
Samozrejme, aby byl Mars Zemi co nejblize, tak Mars musi byt v opozici,..........

Promiň , ale já jsem ten příspěvek psal jako holý fakt. Nikoliv jako domněnku, kterou od tebe potřebuji ocitovat a potvrdit. Nechápu, proč to celé tedy zde opakuješ.
Nejsme tu ani ve škole, ani u zkoušky

[peto]

Myslim ze TommyAst tu zalozil temu naozaj hodnu astro-fora. Najprv sa mi nechcelo citat tie jeho dlhe prispevky, ale som si ich nakoniec precital, a myslim ze prispevok je nabity informaciami a porovnaniami, Vobec si nemyslim ze by tie informacie boli niejako pozliepane bez zmyslu. Prave naopak, a mozu niekomu posluzit. Za mna - dakujem, namotivovalo ma to, aby som si doplnil informacie ktore som doteraz z nezaujmu prehliadal, A navyse, autor komunikuje temu velmi kultivovane a slusne. Vcera vecer som mal nutkanie napisat ze ci sa nam tu nahodou neprezentuje nejaka AI a my sme sa chytili..

[Stanislavxyz]

Vcera vecer som mal nutkanie napisat ze ci sa nam tu nahodou neprezentuje nejaka AI a my sme sa chytili..

A víte, že mě to také již napadlo?