Já bych takto velkou montáž na HD převodovkách nestavěl. Ono je to moderní v současných maličkých a středních montážích pro výjezdy, protože to je kompaktní, i relativně lehké, ale na velkou montáž, na které se předpokládá soustava s delším ohniskem a velkým rozlišení se to už moc nehodí. Přeci jen PE i té velmi kvalitní převodovky bude pořád v řádu desítek arcsec, což znamená pointovat, a nebo dát na polární osu enkodér s vysokým rozlišením.
Chybí mi tady informace, zda ta montáž má být pro pevné umístění do hvězdárny, nebo převozná. Vzhledem k hornímu limitu 60kg je asi převoznost nesmysl. Takovou montáž nikdo neunese, a ani na ni sám ten 50-60kg přístroj nenasadí.
A bude to německá montáž, nebo vidlice (polovidlice) a nebo úplně jiná mechanická konstrukce ? Zrovna německá montáž se nehodí do kopule, kam třeba chodí více lidé. U větší motáže to závaží zbytečně překáží, a jej to víceméně mrtvá hmota.
Edit - teď jsem si jako admin mohl přečíst i ten smazaný příspěvek, takže německá, pro 60kg přístroj, s protizávažím. A tak mě napadá: Kdo je vlastně cílová skupina zákazníků ? Montáží, které se dají vzít na výjezd, nebo dát do malé pozorovatelny, je na trhu hromada, v obrovském rozpětí kvality provedení a výbavy, podle toho, kolik má zájemce peněz. Nemyslím si moc, že tady je místo na trhu pro další. Tenhle segment bohužel začíná dost válcovat i číňan (byť se na nás trochu učí za pochodu), a v Evropě se to moc díky tomu, co si zde na sebe šijeme za nesmyslné předpisy, už za moc dobré peníze vyrábět nedá (nějaké kalkulace na toto téma mám za sebou, pár let nazpět, a nyní je to s dostupností všeho ještě horší, takže tento segment montáží jsem víceméně ze svých myšlenek vypustil).
Co zde trochu chybí je něco, jako dělala třeba rakouská ASA, než se přesunula na montáže a systémy s dalekohledy 750mm a více, a nebo něco, jako produkují někteří výrobci těch větších montáží z USA. Tedy střední stacionární montáže pro větší přístroje do hvězdáren.
Když si vezmu za příklad montáže 10-micron (3 velikosti, dále různé přesnosti korekce PE a nájezdu, podle instalovaného HW), tak ty v podstatě splňují vše, co může být potřeba, a těžko tomu něco vytknout. A takovéhle jsou vlastně všechny montáže v cenové relaci řekněme 200-600 tis.kč. Ty mají jak vypiplanou mechaniku, tak solidní řídící systém. Nějak mě už nenapadá, co by to mělo umět více. A zde jsem trochu skeptický, jestli se s tím vůbec vyplatí začínat. A mechanicky jsou nad tím už snad jen direct-drive montáže, kde je zcela eliminovaný mechanický převod.
Díra na trhu je podle mě právě v téhle oblasti, která je použitelná pro hvězdárny, které mají staré montáže typu jako dělal např. p. Drbohlav, a na nich několik přístrojů (typicky dlouhý refraktor, newton nebo SCT o průměru 300-500mm, k tomu něco na sluníčko a podobně a chtějí tu montáž vyměnit za něco modernějšího, s ASCOM kompatibiltou, GO-TO a podobně, což ty desítky let staré velké montáže nemají, a jejich mechanika je mnohdy v takovém stavu, že se to snad ani nevyplatí modernizovat (i když netvrdím, že je to pravidlem, najdou se i mechanicky kvalitní kousky).
Takovouhle sestavu už běžná komerční paralaktika i té nejvyšší třídy skoro nebo vůbec neunese, a vidlicové montáže nám zde v Evropě trochu chybí. Něco jako dělá třeba PlaneWave. Sice se dají dovézt, ale problém může být pak servis, údržba (byť dálková podpora z USA je skvělá, vyzkoušeno na vlastní kůži nedávno).
Tedy pro montáž na pevné umístění v pozorovatelně rozhodně nejsou potřeba věci jako nějaký dotykový displej a podobně. Určitě bych velkou montáž nesměroval tím směrem, jak se dneska blbne (wifi, appka do mobilního zařízení, řídící systém s počítačem přímo v montáži a podobně) Z důvodu relativně rychlého zastarání HW, nízkého výkonu embedded PC (problém nastane třeba v okamžiku kdy se použijí velkoformátové kamery, vyčítající obrazy o velikosti horních desítek až dolních stovek Mpix) nebo když se má natáčet planetární video s vysokým FPS. Prostě automatizace experimentu a řízení celé observatoře patří na vyhrazené PC mimo montáž.
Věcí které se cení, jsou:
Dobře napsaný ASCOM + INDI driver, s bezchybně implementovanými všemi funkcemi danými specifikací. Jako bonus se určitě dobře hodí i popis příkazů pro řízení, a nebo SDK pro různé platformy (WIN+Linux)
Připojení k PC pomocí různých rozhraní, základem by mělo být ne úplně ideální USB, druhou povinnou možností jednoznačně LAN - ethernet, nevím co víc by mělo být třeba.
Velmi by se hodily absolutní enkodéry, nebo inkrementální enkodéry + home indexy, s takovým rozlišením, aby šly eliminovat nepřesnosti chodu se sub-asrcsec. úrovní a montáž odparkovat třeba i ve dne bez nutnosti inicializace na obloze.
Užitečné je jemné pozicování bez vůle v obou osách, tedy možnost opakovaně dojet na pozici s přesností v řádu jednotek nebo max. dolní desítky arcsec. Hodí se pro ditehring při provozu bez pointace, pro jemné pozicování při natáčení planet a měsíce v hodně vysokém rozlišení. Spousta současných řídících systémů neumí udělat přímé GO-TO o kousek vedle, třeba o 10". Prostě odjede rychle někam o větší kus jinam, a pak se pomaličku vrací na zadanou pozici. A celá ten řízený jemný posun trvá věčnost. Pokud zároveň nelze přes ASCOM jemně ovládat posuny, je taková montáž za trest, když chcete na vzdálené sestavě natáčet planety, kdy potřebujete opravdu jemné pohyby, a nemáte mít možnost držet u dalekohledu jeho ruční ovladač.
Ty verze s velkou nosností, určené pro pevné umístění, by určitě měly mít Pointing model pro zpřesnění chodu a přesnější Go-To, využívající buď nějaký ze standardních existujících SW řešení, která jsou asi tak dvě, (Tpoint a PointXP) a nebo nějaký proprietární. V každém případě by ale měl být součástí ASCOM driveru, tedy na straně PC, nikoli implementovaný v HW montáže.
Co se naopak nehodí (pokud nemá montáž opravdu absolutní enkodéry) jsou ustanovky, to je už překonaná věc, celkem zbytečná, když má montáž elektronické řízení, jen zhoršující mechanické vlastnosti.
Dále by měla být určitě možnost natahat kabeláž osami, ale nevázat se na žádnou konkrétní technologii (USB,Ethernet, optika) spíš prostě nechat velké průměry dutých os, a velké poloměry ohybů, aby tam šlo protáhnout cokoli, co se třeba i později objeví. Tedy určitě nejít cestou že na montáži budou dole i nahoře nějaké konektory, a propojení uvnitř uživatelsky nepřístupné. Naposledy se tohle provedení vymstilo v okamžiku, kdy se objevilo USB3. Všechny montáže co měly USB2 porty zabudované, jsou okamžitě uživatelům současných rychlých CMOS kamer s USB3 k ničemu, a zase se tahají kabely venkem po montáži.
Montáž by neměla mít tvrdé dorazy nebo mechanickou konstrukci takovou, která vyžaduje proložení po průchodu meridiánem. Dokud nebude mechanicky se sloupem kolidovat optická soustava, měla by montáž být schopná trackingu bez proložení.
Už mě nic nenapadá. Spíš jsem zvědavý, co se vlastně chystá