Dvoj (a více) hvězdy v malých dalekohledech

[David1]

Kolega Alnitak ma pozorovaním Iota Trianguli tak trochu naviedol na pozorovanie dvojhviezd v Triangli.

STF 227 (Iota Trianguli) je štvornásobný systém vzdialený 291 svetelných rokov od Slnka. Primárnou zložkou A je spektroskopická dvojhviezda pozostávajúca zo zložiek Aa a Ab. Aa je obor spektrálnej triedy G0III o hmotnosti 2,5 a priemere 4 Sĺnk. Ab je takisto obor spektránej triedy G5III o hmotnosti 2,43 a priemere 1,5 Slnka. Aa a Ab Obiehajú okolo svojho ťažiska s periódou 14,7 dňa. Zložka A je zároveň premennou hviezdou označovanou ako TZ Trianguli. Spoločník B je tiež spektroskopickou dvojhviezdou. Ba je hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy F5V o hmotnosti 1,58 Slnka. Bb je pravdepodobne tiež hviezda hlavnej postupnosti o hmotnosti 1,56 Slnka. Zložky Ba a Bb obiehajú okolo svojho ťažiska s periódou 2,2 dňa. Perióda obehu zložiek A a B sa odhaduje na 5172 rokov.
Iota Trianguli je za dobrých podmienok vhodným objektom pre malé ďalekohľady. Počas môjho pozorovania boli podmienky podpriemerné až zlé, čo spôsobilo problémy pri rozlíšení. Pri chvíľach zlepšeného seeingu sa ale zložky pri 150 násobnom zväčšení jednoznačne oddelili. Na rozdiel od Alnitaka som pozoroval hlavnú zložku ako tmavožltú a spoločníka ako oranžovo-žltého. V literatúre sa ale väčšinou prikláňajú k verzii oranžová, modrá ako to pozoroval Alnitak. Farby boli v mojom prípade asi skreslené zlými podmienkami.

STF 239 je binárny systém vzdialený 89 svetelných rokov od Slnka. Primárnou zložkou je hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy F7V a spoločníkom je hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy F9V. Viac informácií k tejto dvojhviezde sa mi nepodarilo dohľadať.
Tento systém sa nachádza zhruba 2° JV od hviezdy Iota Trianguli. Je to dobre pozorovateľný pár v malých ďalekohľadoch, rozlíšiteľný už pri malom až strednom zväčšení. Pri 60x som pozoroval dve veľmi podobné hviezdy so žltastým nádychom.

STF 227 + STF 239.jpg (1.44 MiB) Zobrazeno 1462 x

[fanda55]

David 1: vynikající a inspirativní pozorování i popisy. Palec nahoru.
Rozhodl jsem se také něco přidat. Předchozí zde uvedená pozorování jsou relativně "méně náročná" pro průměr 100 - 120mm za
aspoň standartních pozorovacích podmínek a s kvalitním dalekohledem.
Doporučuji se popasovat s dvojitou dvojhvězdou Struve 1964, (ve Stellariu HD 139691). Nalezneme ji snadno v souhvězdí Crb, kde
je asi 50´JZ pod Zetou2 Crb, s níž tvoří spodní nohu asterizmu písmena "Y", u něhož je horní pravá strana výrazně delší než levá.
( Popis platí pro výškově i stranově správně ukazující hledáček).
Struve 1964 je zobrazena ve Stellariu jako trojice hvězd 7,22+ 7,94+8,88 Mag a s odstupem cca 15" západně dvě hvězdy 7,16+9,94
Mag. Separace mezi hvězdami je okolo 1,5".
Mně se jednotlivé komponenty východní i západní skupiny zatím podařilo rozlišit v časovém oknu necelých 5 minut se zřejmě dobrými
pozorovacími podmínkami, s TS APO 130/910 při zvětšeních 170x, 256x i 317x. Na montáži jsem měl vedle druhý refraktor -
SW 120/900 ED, se kterým se mně rozlišení nezdařilo. Neuběhlo snad ani 5 minut, změnily se pozorovací podmínky a už jsem se
nechytal ani s APO 130-kou. O tuto dvojitou dvojhvězdu jsem se od té doby pokoušel ještě několikrát a vždy neúspěšně.
Tenkrát, v noci 23, 7, 2021, jsem viděl všechny hvězdičky zřetelně separované. Teď jsem nahlédl do zápisu o pozorování a se SW 120
jsem tenkrát přeci jenom jednu z těch dvojhvězd rozlišil a to tu východní, Od té doby v nejlepším případě jen s tušením, absolutně
bez jistoty... Věřím, že za dobrých pozorovacích podmínek, zejména pročištěné oblohy po dešti Stf 1964 měl jít rozlišit i 100 mm
průměrem

[David1]

Fanda55 díky za tip. STF 1964 som si pozrel a vyzera to na zaujimavy 5 nasobny fyzicky system. Urcite ju buduce leto vyskusam, teraz uz nemam dobre podmienky na pozorovanie tejto oblasti. ED100 by malo mat podla papierov rozlisovaciu schopnost 1,15" takze pri dobrych podmienkach by to nemuselo byt nerealne.

[Sasa3]

Jelikoz seeing byl pri pozorovani Jupitera docela dobry, rozhodl jsem se prohnat novy Tak100DZ na tezsich dvojhezdach. Nemel jsem s sebou atlas, tak jsem sel po pameti (a jednoduchych vyhledavacich mapkach na internetu). Zacal jsem eps Aur. Druha komponenta byla videl na prvni pohled pri 157x, to vypadalo hodne nadejne. Dalsim parem byl nejtesnejsi kousek vecera, 7 Tau (AB: 6.6+6.9, 0.8"). Vzdalena treti slozka byla videt uz pri 25x. Pri 157x se hlavni komponenta mirne protahla, pri 240x uz bylo protazeni zretelne, chvilemi obraz dokonce vypadal jako dve do sebe zaborene kulicky. Moc hezke. PA jsem (bez predchozi znalosti polohy) odhadl na 350deg.

Eta Ori byla opet jednodussi, ale protoze sekundarni komponenta padla do prvniho difrakcniho krouzku, tak pri mensim zvetseni 157x vyzadovala hodne koncentrace. Pri 240x to uz byla krasna kulicka. Seeing takhle nizko byl zretelne horsi nez v u predchozich dvou paru.

33 Ori byla asi nejtezsi. Pruvodce byl po vetsinu casu pri 240x neviditelny, jen obcas sel videt slabsi ocasek pri PA~40deg a opravdu jen chvilemi se ocasek menil na stelarni zjasneni. Opet horsi seeing.

Posledni pohled patril M42 a Trapezu. Komponenta E byla viditelna jen na kratke okamziky pri 200x, F jsem nevidel vubec. Podminky se hodne zhorsily, opar byl docela vyrazny (kolem Mesice bylo velke halo), seeing taky nic moc. Priste to snad bude lepsi.

[David1]

STF 422 (V711 Tauri) je trojnásobný systém v súhvezdí Taurus vzdialený 100 svetelných rokov od Slnka. Primárnou zložkou A je spektroskopická dvojhviezda tvorená podobrom spektrálnej triedy K1IV o hmotnosti 1 Slnka a priemerom 3,7 Slnka (Aa) a hviezdou hlavnej postupnosti spektrálnej triedy G5V o hmotnosti 0,8 Slnka a priemere 1,1 Slnka (Ab). Aa a Ab obiehajú extrémne blízko seba s periódou 2,84 dňa, čo spôsobuje ich eliptickú deformáciu. Zložka A je zároveň premennou hviezdou označovanou ako V711 Tauri. Sekundárnu zložku B tvorí hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy K3V o hmotnosti 0,78 Slnka a priemere tiež 0,78 Slnka. Perióda obehu zložiek A a B sa odhaduje na 1210 rokov.
STF 422 sa nachádza na juho-západnom okraji súhvezdia Taurus, cca 10´ severne od hviezdy 10 Tauri (4,25 Mag). Je vhodným objektom pre pozorovanie s malými ďalekohľadmi. V 100mm boli zložky rozlíšené pri 100 násobnom zväčšení, ale postačovalo by aj menšie zväčšenie. Zložky sú farebne celkom kontrastné, ja som pozoroval hlávnú zložku ako žltastú a spoločníka ako oranžového.

STF 554 (80 Tauri) je viacnásobný systém v súhvezdí Taurus vzdialený 150 svetelných rokov od Slnka a je členom otvorenej hviezdokopy Hyády. Hlavnou zložkou A je hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy F0V o hmotnosti 0,86 Slnka, ktorá je sama spektroskopickou dvojhviezdou s periódou 30,5 dňa. Spoločníkom B je hviezda hlavnej postupnosti spektrálnej triedy G0V o hmotnosti 0,70 Slnka. Zložky A a B obiehajú okolo svojho vzájomného ťažiska s periódou 183 rokov. STF 554 (80 Tauri) tvorí zároveň fyzický systém s hviezdou 81 Tauri - C. 81 Tauri je hviezda spektrálnej triedy Am o hmotnosti 1,91 Slnka, ktorá je tiež spektroskopickou dvojhviezdou. Tento systém je v katalógu WDS vedený pod názvom ARN 36. Za člena tohto systému by sa ešte dala považovať spektroskopická dvojhviezda HD28545, ktorá tvorí fyzický systém s 81 Tauri a WDS tento pár vedie ako BUP 62. Dalo by sa povedať, že ide o 7-násobný systém (2+1)+2+2.
STF 554 + 81 Tauri + HD28545 sa nachádza cca 1,5 stupňa juho-západne od najjasnešej hviezdy súhvezdia Taurus – Aldebarana. 81 Tauri a HD 28545 sú jasné a vzdialené hviezdy od STF 554 , takže ich nie je problám identifikovať. S rozlíšením zložiek samotnej STF 554 to už so 100mm teleskopom nie je až také jednoduché. Pri 180 násobnom zväčšení bola potrebná dávka trpezlivosti, ale po čase sa začal spoločník pomaly objavovať. Pri krátkych zlepšeniach seeingu sa nakoniec jednoznačne ukázal tesne, ale zreteľne oddelený od hlavnej zložky. Hlavnú zložku som videl bielu a spoločíka modro-šedého.

STF 422 + STF 554 inv.jpg (1.68 MiB) Zobrazeno 527 x