Měl bych dotaz zejména na Pavuka a Janka 8.
Jak řešíte "čistotu" optických ploch při větru a foukání ? Nevadí smítka, prach apod. při pozorování ? Případně po ukončení pozorování jestli
nějak čistíte optické plochy apod.
Díky a zdravím Jirka
Ultralight Dobson
Ultralight Dobson
Sfouknem prach 
Nakonec jsem to vyresil igelitem 3x3 metry, protoze na la Palme bylo dost prachu, tak aby se neviril.
Pavouk ma zrcadlo o neco vys, takze ten problemy moc nemel.
Ale jinak se s tim moc delat neda, proste dan za otevrenou konstrukci je nutnost castejsiho pokovovoani.
Nakonec jsem to vyresil igelitem 3x3 metry, protoze na la Palme bylo dost prachu, tak aby se neviril.
Pavouk ma zrcadlo o neco vys, takze ten problemy moc nemel.
Ale jinak se s tim moc delat neda, proste dan za otevrenou konstrukci je nutnost castejsiho pokovovoani.
Ultralight Dobson
jirkaM32 napsal: Měl bych dotaz zejména na Pavuka a Janka 8.
Jak řešíte "čistotu" optických ploch při větru a foukání ? Nevadí smítka, prach apod. při pozorování ? Případně po ukončení pozorování jestli
nějak čistíte optické plochy apod.
Díky a zdravím Jirka
Na La Palmu som prisiel s vyslovene spinavym (zaprasenym) zrkadlom, kedze stalo v tubuse v dielni (i ked zakryte). Pred cestou som ho nestihol umyt takze som to urobil priamo na La Palme.
1. zasada cistenia je necistit
prach na optike neprekaza a na kvalite obrazu sa prakticky nezucastnuje,
nespravnym cistenim (ale aj prilis castym cistenim sa nici ochranna vrstva) mozno narobit viac skody ako uzitku (plochu poskriabat)
Existuje taka empiricka pouka, kedy treba zrkadlo vycistit: pokial by sme (pomyselne) zhrnuli vsetok prach do jednem malej plosky, cistit treba ak tato ploska presiahne kruh o priemere 1cm (zdoraznujem, je to iba obrazne-nic nezhnajte lopatkou )
Ak nie je plocha vyslovene zaprasena, ze uz viditelne znizuje odrazivost - vtedy je vhodna doba na cistenie. Osobne necistim zrkadlo castejsie ako 1x za rok. Doteraz som mal zrkadlo neustale v tubuse a nebolo ho mozne prachotesne zakrytovat. Teraz ho mam ulozene samostatne (vyberam ho) a prachotesne uzavrete krytom, takze tato doba bude predpokladam dlhsia.
2.zrkadlo sa nikdy necisti "na sucho", ale iba cistou (destilovanou) vodou z lekarne (nie tou do chladica chladica auta) a jemne sa stiera "na mokro" vatou (opat lekarskou, nie s primesou parfemov apod.)
Este par rad:
-nesusit fenom (mozu byt zbytky oleja vo ventilatore - mikrokvapocky, alebo urycheny prach moze "osmirglovat" opt. plochu (na mikrourovni samozrejme)
-neutierat handrickou, uterakom, mikrovlaknovou utierkou or whatever
-vacsie plochy vody, ktora ostane na zrkadle o umyti stierat vatou tak a nechat samovolne vyschnut (pokial je voda naozaj cistanezanecha flaky)
V mojom pripade som mal vatu zo sebou a vodu som pouzil "miestnu" pramenitu z kohutika (viem - riskoval som trochu, ale bola to horska voda (podobnej chuti ako ta z horskeho plesa ) velmi mäkká (ano tak sa to u nas pise ) a zbytky kvapiek zachli po osuseni prakticky bez cmuh.
Za nasledujuce 2 tyzdne na zrkadlo sadol jemny sopecny prach, ale nie je to nic hororove (aspon v mojom pripade) a zatial to beriem ako "suvenir" (spomienku na La Palma) a nehodlam ho odstranovat ;D
PS: mozem sa mylit, je to len moj skromny sukromny nazor
Jak řešíte "čistotu" optických ploch při větru a foukání ? Nevadí smítka, prach apod. při pozorování ? Případně po ukončení pozorování jestli
nějak čistíte optické plochy apod.
Díky a zdravím Jirka
Na La Palmu som prisiel s vyslovene spinavym (zaprasenym) zrkadlom, kedze stalo v tubuse v dielni (i ked zakryte). Pred cestou som ho nestihol umyt takze som to urobil priamo na La Palme.
1. zasada cistenia je necistit
prach na optike neprekaza a na kvalite obrazu sa prakticky nezucastnuje,
nespravnym cistenim (ale aj prilis castym cistenim sa nici ochranna vrstva) mozno narobit viac skody ako uzitku (plochu poskriabat)
Existuje taka empiricka pouka, kedy treba zrkadlo vycistit: pokial by sme (pomyselne) zhrnuli vsetok prach do jednem malej plosky, cistit treba ak tato ploska presiahne kruh o priemere 1cm (zdoraznujem, je to iba obrazne-nic nezhnajte lopatkou )
Ak nie je plocha vyslovene zaprasena, ze uz viditelne znizuje odrazivost - vtedy je vhodna doba na cistenie. Osobne necistim zrkadlo castejsie ako 1x za rok. Doteraz som mal zrkadlo neustale v tubuse a nebolo ho mozne prachotesne zakrytovat. Teraz ho mam ulozene samostatne (vyberam ho) a prachotesne uzavrete krytom, takze tato doba bude predpokladam dlhsia.
2.zrkadlo sa nikdy necisti "na sucho", ale iba cistou (destilovanou) vodou z lekarne (nie tou do chladica chladica auta) a jemne sa stiera "na mokro" vatou (opat lekarskou, nie s primesou parfemov apod.)
Este par rad:
-nesusit fenom (mozu byt zbytky oleja vo ventilatore - mikrokvapocky, alebo urycheny prach moze "osmirglovat" opt. plochu (na mikrourovni samozrejme)
-neutierat handrickou, uterakom, mikrovlaknovou utierkou or whatever
-vacsie plochy vody, ktora ostane na zrkadle o umyti stierat vatou tak a nechat samovolne vyschnut (pokial je voda naozaj cistanezanecha flaky)
V mojom pripade som mal vatu zo sebou a vodu som pouzil "miestnu" pramenitu z kohutika (viem - riskoval som trochu, ale bola to horska voda (podobnej chuti ako ta z horskeho plesa ) velmi mäkká (ano tak sa to u nas pise ) a zbytky kvapiek zachli po osuseni prakticky bez cmuh.
Za nasledujuce 2 tyzdne na zrkadlo sadol jemny sopecny prach, ale nie je to nic hororove (aspon v mojom pripade) a zatial to beriem ako "suvenir" (spomienku na La Palma) a nehodlam ho odstranovat ;D
PS: mozem sa mylit, je to len moj skromny sukromny nazor
Ultralight Dobson
Pavuk_ napsal:
prach na optike neprekaza a na kvalite obrazu sa prakticky nezucastnuje,
Potvrzuji. Viděl jsem pavúkovo zrcadlo zaprášené po pozorovací noci a nevěřil jsem že je možné v něm cokoliv vidět. Doma v koupelně se holím u lepšího zrcadla. Ale když to pak na obloze zvládalo ta extrémní zvětšení, tak jsem pochopil, že reflektorům prach asi opravdu nevadí.
prach na optike neprekaza a na kvalite obrazu sa prakticky nezucastnuje,
Potvrzuji. Viděl jsem pavúkovo zrcadlo zaprášené po pozorovací noci a nevěřil jsem že je možné v něm cokoliv vidět. Doma v koupelně se holím u lepšího zrcadla
. Ale když to pak na obloze zvládalo ta extrémní zvětšení, tak jsem pochopil, že reflektorům prach asi opravdu nevadí.
Ultralight Dobson
mpe napsal: reflektorům prach asi opravdu nevadí.Vadi stejne, jako refraktorum - jde hlavne o to, kolik toho prachu je. Zhorseni obrazu to nezpusobi - svetlo se v prachu bud pohlti, nebo se rozptyli prevazne nekam mimo sekundar a okular. Jedine, co to opravdu zpusobi, je pokles mnozstvi svetla, odrazeneho zrcadlem ( nebo prochazejiciho cockou ). Ale pokud odrazivost zrcadla kvuli prachu klesne treba na 3/4 puvodni hodnoty ( to uz je prach videt docela dost ), je to totez, jako kdyz je o 13% mensi prumer zrcadla - oko to skoro nepozna. Jeste horsi byva rosa, ktera obvykle pokryje zrcadlo dokonaleji, nez prach, skoro nic nepohlti a cast svetla rozptyli i na sekundar, takze snizuje kontrast.
Kdyz vidim, cim se obcas koukame, tak nechapu, proc nekdo dava tezke penize za dokonalou odraznou vrstvu s odrazivosti lepsi o par procent proti standardu
Kdyz vidim, cim se obcas koukame, tak nechapu, proc nekdo dava tezke penize za dokonalou odraznou vrstvu s odrazivosti lepsi o par procent proti standardu
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Ultralight Dobson
mpe napsal:
Potvrzuji. Viděl jsem pavúkovo zrcadlo zaprášené po pozorovací noci a nevěřil jsem že je možné v něm cokoliv vidět. Doma v koupelně se holím u lepšího zrcadla. Ale když to pak na obloze zvládalo ta extrémní zvětšení, tak jsem pochopil, že reflektorům prach asi opravdu nevadí.
To zrkadlo si videl pred umytim (na La Palme), po prichode.
Vacsinu pozorovani som robil s umytym zrkadlom (!)
Zrkadlo som umyval asi po druhej pozorovacej noci.
Potvrzuji. Viděl jsem pavúkovo zrcadlo zaprášené po pozorovací noci a nevěřil jsem že je možné v něm cokoliv vidět. Doma v koupelně se holím u lepšího zrcadla
. Ale když to pak na obloze zvládalo ta extrémní zvětšení, tak jsem pochopil, že reflektorům prach asi opravdu nevadí.To zrkadlo si videl pred umytim (na La Palme), po prichode.
Vacsinu pozorovani som robil s umytym zrkadlom (!)
Zrkadlo som umyval asi po druhej pozorovacej noci.
Ultralight Dobson
Všimol som si, že poniektorí z vás vlastnia „Ultraľahké Dobsony“. Napadlo ma to ako ste spokojný s ich používaním. Ako sa u vás prejavuje deformácia rámu? Nepotrebujete pri zmene sklonu ďalekohľadu kolimovať zrkadlo?
Možno sa vám môže zdať prečo kladiem toľko otázok, ale je to preto že som riešil deformáciu rámu. Zistil som že pri Newtonovom type ďalekohľadu sú výstuhy k pavúkovi relatívne veľmi štíhle a aj pri najmenšom zaťažení dochádza k veľkým posuvom. U Ccassegrainu je posuv oveľa menší, pretože ohnisková vzdialenosť je kratšia.
Tu je model rámu, ktorý je zaťažený primárnym a sekundárnym zrkadlom v tiažovom poli vo vodorovnej polohe. Riešené je to pre 150kg zrkadlo priemeru 1m a rám má hmotnosť 64kg„Pri zvislej sú skoro nulové a preto to tu nebudem uvádzať“
Posunutia sú vyznačené na obrázku príslušnou farbou v základných jednotkách „m“. Deformácia nieje taká strašná ako to vyzerá na obrázku, je to tam iba zvýraznené.
Možno sa vám môže zdať prečo kladiem toľko otázok, ale je to preto že som riešil deformáciu rámu. Zistil som že pri Newtonovom type ďalekohľadu sú výstuhy k pavúkovi relatívne veľmi štíhle a aj pri najmenšom zaťažení dochádza k veľkým posuvom. U Ccassegrainu je posuv oveľa menší, pretože ohnisková vzdialenosť je kratšia.
Tu je model rámu, ktorý je zaťažený primárnym a sekundárnym zrkadlom v tiažovom poli vo vodorovnej polohe. Riešené je to pre 150kg zrkadlo priemeru 1m a rám má hmotnosť 64kg„Pri zvislej sú skoro nulové a preto to tu nebudem uvádzať“
Posunutia sú vyznačené na obrázku príslušnou farbou v základných jednotkách „m“. Deformácia nieje taká strašná ako to vyzerá na obrázku, je to tam iba zvýraznené.
Ultralight Dobson
Mohl bys prosím k tomu napsat nějaký podrobnější výklad, mě se ten obrázek moc nelíbí, např horní pruty konstrukce dle deformace zdají se být namáhány na vzpěr, já bych čekal namáhání v tahu. Kde má systém těžiště atd. Díky, Vla.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Ultralight Dobson
PPos napsal: Všimol som si, že poniektorí z vás vlastnia „Ultraľahké Dobsony“. Napadlo ma to ako ste spokojný s ich používaním. Ako sa u vás prejavuje deformácia rámu? Nepotrebujete pri zmene sklonu ďalekohľadu kolimovať zrkadlo?
Možno sa vám môže zdať prečo kladiem toľko otázok, ale je to preto že som riešil deformáciu rámu. Zistil som že pri Newtonovom type ďalekohľadu sú výstuhy k pavúkovi relatívne veľmi štíhle a aj pri najmenšom zaťažení dochádza k veľkým posuvom. U Ccassegrainu je posuv oveľa menší, pretože ohnisková vzdialenosť je kratšia.
Tu je model rámu, ktorý je zaťažený primárnym a sekundárnym zrkadlom v tiažovom poli vo vodorovnej polohe. Riešené je to pre 150kg zrkadlo priemeru 1m a rám má hmotnosť 64kg„Pri zvislej sú skoro nulové a preto to tu nebudem uvádzať“
Posunutia sú vyznačené na obrázku príslušnou farbou v základných jednotkách „m“. Deformácia nieje taká strašná ako to vyzerá na obrázku, je to tam iba zvýraznené.
Ahoj PPos.
Jde o to jak je sekundární část těžká.Též ustavení soustavy do těžiště. U velkých projektů se vytváří příhradová konstrukce tak,aby průhyb-posun sekundáru a primáru byl stejný. (souhlasná osa)
Velké plus je vytvoření prutů do trojúhelníku,tak aby se mírně přetahovaly,tudíž je nutné-výhodné přepětí.(Primární základna větší než sekundární.) Pomohlo by doplnění stahovacích lanek. Rovnoběžné pruty mají tendenci se prohýbat.
Jinak Pavůk a Janek odvedli pěknou práci.
Možno sa vám môže zdať prečo kladiem toľko otázok, ale je to preto že som riešil deformáciu rámu. Zistil som že pri Newtonovom type ďalekohľadu sú výstuhy k pavúkovi relatívne veľmi štíhle a aj pri najmenšom zaťažení dochádza k veľkým posuvom. U Ccassegrainu je posuv oveľa menší, pretože ohnisková vzdialenosť je kratšia.
Tu je model rámu, ktorý je zaťažený primárnym a sekundárnym zrkadlom v tiažovom poli vo vodorovnej polohe. Riešené je to pre 150kg zrkadlo priemeru 1m a rám má hmotnosť 64kg„Pri zvislej sú skoro nulové a preto to tu nebudem uvádzať“
Posunutia sú vyznačené na obrázku príslušnou farbou v základných jednotkách „m“. Deformácia nieje taká strašná ako to vyzerá na obrázku, je to tam iba zvýraznené.
Ahoj PPos.
Jde o to jak je sekundární část těžká.Též ustavení soustavy do těžiště. U velkých projektů se vytváří příhradová konstrukce tak,aby průhyb-posun sekundáru a primáru byl stejný. (souhlasná osa)
Velké plus je vytvoření prutů do trojúhelníku,tak aby se mírně přetahovaly,tudíž je nutné-výhodné přepětí.(Primární základna větší než sekundární.) Pomohlo by doplnění stahovacích lanek. Rovnoběžné pruty mají tendenci se prohýbat.
Jinak Pavůk a Janek odvedli pěknou práci.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Ultralight Dobson
Z toho obrazku mi pripada, ze tie pruty su tak tazke ze sa preybaju pod vlastnou vahou ? alebo je system polozeny na dvoch nosnikoch ? (uplne vlavo a vpravo). Predpohladal by som, ze by mal byt (spravne) bud votknuty v pravej casti alebo uchyteny v tazisku (tak ako os vysky na beznej azimutalnej montazi).
Problem zobrazenej konstrukcie je podla mna v tom, ze ma prilis vela trojuholnikov a zmensenim uhla v trojuh. sa vyrazne znizuje nosnost (resp. zvysuje priehyb). Preco ich tam je tolko ? Uplne by postacili klasicke 4 alebo dokonca 3 (ako mam ja a vela dalsich amaterov).
Pod ciarou:
ked som drzal teleskopicku palicku v ruke a skusal ohyb, neveril som (v duchu) ze to moze fungovat ale ked som to prvy krat zmontoval a zdvihol "tubus" za misu (bez zrkadla), neveril som vlastnym ociam ze sa to neprehyba a je to tak pevne - holt geometria nepusti
to Kami: dik
Problem zobrazenej konstrukcie je podla mna v tom, ze ma prilis vela trojuholnikov a zmensenim uhla v trojuh. sa vyrazne znizuje nosnost (resp. zvysuje priehyb). Preco ich tam je tolko ? Uplne by postacili klasicke 4 alebo dokonca 3 (ako mam ja a vela dalsich amaterov).
Pod ciarou:
ked som drzal teleskopicku palicku v ruke a skusal ohyb, neveril som (v duchu) ze to moze fungovat ale ked som to prvy krat zmontoval a zdvihol "tubus" za misu (bez zrkadla), neveril som vlastnym ociam ze sa to neprehyba a je to tak pevne - holt geometria nepusti
to Kami: dik
Ultralight Dobson
Pavuk_ napsal: Z toho obrazku mi pripada, ze tie pruty su tak tazke ze sa preybaju pod vlastnou vahou ? alebo je system polozeny na dvoch nosnikoch ? (uplne vlavo a vpravo). Predpohladal by som, ze by mal byt (spravne) bud votknuty v pravej casti alebo uchyteny v tazisku (tak ako os vysky na beznej azimutalnej montazi).
Problem zobrazenej konstrukcie je podla mna v tom, ze ma prilis vela trojuholnikov a zmensenim uhla v trojuh. sa vyrazne znizuje nosnost (resp. zvysuje priehyb). Preco ich tam je tolko ? Uplne by postacili klasicke 4 alebo dokonca 3 (ako mam ja a vela dalsich amaterov).
Pod ciarou:
ked som drzal teleskopicku palicku v ruke a skusal ohyb, neveril som (v duchu) ze to moze fungovat ale ked som to prvy krat zmontoval a zdvihol "tubus" za misu (bez zrkadla), neveril som vlastnym ociam ze sa to neprehyba a je to tak pevne - holt geometria nepusti
to Kami: dik ;)Prutov je tam tolko preto, aby by bol posuv minimalizovany. Konstrukcia je dost stihla a s mensim mnozstvom prutov bol priehyb este vyraznejsi.
Ten dalekohlad je uchyteny za prostredny prstenec a tazisko sustavy je na osi tohto prstenca.
Ak mozes posli mi rozmery a namodelujem system taky aky mas ty. Velmi by ma zujimalo ako to tam skutozne je. videl som ze tam masvystuh ovela menej ako by som predpokladal.
Problem zobrazenej konstrukcie je podla mna v tom, ze ma prilis vela trojuholnikov a zmensenim uhla v trojuh. sa vyrazne znizuje nosnost (resp. zvysuje priehyb). Preco ich tam je tolko ? Uplne by postacili klasicke 4 alebo dokonca 3 (ako mam ja a vela dalsich amaterov).
Pod ciarou:
ked som drzal teleskopicku palicku v ruke a skusal ohyb, neveril som (v duchu) ze to moze fungovat ale ked som to prvy krat zmontoval a zdvihol "tubus" za misu (bez zrkadla), neveril som vlastnym ociam ze sa to neprehyba a je to tak pevne - holt geometria nepusti
to Kami: dik ;)Prutov je tam tolko preto, aby by bol posuv minimalizovany. Konstrukcia je dost stihla a s mensim mnozstvom prutov bol priehyb este vyraznejsi.
Ten dalekohlad je uchyteny za prostredny prstenec a tazisko sustavy je na osi tohto prstenca.
Ak mozes posli mi rozmery a namodelujem system taky aky mas ty. Velmi by ma zujimalo ako to tam skutozne je. videl som ze tam masvystuh ovela menej ako by som predpokladal.
Ultralight Dobson
PPos napsal:
Prutov je tam tolko preto, aby by bol posuv minimalizovany. Konstrukcia je dost stihla a s mensim mnozstvom prutov bol priehyb este vyraznejsi.
...Na dostatočne tuhú konštrukciu ti stačí 8 trubiek. Minimalisti používajú 6. Aj bez simulátora mi je jasné, že takto sa ti budú trubky prehýbať len v prípade podoprenia na oboch koncoch. Ak by si mal podopretý tubus len v prostrednom kruhu, tak by si musel mať sekundár nejaký antigravitačný, aby to zodpovedalo simulácii.
Prutov je tam tolko preto, aby by bol posuv minimalizovany. Konstrukcia je dost stihla a s mensim mnozstvom prutov bol priehyb este vyraznejsi.
...Na dostatočne tuhú konštrukciu ti stačí 8 trubiek. Minimalisti používajú 6. Aj bez simulátora mi je jasné, že takto sa ti budú trubky prehýbať len v prípade podoprenia na oboch koncoch. Ak by si mal podopretý tubus len v prostrednom kruhu, tak by si musel mať sekundár nejaký antigravitačný, aby to zodpovedalo simulácii.
mail to:fun2mas(at)gmail.com
Ultralight Dobson
FunTomas napsal:
Na dostatočne tuhú konštrukciu ti stačí 8 trubiek. Minimalisti používajú 6. Aj bez simulátora mi je jasné, že takto sa ti budú trubky prehýbať len v prípade podoprenia na oboch koncoch. Ak by si mal podopretý tubus len v prostrednom kruhu, tak by si musel mať sekundár nejaký antigravitačný, aby to zodpovedalo simulácii.
Ked sa na ten obrazok poriadne pozries tak uvidis za dalekohlad nieje podoprety na oboch koncoch pretoze vtedy by boly deformacie ine. Tu je to posunute pod centralnu os. Takze to tam podoprete nieje. Zafixovane to je iba na hriadeloch trciace z centralneho prstenca. Na ten vzdialenejsi koniec su umiestne iba reakcie zo sekundara. na tej kratsej strane su zas umiestnene reakcie od primarneho zrkadla. Cela sustava ako som uz pisal je k trciacim uchytom vyvazena.
Na dostatočne tuhú konštrukciu ti stačí 8 trubiek. Minimalisti používajú 6. Aj bez simulátora mi je jasné, že takto sa ti budú trubky prehýbať len v prípade podoprenia na oboch koncoch. Ak by si mal podopretý tubus len v prostrednom kruhu, tak by si musel mať sekundár nejaký antigravitačný, aby to zodpovedalo simulácii.
Ked sa na ten obrazok poriadne pozries tak uvidis za dalekohlad nieje podoprety na oboch koncoch pretoze vtedy by boly deformacie ine. Tu je to posunute pod centralnu os. Takze to tam podoprete nieje. Zafixovane to je iba na hriadeloch trciace z centralneho prstenca. Na ten vzdialenejsi koniec su umiestne iba reakcie zo sekundara. na tej kratsej strane su zas umiestnene reakcie od primarneho zrkadla. Cela sustava ako som uz pisal je k trciacim uchytom vyvazena.
Ultralight Dobson
Ak upevním trubku do steny (ekvivalent privarenej trubky NX k prstencu na hornom obrázku) a na druhom konci trubku zaťažím sekundárom, nepochopím akým spôsobom dosiahnem jej prehnutie tak ako je to znázornené na obrázku. Ohyb by musel mať opačný oblúk. ???
mail to:fun2mas(at)gmail.com
Ultralight Dobson
FunTomas napsal: Ak upevním trubku do steny (ekvivalent privarenej trubky NX k prstencu na hornom obrázku) a na druhom konci trubku zaťažím sekundárom, nepochopím akým spôsobom dosiahnem jej prehnutie tak ako je to znázornené na obrázku. Ohyb by musel mať opačný oblúk. ???Trubka NX tam nieje! To je MX a program tak oznacuje miesto s najvacsim posuvom.
Nemozes nahradzovat zatazenie votknutej trubky osamelou silou a spojitou tiazou, takouto sustavou. Nieje to to iste! Keby si tuto ulohu staticky riesil tak ti vydu pruty v ktorych budu tahove sily a pruty kde budu sily tlakove. Obluk nieje opacny preto ze na tu trubku posobi kombinacia tiaz + tlak od natacajuceho sa prstenca.
Nemozes nahradzovat zatazenie votknutej trubky osamelou silou a spojitou tiazou, takouto sustavou. Nieje to to iste! Keby si tuto ulohu staticky riesil tak ti vydu pruty v ktorych budu tahove sily a pruty kde budu sily tlakove. Obluk nieje opacny preto ze na tu trubku posobi kombinacia tiaz + tlak od natacajuceho sa prstenca.