Fotografování Slunce - optické systémy

[midars]

Ještě k teplotě v ohnisku TS-Optics 152/900 mm s Altair 160mm TRIBAND D-ERF Solar Energy Rejection Filter 40nm na vstupu - na ruce jsem necítil teplo (vzduch byl 15°C).

[Beda]

Nepatří to sice úplně do vlákna "Fotografování Slunce", ale pro vizuální observátory se slídovými filtry (DayStar, SolarSpektrum) je zásadní. Přiložený diagram znázorňuje závislost pološířky jejich propustnosti na světelnosti výstupního paprsku z telecentrického systému. Je zřejmé, že zvláště filtry s velmi úzkou propustí 0.3Ä a 0.4Ä vyžadují pro přiblížení se ke jmenovitým (deklarovaným hodnotám) propustnosti co nejnižší světelnost f/35 - f/40 paprsku na vstupu.

[honza22]

Bedo, vysvětli mi , prosím, jednu věc. Pokud mám správný telecentrický člen na objektivu s odpovídající světelností, pak přece svazek paprsků jdoucí do etalonu musí mít normálový směr, takže etalon musí pracovat v optimálních podmínkách. Ten tvůj graf je pro reálnou světelnost teleskopu bez použití telecentrického členu, nebo se mýlím? Mate mě tam ten "telecentric beam".

[honza22]

Ještě k teplotě v ohnisku TS-Optics 152/900 mm s Altair 160mm TRIBAND D-ERF Solar Energy Rejection Filter 40nm na vstupu - na ruce jsem necítil teplo (vzduch byl 15°C).

Tak to je zázračný D-ERF. S naší 150/F6 a Baader D-ERF je černá plastová krytka výstupu z výtahu, což je někde 12-15cm před ohniskem, protavená do 5 sekund. Bílá odolává i několik minut, ale ruku bych do ohniska dávat nezkoušel. Jedině kombinace s 50mm Lunt ERF zajistí v ohnisku přijatelnou teplotu. Altair je zjevně jiná liga, ale za stejné peníze.

[midars]

I Baader D-ERF 110mm na WO (viz podpis) jen mírně hřeje v ohnisku - na ruce příjemné teplo. Bez ERF filtru (redukovaný na 70mm) WO protavil krytku za sec. - zapomenul jsem ji na vstupu SunDancer II. S tou vysokou teplotou to tvrdí více lidí - zajímalo by mě čím to je. Nechce se mi věřit v tak velké rozdíly v kvalitě.
Jen můj hloupý dotaz lamy - není ERF filtr otočen opačně ?

[MMys]

To "Telecentric beam" znamená ideální stav. Tedy že kužel odpovídající dané světelnosti mají všechny svazky pro každý bod zorného pole, shodný, osou kolmý k etalonu. U klasického objektivu takové světelnosti to platí pouze pro osový kužel, ty ostatní jsou nakloněné, tím více, čím dále jsou od osy. A to situaci zhoršuje.

Bedo, vysvětli mi , prosím, jednu věc. Pokud mám správný telecentrický člen na objektivu s odpovídající světelností, pak přece svazek paprsků jdoucí do etalonu musí mít normálový směr, takže etalon musí pracovat v optimálních podmínkách. Ten tvůj graf je pro reálnou světelnost teleskopu bez použití telecentrického členu, nebo se mýlím? Mate mě tam ten "telecentric beam".

[Beda]

Vidím, že Martin byl s odpovědí rychlejší.
honza22 píše: " Pokud mám správný telecentrický člen na objektivu s odpovídající světelností, pak přece svazek paprsků jdoucí do etalonu musí mít normálový směr, takže etalon musí pracovat v optimálních podmínkách. Ten tvůj graf je pro reálnou světelnost teleskopu bez použití telecentrického členu, nebo se mýlím? "
Mýlíš se, ten diagram jsem před časem převzal z poměrně obsáhlého pojednání o vlastnostech slídových etalonů, jak je v současnosti používají ve svých H-alfa filtrech DayStar a SolarSpektrum. Vztahuje se buď na málo světelné objektivy s odpovídajícím otvorovým poměrem ( minimum f/30), který žádný prodlužovací systém nepotřebují, nebo na světelnější objektivy, kde se konvergence a zároveň paralelita výstupního paprsku dosáhne vhodnou volbou telecentrického systému. Proto je v popisu diagramu také "telecentric beam". Ale to se tady už jednou probíralo. Závěry z toho plynoucí se týkají především vizuálních pozorovatelů. Speciálním zpracováním získaných dat lze samozřejmě i bez těch nízkých světelností docílit slušný kontrast, ale pološířka propustnosti filtru bude vždy horší .

[honza22]

I Baader D-ERF 110mm na WO (viz podpis) jen mírně hřeje v ohnisku - na ruce příjemné teplo. Bez ERF filtru (redukovaný na 70mm) WO protavil krytku za sec. - zapomenul jsem ji na vstupu SunDancer II. S tou vysokou teplotou to tvrdí více lidí - zajímalo by mě čím to je. Nechce se mi věřit v tak velké rozdíly v kvalitě.
Jen můj hloupý dotaz lamy - není ERF filtr otočen opačně ?

I to se na SC řešilo a shoda nakonec byla v tom, že šipka na boku filtru udává směr ven , tedy ke slunci. Nicméně jsem nikde žádné oficiální vyjádření od Baadera ohledně významu té šipky neviděl.
Rád bych to měl potvrzené, neboť je mi opravdu divné, že filtrem za 30 litrů projde tolik tepla.

[honza22]

To "Telecentric beam" znamená ideální stav. Tedy že kužel odpovídající dané světelnosti mají všechny svazky pro každý bod zorného pole, shodný, osou kolmý k etalonu. U klasického objektivu takové světelnosti to platí pouze pro osový kužel, ty ostatní jsou nakloněné, tím více, čím dále jsou od osy. A to situaci zhoršuje.

Tak jaký potom má ten telecentrický člen význam, když na obrázcích z něj leze dokonale rovnoběžný svazek v celém průměru výstupní čočky a v reálu to není pravda? Když použiju na 150/F8 TZ4 tak dostanu horší výsledek než s použitím TV4x PMT. S TZ4 je kontrast horší a je tam viditelný sweet spot, kdežto s TV je to OK.
Jinak jsem si na Lunta 80/F7 dal TZ4 a Quark combo a clonil postupně až na výsledných F37 a výsledek byl vždy jen horší. Nemám na mysli klesající rozlišení, ale hlavně kontrast obrazu. Jak ubývá světlo, kvalita jde do pryč. Možná, že tyhle hrátky s cloněním dobře fungují u velkých apertur, ale pod 100mm to rozhodně nefunguje tak, jak by teoreticky mělo. Nepomáhá pochopitelně ani přeladění Quarku. Strávil jsem 6 hodin testováním, nasekal desítky sekvencí a nedosáhl naprosto ničeho. Při F28 to funguje nejlíp.

[honza22]

Na SC je vlákno, kde se řeší, jak správně naladit etalon do pásma. Jsou tam ukázky fotek údajně přesně naladěného etalonu, ale ty vesměs vypadají hůř ty moje, co ladím regulátorem tlaku vizuálně podle obrazu na monitoru.
Neexistuje nějaký udělátko, který dám místo kamery a to mi přesně ukáže, kdy jsem v pásmu? Já vím, že asi ne, ale něco by to chtělo.
Jakou techniku a jaká kritéria používáte, abyste měli jistotu, že jste správně v pásmu? Já osobně nejsem stále schopen naladit na LS80 dva tlakové etalony do DS. Už mám dva dálkové regulátory tlaku a stejně z toho nedostanu nic výrazně lepšího než ze singlu. Možná od toho čekám nemožné, ale ten nárůst kontrastu v DS mi nepřijde nijak omračující. Lepších výsledků dosáhnu s kombinací LS80 a Quark v DS. Tlakáč naladím bez Quarku, pak přidám Quark a ten nastavím na teplotu, kterou používám v single režimu. Nárůst kontrastu je hned znát a hlavně se objeví i prominence ve slušné intenzitě, takže není potřeba je složitě dolovat z obrázku. Tahle oblast je pro mě zatím neprobádané území.

[MMys]

Z telecentru neleze rovnoběžný svazek. Tak by nevznikl obraz, když by neexistovalo ohnisko. Z telecentru leze soustava normálních sbíhavých svazků, s vrcholovým úhlem daných světelností. Pro každý bod obrazové roviny jeden kužel. Jenomže na rozdíl od jednoduchého objektivu nebo objektivu s barlow členem mají všechny tyto kužely svoji osu rovnoběžnou s osou telecentru. U klasického objektivu bez telecentru jsou ty osy (kromě středového svazku) pod nějakým úhlem, který se přičítá k úhlu danému světelností.

Vždyť je to vysvětlené zde:
https://www.baader-planetarium.com/en/b ... c-systems/

Ohledně ladění: Já mám dva laděné náklonem. Nejprve naladím jeden, na maximum kontrastu, pak přidám druhý a naladím to na další maximum. A tím druhým ještě také otáčím, existuje poloha kdy je to lepší, a odladí se pryč z pole reflex.

Dva tlakové etalony za sebou pokud vím trpěly tím, že obraz byl překrytý reflexem mezi etalony, a tím trpěl kontrast. Bylo to jakoby v mlze. Tím že ty tlakem laděné etalony nejsou nakloněné, tak se odraz nevyvede mimo zorné pole jako u náklonem laděných (které zase trpí gradientem kontrastu k jedné straně). Ono si nevybereš. Podle informací z MHV má Lunt na ty reflexy tlakového doublestacku nějaké řešení, filtr, optický člen.

To "Telecentric beam" znamená ideální stav. Tedy že kužel odpovídající dané světelnosti mají všechny svazky pro každý bod zorného pole, shodný, osou kolmý k etalonu. U klasického objektivu takové světelnosti to platí pouze pro osový kužel, ty ostatní jsou nakloněné, tím více, čím dále jsou od osy. A to situaci zhoršuje.

Tak jaký potom má ten telecentrický člen význam, když na obrázcích z něj leze dokonale rovnoběžný svazek v celém průměru výstupní čočky a v reálu to není pravda? Když použiju na 150/F8 TZ4 tak dostanu horší výsledek než s použitím TV4x PMT. S TZ4 je kontrast horší a je tam viditelný sweet spot, kdežto s TV je to OK.
Jinak jsem si na Lunta 80/F7 dal TZ4 a Quark combo a clonil postupně až na výsledných F37 a výsledek byl vždy jen horší. Nemám na mysli klesající rozlišení, ale hlavně kontrast obrazu. Jak ubývá světlo, kvalita jde do pryč. Možná, že tyhle hrátky s cloněním dobře fungují u velkých apertur, ale pod 100mm to rozhodně nefunguje tak, jak by teoreticky mělo. Nepomáhá pochopitelně ani přeladění Quarku. Strávil jsem 6 hodin testováním, nasekal desítky sekvencí a nedosáhl naprosto ničeho. Při F28 to funguje nejlíp.

[honza22]

Jak si pak mám vyložit tento Baaderovic obrázek, kde z telecentru vystupuje rovnoběžný svazek paprsků?
Dále se tam píše : Jak již bylo zmíněno – ani dalekohledy, které by standardně měly požadovanou ohniskovou vzdálenost f/30 nebo pomalejší, nemají paralelní dráhu paprsku jako telecentr. V tomto případě bude dráha paprsku stále mírně kónická a změní 0,5Å filtr na 0,7Å filtr – nebo povede k ještě širšímu propustnému pásmu (FWHM).

[MMys]

Nijak, ten obrázek je z optického hlediska kravina, takhle to nevypadá. To je nesmyslně zjednodušeně namalované.

Správný chod i s animací máš na tom odkazu.

[honza22]

Tak jak má laik poznat, co je a co není kravina, když je to jeden zdroj?
Taky se tam píše : Jak již bylo zmíněno – ani dalekohledy, které by standardně měly požadovanou ohniskovou vzdálenost f/30 nebo pomalejší, nemají paralelní dráhu paprsku jako telecentr. V tomto případě bude dráha paprsku stále mírně kónická a změní 0,5Å filtr na 0,7Å filtr – nebo povede k ještě širšímu propustnému pásmu (FWHM).
To je taky kravina?

[MMys]

No ono je to v podstatě to, co píšu. Když f/30 není dosaženo telecentrem, tak osově symetrický je pouze kužel svazku na optické ose. Ty co jsou mimo optickou osu, tak mají osu svazku (tzv. hlavní paprsek) odkloněný od optické osy, a část paprsků z toho svazku jde na etalon pod větším úhlem, než by odpovídalo f/30. U telecentru jsou všechny hlavní paprsky rovnoběžné, a kolmé k fokální rovině a k ploše etalonu. U klasického objektivu nebo objektivu s barlowem nikoli.

V tom překladu (a asi i orignále, nenašel jsem ho) chybí slovo "hlavní". Oni dráhou paprsku zjevně myslí tu osu svazku pro každý bod, tedy mluví o hlavních paprscích (principal ray). Ono to totiž pro všechny paprsky namalovat nelze, a tak se obvykle malují krajní paprsky celého kuželového svazku, případně i ten hlavní. A těchto svazků se zakreslí několik typických, třeba osový a krajní, každý jinou barvou. Taková pravidla se dodržují v optických schématech. Ty komerční malůvky jsou mnohdy zjednodušené, někdy až nesmyslné.

Dobře je popsaný a namalovaný rozdíl mezi klasickým a telecentrickým objektivem třeba zde:

https://www.edmundoptics.com/knowledge- ... entricity/