Fotografování Slunce - optické systémy

[honza22]

Na tom obrázku je přesně to, co mám v LS80. Objektiv 80/560, kolimační negativní čočku, která to zrovnoběžní , etalon a pozitivní čočku, která to vrátí zpět do ohniska, ale posunutého o 40mm, což je vzdálenost těch dvou korekčních čoček. Tomu jsem schopen porozumět, ale v čem je proti tomuto řešení lepší telecentrický člen, to mi prostě už hlava nebere. Bez základů se blbě staví.

[KpS]

Takhle to není. Když je rozptylka před původním ohniskem správně předsunutá, pak jsou z ní vycházející paprsky rovnoběžné, ale jen vůči sobě, nikoliv vůči optické ose. Každá čočka je v těsném okolí svého středu planparalelní deskou takže paprsek, který středem prochází, se neláme.

[MMys]

On vlastně i tenhle obrázek je blbě uvnitř telecentru, správně je pouze ten výsledek za poslední čočkou, tedy hlavní parsek kolmý k fokální rovině. Uvnitř telecentru to rovnoběžně nejde. A ani za barlowem to rovnoběžně nejde.

Jak to vypadá namalované správně jsem konečně našel třeba tady:

http://www.brayebrookobservatory.org/Br ... owLens.pdf

[honza22]

Jednoduchý příklad. Paprsky ze Slunce lze považovat za rovnoběžné, takže pokud projdou spojnou soustavou v okuláru pak v ohnisku vytvoří bodový zdroj a když je tento zdroj v ohnisku negativní čočky, pak přece podle základů optiky musí z té rozptylky vystoupit rovnoběžný svazek paprsků kolmý na obrazovou rovinu a pokud jsou obě čočky v ose, tak musí být rovnoběžný i osovým paprskem. Tak to mají namalované v každé učebnici optiky. U slunečního dalekohledu, přece o nic jiného nejde, než do etalonu dostat paprsky kolmé na jeho plochu. Pak je zase musím spojkou dostat do ohniska, abych získal obraz. Tohle řešení : objektiv-kolimační čočka-etalon-korekční čočka, to mi dává smysl, ale s tím telecentrickým členem jsem fakt totálně vedle.
Udělal jsem si i simulaci v Optgeo a ta vypadá tak, jak bych očekával, takže pokud to autor programu nenaprogramoval blbě, tak to funguje tak, jak od počátku říkám.

[Beda]

Na principu znázorněném v předchozím obrázku pracují všechny etalony s distanční mezerou. Umísťují se buď před objektivem, nebo, jak znázorněno, mezi rozptylku a spojku, jako na př. etalon u PST, Lunt60, Lunt80 atd.
Etalony slídové mezeru nemají (ani nemohou mít) a jsou koncipované pro použití ve filtrech před okulárem nebo kamerou. Pro optimální funkci potřebují sbíhavý paprsek o malé světelnosti f27 - f35, který se realizuje pomocí telecentrických systémů (TZ).
Také u DayStar Quark combo je TZ nainstalovaný, dává zvětšení 4,3x , optimální pro objektivy se světelností od f7 - f8.

[honza22]

Bedo, nebo kdokoli. Jakou ohniskovou vzdálenost mají ty kolimační a korekční čočky u LS60, nebo lépe u LS80? Ví to někdo? To je pro konverze na větší průměry s jinou světelností naprosto zásadní, ale nesehnatelný údaj.
Doplnění.
Konečně jsem našel obrázek, který pochopí i lama jako já. Hurrá.

[Beda]

honza22: samozřejmě ty parametry použitých čoček ve zmiňovaných teleskopech L60/L80 se bez demontáže budou jen obtížně zjišťovat.
Ještě se vrátím k TZ systémům. V současnosti to jsou osvědčené čtyřčočkové konstrukce. A ty úplně nové jsou 3x. Ale byly doby, kdy jsem si TZ systémy stavěl sám z čoček, které nabízela Edmund Optics. Používal jsem propočty a konstrukce Petra Höbela, který se té problematice intenzivně věnoval a zabýval se také měřením propustnosti ERF filtrů. Snad jen, že se už před léty doporučovalo použít k ERF filtrům KG3 atermály před H-alfa filtr.
Ten TZ 4.3x se z tvého Quark filtru asi nedá vymontovat ? Pro teleskopy s f15 je 4x přílišné zvětšení. Na druhou stranu jsou v nabídce Maksutovy s f10, tam by Quark byl optimální.

[honza22]

O Makovi uvažuju, ale co slunce a temperace? Myslíš, že se to někdy vůbec d D-ERF 180mm uvnitř ustálí?

[midars]

Na přednášce na MHV Focení Slunce opravdu velkými dalekohledy padla zmínka, že se pro zabránění seeingu v tubusu dalekohledu se tubus "vakuuje" nebo plní heliem. Zkusil to už někdo (s tím heliem) ?
Mám helium doma (na balonky pro vnoučata) tak uvažuju, že to zkusím v refraktoru s herschelem od Lacerty (až mi dorazí).

[Beda]

Tak to nevím, 180mm ERF to bude možná ohřívat. Ono také záleží na materiálu primáru. Některé 90 mm Questar maksutovy ho měly z Zeroduru, což jak víš, je sklokeramika Schott s téměř nulovou roztažností. Navíc perfektně opracované, takže obraz ostrý a kontrastní ! Také býval ještě v nabídce 7" Questar, dtto. kvalita ! Znal jsem oba, aniž bych je někdy vlastnil !
midars: tak si toho helia trochu lokni a uvidíš, jak se budou vnoučata válet smíchy až začneš jódlovat

[MMys]

Máš to asi dobře (tedy pro ideální tenké čočky). Jenže ty sis v tom SW nasimuloval všechny paprsky pro středový bod zorného pole, tedy rovnoběžně přicházející s osou dalekohledu.
Jenže slunce není bodové, je to plošný zdroj, a mezi jeho okraji je půl stupně (a nebo pokud ho nezobrazuješ celé, má focené pole nějaký úhlový rozměr). Tak si ještě jinou barvou nasimuluj svazek paprsků dopadající na objektiv pod jiným úhlem, a uvidíš, že ten už kolmo na etalon nepůjde. Ani svým hlavním paprskem. A právě o to jde. Telecentr zajišťuje rovnoběžnost všech hlavních paprsků s optickou osou.

Jednoduchý příklad. Paprsky ze Slunce lze považovat za rovnoběžné, takže pokud projdou spojnou soustavou v okuláru pak v ohnisku vytvoří bodový zdroj a když je tento zdroj v ohnisku negativní čočky, pak přece podle základů optiky musí z té rozptylky vystoupit rovnoběžný svazek paprsků kolmý na obrazovou rovinu a pokud jsou obě čočky v ose, tak musí být rovnoběžný i osovým paprskem. Tak to mají namalované v každé učebnici optiky. U slunečního dalekohledu, přece o nic jiného nejde, než do etalonu dostat paprsky kolmé na jeho plochu. Pak je zase musím spojkou dostat do ohniska, abych získal obraz. Tohle řešení : objektiv-kolimační čočka-etalon-korekční čočka, to mi dává smysl, ale s tím telecentrickým členem jsem fakt totálně vedle.
Udělal jsem si i simulaci v Optgeo a ta vypadá tak, jak bych očekával, takže pokud to autor programu nenaprogramoval blbě, tak to funguje tak, jak od počátku říkám.