Astronomické fórum

Užasné detaily. I na tom JPEG jsem našel jako body krátery až do 400 metrů průměru. Mimochodem, na tom výřezu v příspěvku #3163 je v pravém horním rohu pro mne dost zajímavý objekt, to albedo v podobě světlé čáry. Na LROC je vidět, že tam dopadlo nějaké již rozpadlé těleso, takový mini roj. Jsou tam desítky malých kráterů po šikmém dopadu, které vyvrhly ten světlý materiál. Měsíc se prostě neokouká.

aquarius píše:Pro Cztwerec: Vynikající, kružničky - jamky 1,1 km v průměru.

Díky, i ty to máš dobré! Tak snad jen lepší seeing. Ale ten nám prostě přijde...

Ano, našel jsem také, ale už jen jako body jamky kolem 400 metrů, domnivam se, že by to chtělo opravdu výjimečný seeing abych se dostal ještě dál, ale ta identifikace je těžká.

Ještě je možnost ho chytit v perigeu . Koukal jsem na vzdálenost k datu snímku a pořád máš 25 000 km k dobru

Ještě bych tady ukázal poslední snímek, který díky kolegovi a jeho detektivním schopnostem nabral trochu jiný rozměr. Pokud se nemýlím, test rozlišení (nebo spíš zachycení na subpixelové bázi) podélného detailu se zastavil na rozměru (šířce brázdy) cca. 250 m. Je to reálné?

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 729053.png

Je to možné. Bodový, nebo lineární zdroj lze zaznamenat hluboko pod rozlišovací mezí sestavy.
Tak vidíme kamerou hvězdy se zanedbatelným úhlovým rozměrem.
Myslím, že pro stanovení rozlišení (rozpoznání dvou blízkých bodů) se lépe hodí kritérium průměru kružnice nejmenší zaznamenané kráterové jamky.
V tom je snímek také výjimečný - je na něm kráterová jamka průměru 870 m.

aquarius píše:Je to možné. Bodový, nebo lineární zdroj lze zaznamenat hluboko pod rozlišovací mezí sestavy.

Aquariusi, můžeš toto svoje tvrzení doložit fyzikálně? Těch 870m cca odpovídá rozlišovací schopnosti daného přístroje. 250m představuje pak 0,13" to je cca 3x pod teoretickou mezí .

astar píše:250m představuje pak 0,13" to je cca 3x pod teoretickou mezí .

Možné to do jisté míry je. Nevím jestli zrovna 250m, to bude záležet především na typu objektu a jaké bude osvětlení. Pukud dá 900m jako jamku, tak když v tý jamce bude nějaký útvar řekněme 500m, tak teoreticky by mohl být vidět. Jen už nebude možné poznat, jestli jde o další jamku, nebo např. horu.
Na Měsíci ve 170mm dalekohledu vidím jamky kolem 1,7km a možná bych dal i o 200m menší. Jamky přibližně pod asi 1,5km do asi 1km vidím jako světlé body. Už nepoznám, jestli to je jamka, nebo hora.

Artaban píše: Na Měsíci ve 170mm dalekohledu vidím jamky kolem 1,7km a možná bych dal i o 200m menší. Jamky přibližně pod asi 1,5km do asi 1km vidím jako světlé body. Už nepoznám, jestli to je jamka, nebo hora.

Atrabene, to co píšeš je přesně v poměru průměrů dalekohledu 305/172= 1,72 a x 870m = 1542m = 0,8" tak je to plně v souladu . Tvůj popis úplně přesně popisuje rozlišovací schopnost.

Jsem nakonec rád, že ten snímek vzbudil tolik polemiky. Našel jsem vedle další, širší brázdu(její nejjasnější část) která je schovaná mezi krátery a i když je širší, zdánlivě oproti menší není možná k detekci, což by nedávalo logiku. Je ale v šířce blíž k terminátoru. Domnívám se, že při těchto malých útvarech, je hodně důležité kde je Slunce a jak povrch osvětluje. A na podélných útvarech je ta detekce snazší. Řekl bych, ze poloha sedí.

Pokiaľ sa jedná o odlišný útvar na relatívne homogénnom pozadí, detekcia (nie rozlíšenie v pravom slova zmysle) je možná, aj keď je to pod rozlišovacou schopnosťou sústavy. Proste časť pixelov bude mať na snímke odlišnú hodnotu intenzity.

V snímkach slnečnej koróny zo SOHO/EIT takto bolo vidno útvary, ktoré mali násobne menší rozmer ako rozlíšenie prístroja.

To co píšeš může částečně platit při určitém počtu pixelu na průměr airyho disku aby se zaznamenal vyšší signál než s sousedním pixelu . Při velkém počtu pixelů , pak signál v jednotlivých pixelech kopíruje rozložení jasu v airyho disku . Proto nemůže dojít k vyššímu rozlišení .

Na SOHO je dalekohled 120/1650mm velikost záběru je 45x45´ a pixel 2,6" (0.021mm pixel ). Nikde jsem nenašel , že by se zmiňovali o tom , že překročili rozlišovací schopnost optiky.
Jen pro doplnění - SOHO/ EIT který pracuje s 17-30nm , pak velikost airyho disku pro světelnost 1:10 je 0,5-0,88 mikronu. (2,44 *lambda* c)

S tím rozlišením máš samozřejmě pravdu. Ale pokud bude na povrchu Měsíce výrazný bod / nasvícená špička hory/, tak se mi na snímku zobrazí, i když bude hluboko pod rozlišovací schopnost optiky a bez ohledu na to, jak je veliký Airy disk. Ted obdobně, jako hvězda na obloze. A samozřejmě, pro dva body to bude zase tak, jak píšeš.

S tou hvězdou to je základ, tak mi vůbec nenapadlo to presentovat . Vždy se hvězda zobrazí jako airy ,ať je úhlově sebe menší , proto se říká ,že je pro danou optiku v nekonečnu. Rozměr na snímači pak bude právě airy, pokud nám jeho zobrazení snímač umožní . Po přeměření takového obrazu nemohu tvrdit ,že je to rozměr objektu .

Cztwerec píše:Jsem nakonec rád, že ten snímek vzbudil tolik polemiky. Našel jsem vedle další, širší brázdu(její nejjasnější část) která je schovaná mezi krátery a i když je širší, zdánlivě oproti menší není možná k detekci, což by nedávalo logiku. Je ale v šířce blíž k terminátoru. Domnívám se, že při těchto malých útvarech, je hodně důležité kde je Slunce a jak povrch osvětluje. A na podélných útvarech je ta detekce snazší. Řekl bych, ze poloha sedí.

Říkal jsem si, že nejlepší způsob jak porovnat co je ještě rozlišitelné bude vytvořit animovaný gif.

Ten tvůj snímek jsem zvětšil na 500% takže gif má 15MB
http://astrofotky.sweb.cz/C/Gasendi.gif

Samozřejmě že snímek z LROC nesedí úplně přesně, jelikož jsou snímky focené z různých úhlů pohledu.

Ten animovaný GIF nemá chybu, takový starý dobrý blinkmikroskop. Ta brázda je vidět naprosto úžasně.