Klub miliardářů

[ladin]

Na CzSky je přeložený projekt Na lovu miliardy let starého světla od Jimiho Lowreye. Link na jeho projekt v PDF je popisce projektu. U galaxií chybí vzdálenost, tu je nutné dohledat v původním projektu, nicméně lze seznamu jednoduše přejít do mapy, použít jako zdroj k plánování atd - je začleněn do CsKy jako ostatní seznamy.

Seznam mě překvapil množstvím objektů, který obsahuje. Z nich jsem viděl minimum, vybavuji si s určitostí IC1101, které objekty jste viděli vy?

[mike]

Jsem si celkem jistý, že jsem z toho neviděl nic, ale pro ostatní by asi bylo praktické, kdyby se přímo v tom seznamu zobrazovaly ikonky očička a srdíčka jako indikace pozorovaných a wishlistu.

[ladin]

Očičko by se zobrazovat mělo, "srdce" se v DSO seznamech nezobrazuje, můžu ho tam přidat. Tady by to chtělo vzdálenost, napravím to....

[MiniMistr]

Fascinuje mě, jak se neustále řeší aplikace a další věci okolo pozorování.
Já si vyberu objekt a pozoruju, nepotřebuju aplikaci, nepotřebuju si ho odfajfknout, nepotřebuju si dát stovky dalších věcí........
To za chvíli pro samé aplikace Ladin nebude mít na pozorování čas.
Projekt CzSky je úžasný, taky ho někdy používám, ale všeho s mírou
Petr

[ladin]

Astronomie určitě nejsou závody! A k tomu by to primárně nemělo sloužit. Ta formulace v mém prvním příspěvku není šťastná... Účel je hlavně inspirace k dalším cílům pozorování (je to i v motu) - je škoda vidět i zkušené astronomy přešlapovat poté, co shlédnou pár známých objektů. Druhak potom, vést si přehled v tom, co jsem kdy viděl - já si jich vybavím tak 300, pak v tom mám guláš.

[mike]

300 je docela dost... já jsem třeba zjistil, že jak jsem si ze začátku nedělal poznámky, tak si vlastně nejsem jistý, jestli jsem M1 už viděl nebo ne. Papírové poznámky do czsky přepisuju z čistě praktických důvodů: když se na ně podívám kritickým okem, mám vážné podezření, že za měsíc nebo dva už je po sobě nepřečtu. (A za rok nebo dva možná ani nenajdu, jak se znám.)

Pro plánování czsky zatím moc nepoužívám, ale to je hlavně tím, že většinou ještě vystačím s tím, co je v Karkoschkovi, takže je jednodušší vzít si aktuálně zajímavé stránky a jet podle nich. Až budu hledat méně profláklé objekty, tak to asi budu využívat víc.

[PetrŠ]

Já tady mám poznámku z loňské zimy, že jsem viděl velmi slabou mlžinku skoro na hranici viditelnosti v polovině vzdálenosti mezi NGC 1209 a 1309. Takže to musela být ta NGC 1262. Tenkrát jsem přejížděl mezi těmito dvěma galaxiemi a něco mě tam zatahalo za oko. Nikdy by mě ale nenapadlo, že je tak vzdálená

[L@dis]

Zajímavý tip na pozorování.
Trochu jsem se po IC1101 porozhlédl na netu a je zajímavé, jak až se na různých webech liší jasnosti objektů.
Ve Stellariu má dokonce 15.1.
Zkušenější pozorovatel udělá představu o jasnosti sám podle zkušeností a dosahu svého dalekohledu.
Na Wiki ji dokonce nacpaly do souhvězdí Hada

IC 1101.jpg (102.06 KiB) Zobrazeno 2874 x

[hondero3]

No mě taky zarazily rozdíly v magnitudě stejných objektů. Myslel jsem, že se fotometrie u většiny objektů v dosahu běžných dalekohledů už vyřežila. Jasně, že DSO jsou horší, ale v době citlivých detektorů by neměl být problém to sjednotit. I Skysafari a Stellarium se liší, jak jsi Láďo psal. Tipuju, že se to děje tím, že se opisuje od starších autorů, kteří něměli CCD a CMOS, ale zato měli mnohem čistší oblohu. Nebo to je proměnlivostí podmínek v atmosféře. Nevím.

[MilAN]

Myslel jsem, že se fotometrie u většiny objektů v dosahu běžných dalekohledů už vyřežila. Jasně, že DSO jsou horší, ale v době citlivých detektorů by neměl být problém to sjednotit.

Fotometrie u bodových zdrojů není problém, Zrovna tak není problém fotometrie nějaké definované plochy. Ale co je to fotometrie DSO ? Jednak mají DSO ve své ploše proměnný jas, jednak jsou rozdílně velké. Ze všech metod jak porovnávat jasnosti vycházela celkem nejlépe ta, kdy se vizuálně v malém dalekohledu při malém zvětšení porovnával DSO a jasností rozostřené hvězdy. A to jsou většinou právě ty údaje, které u DSO jsou různě publikovány. Postě nic exaktního to není.

[ladin]

Stellárium bere fotometrii ze Simbadu i se všemi chybami, třeba pro M88 uvádí vizuální jas 13.18mag, což je přebrané z V filtru z:

http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=M88

lze si přečíst diskuzi na toto téma v issues Stellária na GitHubu:

https://github.com/Stellarium/stellarium/issues/2375

a to jsou ty nejjasnější objekty, kde jsou udávané B V hodnoty, u slabších toho Simbad uvádí daleko méně a planetáría odvozují zdánlivou jasnost z "r" a "g" filtrů (doufám že si to pamatuju správně).

add: ve Stelláriu v 0.22 by měly být Messiery opraveny. Zdroj:

https://github.com/Stellarium/stellarium/issues/567

[ladin]

V případě IC1101 Stellarium uvádí 15.1 mag, což bere ze Simbadu z "B" filtru, protože hodnota "V" není k dizpozici

http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=IC1101

Z "r" a "g" pomocí vzorce V = g - 0.03 - 0.42*(g-r) dostaneme 18.0 mag, což je nesmysl. Kde se původně vzala hodnota 13.2, kterou CzSky přebírá z hnsky databáze, nevím, ale určitě je tahle hodnota zdánlivé jasnosti přesnější než to, co udává Stellarium.

[L@dis]

A to jsou většinou právě ty údaje, které u DSO jsou různě publikovány. Postě nic exaktního to není.

Díky všem za vysvětlení.
Pak by se tedy mohla u DSO udávat ta nejjasnější část objektu a zbytek by byl už závislý jen na dosahu dalekohledu i podmínkách. Takhle to může pozorovatele odradit, když zjistí, že má objekt např. 15mag., ale ve skutecnosti je jasnější a třeba pro něho i dalekohledem pozorovatelný.

Láďa

[PetrŠ]

Dnes jsem našel tohle, ta IC1101 je pěkný macek

FB_IMG_1663589232694.jpg (21.31 KiB) Zobrazeno 2088 x

[ladin]

Ono se přesně neví, jak je přesně daleko, takže je nejistá i její přesná velikost. Též je dobré vědět, že ten rozměr je rozměr difuzního hala. U těch vzdálených galaxií ty čísla jsou dost nepřesný,