Astronomické fórum

Dost pochybuji, že se změnou teploty o 10 st. bude parabola ještě parabola. I kdyby ten materiál byl dokonale vyžíhán, tak tam bude zbytkové pnutí, které to bezpečně zdeformuje k nepoužitelnosti. 20 let s hliníkem pracuju, tak vím jak se chová. On asi bude nějaký důvod, proč se zrcadla dělají z materiálů s co nejmenší tepelnou roztažností.

Bavím se představou, že by zrcadla vyráběl strojař a montáž optik…

Když už jsme u kovových zrcadel, tak by mě zajímalo, jestli má někdo praktickou zkušenost s bronzovými zrcadly, jaké používal Herschel a další pozorovatelé 19. století.

dvader píše: ↑12. 05. 2022, 15:01 Bavím se představou, že by zrcadla vyráběl strojař a montáž optik…

Bavíš se, protože pravděpodobně nejsi ani jedno. Ony fyzikální zákony platí napříč obory.

Bill píše: ↑12. 05. 2022, 14:29 Tím, že má hliník dobrou teplotní vodivost, tak to bude fungovat i bez regulace lépe než u skla - nebude problém s nerovnoměrným ohřevem/chlazením při temperaci...

Chladnout to bude sice rychleji, ale tepelná roztažnost je cca 7x větší než u Simaxu a zhruba 3x větší než u obyčejného skla. Takže naprosto nepoužitelné při změně tepoty už 1°

Ad "Achernar" - myslím, že v Herschel 400 (ale 100% jistý nejsem) se uvádí, že bronzové zrcadlo 600mm s důsledně udržovaným povrchem mělo přibližně stejný výkon jako dnešní 10" zrcadlo, co se týká dosahu. Na planety, dvojhvězdy apod. nebylo vůbec určeno.
Můj kamarád mimo AF vyrobil cca před 15 léty zrcadlo z cca 0,5cm tlustého kotouče nerezu 120mm s F10. I po důkladném leštění ukazovalo bídně - paradoxně nejlépe v zimě..
Oprava (po telefonátu) - před asi 15 roky jsem jej viděl, jeho dávný vznik si tvůrce pamatuje jen mlhavě a šlo čistý nikl ze spec. plátové desky pro elektrody. Bylo kulové a nakonec posloužilo svému původnímu účelu k poniklování..

Klobouk dolů před tím úsilím, prací, nadšením atd. Ale osobně mi to přijde podobné jako experimentální archeologie, kdy se zkoumá, jak se před 2500 lety tavilo železo, nebo jako stavba parovozu. Výsledky jsou ale se současnou metalurgií nebo automobily neporovnatelné. Samozřejmě to i nějaký výsledek může přinést, ale je to přece slepá, opuštěná cesta a nemyslím si, že se může stát zázrak a dojde k reinkarnaci kovových zrcadel, stejně. Před časem zde byly třeba prezentovány pokusy s vodními čočkami. Prostě takové zajímavé pokusničení a hraní - ovšem nic proti tomu. I to je forma koníčku.

g píše: ↑13. 05. 2022, 08:09 Ad "Achernar" - myslím, že v Herschel 400 (ale 100% jistý nejsem) se uvádí, že bronzové zrcadlo 600mm s důsledně udržovaným povrchem mělo přibližně stejný výkon jako dnešní 10" zrcadlo, co se týká dosahu. Na planety, dvojhvězdy apod. nebylo vůbec určeno.

Děkuju. Já vím, že bronzová zrcadla měla nesrovnatelné nižší výkon daní oproti dnešním řešením výrazně nižší odrazivosti povrchu. Výhoda průměru v uhlovém rozlišení ale samozřejmě zůstává, ta je fyzikálně daná. Opravdu mě zajímalo, jestli to někdo – přesně by pochopitelně šlo o tu zmíněnou experimentální archeologie – doopravdy zkoušel v poslední době. Před časem jsem četl o nějakých takových pokusech někde v Anglii nebo v Americe, ale už si to nepamatuju, nedohledám to a nevím, jestli se to dostalo do funkčního stavu. Historické dalekohledy mě zajímají, tak by mě zajímalo i tohle.

Myslím že pravda bude někde uprostřed. Věda dala přednost sklu protože má své výhody, nicméně podle studií jsou i hliníková zrcadla dobře použitelná. Viz.tato studie
https://articles.adsabs.harvard.edu//fu ... 2.000.html

Ta zajímavá část:
The experimental development of metal mirror has culminated in the succesful demonstration by ESO of two 1.8 m diameter thick aluminium alloy mirrors. One of the blanks was provided under contract by the French Groupment d´Interet Economique GIE TELAS, and was electron beam welded through the full thickness of the blank from four quarters. This was not necessary to make a 1,8 m mirror but served to demonstrate that the technology could be scaled to the 8 m size where welding would be needed.
The ESO 1.8 m mirrors were thermaly cycled to check for creep. According to ESO, the final results after 321 cycles of varying temperature in the range -20C to +40C , show that the variation of the surface errors are much less that one fringe, and so, would be fully compensated by active supports. (Diericks and Zigmann 1991). The welds are invisible in the interferograms. Furthermore, the general conclusion of these autors were that " in visible light, the stability of the mirrors toward ageing cycles is of order on 0.04 wave rms for the overall surface errors and 0.014 wave rms or high spatial frequencies"

No ne, to je zajímavé!

Dobrý den, rád bych se zeptal jestli někdo neví jak plavit saze? Po kolika minutách odlévat a budou dobré na leštění.

Ahoj Petře.
Tady ti na to asi nikdo neodpoví, neboť, těch co brousí je málo, řekl bych, že tak max 5 lidí. Nevěřím tomu, že by zkoušeli saze, pokud je možnost sehnat skoro libovolné leštivo.
Já jsem toho brousil dost i v době kdy se nedalo skoro nic sehnat a vůbec mi nenapadlo použít saze. Problém bude taky s tím plavením, může se do sedimentu dostat i hrubší zrno a to se pak zasekne do smoly a bude neustále škrábat plochu.

Problém s tím leštěním toho hliníku, bych viděl v jeho vlastnostech (slitina, krystaly,) a tvrdost leštící podložky? Je možné, že právě ten kus co máš, není vůbec vhodný ???

Milan

Mě by zajímalo proč zrcadlo z hliníku? Jaké má výhody oproti sklu?

Tady.

Tak rychlejší temperance a lehčí kotouč. A jednoduše sehnatelné.