Jupiter 2022

[vpadysak]

Myslím, že nás je tu viac

[hondero3]

Dnes jsem po dlouhé době pozoroval a Jupiter byl krásný, seeing velmi slušný. A Erupa, jaky vylejzala ven byla suprová.

[lachim]

Ahojte. Pridám sa. Ranný Jupiter a Európa ako vyliezala spoza kotúčik planéty (dob.130/650;72x). A ostatné mesiace v trojuholnikovej konfigurácii. Super. Náplasť za kométu Nishimura, ktorú som nemohol nájsť. M

[DejvStorm]

Taky se přidám, protože včerejší ranní Jupiter byl parádní a dal se pozorovat ještě delší dobu po východu Slunce i s Europou vedle Seeing vypadal chvílemi fakt hodně dobře. Jen ještě bojuju s tím zpracováním fotek planet a na modré obloze to je vůbec děs.

IMG_1853.jpeg (66.46 KiB) Zobrazeno 2208 x

[Jan77]

V noci na dnešek moje nejlepší planetární podmínky v tomto roce. Seeing výborný už odpoledne na Slunce a takto stabilní zůstal až do rána Jediný problém (jestli se to tak dá vůbec říct) tak zůstala tady dost diskutovaná světlost oblohy (airglow).
Po brouzdání DSO ve střelci a Labuti přišly na řadu planety. Na Jupiter jsem s dobsonem použil největší zvětšení, co mám k dispozici 380x a obraz držel. Od druhé hodiny ranní jsem sledoval zákryt Ganymedu, úkaz končil po 4.hodině. Pak dva nádherné srpky nad sebou - Měsíc a Venuše. Krásná, klidná a teplá noc jak někdy v červnu nebo v červenci. A hlavně absolutně bez vlhkosti!

[Schecke]

Jupiter z dnešního rána. SW 200/1200, 3x Barlow

Jup_052931_lapl5_ap60_conv.jpg (71.77 KiB) Zobrazeno 2155 x

[A Rare Pepe]

Dnes kolem 1:30 ráno byl nádherný přechod stínu Io přes Jupiter. Samotné Io dlouho levitovalo těsně nad okrajem Jupitera. Seeing byl nadprůměrný. Použitá optická sestava: refraktor 102ED f/7, levná binohlava, okuláry Svbony redline 15mm, GSO barlow 2,5x (reálně má 2,2x), výsledné zvětšení 105x.

Na této stránce se dá zjistit, kdy nastane další přechod stínu. Výchozí čas mají UTC. https://skyandtelescope.org/wp-content/ ... piter.html

[kavka]

Dnes jsem pozoroval vstup měsíčku Europa před Jupiter. První kontakt v 5:09 SELČ, druhý v 5:14. Stín měsíčku byl kontrastní a pozorovatelný nepřetržitě. Samotný měsíček se začal před planetou postupně "ztrácet". GRS pozorovatelná, ale nevýrazná. Seeing byl průměrný, dost proměnlivý. Při kontrolním pohledu na Měsíc v kráteru Plato rozlišeny dva kráterky. Za dobrého vidím čtyři. Použit achromát 135/1602 s okuláry Zeiss ortho 10 O v binonástavci.

[David1]

11.10.2023 som sa konečne tento rok pozrel aj na Jupiter. V čase pozorovania a kreslenia ešte nebol moc vysoko nad obzorom, ale keď som chcel zachytiť aj červenú škvrnu musel som začať s kreslením. Meteoblue hlásil seeing 1,16 arc.sec, čo nie je zlé. O 21:50 som začal kresliť a obraz bol naozaj pomerne stabilný a kontrastný. Po chvílkovom rozkukaní sa začali postupne vyliezať nejaké tie detaily. V prvom rade som sa zameral na červenú škvrnu, ktorá bola zreteľne viditeľná a bola pekne oddelená od SEB tenkou svetlou linkou. Vo vnútri červenej škvrny sa dali rozoznať nejaké svetlejšie a tmavšie oblasti, dokonca sa mi chvíľu zdalo, že tam bola malá výrazne svetlejšia škvrnka. To ale mohol byť aj nejaký optický klam, lebo neskór som už túto škvrnku nevidel. Ďalším výrazným detailom bol výbežok z NEB smerom na Juh k veľkej červenej škvrne. Zreteľne boli viditeľné aj NTB a STB, aj keď nie celé, ale len cca do polovice kotúčika. Severná polárna oblasť bola celá tmavšia už od NTB, južná polárna oblasť bola tmavšia len v oblasti pólu. Kontrast tmavších polárnych oblastí je na obrázku trochu prehnaný, v skutočnosti bol oveľa menší a bolo potrebné pomerne sústredené pozorovanie. Naopak NEB a SEB boli veľmi výrazné, SEB bol napravo od červenej škvrny výrazne tenší. V rovníkovej oblasti som nič zaujímavého nevypozoroval.
Ešte taký malý návrh. Nemohla by sa téma premenovať jednoducho na Jupiter? Takto je už názov v podstate neaktuálny.

Jupiter 11.10.2023x.jpg (525.34 KiB) Zobrazeno 1620 x

[Artaban]

Pěkný Davide. Na ty slabší detaily, je třeba, aby byl Jupiter výš. Ano název vlákna by se mohl upravit.

http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk23/j231011a1.jpg

[MiniMistr]

Stačí pár měsíců počkat a bude Jupiter 2024.

[David1]

Vsak prave, ak by sa tema volala len Jupiter, mohol by byt aj rok 2100.

[David1]

22.10.2023 som si zopakoval Jupiter, tentokrát s menším ED100.

Po odporúčaniach niektorích členov astrofóra som vyskúšal vymeniť 5mm okulár Fujiyama HD (ktorý osobne považujem za veľmi slušný) za TV Plossl 15 + 3xTV Barlow. Zatial som neurobil priame porovnanie s Fujiyama HD 5mm, ale obraz bol vo chvíľach dobrého seeingu naozaj veľmi čistý a kontrastný. Dokonca mám pocit, že som toho tentokrát videl o niečo viac ako so 125mm. Prvé čo mi udrelo do oka boli dve širšie oblasti na NEB. NTB bol tentokrát viditeľný cez celý kotúč, v strednej časti bol výraznejší ako pri okrajoch. Severná polárna oblasť bola od NTB zreteľne oddelená svetlejším pásom.
SEB bol pekne viditeľný, ale bez detailov. V strednej časti kotúča bol výraznejší ako pri jeho okrajoch. Pod SEB som tentokrát jasne videl dva ďalšie veľmi tenké pásy. Severnejší prechádzal cez celý kotúč a na pravej strane bol oveľa výraznejší ako v ostatnej časti. Južnejší bol viditeľný viacmenej v strednej časti aj to prerušovane a len pri lepšom seeingu. Južná polárna oblasť bola veľmi slabá a bol potrebný sústredenejší pohľad na jej spozorovanie.
Nabudúce sa pokúsim urobiť priame porovnanie TV Pl.15 + 3 x Barlow versus Fujiyama HD 5. Jupiter by na to mohol byť vhodný objekt.

Jupiter 22.10..2023.jpg (539.69 KiB) Zobrazeno 1258 x

[Yarkho]

Včera večer som cca. medzi 21:30 a 23:00 pozoroval Jupiter s pomocou 5" apo, zv. 127x, binohlava.
Seeing začínal na Ant II-III a postupne sa zlepšil na Ant II s miestami, kedy nebolo pozorovateľné žiadne vlnenie obrazu.

Išlo rozoznať NTB ako samostatný pás, oddelený zónou od zvyšku severnej časti planéty. Pod NEB dve výrazné stuhy, NEB výrazne štruktúrovaný, neskôr v severnej časti NEB viditeľné svetlejšie miesta. Bárka žiadna. STB čiastočný. S postupujúcim časom začali byť viditeľné i farby. Pred východom GRS sa začalo postupne zaťahovať.

[Achernar]

Právě teď jsem pozoroval krásný přechod stínu i měsíčku před planetou. Neobvyklé bylo, že obojí bylo až úplně těsně dole při severním okraji kotoučku. Dosud jsem stín ani měsíček tak daleko od rovníku přecházet neviděl. Další zajímavostí je, že jsem měsíček i stín viděl velmi zřetelně v refraktoru 63/840, kterým jsem pozoroval. Všiml jsem si obojího hned při prvním letmém pohledu, kdy byl stín zřejmě těsně při vstupu a měsíček cca v polovině kotoučku.