Jupiter 2022

[armichael]

To čo pred chvíľou predviedol Jupiter a jeho mesiace bolo niečo úžasné! Musím sa podeliť.

Ani som nič neplánoval pozorovať, ale je celkom jasno, cca o 21:15 som vytiahol malý refraktor, kuknul na Mesiac, potom na Jupiter a okamžite som bežal pre väčší. Tri galileovské mesiace tesne pri planéte Europa a Ganymedes naľavo dolu, Io vpravo, Calisto len tak dozeralo z úctivej vzidialenosti. A k tomu veľká červená škvrna.... No čo viac chcieť. Hm snáď ten seeing, no ale nenechal som si skaziť radosť. Pomaly sa všetky tri prisúvali k planéte. Vravím si, to nemyslia vážne!!! A naozaj. Niekedy po pol desiatej sa Europa s Ganymedom presunuli nad Jupiter a stále ich bolo vido ako jasné bodky. Ostávalo Io... pomaličky sa blížilo, zhruba o 21:49 sa dotklo Jupitera a o minútu neskôr zmizlo za ním. Ešte to vstrebávam a pri pohári červeného som nakreslil toto:

jupiter20221102.jpg (79.12 KiB) Zobrazeno 3042 x

Žiadne detaily z povrchu, kreslím popamäti a ani ich moc vidno nebolo. Seeing dovolil rozumne 133x, ako sa mesiace približovali zoomnul som na 160 a dovolil som si aj "extrém" 200x nech trochu ešte vidím ako Io zalieza za Jupiter. Bolo vidno jasný biely pás od ľavého spodného okraja asi tak 4 hodina smerom ku GRS. (je to naznačené na kresbe)

Luxusný zážitok, díky Vesmíre!

[mike]

Na tuhle akci jsem se těšil už od minulého týdne, jakmile mi došlo, že asi není úplně náhoda, že se dvojitý přechod těch samých měsíců zopakoval skoro přesně po týdnu (oběžná doba Ganymedu 7.155 dne, Europy 3.551 dne, říkají tomu orbitální rezonance). Minule to časově vycházelo asi nejlépe, ale u nás byla totální deka, dneska se k tomu ale nachomýtl ještě Io. Příští týden už to ale bude špatné, Europa má vstup kolem 0:06 a Ganymedes dokonce 1:14 (necelých 13° nad obzorem), první stín pak 2:05 (necelých 5°) a výstup Europy 2:35 (půl stupně). Seeing byl většinu času docela dobrý, i když samozřejmě ne tak úžasný jako v neděli večer. Měl jsem tam zvětšení 200x (a Baader Contrast Booster) a kromě momentů, kdy zlobila řídká oblačnost nebo náznaky mlhy, to bylo v pohodě.

Při vstupu byly oba měsíce viditelné jako světlé skvrny a bylo i znát, že Europa byla už celá nad kotoučem v době, kdy Ganymedes ještě trochu přesahoval. Zákryt Io byl poslední, úplně mi zmizel až asi ve 21:51. Krátce po vstupu jsem přestal rozeznávat Ganymedes, zatímco Europa ještě proti menšímu pásu (STB?) viditelná byla. Trochu mne to překvapilo, ale pochopil jsem, když se Ganymedes znovu objevil kolem 22:30 - tentokrát už ale jako tmavá skvrna, holt je znatelně tmavší; tou dobou už jsem Europu rozeznával už jen v náznacích. Asi tak od 23:15 začala zlobit řídká vysoká oblačnost, která už úplně nezmizela (a okem byla dobře viditelná kvůli nasvícení Měsícem), ale kromě prvních pár minut neznemožňovala pozorování úplně.

Stín Europy se objevil ve 23:31, tou dobou už byl ten pás jižně od SEB jednoznačně rozdělený na dva tenké, shodou okolností stín Europy seděl na tom severnějším (spíš trochu pod ním) a Ganymedes na tom jižnějším. Europu samotnou jsem v té době už ztratil úplně, znovu jsem ji rozeznal až v 0:08 těsně u západního okraje, mezitím kousek od něj doputoval i Ganymedes, ale pořád ještě jako tmavá tečka, která se postupně ztrácela, v 0:23 se pak místo ní těsně u okraje kotouče vyloupla tečka světlá (to už byla Europa venku).

Bohužel jsem dodržel tradici, že skoro pokaždé něco zapomenu doma, a tentokrát to byl tahák s časy jednotlivých událostí, takže jsem prošvihl vynoření Io ze stínu Jupitera, matně jsem si pamatoval, že by něco mělo být v 0:51, takže když bylo 0:52 a Io pořád nikde, usoudil jsem, že si to pamatuju špatně a šel se trochu protáhnout a napít čaje. K okuláru jsem se vrátil v 0:55 a to už Io svítil naplno. V 1:21, kdy už jsem začínal mít dost, jsem se dočkal i stínu Ganymeda a v 1:31 jsem si užil pohled na stíny obou měsíců uvnitř kotouče (každý na jedné straně) a oba měsíce kousek od planety (třetí Io už s odstupem skoro jednoho průměru). To už se ale Jupiter dostával dost nízko, kde byly podmínky o hodně horší, kromě NEB, SEB a stínů měsíců jsem nic dalšího neviděl.

Pak jsem si ale řekl, že by byl hřích nekouknout ještě rychle na Mars, když už je tak pěkně vysoko, ale dopadlo to, jak muselo, balit jsem začal ve 2:20 a jak bylo všechno mokré, do postele jsem se dostal až v půl páté. Ale nelituju, tohle se opravdu nevidí obden. Někdy během dne ještě překreslím a nascanuju nákresy.

Edit: tak jsem právě zjistil, že Io je s nimi v té rezonanci taky, čtyři oběhy za 7.077 dne. A opravdu, i zákryt Io v přibližně stejnou dobu byl i před týdnem a před dvěma.

[peta62]

To čo pred chvíľou predviedol Jupiter a jeho mesiace bolo niečo úžasné! Musím sa podeliť.

.......

Luxusný zážitok, díky Vesmíre!

Michale diky moc za vybuzeni k tomuto zazitku. Ac jsem po pohrbu s zadnym pozorovanim nepocital, po precteni Tveho prispevku jsem zvazil, ze stejne neusnu a tak jsem dal LZOSe na balkon k velmi pozdni temperaci a zacal se oblekat. Nedostatecna temperace s rozdilem asi 15C mi asi pul hodiny dosti kazila kvalitu obrazu, ale presto jsem videl dva stiny, dva hlavni pasy a obraz se pri kazdem podivani lepsil. Nezjistil jsem si predem co se bude dit, proto mne trochu prekvapilo, kdyz jsem najednou spatril na kraji drobny zoubek, to jiz vystupovala Europa. Za pet minut jiz byla oddelena, stiny videl porad oba, i kdyz ten Ganymeduv vyrazne lepe, ten druhy jiz byl hodne na krajni sikme plose. Nadsen timto divadlem jsem se odebral do loznice ke spanku, s tim ze jsem se jeste pred spanim podival na Cartes du Ciel, ktery mesic byl ktery. Tam jsem zjistil, ze ihned bude vychazet i Ganymed. Takze velmi rychle opet obleci a na balkon. Ten prvni bod na hrane jsem jiz nestihl, ale dodival jsem se az do uplneho oddeleni a jeste chvili potom. Zahledl jsem i Io jeste tmave ve stinu Jupitera a potom uz sel opravdu spat. Jeste jednou diky za nadherny konec hodne spatneho dne.

..... Europa má vstup kolem 0:06 a Ganymedes dokonce 1:14 (necelých 13° nad obzorem) .....

Neni to o deset stupnu vice ? Kazdopadne take diky, pokud bude pocasi, podivam se, ale predpovedi nejsou optimisticke.

Edit : Pardon, uz to vidim, ja to zjistoval pro tech 0:06.

[mike]

Tak ještě slíbené obrázky ze včerejška:

jupiter-20221102-12-www.jpg (64.09 KiB) Zobrazeno 2958 x

jupiter-20221102-34-www.jpg (40 KiB) Zobrazeno 2958 x

[vpadysak]

O cca 18:45 som namieril refraktor 90/900 na Jupiter a pri zväčšení cca 150x s binom a BCO 18mm + TV 2x som mal slušný seeing 8/10.
Vystúpili krásne detaily a tak som aj Jupiter skúsil kresliť. O cca 19:10 som si všimol GRS ale chvíľku na to už bol seeing 6/10 a tak sa detaily stratili.
kresba je ešte počas dobrého seeingu.

EDIT: Ganymedes sa mi pri tom super seeingu nejavil ako hviezda, ale ako maličký krúžok, ale ak som to nemohol vidieť, tak sa hádať nebudem a skúsim si to všimnúť zasa inokedy.

[vpadysak]

Včerajší pokus o zachytenie Jupitera.

[Artaban]

vpadysak: Snad nevadí když trochu ohodnotím kresby. Jsou povedené. . Nic tam moc nekřičí. Myslím třeba v podobě moc tmavých a kontrastních útvarů které tam ve skutečnosti taky moc nevidme. Nejlepší kresby tady z poslední doby.

Ganymedes sa mi pri tom super seeingu nejavil ako hviezda, ale ako maličký krúžok, ale ak som to nemohol vidieť, tak sa hádať nebudem a skúsim si to všimnúť zasa inokedy.

Ano viděl jsi sobře. Zvětšením 150x to je vidět a ještě lépe zvětšením asi 2OOx.

[vpadysak]

Artaban: Ahoj, dík jasné že nevadí, kľudne hodnoť aj kritizuj, sú to také prvotné pokusy a uvidíme ako to pôjde ďalej. No práve som sa včera čudoval, že je Jupiter akýsi plochý a nevýrazný bez kntrastu.

Že je vidieť Ganymedes už pri 150x ako kotúčik som doteraz netušil, dík za info budem si to viacej všímať.

[mike]

Ten kotouček mi připadal zřetelnější, když jsem ho viděl při přechodu jako tmavou skvrnu proti světlejším oblastem planety. Když to bylo proti obloze, tak to chtělo hodně dobré podmínky, abych si byl jistý, že je to opravdu kotouček a že jen nevypadá větší, protože je jasnější. Asi to chce víc zkušeností, nedávno jsem koukal na Neptun, který je o něco větší (Ganymedes 1.7″, Neptun 2.3″) a i tam jsem musel jít na 200x, abych přesvědčil sám sebe, že vidím kotouček. (Při menším zvětšení ale zase byla lépe vidět barva.)

[peta62]

Ja jsem mel jeste pocit, ze vidim krom stinu tmavsi kruh na okraji jednoho z pasu, ale nejsem jiz schopen rici kde. Kresleni je uzasne, kdyz to nekdo takto umi, kobouk dolu.

[mike]

V pondělí (14.11.) večer jsem zkusil znovu Jupiter. Podmínky nebyly pořád valné, hodně vzdušné vlhkosti a i blízká pouliční lampa měla dost výrazné halo, ale proti nedělnímu večeru to přeci jen bylo trochu lepší a aspoň ve zvětšení 171x se dalo pozorovat bez čekání na mimořádné chvilky zjasnění. NEB a SEB bez výraznějších detailů, ale GRS byla dobře rozeznatelná už blízko okraje a když se dostala kousek od něj, kromě mezírky mezi ní a SEB se dala rozeznat i světlá mezírka, která ji oddělovala od mírného ztmavení na jižní straně. Kousek dál na jih pak byl patrný ještě jeden užší pás. Na rozhraní severní polární oblasti se dala pozorovat dvojice tenkých pásů, ale ne moc zřetelných, rozeznatelné byly jen při zklidnění. Když se GRS posunula dál od okraje kotouče, bylo vidět, že na východ od ní se SEB jakoby rozděluje na dva užší pásy oddělené mezerou.

Po deváté hodině bylo ještě brzy na Mars a Měsíc sice prosvítil oblohu, ale sám ještě vidět nebyl, tak jsem si řekl, že bych mohl vyzkoušet i další barevné filtry. Tmavě modrý moc užitečný nebyl, obraz byl hodně tmavý, kontrast pásů spíš horší a navíc to celé působilo trochu rozmlženým dojmem. Světlejší modrý tradičně zvýraznil pásy a GRS, dvojice tenkých pásů na okraji severní polární zóny byla rozeznatelná trvale, uprostřed rovníkové zóny se objevila tenká nepříliš zřetelná linka a i rozdvojení SEB na východ od GRS bylo výraznější. Zelený filtr ukázal v podstatě totéž jako modrý, ale ne tak zřetelně, detaily dalo víc práce rozeznat a byly i náročnější na zklidnění seeingu.

Žlutý filtr opět o něco zhoršil kontrast, takže detaily bylo ještě těžší rozeznat, ale při chvilkách zklidnění se na jižním okraji NEB daly zahlédnout dva výstupky. Ty pak byly ještě výraznější s oranžovými filtrem, to už jsem si byl jistý, že tam opravu jsou a jen se mi to nezdá. Ostatní detaily na pásech ale byly opět o něco méně kontrastní a stejně tak GRS (která už se ale začínala blížit k západnímu okraji kotouče). Chvílemi se mi i zdálo, jako bych viděl nějaké nerovnoměrnosti v oblasti u severního pólu, ale nejsem si vůbec jistý, jestli jsem je opravdu viděl. Červený filtr už nic zajímavého nepřinesl, jen další zhoršení kontrastu pásů, GRS zmizela úplně, zbyly jen NEB, SEB a mírné ztmavení oblasti u severního pólu.

Závěr je, že nejužitečnější filtr byl modrý (světlejší) a na některé specifické detaily pomohl oranžový, ostatní obraz spíš zhoršily. Někdy bude ještě zajímavé vyzkoušet, jak je to s rozlišením měsíců při tranzitu. Ještě přikládám dvě kresby, ale nemám z nich moc dobrý pocit, přijde mi, že působí moc uměle. Taky se mi moc nedaří trefit barvy, možná bude lepší zůstat u černobílé.

jupiter-20221114-12-www.jpg (37.64 KiB) Zobrazeno 2489 x

[Jan77]

Pozoruji teď přechod Io přes disk Jupitera. Měsíček přes průměrný seeing a mlžící se okuláry v binohlavě nevidím, ale je vidět nápadná ďubka jeho stínu v SEB. Zvětšení 120x,víc se nedá.

[L@dis]

Také jsem pozoroval celý tranzit IO. U mě byl ze začátku seeing průměrný. Jupiter šel pomalu nahoru a i seeing se později výrazně zlepšil. To už jsem měl zvětšení 180 až 220x.
Nejhezčí pohled byl, když už bylo IO těsně před výstupem, v polovině disku byl jeho stín a ještě se přidala GRS.
SEB mi přišel slabší, zato NEB byl hodně výrazný a na západě dost zvlněný. GRS měla výraznou cihlovou barvu a pod GRS byly vidět ještě nějaké slabší jižní pásy. Pěkný zážitek, ale ta kosa už leze za nehty.

[TH]

I u nás se večer v sobotu 19. vyjasnilo. Mrknul jsem do Hvězdářské ročenky, jestli nebude něco zajímavého u Jupiteru. A ono docela bylo! Ale protože jsem to zjistil až po šesté hodině, tak jsem měl docela fofr, než jsem všechny astrohračky vynosil ven. Naložil jsem na montáž newtona 200 na focení a APO 125 s binohlavou pro vizuál. Nakonec byl ale lépe vidět ten přechod stínu a výstup měsíce Io na displeji zrcadlovky připojené na newtonu. A zima byla taky docela velká, mínus 6 °C.

Jupiter s pihou a bradavicí:

JUP_IO_STÍN.jpg (11.71 KiB) Zobrazeno 2318 x

Newt. SW 200/1000 + Powermate 2x + telekonvertor Bower 2x + Canon 550D v režimu výřezu videa.

[Achernar]

Jupitera se mi v poslední době podařilo slušný pozorovat jen dvakrát. Poprvé 12. listopadu v 17:45 v Blatné. Pozoroval jsem Newtonem 114 / 900 při zvětšení 150x ve velmi klidném vzduchu.
https://www.rajce.net/f1569831404

Podruhé téhož dne ve 20:30. Zvětšení 150 a 225, týž dalekohled i stanoviště.
https://www.rajce.net/f1569831407