Jupiter 2022

[Schecke]

Pozoroval jsem také 4. i 5.10. kolem 22. hodiny (Dobson 200/1200) zvětšením 200x. Obraz chvílemi celkem solidní. Byla vidět vycházející GRS. Udělal jsem i dvě videosekvence...

jup_1.jpg (14.69 KiB) Zobrazeno 2212 x

jup_2.jpg (8.58 KiB) Zobrazeno 2212 x

[Artaban]

1665068804675 (1).jpg (5.1 KiB) Zobrazeno 2150 x

Jedna rychlovka ze včerejška 5. 11
čas: 23:30 až 23:45 SELČ.
seing průměrný 6/7/ 10
zvětšení 220x.
Bylo zajímavé, že SEB se zdál téměř stejně tmavý jako NEB.

[Yarkho]

U mňa to bolo inak - NEB výrazne tmavší, tmavohnedý, než SEB a ostatné pásy na juhu, ktoré boli do béžova. V severnej časti planéty som naopak ďalšie zreteľné pásy nevidel.

V NEB bolo vidno jednu tmavšiu škvrnu, sivo-hnedú, v mieste kde vychádzala tá "vlnka". Bárky som nevidel, za to v SEB sa mi javilo, že je jeden veľký pretiahnutý biely ovál - zrejme to bolo len tvarom pásu.

Pozoroval som TS 125mm f/7,8 s binohlavou (zv. 135x, výst. pupila 0,89mm).

[David1]

Včera t.j. 6.10. som takisto ako Artaban pozoroval na Jupiteri výrazne kontrastnejší SEB ako obvykle býva. Dokonca by som povedal, že bol len o málo menej zreteľný ako NEB.

[Achernar]

V poslední době se hanebně flákám, ale alespoň dvě rychlejší pozorování. 4. října ve 22:15 v Blatné, pozoroval jsem newtonem 114 / 900 při zvětšení 113x. Větší zvětšení podmínky neumožnily.
https://www.rajce.net/f1562986782

7. října, 23:30, Refraktor 63/840, zvětšení 84 x, více rovněž nebylo možno použít.
https://www.rajce.net/f1562986271

Obrázky přefocené ze sešitu nevypadají tak hezky, ale co se dá dělat.

[Alnitak]

Ahoj 6 října byli dost dobré podmínky od 23 h30 do 1h30 pozoroval jsem newtonem 150/1200 při zvětšení 171 GRS byla dobře vidět i nějaké bárky v Seb byli vidět?, barva pásu mi přišla červeno - hnědá , 7 října byli podmínky podstatně horší vzduch byl více mlhavý vše se rosilo u Newtonu se mi orosil sekundár, nakonec lepší obraz byl v refraktoru Ts Apo 102/714 zvětšení 102 a 158 opět byla vidět GRS jak se pohybuje po kotoučku Jupiteru ,barvy pásu mi přišli světle červené a GRS měla cihlovou barvu zajímavě byli včera uspořádané tři jeho Měsíce Europa Io a Callisto do tvaru trojúhelníku

[Achernar]

Dal jsem tam špatný odkaz na tu první fotku, vede na jedno starší pozorování, ale aspoň je to taky Jupiter. Myslím, že se mi tam povedlo vidět docela dost opravdu maličkým dalekohledem, konkrétně refraktorem 50 / 540. Správný odkaz na výše uvedené pozorování ze 4. října je zde: https://www.rajce.net/f1562986270

[mike]

Tento týden jsem zatím vyrazil dvakrát. V úterý (4.10.) to bylo nějaké divné, kromě NEB a SEB jsem tam žádné další pásy neviděl, jen mírně tmavší oblast u severního pólu. Seeingem to ale nebylo, oba hlavní pásy byly zřetelné i s ostrými okraji a SEB, i GRS pěkně oddělená od SEB. Ale podle fotky ze stejného večera to vypadá, že toho zrovna na Jupiteru moc k vidění nebylo, nebo aspoň ne při rozlišení, které můžu reálně očekávat.

Čtvrtek (6.10.) byl zajímavější. SEB tradičně širší a méně kontrastní než NEB, ale tentokrát měl navíc uprostřed jakoby tenkou linku, intenzitou srovnatelnou s NEB. GRS jsem tentokrát zaznamenal kolem 23:35 hned u okraje (ze začátku nebyla moc pěkná, ale už bylo poznat, že tam je). Na západě na severním okraji NEB byla k vidění "bublinka", kousek na východ od ní na jižním okraji pak trochu tmavší výstupek. Uprostřed EZ spíš náznak méně kontrastního úzkého pásu. Na sever od NEB, asi na půl cesty k pólu, ještě dvojice tenkých pásů oddělených světlou mezerou, od severního z nich k pólu pak všechno tmavší, ale ne tolik jako ty pásy. Obrázek níže je trochu fake, protože GRS a ten útvar na severním okraji NEB takhle dobře nebyly vidět současně, GRS se postupně zlepšovala, jak se vzdalovala od okraje, s "bublinkou" to bylo naopak.

jupiter-20221006-www.jpg (30.15 KiB) Zobrazeno 1908 x

[Artaban]

mike: Zlepšuješ se. Já v poslední době kresby flákám, tak musím přidat abys neměl lepší

Matěji díky za ukázky kreseb zajímavé!

4. října ve 22:15 v Blatné, pozoroval jsem newtonem 114 / 900 při zvětšení 113x. Větší zvětšení podmínky neumožnily.

Tohle mi příjde docela zvláštní. Občas tu někdo napíše, že zvětšení jak asi 120x nemělo cenu.
Možná mi to neuvěříte, ale vlastně si to ani nedokážu takové podmínky představit. Taky mám jednou za pár dní hodně špatný seeing a za dalších pár dní zase až nadprůměrný.
Pozoruju už jen s binohlavou a násobičem 1,7x a delší okuláry jak 18mm nemám. To dává zvětšení asi 180x. Taky jsem si říkal, že bych měl mít okuláry na zvětšení kolem 150x, ale Jupiter je při 180x většinou dobře koukatelný a občas až nádherně detailní jako snímek na který se kouká z dálky. To pak už dávám 220x.
Jak je možné, že někdo má často mnohem menší dalekohled, než mám já a přitom musí používat tak malé zvětšení. Větší dalekohled je náročnější na seeing a že to je refrák zase tak moc nepomůže. Jeho výhoda je, že lépe zvládá pokles teploty.
Já bych řekl, že problém bude na místě kde se pozoruje. Třeba sousedka dole začne větrat .
Další možnost je, že menší dalekohled nutíme do zvětšení kolem 2D a někdy ještě většímu. Pak se ukáže limit optiky a ten se sečte se seeinem, který ani nemusí být tak hrozný a je problém. Tohle znám když dám zvětšení 250x a větší a už jsou cítit limity dalekohledu a seeingu, ale to bych chtěl už moc aby to bylo lepší.

[Achernar]

Určitě jsou to místní podmínky. Já pozoruju z balkónu a opravdu hodně záleží na tom, jak se v tu chvíli chovají lidé naproti přes ulici. Někdo otevře střešní okno a je to. Když pozoruju velkým refraktorem, který mám u našich, mám tam podmínky dlouhodobě velmi dobré a nemám se zvětšením problém. Jenže tam se dostanu jen zřídka, v poslední době prakticky vůbec. Jsem tady odkázán na nejmenší dalekohledy v daných podmínkách. Ty tak mám ale se zvětšením trochu jinou zkušenost. U Jupitera mi málokdy k něčemu pomůže větší zvětšení než 120 krát. To je mé základní a zdaleka nejčastější zvětšení pro pozorování Jupitera. I v dobrých podmínkách mám ve větším zvětšení jen větší obraz, zdaleka ale nevidím víc a když k tomu připočtu potřebu častěji postrkovat dalekohledem, vidím vlastně ve skutečnosti míň. U Marsu je to naopak, tam používám standardně 240. Na Jupiteru při 120 násobném zvětšení vidím opravdu hodně a troufnu si říct, že umím hodně vykoukat i ve velmi malém dalekohledu, natož ve větším. Tentokrát byl ale seeing tak špatný, že se to projevilo i v 6 centimetrovém průměru.
Takže když to shrnu, pak při průměru:
140 mm na Jupiteru používám téměř výlučně 120 x, na Saturnu a Mars 240 ×.
Při průměru 100 mm to pak jsou zvětšení 100 x 200 x.
Newton 114 / 900 má vstup jen pro okuláry 24,5 mm, takže tam mi pak zvětšení vycházejí na 113 x a 225 x.
U refraktoru 63/840 potom 168x v obou případech, někdy jen 84x.
A u nejmenší ho 50 / 540 potom 108x.

[Achernar]

Jupiter nemá tak ostré hrany jako Mars, i proto se mi zdá spíše menší zvětšení lepší. 120x při průměru 140mm mi vychází nejlíp. Přemýšlím ještě, že si pořídím okulár mezi 5 a 10mm pro zvětšení cca 180x. Ten mi chybí. Na Marsu, Měsíci či dvojhvězdách nakládám víc.

[Alnitak]

Ahoj já pozoroval včera opět Jupiter refraktorem Ts Apo 102/714 mezi 23h20 až 23h 55 v době kdy skoro kulminoval, ale seeing opět špatný zvětšení 102, občas se nedalo zaostřit ani při tomto zvětšení , když se vzduch uklidnil , tak byli vidět Neb a Seb v červené barvě , stejné to bylo i s Měsícem kde zvětšení 158 bylo moc a 102 málo, newton 150/1200 jsem ani nevyndaval , chtěl jsem udělat srovnání obou dalekohledů.

[mike]

V noci na dnešek (8.-9.10.) jsem si výjimečně přivstal na druhou polovinu noci, jednak jsem byl zvědavý na Mars a Merkur, jednak měl asi ve 2:49 začít přechod Europy přes Jupiter. Vstup jsem bohužel prošvihl, pozorovat jsem začal až 2:55, kdy už byla Europa před planetou a bohužel to tentokrát nevyšlo na tmavší pás, ale na světlou zónu, takže ať jsem se snažil sebevíc, nedokázal jsem ji rozeznat. O něco později se objevil stín, ten už byl vidět dobře a zřetelně. Jinak Jupiter tentokrát celkově nebyl nic moc, jednak už nebyl moc vysoko (relativně, ~25° nad obzorem je přibližně výška, ve které Saturn kulminuje), jednak byl hodně blízko (něco přes 3°) Měsíc skoro v úplňku a navíc to chvílemi ještě dorazil jemný mlžný opar. Výsledek byl, že obraz byl sice ostrý a daly se vykoukat i nějaké detaily, GRS jasně a zřetelně oddělená, ale kontrast byl celkově slabší, takže rozeznat cokoli dalo mnohem víc práce než obvykle. Před čtvrtou už se to zhoršilo natolik, že jsem se radši přesunul na Mars.

[peta62]

Ja mel vcera i pres zakal jeden z nejlepsich seeingu na Jupiter co jsem kdy videl. C9.25 ukazoval vice nez LZOS, coz je u mne vyjmecne. Videl jsem Ganymeda zjasnovat se jak vystupoval z Jupiterova stinu i Evropu prichazet nad povrch planetu. Stinu jsem se nedockal, prisla mlha pres niz jsem ocima sice videl Mesic, ale nic jineho na obloze uz ne, takze totalne padl kontrast a sel jsem spat. Ale moc pekny zazitek.

[Artaban]

peta62: Dobrý seeing se nám zdá někdy díky právě tomu zákalu. Může to být mlha, nebo vysoká. Tohle jsem měl právě i dnes. Seeing spíš dost horší a když se trochu zatáhlo, a Jup jen očima vidět dobře. Mnoho detailů ovšem až na ty hodně jemné. Bylo vidět, jak Ganymed tancuje a každou chvilku se Jup zavlnil. Na jasných hvězdách byl vidět velký neklid, ale v dalekohledu byl Jup klidný. To seeing hraje takovu hru jestli vydržíme