Astronomické fórum

Před nedávnem mě zaujala tématika paralelních vesmírů.

Teorii paralelních vesmírů podporuje to, že v "našem" vesmíru je málo temné energie oproti výpočtům temné energie při Velkém třesku. V mé torii by existoval paralelní vesmír na každé rozhodnutí, myšlenku či jev.

Došlo mi, že když se budou paralelní vesmíry do nějaké události prolínat, bude to prostorově výhodnější. To by znamenalo, že by vytvářely takový Vennův diagram. Centrem Vennova diagramu by měl být vznik vesmíru/Velký třesk. V tom, co my známe, nemáme žádné "úložiště" kde by byly všechny časy/momenty naráz. Čím vzdálenější by byl moment od centra Vennova diagramu, tím vzdálenější by byl i časově od vzniku vesmíru. To by mohlo podporovat teorii, že 4. rozměrem je čas.

Kde moje teorie selhává? Co všechno je na ní špatně, popřípadě je na ní vůbec něco dobře?

Ahoj.
Teorii může mít každý z nás na cokoliv.
Pokud teorii nelze ověřit pokusem, nebo pozorováním, je to pouze teorie.
Petr

Toto nie je teória (tá musí poskytovať predpovede), ale hypotéza.

Nech je to akokoľvek, hypotéza ktorá potrebuje na vysvetlenie čohokoľvek nekonečné množstvo vesmírov, je ... najhoršia možná?

To, že je 4 rozměrem čas přece není teorie, to je snad fakt, učil jsem se to už před 40 lety..........
Nevím, co od tohoto dotazu tazatel očekává.

Třeba odpověď: "Včera jsem dělal nějaká měření, a myslím, že se paralelní vesmír s námi potkává v místě 20 km západně od Berouna"

Zrovna teď je zajímavý článek na toto téma na Aldebaranu:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2022_03_mul.php

Úvahy o vesmíru mají velkou výhodu v tom, že se fantasii tvůrců meze nekladou. Vše, co o vesmíru víme, nám až do nedávné minulosti, kdy jsme nejspíše zachytili gravitační vlny, zprostředkovává pouze elektromagnetické záření různých vlnových délek, takže my sledujeme jakýsi film, který ale nezachycuje realitu, pouze jen jakýsi sled obrazů rozložených v čase na základě vzdálenosti. Jelikož téměř všechny naše měřící metody se opírají o pouhé spekulace a předpoklady, je naše poznání podstaty vesmíru dost iluzorní.
Jelikož stále nejsme schopni sjednotit zákony mikro a makrosvěta bez použití mnoharozměrných algeber, které jdou proti podstatě poznávacího procesu v tom smyslu, že s rostoucí mírou poznání, se má popis zkoumaného zjednodušovat, nikoli zesložiťovat, jeví se to tak, že jdeme úplně špatnou cestou. Současná lidská věda, a to platí zcela obecně, rozumí jen tomu, co umíme sami vyrobit. Produktům přírody, nebo Boha pro ty věřící, nerozumíme lépe než člověk doby kamenné. Rozdělili jsme vědu ( filosofii ) na milion odvětví, která zkoumají miliony lidí bez znalosti celkového kontextu, takže jak říkal Buddha, každá odpověď na otázku plodí jen další otázky a tím vzniká nekonečná řada, která poznání nepřináší. Přijde vám standartní model jako jednoduché a jasné řešení?
Ať je vesmír jen jeden, nebo je jich nekonečně mnoho, chleba levnější nebude a člověk chytřejší také ne. Jsme jako postavy počítačové hry, které se pomocí prostředků, které jim dal k dispozici programátor hry, snaží poznat vlastnosti hardware, na kterém hra běží. Je to jiná realita, jiná dimenze, prostě má opět pravdu Bibble, když říká, že Bůh je nepoznatelný a všudypřítomný. Odpověď na otázku, jaký je vesmír, leží v poznání nás samých.

Je rozdíl tlachání a odborná práce, zde najdete výborný seriál od Davida Zoula na toto téma:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/index_2021.php

Začíná to v bulletinu 42/2021.

dvader píše: ↑16. 01. 2022, 22:23 Je rozdíl tlachání a odborná práce, zde najdete výborný seriál od Davida Zoula na toto téma:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/index_2021.php

Začíná to v bulletinu 42/2021.

Víš, být odborník na multivesmíry, je to stejné, jako být odborník na Klingony. Zatím je to stejná Sci-fi, jen psaná méně srozumitelným jazykem. Lidi by se měli hlavně učit přemýšlet svojí vlastní hlavou a ne jen hromadit myšlenky jiných, kterým povětšinou ani nerozumí.

Pupak píše: ↑16. 01. 2022, 22:31 Víš, být odborník na multivesmíry, je to stejné, jako být odborník na Klingony. Zatím je to stejná Sci-fi, jen psaná méně srozumitelným jazykem. Lidi by se měli hlavně učit přemýšlet svojí vlastní hlavou a ne jen hromadit myšlenky jiných, kterým povětšinou ani nerozumí.

Naprostý souhlas. Jednodušeji ani výstižněji to už napsat nejde !

Zájemcům o tuto tématiku doporučuji z principu spekulativní, ale seriózně psanou a na faktech založenou knihu Paralelní světy od Michia Kaku.

Zakladatel vlákna nastínil problém a přidal vlastní úvahu, nebo teorii chcete-li, ale pochybuji, že očekával, že mu místo diskuse někdo bude posílat linky na nějaké odborné články. To nemá s diskusí nic společného. Diskuse je výměna vlastních názorů a pohledů na dané téma, které v tomto případě je velmi spekulativní a víc zasahuje do oblasti filosofie, než fyziky. Určitě je velká skupina astrofyziků, kteří své teorie mají podepřené silným matematickým aparátem, ale v této oblasti matematiky bývá pravidlem, že existuje více ekvivalentních řešení a je věcí filosofického pohledu, kterému řešení dá člověk přednost.
Jako příklad si vezměme úvahy o konečnosti vesmíru. Jedna skupina fyziků říká, že vesmír je konečný, druhá, že je nekonečný. Obě skupiny mají pro své teorie oporu v matematice a obě připouští fakt, že vesmír někdy vznikl.
Pak je tu třetí pohled, filosofický, který říká, že pokud něco vzniklo v konečném čase, pak to v libovolně dlouhém konečném časovém úseku nemůže mít nekonečný rozměr, neboť by rychlost rozpínání musela být nekonečná.
Pojem nekonečno by z fyziky měl být odstraněn, neboť každá teorie, která s ním pracuje je předem odsouzena k zániku.
Když jsme v sekci obecných úvah o vesmíru a astronomii, nechme prostor pro skutečné myšlenky a názory neodborníků. Astronom amatér není méně hodnotný, než profesionál a astronomie není jen o hledění do nebe.

Na ty články na Aldebaranu jsem poukázal proto, že to je pěkný vhled do problematiky a souhrn současného poznání a současných hypotéz a teorií.

Jasně, filozoficky si mohu vymýšlet, co chci, ale pokud se nebudu držet již známých fakt, tak můžu taky skončit u ploché Země…

Pupak píše: ↑17. 01. 2022, 07:19 Když jsme v sekci obecných úvah o vesmíru a astronomii, nechme prostor pro skutečné myšlenky a názory neodborníků.

Ano, ten prostor nechme, ale mějme na paměti vlastní neodbornost.
Na světě je spousta lidí, kteří o fyzice neví skoro nic, ale to jim ani trochu neubírá odvahy k popírání různých dokázaných teorií a popírání tvrzení skutečných odborníků - a to je špatně.

pupak: souhlasím s tebou.
Zmíněný Einstein to zažil z obou stran - jeho relativita byla brána dost skepticky, ne-li zpochybňována. Je dnes už známým paradoxem, že Nobelovku dostal za jinou práci. Přitom z dnešního úhlu pohledu šlo o geniální myšlenku - tehdy to tak vypadat nemuselo.
Z druhé strany to zažil se zmíněnou kvantovou teorií.
On ovšem dusil kvantovou teorii vědeckým přístupem (a to je dost podstatné) - navrhoval myšlenkové experimenty, které platnost zákonů kvantové mechaniky zdánlivě popíraly a byly založené na vědění.
Spousta lidí ale plácá výmysly nezaložené na jakýchkoliv faktech nebo znalostech nebo se ve stejné pozici vlastní absolutní neznalosti hádá s někým, kdo ty znalosti má a tvrdí mu, že on je ten, kdo tomu nerozumí. To není diskuze, to je plácání nesmyslů, je to ztráta času a je toho plný internet.

Zpátky k tématu:
Když jsem četl zmíněné Paralelní světy, docela dost mě překvapilo, že existují ověřitelné teorie existence paralelních vesmírů a že někteří vědci tyto experimenty skutečně prováděli. Kaku to tam popisuje zhruba tak, že kdyby existoval vícedimenzionální vesmír na atomovou vzdálenost od toho našeho, projevovalo by se to odchylkou od Newtonova gravitačního zákona - síla gravitace by neubývala přesně s druhou mocninou. Na detaily se mě neptejte, nejsem fyzik .
Takové experimenty byly skutečně provedeny na milimetrových vzdálenostech, ale žádnou odchylku a tím pádem vyšší dimenzi neprokázaly. Což se samozřejmě dalo čekat.
Ale je velmi zajímavé, že i takto spekulativní, provokativní a zdánlivě neověřitelné teorie mohou být testovatelné naopak docela jednoduše.