Nový dalekohled, jak se zorientovat mezi výrobci?

[dvader]

Jo, rozhodnutí není snadné…
Ideální by bylo mít oboje, jak již tu zaznělo. Zrcátko/hranol lze použít u obojího, část okulárů určitě také. Osobně bych spíše nejdříve pořídil průměr a pak teprve nějaké to APO jako planetární mňamku. Velké zrcadlo je přeci jen univerzálnější a i když někdo píše “primárně Měsíc a planety”, tak se i na DSO pravděpodobně podívá.

Pozn. k C11:
Dnes jsem ověřil v Supře, že obyčejná C11 má stále v základu pouze 1,25” výstup. Dvoupalcový má až ten EdgeHD.

[Artaban]

Tak tak ideální oboje jako např.
https://www.cloudynights.com/topic/8038 ... refractor/
Refraktor CFF 200mm f/6,5 už byl doma a tak Ježíšek dal pod stromeček ještě CFF 200mm f/8.
Taky bych chtěl oba

[Psion]

Je fakt, že rozdíl F6.5 a F8 je hrozně velký Spíš to chápu tak, že potřeboval vyvážit montáž

[Antares]

Tak jsme se v diskusi dostali od výběru ojeté Fabie až k nákupu Porsche

Když to shrnu:

1) Newton. Na stávající montáž nemohu dát nic většího než 250/100, f4, 15 kg. O 5 cm větší zrcadlo nezaručí požadovaný efekt "vidět víc" , než stávajícím přístrojem.

2) C11. Má sice průměr zrcadla 278 mm, malé rozměry, vyhovující hmotnost , ale dlouhé ohnisko způsobuje omezené zorné pole, je to tedy velmi jednoúčelový přístroj za více než dvojnásobnou cenu , než byla zamýšlená.

3) APO 150. V rámci nosnosti montáže a účelu použití vítěz tendru. No cena je bohužel v tuto chvíli úplně mimo (pro mně).

Takže to po zvážení všech pro a proti vidím takto:

Na stávajícím Newtonu vyměním rozviklaný hřebenový výtah za Crayford, aby mi ještě chvíli posloužil, než ke stávající hromádce financí určené na velký Newton, nasyslím dost, aby to bylo na velké APO. Tam bude nejspíš moje budoucnost. Pořád je to levnější řešení, než koupit za 30K nový Newton a k tomu za 100K novou montáž.

Děkuji všem, kteří přispěli do této diskuse, umožnili mi rozšířit si obzory a pohlédnout na celou záležitost z různých úhlů. Zase vím něco, co jsem nevěděl.

[MilAN]

Tak buď se tvoje astronomie smrskne na dívání se na Měsíc a 3 planety - pak je to O.K., nebo na ostatním zjistíš, že to má malý průměr. Obraz bude sice nejestetičtější ze všeho, jen ty slabé objekty tam moc neuvidíš

[MMys]

Omezené pole ? To bych takhle rozhodně neviděl. Které objekty se ti do něj nevejdou ? Měsíc a Slunce přes filtr ano (vejdou se i do 16" SCT s ohniskem 4 metry), a naprostá většina DSO jsou mrňousové, takže tě zorné pole limitovat nebude. Snad s vyjímkou M31 a Plejád, ale na to je nejlepší velký triedr Pro vizuální použití je snad jediným mínusem SCT jeho cena oproti newtonu. Jinak to má snad samé plusy. Je to kompaktní, kouká se do toho komfortně zezadu (tahle výhoda ještě vynikne na alt-az montáži). Možná ještě trošku malé mínus - dost často je nutno vyhřívat korekční desku, jinak je za chvíli zaoroseno.

Pokud to fakt chceš jen na vizuál, tak bych ještě zvážil skládacího dobsona s push-to nebo go-to systémem, v průměru tak 300-400mm.

2) C11. Má sice průměr zrcadla 278 mm, malé rozměry, vyhovující hmotnost , ale dlouhé ohnisko způsobuje omezené zorné pole, je to tedy velmi jednoúčelový přístroj za více než dvojnásobnou cenu , než byla zamýšlená.

[Antares]

Tak buď se tvoje astronomie smrskne na dívání se na Měsíc a 3 planety - pak je to O.K., nebo na ostatní zjistíš, že to má malý průměr. Obraz bude sice nejestetičtější ze všeho, jen ty slabé objekty tam moc neuvidíš

To ano, ale mi ty šedozelené rozmazané skvrnky fakt nic moc neříkají. To už třeba raději otevřené hvězdokupy. Ale na takové objekty mám triedr Vixen 20x80.

[Artaban]

To vypadá, že to máme stejně. Já šel s průměrem dolů a to z 300mm Dobsona na 172mm refrák. Jasně, že dosah v mag. mám menší, ale zase vynahrazují to věci, o kterých jsem psal a třeba Cztwerec taky. Tohle si ale každý musí rozmyslet sám a znovu řikám, že bez zkušeností to není snadné. Naštěstí snad není kam spěchat a ono se to časem třeba zase někam posune.
Navíc většinou není problém mít třeba časem ještě 300mm Dobson. Ten ještě není tak drahej ( asi jako tři lepší okuláry ) tak proč to hrotit.

[michal.b]

Já bych se možná vrátil úplně na začátek - když si psal, že bys rád viděl víc, nebylo jasné, že tím "víc" myslíš víc na planetách nebo Měsíci. Nejsem si totiž úplně jistý, jestli F/4 newton od GSO z devadesátých let dostatečně reprezentuje skutečné možnosti toho, co může dalekohled o tomto průměru nabídnout. Možná má skvělou optiku a máš vyřešenou temperaci, máš ho perfektně zkolimovaného, používáš komakorektor a máš okuláry, které zvládají F/4 bez ztráty květinky... Ale možná, kdybys vzal 200/1200 nebo 254/1200 s povedeným zrcadlem, kvalitním, optimálně velkým sekundárem a vyřešil dobře temperaci, zjistil bys že to jde s podobným průměrem i lépe než tak, jak to znáš od svého současného dalekohledu.

[Antares]

Já bych se možná vrátil úplně na začátek - když si psal, že bys rád viděl víc, nebylo jasné, že tím "víc" myslíš víc na planetách nebo Měsíci. Nejsem si totiž úplně jistý, jestli F/4 newton od GSO z devadesátých let dostatečně reprezentuje skutečné možnosti toho, co může dalekohled o tomto průměru nabídnout. Možná má skvělou optiku a máš vyřešenou temperaci, máš ho perfektně zkolimovaného, používáš komakorektor a máš okuláry, které zvládají F/4 bez ztráty květinky... Ale možná, kdybys vzal 200/1200 nebo 254/1200 s povedeným zrcadlem, kvalitním, optimálně velkým sekundárem a vyřešil dobře temperaci, zjistil bys že to jde s podobným průměrem i lépe než tak, jak to znáš od svého současného dalekohledu.

To je dobrá myšlenka. Přiznávám, že nahlížet na celou věc takto, mě vůbec nenapadlo. A jak píše Artaban, chce to zažít v praxi.
Koupit Newtona za 25K , vyzkoušet porovnat a s nějakou slevou prodat, pokud by nesplnil očekávání, to by nebyl zase takový problém.

To MMYs a Artaban: Já nevím , jak to odůvodnit, ale já prostě nemůžu přijít Dobsonu na chuť. Kdybych s tím operoval jen v okolí domu a jenom bych to vždycky vystrčil ven z nějaké boudičky a pak to zase šoupl zpět, asi by to nevadilo. Ale jak jsem psal výše budu to muset vozit

[Psion]

Dnes pozorují astronomové na svých výjezdech prakticky jen s dobsony, myslíš že vozí nějakou EQ montáž a Newton na pozorování? Navíc EQ montáž + větší Newton je snad to nejhorší na pozorování, co může být.

[MMys]

No, třeba skládací dobson s průměrem 300-400mm zabere méně místa, než nějaká 250-ka na paralaktice.

[armichael]

Už som to tu niekde písal. Dobson flextube 300 mám pripravený resp upratany rýchlejšie než refrák s montážou.

Edit: ešte pridám že tiež sa mi dlho dobson nepozdával. Hrozný omyl! Presvedčil ma priemer a chuť pozorovať tie šedé flaky a až potom mi došlo ako je to geniálne jednoduché.

[Antares]

Tak jsem si tedy nastudoval něco o skládacích Dobsonech. Dobře, uznávám, že takový Dobson je skladný a přenosný. Ale rád bych si ještě ujasnil pár věcí.
1)Pokud jsem to postřehl správně, nemá smysl kupovat takový Dobson bez GoTo, protože pak je potřeba do toho neustále šťouchat rukou a hned ve dvou osách současně, což při velkém zvětšení asi není moc ideál.
2)Chápu , že GoTo má v paměti souřadnice objektů, které se "nehýbou" (hvězdy, DSO atd), pak že podle data a času to umí dopočítat souřadnice objektů, které se "hýbou" (planety, Měsíc), ale jak to pozná od čeho se to má "odpíchnout", když se tam nenatavuje žádný "počáteční bod" ?
Je v tom GPS? Jak moc citlivé je to na usazení do roviny? Nebo se to nějak umí "virtuálně" vyvážit samo? Když se to nasměruje na vybraný objekt, tak to ten objekt trvale sleduje, že už se na to nemusí sahat , nebo se poloha musí neustále dolaďovat "ručně" tím ovladačem?
Jinak stránkách SW je pěkné video, kde je ukázané, že vejde na stojáka do kufru většího osobáku, nebo se to dá posadit na zadní sedačku tubus a montáž zvlášť. To se mi líbí.

[MMys]

Ono záleží, co máš za systém. Ale většinou není nutná ani vodováha, ani GPS. Systém nedělá nic jiného, než že mu zadáš čas a zeměpisnou polohu (a rozhodně není nutná s přesností, jakou dává GPS, to jen pomůcka pro lenochy, kteří jsou líní tam zadat čas a místo). A následně systém inicializuješ zaměřením obvykle dvou vybraných hvězd, a podle toho si řídící systém určí koeficienty pro transformační rovnice z EQ do AltAz režimu a podle nich systém točí motory že i v AltAz módu simuluje siderický pohyb oblohy kolem nebeského pólu. Je úplně jedno, jestli ten dobson stojí nakřivo nebo rovně. Transformační vztahy zahrnují i to aktuální křivé postavení na zemi. Akorát se ti ta zem pod tím nesmí moc pohnout, nesmíš si do toho kopnout nebo to poponést. Pak je nutné to inicializovat znova.

Ad databáze objektů, planety, měsíc... V některých systémech nejsou, ale ono to ničemu nevadí. Tyhle objekty snad najedeš ručně, a po umístění dalekohledu na ně ručně je systém normálně dál sleduje.

Když ustavení uděláš poctivě, pomocí okuláru se záměrným křížem, aby byly referenční hvězdy opravdu vycentrované, tak planeta drží i při vysokém zvětšení v poli jak přibitá. Pokud to hodně odflákneš, tak si holt jednou za několik minut až desítek minut objekt v poli vycentruješ.