Deep-sky v 150-ke

[Aparat]

Po niekolkorocnej prestavke v astronomii sa opet vraciam. Mam Newtona 150/1380. Ake objekty pri akom zvecseni by ste odporucili?

[Habl]

S dalekohledem s parametry 150/1380 mm, lze se za dobrých pozorovacích podmínek dostat až ke hvězdám 12,7m.

Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:9,2. Optimálně se využívá světelnost 1:5.Pro pozorování DS objektů je vhodné využít okulár s ohniskovou vzdáleností více než 25 mm.

Dalekohled je ale vhodnější pro pozorování Měsíce, planet, otevřených hvězdokup. či jasnějších kulových hvězdokup. Při vybavení
dalekohledu folií Astrosolar ND 5,0 lze pozorovat i sluneční skvrny a granulaci na Slunci. Pro tato pozorování se dobře využijí okuláry s ohnisky 15mm a
8 mm.

Velmi důležité je v jakém stavu je primární zrcadlo Newtonova dalekohledu po optické stránce, zda povrchová hliníková vrstva neoslepla nebo je jinak mechanicky poškozena. Podle parametrů dalekohledu se nejspíš jedná o amatérský výrobek.
Habl

[michal.b]

Ze 150ky se da vytahnout vic nez 12,7mag. V patek jsem z Plzne (bortle 7, MHV sotva 5mag, lampy vsude kolem) koukal na oblohu a pro zajimavost jsem zkousel MHV dalekohledu v oblasti M57. Dostal jsem se az na 12.9mag, krome toho jsem pozoroval nekolik galaxii cca 11. magnitudy - pod tmavou oblohou s dobrym seeingem neni problem dostat se az nekam ke 14. mag u hvezd a k 12.-13. mag u (nekterych) DSO.

Jinak pro vizualni pozorovani je celkem jedno jakou ma dalekohled svetelnost, pouze se musi pouzit vhodny okular. Tento mytus (ze mala svetelnost neni vhodna na deep-sky) se vzdycky vynori jako bajny Fenix ;D Samozrejme existuji extemni vyjimky, ale tam je to spis technicka zalezitost nez nejake principialni omezeni.

[Habl]

Mám za to, že nejde o mýtus, to by jsem nedoporučoval okulár s větší ohniskovou vzdáleností než 25 mm pro DS.

MHV je též závislá na optické kvalitě dalekohledu a ty dvě desetinky nemusí byti u přístroje totožné pro parametricky shodné přístroje. To by jsem spíše označil malicherností.
Použil jsem tabulky z dvousvazkové Astronomie z r. 1954.
Habl

[michal.b]

OK, pises, ze za dobrych podminek je MHV cca 12,7 - ja jsem za spatnych podminek mel 12,9 a za dobrych cca 14. To uz je docela rozdil. Ale to neni zas tak podstatne, MHV v dalekohledu neni zadna tabulkova konstanta, zalezi na kvalite pristroje, podminkach, pozorovateli. Mnoho veci, ktere se v minulosti zdaly nemozne, je dnes bezne pozorovano a to plati i pro dosah dalekohledu.

Uvadim kalkulacku teleskopicke MHV
http://www.go.ednet.ns.ca/~larry/astro/maglimit.html

Co se tyce te svetelnosti - je skutecne jedno, jestli mas dalekohled f/15 a 30mm okular nebo f/5 a 10mm okular (odhledneme-li od detailu typu opticke vady a vzd. vystupni pupily), obraz bude vicemene stejny.

[Habl]

Víš, že ta kalkulačka není samospásná a nemůžeš tam zahrnout všechny vlivy na MHV. Vždy se jedná o individuální hodnocení. Dík za link.
Habl

[michal.b]

Ano, to jiste. Osobne mi ta kalkulacka prijde az prehnane optimisticka.

[Aparat]

Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:8,2Suhlasim s michalom.b ak mam dva dalekohlady rovnakeho priemeru, roznej svetelnosti a pouzijem take okulare ze zvecsenie v oboch bude rovnake, mal by byt objekt v dalekobladoch uhlovo rovnako velky a aj jasnost by mala byt podobna. Preto nevidim dovod oznacit dalekohlad s mensou svetelnostou ako nevhodny na deep sky objekty.

Ale skor ma zaujimali skusenosti ake objekty su pri tomto priemere a akom zvecseni najlepsie viditelne.

[michal.b]

To je dost divna otazka. Slusne viditelnych objektu je nekolik stovek, zvetseni muze byt jakekoliv (male na rozlehle slabe mlhoviny a otevrene hvezdokupy, stredni na galaxie, velke na kulove hvezdokupy a planetarni mlhoviny). Zkus se podivat sem:
http://www.cloudynights.com/category.ph ... ory_id=170
ve Small wonders najdes vyber peknych a zajimavych objektu pro jednotliva souhvezdi vcetne popisu a mapek.

[Aparat]

http://www.astro.cz/mirror/atlas/mag-7/czech/ Mozno mas pravdu ale vzdy ma zaujme ked niekto popisuje nejaky objekt s dalekohladom podobeho priemeru ako mam ja a uvedie pri akom zvecseni bolo pozorovanie najlepsie. Viem ze najlepsie to zisti kazdy sam ked sa pozrie ale ja najblizsiu dobu (~2 roky) budem most pozorovat len velmi malo tak aspon takouto formou sa k niecomu co sa tyka astronomie mozem dostat. Mozno hlupe ale na teraz si mozem s nostalgiou aspon predstavovat co vlastne v tom mojom dalekohlade mozem vidiet.

[michal.b]

Tady v deep-sky sekci je u vetsiny pozorovani uvedeno, jakym dalekohledem a s jakym zvetsenim byl objekt pozorovan a jak vypadal. Bohuzel, moc lidi sem svoje pozorovani nedava (na druhou stranu nekteri pisi vyborne prispevky). Krome tohoto fora a osobnich stranek clenu najdes spoustu pozorovani ruznymi dalekohledy treba tady:
http://www.visualdeepsky.org/

a take tady

http://tech.groups.yahoo.com/group/amastro/

Dale se urcite podivej na stranku Jeremyho Pereze, ktery pozoruje 150mm newtonem podobnych parametru jako mas ty. Najdes tam mnoho kreseb a popisu objektu. http://www.perezmedia.net/beltofvenus/

Urcite existuje i dost webu francouzskych, nemeckych...

Ja mam taky 150mm newtona, ale bohuzel, pocasi je mym nepritelem cislo 1 - zatimco kolegove na vychode (zdravim ) pozoruji jako o zivot, ja koukam na zatazenou oblohu a tise nadavam A kdyz uz se udela jasno (jako treba tento tyden), tak je zrovna uplnek...

[JHA - Durko]

to Habl:

"Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:8,2. Optimálně se využívá světelnost 1:5."

Na toto tu uz s velkou vytrvalostou upozornuje niekolko ludi tu na fore, realtivny otvor neovplyvnuje viditelnost slabych objektov v zmysle dosahu vyssej limitnej magnitudy, resp. jasnosti. Ak uz, tak ale opacnym smerom, kvoli narastu komy a astigmatizmu. Neviem, kde vsade v literature sa s tymto castym omylom da stretnut, ale z osobnej skusenosti viem, ze minimalne k tomu nabada kniha bratov Erhartovych" Amaterske astronomicke dalekohlady.

[VK]

Ona ta knížka Erhart, J. - Erhart, V.: Amatérské astronomické dalekohledy, SNTL 1989, (2. vyd.) není moc kvalitní. Prvních několik stran vypadá velmi dobře, zvláště pro začátečníka, ale jinak v té knize jsou některé věty, dokonce i celé odstavce, převzaté z knihy Klepešta, J.: Fotografický průzkum vesmíru, NČSAV, Praha 1957. Mnoho věcí je také přepsaných z Maksutov, D. D.: Astronomičeskaja optika, Nauka, Moskva 1954. A to aniž by to bylo řádně citováno! Prostě takhle by seriózní kniha vypadat neměla. Kromě toho část optiky, kterou bratři Erhartové vyrobili, se prostě nepovedla a skončilo to "někde". Prostě na některé hvězdárně, už nevím na jaké, to je, a nic se s tím nedělá, protože se s tím nic dělat nedá.

Nepravdivý výrok o světelnosti má svůj původ v nepochopení základů geometrické optiky, především v záměně dalekohledové a zobrazovací optické soustavy, a také v určité nesystematičnosti v používání slova "světelnost". Viz např. moje Souvislost fyziologické optiky s amatérskou astronomií, http://www.astroklubpce.com/clanky/sfoaa/sfoaa.htm .

V. K.

[Habl]

JHA - Durko napsal: to Habl:

"Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:8,2. Optimálně se využívá světelnost 1:5."
Děkuji za upozornění a uvedení problému, ano relativní otvor neovlivňuje MHV, ale má vliv na použití vhodného okuláru pro DS objekty a pro některé plošné DS objekty
není uvedený relativní otvor optimální.
Habl

[Aparat]

Tak mi to tu chlapi vysvetlite. Ja chapem vec takto (mozno sa mylim): Jasnost objektu teda mnozstvo svetla ktore odraza objektiv je dane jeho priemerom. Velkost objektu teda jeho uhlove rozmery v dalekohlade udava zvecsenie. Aky bude rozdiel pri pohlade do dvoch dalekohladov s roznou svetelnostou, rovnakym priemerom a rovnakym zvecsenim (pouzite odpovedajuce okulare)?