Astronomické fórum

Rád bych se zeptal na doporučení, jak dlouhodobě správně skladovat dalekohledy. Zajímá mě v jakých podmínkách (teploty, vlhkost, prašnost) a v jaké poloze. Rád bych potom z toho, co se tady objeví za doporučení, udělal nějaký přehled.
Může se poloha lišit podle druhu dalekohledu? Například že reflektor by měl být zrcadlem rovnoběžně se zemí a refraktor zase rovnoběžně tubusem?
A vstupuje do toho nějak i fakt, že nechávám na okulárovém výtahu připojenou kameru, nebo to nehraje roli?

No podle mého co nejmenší vlhkost, menší kolísání teploty je výhodou. To ale venku nelze splnit a abych řekl pravdu nevím jak to jde v domečku/hvězdárně s vlastním mikroklimatem, když chci zachovat temperaci. Teď řeším jednu pěknou plachtu na doporučení Chemika, která řeší vše kolem počasí, ovšem na druhou stranu neřeší to, co se děje pod ní s vlhkostí a právě teplotou a její změnou (řeší to i kamarádi motorkáři ). A vše potom rezne. Zkoušel jsem pod plachtu hodit deku a trošku se toho před přístrojem "napije". A co teprve plíseň na optice? U SCT ji řeší z vnitřní strany korektoru, někteří pozorovatelé celkem často. Jinak mám pytel silika gelu. V rámci testování.

Zajímalo by mě, když třeba několik měsíců, někdy i let leží dalekohled se zrcdlem na boku ve skladu kde se moc nehlídají podmínky, proč to nikdo neřeší.

Asi rok přežil ve zdraví pod plachtou (PES zevnitř potažený plastem). Jen hlavní kamerku a ručku jsem sundával. Nahoře bylo větrání přes PVC kolínko, dole bylo otevřeno. Mezi plachtou a dalekohledem byly 10x50x1000mm pásky z pěnového PE.

Pouze co se polohy tyce, kratkodobe je to jedno, pokud jde o leta, refraktor by mel stat.

Asi podle průměru. A zrcadlo je na tu svislou polohu náchylnější, aby v ní bylo. Ale třeba je to legenda. Ke všemu, jedna z metod hovoří právě o tom, mít přístroj na montáží a čas od času ho ze své polohy prostě lehce "přeložit".

Je to niečím reálne podložené? Lebo to že sklo tečie lebo je to podchladená kvapalina je mýtus.

To, že sklo teče, je skutečnost,-je to vlastnost toho materiálu. Proč by to měl být mýtus? To vůbec nesouvisí jen s optikou.
Jen pro naše hračky z toho není potřeba dělat až takovou vědu- rok či dva není žádný rozhodující parametr.

Do dnes si pamatuji, jak jsem kdysi před lety navštívil nedaleký hrad Buchlov a při prohlídce si všiml, že jsou tam skla v oknech nějaká divná, špatně se přes ně dívalo. Byla to skla v mozaikách, takže neměla velkou jednolitou plochu jako je tomu dnes. Zeptal jsem se, čím že to je, proč ta skla dělali tehdy tak špatná, že se přes ně nedá dívat. No a z odpovědi jsem se dozvěděl, že sklo teče a takto krásně steklo za ta staletí, co ten hrad stojí.

Existujú výskumy ktoré hovoria že sklo netečie https://gizmodo.com/the-glass-is-a-liqu ... -496190894 https://www.nature.com/articles/ncomms2809 https://www.cmog.org/article/does-glass-flow

hades to je presne mýtus o ktorom hovorím. Tie okenné tabuľky sú také kvôli spôsobu výroby. https://blog.cmog.org/2013/09/05/a-comm ... onception/

Jak souvisí výzkum na jantaru se sklem ?
Navíc, zdůvodnění , že právě v okenních tabulkách je dole silnější kvůli technologii celkem plave v logice .Autor si snad myslí (no, on to vlastně "vědecky" dokazuje) , že skláři snad čtvercové tabulky orientovali silnější stranou dolů ? Přesně tohle je totiž mýtus, který nemá nic s logikou nebo technologií.
To, že to tvrdí kasteláni a průvodci na hradech lze brát za jejich latinu- návštěvníci potřebují příběhy .
To prioč jsou na zámcích stará skla různě křivá, souvisí jasně s technologií. Je dobré si uvědomit, že float sklo je u nás zhruba 60 roků, před tím byla skla válcovaná. A ta jsou ve většina starších baráků. I očima je obraz různě deformovaný, ale teprve , pokud se přes to sklo podíváme triedrem, je to takřka nepoužitelné. Ale to je stále ještě technologie průmyslová. V těch zámcích a hradech je ruční sklo- lité, ručně válcované nebo vyfukované. A tím je dáno, jak vypadá pohled přes takové sklo. Tečení v tom určitě nepoznáme.

Chtel jsem napsat temer totez co MilAN. Jen dodam, ze je skoda, ze nejsou ( a nemohou byt ) zaznamy presnych tvaru skla v tech stredovekych oknech, protoze na nich by se diky veku i poloze dalo to teceni vedecky zmerit. Podle meho jsou veskere ty clanky, at uz tvrdi ze sklo tece ci nikoli, jen nazorem jedince nebo skupiny a teoriemi, ale skutecne dukazy chybeji.
Jeste dodam ze jsem kdysi par let pruvodcoval, takze dobre vim, jak se v teto branzi s informacemi a jejich sirenim zachazi.

Pokud tedy nějaký důkaz, tak je obsažen v publikaci "Praktická astronomická optika" od Zdenka Řehoře ( kterého snad už z jeho funkce lze označovat za odborníka ). Z grafu měření za 5 let jasně vyplývá, že zrcadlo ze skla BK7 o průměru 350 mm postavené na hraně se za tu dobu deformuje o hodnotu la/8

Kdo nechá ležet dalekohled déle než rok, je barbar.

Tady nejde o sklo v okrech. Na to, aby to volným okem bylo patrné, by se musela razantně změnit tloušťka na malé vzdálenosti, aby se docílilo optického efektu spojky nebo rozptylky pro pozorování volným okem. To teční které ve skle nastane je velmi malé ( vitkozita je 10^20 až 21), ale dokáže právě deformovat plochu a to hlavně u zrcadel. Hlavní je jaká sila na to sklo působí . U optiky jeto vlastní váha a plocha podepření .

MilAN píše: ↑15. 12. 2021, 12:17 Pokud tedy nějaký důkaz, tak je obsažen v publikaci "Praktická astronomická optika" od Zdenka Řehoře ( kterého snad už z jeho funkce lze označovat za odborníka . Z grafu měření za 5 let jasně vyplývá, že zrcadlo ze skla BK7 o průměru 350 mm postavené na hraně se za tu dobu deformuje o hodnotu la/8

Otazka je, jak moc je zmena tvaru predmetu ve tvaru misky je teceni skla a do jake miry deformace. Ciste teceni skla si alespon ja predstavuji jako pohyb do sebe, tedy ta svisla tabulka nebo cocka nastojato. Ale uznavam, ze to je moje chapani.

Kazdopadne je to jednoznacna odpoved na otazku tohoto vlakna od nezpochybnitelneho odbornika pro majitele reflektoru a katadioptru.

Cztwerec píše: ↑15. 12. 2021, 12:29 Kdo nechá ležet dalekohled déle než rok, je barbar.

No jo no. Ale jsou ruzne zivotni i povetrnostni situace a dalekohledy ruznych ucelu.