Astronomické fórum

Halfa: "... Něco nového? mohl bys mi poslat foto přístroje a nějaké parametry? ..."

Kdo je dotazovan ?

Moc příspěvků tady není, řekl bych, že jste dotazován Vy

Acrab: OK, mne to tak jasne nebylo ..
Nuze, jeste jsem LowSpec nedokoncil. Nechtel jsem kupovat optiku (~650 Euro) drive nez mam vytistene 3D dily. To mi bohuzel nejde tak, jak bych si predstavoval. Jsem v 3d tisku novy a pokazde se neco stane. Vytisteni tela spektrografu trva nekolik dni ... Snad to brzy zvladnu.
Spektralni rozsah a rozliseni zavisi na nekolika parametrech, ktere se daji (mely by se dat ...) lehce nastavit. Napr. lze pouzit jednu ze 12ti sterbin ruzne velikosti a i mrizky (mezi 300 vrypy/mm a 1800 vrypy/mm) se daji vymenit pomerne jednoduse (zde video https://www.youtube.com/watch?v=T32eXb0y9zA).
R cislo se muze pohybovat od nekolika malo stovek to zhruba 20000, take v zavislosti na pouzite kamere.
Vice o spektrografu tady: https://www.thingiverse.com/thing:2455390
Po downloadu vsech souboru je tam napr. manual, jak to vse sestavit.

Ahoj,

konecne jsem nejak dokoncil tisk hlavnich komponent spektrografu a odvazil se objednat opticke komponenty. Kolecko se sterbinama by melo dorazit uz dneska, cocky a zrcadka z Thorlabs nekdy ke konci tydne. Bohuzel, mrizka (300l / mm) dorazi pozdeji. Mrizka 1800l / mm je z UK a dorazi jeste pozdeji. Nicmene mezitim muzu alespon (skoro) vsechno mechanicky zkompletovat a vyzkouset mechaniku. Uz se tesim.

Pěkná hračka

Jsem zvědavý na první výsledky!

Takze, .... po mnoha problemech (ktere zatim nekonci) jsem to dal nejak dohromady. Z vysledku nejsem nejak nadsen. Nejak jsem necekal, ze expozice budou muset byt tak dlouhe .. Vegu jsem jeste nejak zvladl, ale gama Cas uz ne. Navic, nejsou absorpcni cary kolmo. Na prvnim obrazku je surove spektrum Slunce z minule nedele, pouze otocene o asi 2 stupne. Je to merene s mrizkou 300 vrypu na mm a kamerou ASI 1600 mm. Na druhem je zhruba kalibrovane spektrum z prvniho obrazku. Nebyla provedena zadna jina korekce. R cislo u H alfa cary je asi 600 (vuci sirce v pulce maxima). Momentalne zjistuju, proc existuje to nakloneni linii o 2 stupne a jak to korigovat a proc musim exponovat tak dlouho. Nejak to musim dostat pod kontrolu. Predikce rikaly, ze s mym dalekohledem (Newton 200/f4) by to melo byt casove skoro o rad rychlejsi.

U hvězd jako bodových zdrojů rozhoduje průměr nikoliv světelnost soustavy. Spektrometr je navržen pro dalekohledy s cca rovnoběžnými paprsky, tedy světelnost F10. Není tam mřížka umístěná trochu nakřivo? Kamera ASI1600 je hodně citlivá, netuším, kde by mohl být problém, zvláště u 300 čas/mm.

Abych se ujistil: Myslis prumer dalekohledu ? Ja vim, ze to bylo puvodne na f10, ale existuje modifikace pro kratsi fokalni delku, ktera spociva v jinem drzaku fokusujici cocky. A ano, je jasne, ze osa otaceni mrizky neni podel vrypu, jen nevim, jak to mam korigovat, kdyz je vse "natvrdo" Budu ji muset vyndat a upravit samotny drzak. No, budu laborovat ....

Ano, mám namysli průměr dalekohledu. Takový spektrometr by měl mít běžný dosah kolem 9-10 mag.

To spektrum je na senzoru opravdu tak široký pruh ? Není to kontraproduktivní ? Podle mě je lepší osvětlovat jenom užší úsek štěrbiny, a dostat podstatně užší pásek spektra, bude vyšší signál pro senzor a nebudeš mít problém s dodržením svislého směru spektrálních čar.

Záleží Martine na šířce štěrbiny jaký bude výsledný obraz, já mám taky poměrně široký pruh, pro analýzu spektra se pak dělá výřez z obrázku. Menší či větší štěrbina jen omezuje tu šířku spektra, světlo navíc nepřinese. Jediné co pomůže je binning, což jsem u slabých objektů často dělal a pak také skládání spektra do sebe (s guidingem), tím se sníží výrazně šum a zvýší dosah spektrografu.

nojo, ale pokud máš pruh zbytečně široký, tak lineárně s jeho šířkou klesá plošná jasnost, a když pak analyzuješ jen výřez, zahazuješ spoustu signálu.

Další problém je ten, že ke vzniku širšího pruhu musíš osvětlit větší úsek štěrbiny, tedy více rozostřeným svazkem, a větší část světla se zahodí (zarazí se o plochu mimo štěrbinu).
A nebo snad je v tom návrhu cylindrická čočka roztahující svazek pouze v jednom směru ?

Ja myslim, ze je to trochu jinak. Chapu to takto: Sirka sterbiny je spoluzodpovedna za rozliseni, delka osvetlene sterbiny je spoluzodpovedna za velikost signalu (sirku) na cipu. Krome toho je tam jeste divergence svazku, ktera spoluurcuje sirku osvetlene casti. Ano, nejlepsi by byl uzky pas s ostrymi liniemi (pokud by to ovsem nevedlo k saturaci pixelu ), ale pokud je signal silny, tak to moc nevadi, protoze v softwaru mohu vybrat jen uzky pasek, ktery se mi libi/hodi. Pravda je, ze toho spoustu zahodim. V pripade slabych signalu musim integrovat pres co nejvetsi oblast, coz vede ke zhorseni rozliseni. To je ovsem primarne proto, ze je svazek divergentni, ne kvuli tomu, ze jsou cary natocene (to se da dootocit v programu). Ta cylindricka cocka je zajimavy napad, ale asi by to bylo kontraproduktivni. Ta by musela byt pred sterbinou a obraz by se nakopnul tak, ze by se nedalo pointovat - "zbytek" obrazu se pouziva totiz na urceni, co se vlastne meri a na pointovani.
Dneska rano jsem se snazil opravit nakloneni mrizky .... a ulomil jsem kousek zakladny, na kterem je mrizka umistena ... musim znova tisknout....
K.

Výšku spektra máš asi 310 pixelů, což je při 3.8um pixelu skutečná výška spektra 1.18mm.

Pokud máš štěrbinu širokou třeba 0.05mm, tak plocha štěrbiny je 0.06mm², plocha celého kruhu je 1.1mm2 Tak ti štěrbinou projde jen 5.4% světla, zbytek zahodíš.

To je ovšem platné jen pro případ, že je projekce štěrbiny na senzor v poměru 1:1, což asi není. Neznám optické schéma. Ale princip výpočtu je z toho myslím jasný. Potřebuješ znát průměr svazku v místě štěrbiny, z toho pak vyplyne, kolik světla zahazuješ. Podle mě to máš chybně zaostřené, fokální rovina je moc daleko od roviny štěrbiny, a velká část světla se ztratí.