Spektroskop

Miloš Hroch · #31

Proč "ale jen 0-3 mm", štěrbina s tímto rozsahem ti bude bohatě stačit. Při pozorování nebo fotografování např. slunečního spektra je šířka štěrbiny v řádu setin až desetin milimetru. Spíše bych věnoval pozornost kvalitě a rovnoběžnosti hran, ty dokážou dosti ovlivnit kvalitu výsledného obrazu spektra.

Duk · #32

Takovou štěrbinu jsme vyráběli s použitím dvou kusů žiletek.(ASTRA)
Usazení jsme provedli do masky od zvětšováku.
Bylo to na svoji dobu jednoduché a finančně dostupné.
D.

Habl · #33

Mikrometrický posun břitů štěrbiny by měl býti měřitelný a velmi souměrný mechanicky nastavitelný. Maska zvětšováku se mne nezdá za ideální vodítko.

Habl

Duk · #34

Habl napsal: Mikrometrický posun břitů štěrbiny by měl býti měřitelný a velmi souměrný mechanicky nastavitelný. Maska zvětšováku se mne nezdá za ideální vodítko.

Habl

K tomu není připomínek, maska byla v tomto směru upravena, pravda asi né s tak max. přesností.
Snad bych ještě někde dohledal detailní snimky samotného provedení.

mario22 · #35

Zdravim vsetkych. Taktiez uvazujem o stavbe spektroskopu. Nasiel som odkaz na mriezku ktora sa da zohnat aj v CR. Tu je odkaz http://www.ntl.at/shop/kategorie.php?ar ... 09&kat=164. Poznate ju? Mate niekto s nou skusenosti? Jedna sa zrejme o mriezku na didakticke ucely, ale mozno by vyhovovala. Dakujem za kazdu odpoved.

Miloš Hroch · #36

Tomuto výrobku bych se raději vyhnul, nebo bych si předem u dodavatele zjistil další parametry ("blaze angle", pro jakou vlnovou délku je optimalizována atd.). Jaká je cena té mřížky? Neměl jsem čas to hledat.

Obrátil bych se spíše na zastoupení renomované firmy Edmund Optics v Německu. Mám teď před dokončením spektrograf MERIS (http://www.astrosurf.com/~buil/us/vatlas/vatlas.htm) a mřížku jsem do něho sehnal právě tam, konkrétně mřížku s kat. číslem NT46-077 (http://www.edmundoptics.com/onlinecatal ... uctID=1896). Myslím, že ty ceny nejsou u EO zase tak tragické a prodávají kvalitní osvědčené zboží.

Začínal jsem také experimentováním s různými "noname" mřížkami a ztratil jsem na tom dost času.

Jiri_Skalsky · #37

Ahoj,

kdysi jsem pozoroval kometu Hyakutake a Hale-Bopp asi 50 mm refraktorem, kde jsem mel pred objektivem pripevnenu asi 10 stupnovou klinovou desku.

Asi pri 25-ti nasobnem zvetseni byl ve spektrech videt rozdil ve slozeni komet. Koma v Hyakutake vykazovala rozmazane modre cary, coz svedci o pritomnosti uhlovodiku, zatimco Halo-Bopp vykazoval prakticky slunecni spektrum - byl slozen predevsim z vodni pary.

Mnoho lidi na Astro-foru vlastni mensi pristroje, treba 80 mm APO a zajimalo by mne, zda nekdo neco takoveho dela ?

Pro tento prumer dalekohledu by vyroba maleho objektivniho klinu z flintoveho skla nebyla financne nedostupna.

Myslim si, ze by uziti objektivniho klinu pro fotografovani planetarnich mlhovin mohlo byt take velmi zajimave.

Jiri Skalsky

Duk · #38

Tento klín jsem používal i před objektivem Tessar, tehdá ještě na fotografické desky.
Nabízel jsem jej již dříve někomu, kdo by měl zájem.
Ovšem reakce byla nulová.
Rozměrově se jedná o 120x120mm na regulovatelné kolíbce s možností připevnění k objímce objektivu.

mario22 · #39

hroch napsal: Tomuto výrobku bych se raději vyhnul, nebo bych si předem u dodavatele zjistil další parametry ("blaze angle", pro jakou vlnovou délku je optimalizována atd.). Jaká je cena té mřížky? Neměl jsem čas to hledat.

Obrátil bych se spíše na zastoupení renomované firmy Edmund Optics v Německu. Mám teď před dokončením spektrograf MERIS (http://www.astrosurf.com/~buil/us/vatlas/vatlas.htm) a mřížku jsem do něho sehnal právě tam, konkrétně mřížku s kat. číslem NT46-077 (http://www.edmundoptics.com/onlinecatal ... uctID=1896). Myslím, že ty ceny nejsou u EO zase tak tragické a prodávají kvalitní osvědčené zboží.

Začínal jsem také experimentováním s různými "noname" mřížkami a ztratil jsem na tom dost času.
Pokial viem cena je okolo 2800 Kc. Co v porovnani s EO nie je velky cenovy rozdiel, dokonca EO je lacnejsia, takze asi nie je co riesit. Kazdopadne dakujem. A da sa ta mriezka z EO objednat, pripadne kupit niekde v CR alebo SR?

Miloš Hroch · #40

V ČR ani SR firma zastoupení nemá. Obrať se přímo na jejich pobočku v Německu na paní Sabine Blessing (sblessing{na}edmundoptics{tecka}de). Je velmi ochotná a sdělí veškeré informace k objednávce a zaslání. Od 1.6.2007 si neúčtují poplatek za dopravu a univerzitní pracoviště mají dokonce 10% slevu na veškerý sortiment. Komunikovat lze v NJ i AJ. Takže alespoň u mne plná spokojenost.

mario22 · #41

hroch napsal: V ČR ani SR firma zastoupení nemá. Obrať se přímo na jejich pobočku v Německu na paní Sabine Blessing (sblessing{na}edmundoptics{tecka}de). Je velmi ochotná a sdělí veškeré informace k objednávce a zaslání. Od 1.6.2007 si neúčtují poplatek za dopravu a univerzitní pracoviště mají dokonce 10% slevu na veškerý sortiment. Komunikovat lze v NJ i AJ. Takže alespoň u mne plná spokojenost.

Srdecna vdaka za info

Miloš Hroch · #42

Po dlouhé přestávce ve stavbě spektrografu jsem se teď dokopal k tomu zase něco dodělat. Jak se stavba chýlí ke konci, začíná vyvstávat jiný problém. Po zvážení všech komponent jsem zjistil, že s dalšími věcmi, které chci navěsit na montáž CG-5 ADV už to bude dost na hraně její únosnosti a navíc při spojení s dalekohledem Pentax 75 SDHF to je docela slušný "bazmecht".

Začal jsem tedy pokukovat po řešení, které se přímo nabízí a to je použití optického vlákna (něco na způsob tohoto: http://www.astrosurf.com/~buil/lisa2/test.htm). Mám však problém, jak vyřešit interface na straně dalekohledu i spektrografu.

Mé znalosti problematiky optických vláken jsou pouze všeobecné, proto budu vděčný za jakýkoliv praktický příklad nebo odkaz do literatury. Na internetu toho v tomto směru bohužel moc není.

Další věcí je, jaké optické vlákno nejlépe použít. Cosi jsem našel na internetu, ale nevím jestli to bude použitelné (http://www.levneelektro.com/default.asp?fc=6&idp=9821). Jeden optický kabel ze starého přístroje už doma mám, ale příjde mi, že má obroský útlum signálu, protože když do toho posvítím laserem, tak na výstupu už to svítí jen jako jasnější LEDka a nevým jestli s tím výše uvedeným to nebude obdobné.

Zkoušel jste už někdo něco podobného?

#43

No to je snad telepatie

Zrovna dneska dopoledne jsem cosi hledal na Astrosurf na stránkách Ch. Buil-a a objevil jsem to tam, a říkal si, že by ti to pomohlo vyřešit problém s nosností CG5-ky.

Pak jsem doma vyštrachal optický kabel (asi jen půl metru) a jal se dělat pokusy. Výsledek je přesně ten, co píšeš, jenomže to je celkem pochopitelné. Laserový svazek má na vstupu kolem 1mm, kdežto jádro jednovidového vlákna pár desítek mikronů. Navíc jsem ho neměl nijak zakončené, ale jen sprostě ulomené. V okamžiku, kdy jsem laser zostřil objektivem z mikroskopu, a trefil do vlákna (žádná sranda, jen tak v ruce, ale na pár okamžiků se to podařilo) vyzařovaný výkon na konci vlákna velmi rapidně vzrostl. Myslím si, že pokud na zaleštěnou plošku vlákna s konektory trefíš hvězdu, tak téměř 100% světla na druhé straně zase vyleze.

KpS · #44

Nápad odvést světlo hvězdy někam na stůl je vynikající. S tím zdánlivým útlumem to už vysvětlil MMys. Multi-mode optický kabel (standardní je průměr 50, nebo 62,5 um) má sám o sobě útlum kolem 2 dB/km při 850 nm. Single-mode má útlum o řád menší, ale jeho průměr je jen 9 um.
Vlákno má na okraji index lomu menší (ať už skokem, nebo plynule) a tak tam fakticky dochází k úplnému odrazu. Tím se světlo ve vláknu udrží i při zakřivení kabelu. Odtud ale také vyplývá, že vlákno může na vstupu pojmout kužel světla je do určité světelnosti. Více šikmé paprsky neprojdou.
Myslím si, že praktické bude použít hotový ST patchcord 62,5/125 MM a kvůli uchycení bajonetu optické spojky. Ty mají na sobě dvě matky pro uchycení do díry v plechu, skrz je jen díra. Ohnisko by pak muselo sahat přesně do poloviny spojky. Patchcord je "dvoulinka" a roztržením podél byste měl vlákna dvě. Bez spojek byste se obešel, když vymyslíte uchycení jiné. Cena včetně spojek by mohla být lehce nad 1000.- Kč.

Miloš Hroch · #45

to MMys: Tak tohle je fakt dobré ;D.

Trefení se hvězdou na vlákno je právě ten problém, který mi nejvíce hlodá hlavou. Právě tam by bylo potřeba udělat nějaký interface. Možná, že by šel použít pozicioner tvé konstrukce, ale stejně si to nedovedu moc představit, jak se tam bude ta hvězda nahánět do středu vlákna, když multimodální jádro má průměr do cca 63 um. Naštěstí je na vstupu do spektrografu počítáno s "beam-splitterem", takže to půjde vizuálně kontrolovat.

Možná zkusím napsat Christianu Builovi, zda se podělí o svoji konstrukci.

S optickými kabely, které jsou za rozumný peníz k sehnání v e-obchodech, je trochu problém v tom, že na těch stránkách není jediný technický parametr. Naopak firmy, které se zabývají přímo opt. vlákny a mají detailní technický popis na webu, tak tam se zase většinou nabídka nepohybuje pod odběr několika kilomerů toho kabelu :P.

Ten kabel co mám doma je japonské produkce a sloužil k propojení HPLC pump, než se ulomil plastový konec. Jinak vlákno jako takové je celkem v pořádku. Avšak po podrobném ohledání pod mikroskopem jsem zjistil, že plošky už jsou řádně odrbané, což je tedy jedna z příčin toho úbytku světla. Ale nebyl by problém to přeleštit.

Až se uvidíme, můžeme o tom promluvit.

--------------------------------------------------------

to KpS: Děkuji za radu, zkusím se po tom interface podívat na webu.