Astronomické fórum

Ahoj, je možné nějak stanovit limity zrcadlovek ve smyslu délky expozic a nastavení ISO? Přepokládám, že to bude u všech zhruba stejné.

Budou tam Vláďo poměrně velké rozdíly v nastavení expozice a ISO v závislosti na kvalitě oblohy a pak taky dle typu DSLR. Zatímco u starších základních typů DSLR bude potřeba fotit na ISO 800 u novějších na ISO 1600, u Canonu 6D to půjde na ISO 3200 a u Sony A7S II i na 6400. Nějaká univerzální rada není, je potřeba to vyzkoušet v konkrétních podmínkách a taky dost bude záležet na počtu expozic. Samozřejmě ještě do toho vstupují různé filtry, kde to bude zase jinak.

Pepo, vím, že to nebude úplně stejné spíš mi šlo o to kam třeba natáhnout jednotlivé expozice, aby to nebylo kontarproduktivní. Nejsem příliš velký zpracovatel dat( nebaví mě to), takže co nenafotím, ze snímku nevytáhnu. Možná někdo zkoušel, co je ještě přínosné a co už ne s jeho konkrétním přístrojem. Takže spíš rady pro takového packala, aby nefotil 20 min. expozice protože už pak stejně bez většího úsilí z dat nic nového nevytáhne. Fakticky mám modif. 60D chlazenou ventilátorkem, což se nijak moc neprojevuje a zpracovávám v DSS a Zoom Browser Ex od Canonu, kde jsou základní křivky atd. A fakt nechci věnovat čas sezení u počítače, pokud mohu být v terénu. Říkal jsem si, že by stanovení nějakých limitů pro zrcadlovky pomohlo i dalším, kteří začínají, než si pořídí opravdové astrokamerky. Ale možná je to příliš pošetilé přání.

Bohužel, jak jsem psal, neexistuje univerzální rada. Na špatné obloze to budou 2 minuty na ISO 800 na skvělé obloze klidně 10 minut na ISO 1600. Já říkám, co není na jednom snímku na displeji DSLR vidět, to nefotím.

Pokud to pomuze pro referenci ja kdysi fotil toto na velmi tmave obloze pobliz Manetina, cerven, nechlazeny Canon 5D, ISO 400, f/5, 50mm ohnisko, pet a pul minuty.

Spíš jsem dotazem mířil na borce co umí spočítat kolik fotonů přiletí na čip, mají znalosti o čipech a jsou z toho schopni kombinovat co je ještě se zrcadlovkou reálné. Jinak přesně jak psal Pepa co není vidět na jednotlivých snímcích to nefotit. Jenže někdy mi na obrázcích vycházejí náznaky dalších detailů a při mých schopnostech nevím jestli se za nimi mám honit a do jaké míry to má smysl. Třeba tady, pomůžu si s vnějšími obálkami delšími jednotlivými expoziceme, případně výrazným navýšením jejich počtu, nebo už je to na hranici možností záznamu dané zrcadlovky a vylepšilo by to jen výrazně lepší zpracování?

To se dá spočítat z fotky, kolik fotonů tvoří nejslabší části. Ano, na jediné fotce nebudou vidět ty velmi slabé mlhoviny, nebo nějaké slabé části. Je výrazný rozdíl, když na jednu 5 minutovou fotku dopadne do pixelu 20 fotonů a nebo se následně udělá fotka ze 150 snímků x 20 fotonů, což DSLR zvládne, v tom je nejmenší problém. Samozřejmě to chce používat dithering, jinak to dělá ty nepříjemné vzory na pozadí jako v případě M27.

Kdysi sem dával Martin pěkný odkaz na tuhle problematiku: https://slideplayer.com/slide/5280921/

Přidám svůj pohled na věc. Taky nejsem žádný přeborník ve zpracování. Přešel jsem na Canon 6D mod. Zkouším ISO 1600,2000,2500 expozice podle mé oblohy 5 minut +Dithering. Přijde mi to pořád OK. Při vyšším ISO bych řekl že začínají být výraznější hvězdy tak uvidím kde bude limit aby z nich už nebyli sněhové koule.

vla: so zrkadlovkou sa toho da nafotit velmi vela. Taka M27 ako vidis, sa da nafotit celkom pekne. A urcite by to slo aj lepsie pri vacsom pocte expozicii. Ale ako uz pisal Psion, "it depends". Chcelo by to vediet, akou zrkadlovkou fotis, akym pristrojom fotis, pod akou oblohou, aby sa dalo povedat nieco viac. Pekne fotky sa daju spravit aj starou zrkadlovkou. Taktiez je rozdiel fotit M31 pod Bortle 2 a pod Bortle 8. A je rozdiel fotit astrografom s f2.8 a refrakom s f8.

Můj postřeh a zkoušky na Canon 6D mod, kvůli šumu ISO max 2000.

Ideální je zvolit ISO, které má dobrý poměr vyčítací šum/dynamický rozsah, v případě Sony A7S II je to rovněž ISO 2000.

A já s tím nebudu souhlasit. Jestli je čtecí šum 2e- nebo 5e- má význam jen při focení úzkopásma, ale při obvyklém širokopásmovém focení, kde je pozadí ve stovkách ADU (a tedy fotonový šum v desítkých ADU) se rozdíl pár e- v součtu v kvadrátech (jak se šumu sčítají) neuplatní.

Naopak, preferoval bych nejnižší ISO, kde jde ještě objekt rozumně "vylovit", aby se nesaturovaly hvězdy a zůstaly barevné.

Vyjímkou je širokoúhlé focení ze stativu, nebo bez pointace, kde je nutné udržet krátké expozice. Tam je pak třeba použít vyšší ISO.

Já jsem to celkem dlouho testoval a ISO 100 má vyčítací šum 10e- a fakt ty data byly podstatně horší než na ISO 2000. A7sII má totiž při ISO 1600 horší dynamický rozsah než na ISO 2000, je tam takový zlom, pak už to je zase horší. Není nad praktické testy. Pravda DSLR používám na 2-3 minutové expozice bez pointace, jinak použiju chlazenou CCD.

Tak ISO 100 je blbost, ale myslím, že pokud by se zrcadlovka používala v režimu místo CCD/CMOS kamery, tedy v režimu dlouhých pointovaných expozic okolo 10 minut, bude u Canonů optimální ISO někde v rozmezí 400-1600, podle typu objektu a množství jasných objektů/hvězd v poli.

U Sony zrcadlovek je ten zlom vždy, stejně jako u CMOS astrokamer používajících Sony senzory. Jak píše výrobce:

Použité senzory obsahují dvě digitalizační cesty. Jedna cesta nabízí velice nízký čtecí šum, ale nedokáže využít plný dynamický rozsah pixelů. Další digitalizační cesta je schopná zužitkovat plnou kapacitu pixelu, ale za cenu mírně vyššího čtecího šumu. Zlomový bod nastává při zesílené 3× (asi 10 dB), kde kapacita pixelu klesne z více jak 50 ke- na ~17 ke-. Čtecí šum poté klesne z ~3,2 e- RMS na ~1,5 e- RMS.

Často (ne vždy) se DSLR používají jako lehké cestovní sestavy, proto nejčastější nepointovana fotografie je 3 minuty a tam se bohužel nevyužije větší dynamický rozsah u nižšího ISO. Délka expozice bývá omezená i stavem oblohy.