Dotaz ohledně pohybu planety Země kolem Slunce

[rajus]

Dobrý den, mám dotaz ohledně pohybu planety Země kolem Slunce.

Takže planeta Země obíhá kolem Slunce a jeden takový oběh jí trvá 1 rok. Zároveň Země rotuje kolem své vlastní osy kdy jí jedna rotace trvá 24 hodin neboli 1 den. Má otázka zní, jak je možné, že den i noc jsou skrze rok pořád ve stejnou dobu, kdy se akorát mění jejich délka, a neprohazují se? Pokud Země obíhá kolem Slunce, nemělo by být v jednu dobu poledne ve 12:00, jak jsme zvyklí, a půl roku poté o půlnoci, neboli v 0:00?

Přikládám jednoduchou animaci pro zpřehlednění. Světle zelená barva na Zemi znamená, že tam je den a šedivá noc. Místo 360 dnů trvá ve videu 1 oběh Země kolem Slunce jenom 8 dní, tudíž půl roku trvá 4 dny. Zde je odkaz na video:
https://streamable.com/iaju45

Rád bych dodal, že toto není vtip ani pokus o vyvrácení Heliocentrismu, je to prostě jen něco co mě tuhle napadlo a nemohu přijít na žádné vysvětlení.
Děkuji předem za odpovědi.

[Cztwerec]

Já myslím, že by ti odpověděl i sklon osy a rotace Země která není vázaná, ke všemu je jasné, že na straně ke Slunci nemůže být noc.

[juh]

Pretože tých 24 hodín je rotácia Zeme, ktorá sa vzťahuje na polohu Slnka. Hovorí sa mu občiansky, alebo slnečný čas a do neho už je premietnutý obeh Zeme okolo Slnka.
To čo popisuješ a zároveň si predstavuješ pod rotáciou Zeme, to je hviezdny deň (čas) a ten trvá len 23 hodin 56 minut a 4.09 sekundy občianskeho času.

[nou]

Tak tých 24 hodín je stredná hodnota za ktorú sa dostane slnko na tú istú pozíciu pri pozorovaní z povrchu. Počas roka sa jeho dĺžka mení zhruba +-30 sekúnd. To spôsobí že Slnko prechádza meridiánom s rozptylom +-18 minút. To spôsobuje že Slnko opisuje na oblohe osmičku ak zaznamenáme polohu každý deň v ten istý čas (musíme ale ignorovať striedanie zimný/letný čas). https://cs.wikipedia.org/wiki/Analema

[MilAN]

Juh to popsal naprosto přesně a cokoliv dalšího to jen zmate.
To, co tazatel bere jako hodnotu rotace(= otočka vůči pozadí) , netrvá 24 hodin našeho používaného času, ale jedná se o siderický den a ten je kratší než střední sluneční, jehož délka je rozdělena na 24 hodin. A to ještě v té animaci je další zádrhel, a to ten že rok nemá celočíselný počet dnů, takže po občanské použití je tam nutno vkládat přestupné dny.
Takže můžeme rozlišit 2 druhy rotace: vůči Slunci a vůči hvězdám. Za rok se Země provede vůči hvězdám o 1 otočku více.

[Honza Ebr (honza42)]

Ano, vysvěltení je přímočaré - a lidem, kteří jsou na tohle uvažování zvyklí, to přijde úplně jasný, ale ta otázka je fakt dobrá. Tohle je přesně ten druh věcí, nad kterejma se snažim přinutit zamyslet studenty úvodního kurzu astronomie a když se mi to podaří, tak se ukáže, že to vlastně taky nechápou, akorát jim to nikdy nepřišlo jako problém.