Názor na konstrukci dalekohledu

SKLP · Příspěvek #16 od **SKLP** » 15. 08. 2006, 21:04

Z konstrukčního hlediska tento dalekohled nějak neposoudím, ale rád bych řekl asi toto:

Líbil se mi, stabilita byla v pohodě, manipulace s montáží v pohodě a tuhost mi připadala taky v pohodě.

Měl jsem možnost s ním kouknout na Slunce (BAADER Astro Solar) a viděl jsem granulaci, obraz byl čistý, kontrastní, hezké detaily sl. skvrn.

Při pozorovací noci na Jizerkách2006 jsem s ním viděl M11tku, M57čku, M31čku a M13ku. Všechny objekty byli pěkně vykresleny, úměrně 125mm objektivu.

Opticky je určitě dobrej!!!

VK · Příspěvek #17 od VK » 15. 08. 2006, 21:08

Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

SKLP · Příspěvek #18 od **SKLP** » 15. 08. 2006, 21:16

VK napsal: Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

Jéé, Vláďo, to kdybych tušil, už si nepamatuji okuláry .... ale každopádně to bylo od 40násobného do asi 150ti násobného ...

Lightsscope · Příspěvek #19 od **Lightsscope** » 16. 08. 2006, 06:22

To je zajímavý dalekohled. Taková šroubovice na tubusu, to jsem ještě neviděl. Má to nějaký účel? A výhody?

Moc tomu nerozumím, ale já bych dělal tak dlouhý tubus ze silnějšího plechu a bez výztuh. Přijde mi to jednodušší a už kvůli tomu, že materiál pracuje.

Taky jsem se chtěl zeptat na tu fotokomoru 115/415. Jak se fotokomora dá použít k ustavení montáže?

MIZ · Příspěvek #20 od **MIZ** » 16. 08. 2006, 06:35

VK napsal: To Habl: nerozumím dobře výrazu "pozorovací dalekohled". Dalekohled je (podle definice) subjektivní optický přístroj, pomocí kterého vidíme vzdálené předměty pod větším zorným úhlem, než bez dalekohledu. (Podobně je definován i mikroskop, jen místo slova "vzdálené" je "blízké".) Každý dalekohled je tedy pozorovací. Myslel jsi to tak, že dalekohled je určen k pozemnímu pozorování nebo že je určen jen k pozorování, tzn. že se nepočítá s případným fotografováním?

Já žiju v tom, že "pozorovací" se říká třeba mému Hermesu. Funguje i ve dne a nijak nepřevrací - lze pozorovat cokoliv.

Habl · Příspěvek #21 od **Habl** » 16. 08. 2006, 06:50

MIZ napsal:
Já žiju v tom, že "pozorovací" se říká třeba mému Hermesu. Funguje i ve dne a nijak nepřevrací - lze pozorovat cokoliv.

Označení pozorovací dalekohled se běžně použivá pro pozorovací dalekohed (König) na petřínské hvězdárně v hlavní kopuli, druhý dalekohled se označuje jako fotografický. Nikde jsem nenašel, že musí nepřevracet obraz.

Habl

VK · Příspěvek #22 od VK » 16. 08. 2006, 06:54

Když se řekne pozorovací dalekohled, představím si vyhlídkový na rozhledně nebo pro hlídkující vojáky.

Dalekohled - jak už jsem napsal - je subjektivní optický přístroj, se kterým vidíme vzdálené předměty pod větím zorným úhlem, než bez něj. Každý dalekohled je proto vlastně pozorovací.

To, s čím se fotografuje obloha, se jmenuje astrograf.

Označení "pozorovací dalekohled" a "fotografický dalekohled" se sice někde používá, ale vymysleli ho neznalci.

V. K.

Habl · Příspěvek #23 od **Habl** » 16. 08. 2006, 07:13

Bohužel jsem si to nevymyslel. V řadě knih tento název prošel korekturou. Rovněž jsem našel název u typu Galileova binokuláru - "Galileův pozorovací dalekohled".
Stálo by za to učinit dotaz v Ústavu pro jazyk český?
Habl

Příspěvek #24 od **MaG** » 16. 08. 2006, 08:07

VK napsal:
Označení "pozorovací dalekohled" a "fotografický dalekohled" se sice někde používá, ale vymysleli ho neznalci.

Ještě ti tu chybí - co když pozorovací dalekohled slouží zároveň k focení oblohy? ;D
Jak takový přístroj nazýváme? (stav mnoha amatérů u nás - koukají i fotí většinou tímtéž)..

To jsou mi ale diskuze tady na fóru..

VK · Příspěvek #25 od VK » 16. 08. 2006, 08:07

Já myslím, že ani ne. Ono totiž těmi korekturami prošlo víc nesmyslů. Např. v knize Bouška, J.: Astronomie jednoduchých prostředků, Praha 1953 se píše, že Galileův dalekohled může zvětšovat nanejvýš 7x. To je evidentní nesmysl. Shodou okolností - to je taková perlička - r. 1990 jsem si vyrobil Galileův dalekohled, který zvětšoval 13x a s ním jsem uskutečnil svoje první zaznamenané astronomické pozorování, dne 28. 4. 1990.

Další věc: málo se ví, že v knize Erhart, V. - Erhart, J.: Amatérské astronomické dalekohledy, SNTL, Praha 1989 jsou celé věty, a dokonce odstavce prachsprostě opsané (nikoli citované, ale opsané) z knihy Klepešta, J.: Fotografický průzkum vesmíru, NČSAV, Praha 1957.

Podobně prošel korekturou "hydrát draselnatý" (místo hydroxid draselný), to je zase v Rolčík, V.: Návod k sestavení zrcadlového dalekohledu, Lid. hvězd. Štefánikova, Praha 1934 - jinak perfektní knížka.

Spíš pomůže si to uvědomit, a až budeš sám něco psát, tak to neopakovat.

V. K.

VK · Příspěvek #26 od VK » 16. 08. 2006, 08:10

MaG napsal:
Ještě ti tu chybí - co když pozorovací dalekohled slouží zároveň k focení oblohy? ;D
Jak takový přístroj nazýváme? (stav mnoha amatérů u nás - koukají i fotí většinou tímtéž)..

To jsou mi ale diskuze tady na fóru..

Já myslím, že právě tohle je velmi korektně a seriózně uspořádáno a vysvětleno ve zmiňované knize Klepešta, J.: Fotografický průzkum vesmíru, NČSAV, Praha 1957.

A já si to dovolím ještě trochu rozvést. Kdyby si to lidé lépe uvědomili, tak by, zejména u tzv. začátečníků, zmizela cca polovina zbytečných dotazů tady na fóru. Klesl by taky počet lidí, kteří si pletou světelnost a relativní otvor dalekohledové optické soustavy. Prostě myšlení lidí by bylo odolnější proti některým druhům chyb a zkratů. Je to podobný efekt, jako když nainstaluješ do počítače jiný, stabilnější operační systém.

V. K.

Kami · Příspěvek #27 od **Kami** » 16. 08. 2006, 15:31

VK napsal: Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

Při pozorování se použilo zvětšení 37x, 60x, 93x, 175x a na Epsilonky v Lyře bylo zvětšení 350x.

Kami · Příspěvek #28 od **Kami** » 16. 08. 2006, 15:41

hora napsal: To je zajímavý dalekohled. Taková šroubovice na tubusu, to jsem ještě neviděl. Má to nějaký účel? A výhody?

Moc tomu nerozumím, ale já bych dělal tak dlouhý tubus ze silnějšího plechu a bez výztuh. Přijde mi to jednodušší a už kvůli tomu, že materiál pracuje.

Taky jsem se chtěl zeptat na tu fotokomoru 115/415. Jak se fotokomora dá použít k ustavení montáže?

Přechodný tubus refraktoru je vyroben ze speciálního vzduchotechnického spiro potrubí. Tloušťka plechu je 0.5mm a fazety mají tak 6x6mm. Tubus je velmi pevný,ale naopak lehký. Vada na kráse je jen ta vnější šroubovice.
Fotokomora je určena k focení na film.Ustavování montáže s fotokomorou bude pomocí polárního hledáčku,případně i driftovou metodou.

VK · Příspěvek #29 od VK » 16. 08. 2006, 18:06

Kami napsal: Přechodný tubus refraktoru je vyroben ze speciálního vzduchotechnického spiro potrubí. Tloušťka plechu je 0.5mm a fazety mají tak 6x6mm. Tubus je velmi pevný,ale naopak lehký. Vada na kráse je jen ta vnější šroubovice.
Fotokomora je určena k focení na film.Ustavování montáže s fotokomorou bude pomocí polárního hledáčku,případně i driftovou metodou.

Když je ten tubus velmi pevný a lehký, proč je přechodný?

Jestli jsem to spávně pochopil, tak v montáži bude jednak fotokomora, jednak tento refraktor. Je to tak?

V. K.

Kami · Příspěvek #30 od **Kami** » 16. 08. 2006, 18:40

VK napsal:

Když je ten tubus velmi pevný a lehký, proč je přechodný?

Jestli jsem to spávně pochopil, tak v montáži bude jednak fotokomora, jednak tento refraktor. Je to tak?

V. K.

Refraktor bude v budoucnu použit na jiné a stabilní montáži. Samotný tubus bude z AL trubky,přechodové a ustavovací díly budou vyrobeny precizněji. To si žádá finanční investici kolem 10-15tis. na předělání. Teď je to sestaveno v použitelném stavu,s možností rychlého rozdělání a převozu.
Na výše uvedené montáži je teď buď refraktor na vizuální pozorování,nebo fotokomora.

Astronomické fórum