Astronomické fórum

Udajne sestrelovani odpadu z inezne drahy : https://www.osel.cz/11686-eos-space-sys ... d=11197825

Nějak mi není jasný princip. Ať už bude využitý tlak záření, nebo ráz vzniklý odpařením kusu materiálu a expanzí plynu, tak impulz síly bude vždy ve směru od země, tedy na vyšší dráhu.

Navíc si nějak nedokážu představit potřebný výkon na ty stovky kilometrů, aby to na relativně velkém ozářeném fleku dalo potřebnou teplotu. Leda snad zásah hodně zešikma zepředu, tam by mohlo dojít ke zpomalení.

A nebo stačí posunout výš, a dráha se změní tak, že je více eliptická, a perigeum padne pak níže do atmosféry a tím se to zbrzdí ?

Posunutím výš to určitě nepůjde, to by vedlo ke zvětšení poloosy. Zdvihnutím apogea se nesníží perigeum - a to je to, co je potřeba .Jediná možnost je působit proti pohybu a to v apogeu. A velký výkon a extrémní fokusace paprsku

Ale praveze to bude fungovat aj len urychlenim kolmo od planety. Vyskusal som to v KSP kedy som spravil kratky zazek v apogeu pricom som smeroval od planety. Tu je pred a po zazihu.

Celkem mi to dává smysl. Vzhledem k tomu, že se chystají projekty pohonu mezihvězdných nanosond pomocí tlaku laserů ze Země, tak tohle by mělo být o dost jednodušší, byť cíl nebude solární plachta, ale drobné úlomky. Patrně půjde o zásahy odpadu na příletové dráze ke stanovišti laseru takže vlastně dojde tlakem záření k nepatrnému přibrždění objektu a tím urychlení deorbitace. Předpokládám že v případě potřeby nebude problém proces několikrát opakovat. No proč ne?

nou píše:Ale praveze to bude fungovat aj len urychlenim kolmo od planety. Vyskusal som to v KSP kedy som spravil kratky zazek v apogeu pricom som smeroval od planety.

Samozřejmě jakékoliv zbrždění v apogeu představuj snížení perigea. Ale nejefektivnější je působení proti pohybu. Důležité ale je to, že z povrchu Země je potřeba působit silou po průchodu apogeem Je to jen o skládání sil, není potřeba pro pochopení žádný program.

Lenze ja som nebrzdil v apogeu. Posobil som kolmo na smer pohybu co viedlo k zvyseniu apogea a znizeniu perigea. Takze posobenie proti pohybu vobec nie je jedina moznost ako si tvrdil v predchadzajucom prispevku.

Přeci jde o to, v kterém místě jsi působil. Sílu kolmo k pohybu může vést v kterémkoliv bodě dráhy a výsledek vůbec nebude stejný- tohle přeci nejde zevšeobecnit. Na rozdíl od brždění v apogeu, kde je výsledek jednoznačný.

Abych si ujasnil situaci, vzal jsem nejjednodušší situaci: kruhovou dráhu a okamžitou změnu složky rychlosti kolmo k Zemi, přitom malou ve srovnání s oběžnou rychlostí. Na tom, jestli jde o změnu ve směru k Zemi, nebo naopak, nezáleží. Ať tak či tak, poloosa se zvětší, ale díky kvadrátu poměru rychlostí jen nepatrně. Závislost excentricity je na tomto poměru lineární a smetí tak dostane šanci dostat se do hlubších vrstev atmosféry. Tam je vyšší hustota i rychlost a odpor roste s jejím kvadrátem. Bylo by ovšem možné uvažovat obecný případ a hledat nějaké optimální podmínky pro pokud možno co nejefektivnější postup.

Karle, na kruhové dráze to tak je, a nezávisí, v kterém bodě tu sílu budeš aplikovat. Ale pokud výchozí drahou elipsa, už se bude výsledek lišit od toho, v kterém bodu dráhy se ta síla bude aplikovat, ne ?

Co som to vyskusal v KSP tak pri elipse zalezi ci sa teleso vzdaluje alebo priblizuje. Uvazujme ze na teleso posobi sila kolmo na smer pohybu smerom od planet. Ak sa teleso vzdaluje tak sa excentricita zvacsuje. Naopak ak sa priblizuje tak sa excentricita zmensi az sa teleso dokaze dostat do "vodorovneho" letu a jeho aktualna poloha sa stane apogeom.

Promiň , ale "síla kolmá na směr pohybu" u eliptické dráhy může být jen ve 2 bodech, a to perigeu nebo apogeu a to ještě v okamžiku, kdy satelit prochází zenitem . Jinde ne. Jinde působí buď ve směru pohybu, nebo proti pohybu - vždy v nějakém úhlu. Samozřejmě v případě, že řešíme stále tu úlohu = laserový paprsek ze Země. Neřešíme přeci úlohu motorického manévru - kde si směr působení můžeme navolit. Zde je dán čistou geometrií a nepůjde ovlivnit

Tak ja som to pisal vseobecne aky effekt ma impulz do strany. Ale tak ten laser bude mat urcite mat nejaky rozsah vychalenia od kolmice. Z tohto mi ale vychadza ze najefektivnejsie bude asi zostrelovat objekty v momente ked sa priblizuju k stanici a zaroven su v polovici drahy pred apogeom. Teda pripadny impulz od lasera ich aj zbrzdi a zaroven by mal aj zvysit excentricitu takze perigeum by malo klesnut.

Aj tak si neviem dosť dobre predstaviť technickú realizáciu, ako to chcú robiť? Ak to porovnám zo slnečným žiarením, ktoré má cca 1kW/m2 a dáva tlak žiarenia rádovo v μN/m2. To chcú používať rádovo GW lasery, aby dosiahli tlak žiarenia aspoň v N/m2? Ak by sa aj pôsobenie tlaku rozložilo na nejakú dlhšiu dobu, stále mi to vychádza, že by museli ísť rádovo aspoň do MW výkonu. Ísť do MW výkonu v IR, to sa v lepšom prípade pôsobením žiarenia roztaví satelit.

MilAN píše:Promiň , ale "síla kolmá na směr pohybu" u eliptické dráhy může být jen ve 2 bodech, a to perigeu nebo apogeu a to ještě v okamžiku, kdy satelit prochází zenitem . Jinde ne.

Ale tohle by platilo, jen pokud by byl laser vysílaný z ohniska elipsy ( = ze středu Země). Stanice ale bude na povrchu Země a navíc jde o asi docela nízké dráhy, takže takových bodů na dráze je mnohem víc.