Astronomické fórum

Chcem si overiť - je to tak, že keď pozorujem padajúci predmet do čiernej diery, tak z môjho pohľadu predmet padá stále pomalšie a pomalšie a k horizontu udalostí sa približuje, ale z môjho pohľadu ho nikdy neprekročí, resp. dotkne sa ho po nekonečne dlhom čase?

Ano, v podstatě zůstane kopie předmětu (z našeho pohledu) na horizontu událostí, ale z pohledu toho předmětu do černé díry spadne.

Když daný předmět za horizont spadne, tak ale po nějakém čase musí z našeho pohledu zmizet, ne?
Kde by se jinak braly fotony, které tvoří jeho obraz?

Z pohledu padajícího pozorovatele tento nutně musí spadnout za horizont. Z hlediska principu ekvivalence totiž ani nemůže nijak poznat, že se na horizontu ocitl, případně že ho už minul. Pokud by měl na horizontu zastavit / přibrzdit / cokoli jinýho ( tím by horizont identifikoval), tak by přece princip ekvivalence nemohl platit a s ním celá obecná relativita.

Nezúčasněný pozozovatel "v nekonečnu" skutečně uvidí, jak padající objekt zpomaluje a na horizontu "zamrzne" a zůstane na něm jeho "otisk". Ale ani pro pozorovatele v nekonečnu se obraz padajícího tělesa nikdy zcela nezastaví. Bude jen nekonečně zpomalovat - doopravdy "zamrzne" v nekonečně vzdálené budoucnosti.

Situace na horizontu se dá popsat jako duální, L.Susskind jí přirovnává k dualitě vlna - částice (což asi trochu kulhá, ale "podvojnost" to vystihuje)

Psion píše:Ano, v podstatě zůstane kopie předmětu (z našeho pohledu) na horizontu událostí, ale z pohledu toho předmětu do černé díry spadne.

Tak tenhle post jsem přehlídnul v postatě je to můj odstavec v jedný větě.
Jen bych asi neřekl, že "zůstane kopie předmětu (z našeho pohledu) na horizontu událostí", ale spíš "zůstane projekce předmětu (z našeho pohledu) na horizontu událostí".

Z pohladu padajuceho do ciernej diery sa bude okolity vesmir zrychlovat ci nie? Inak z praktickeho hladiska nezmyzne objekt o kus pred horizontom skor pretoze fotony ktore odlietaju budu coraz viac a viac zatazene cervenym posunom. Teda stane neviditelnym pretoze bude pre nas bude vyzarovat len v ultradlhych radiovych vlnach?

nou píše:Z pohladu padajuceho do ciernej diery sa bude okolity vesmir zrychlovat ci nie?

Z pohledu padajícího se jedná o volný pád, který je nezozlišitelný od rovnoměrně zrychleného pohybu. Proletí horizontem, aniž by pozoroval cokoli vyjímečného. Nakonec mu samozřejmně rozhodí sandál singularita, dříve nebo později se mu povede zle. Jak dlouho uvnitř díry za horizontem "přežije" závisí na hmotnosti černé díry - čím větší, tím déle.

nou píše: Inak z praktickeho hladiska nezmyzne objekt o kus pred horizontom skor pretoze fotony ktore odlietaju budu coraz viac a viac zatazene cervenym posunom. Teda stane neviditelnym pretoze bude pre nas bude vyzarovat len v ultradlhych radiovych vlnach?

No ono je taky důležitý, co znamená "bude vidět". Asi to není tak, že tam bude pěkný obrázek 60FPS. Když by padající objekt vísílal dejme tomu fotonový obraz každou vteřinu, tak vnější pozorovatel podle mě bude dostávat vlivem dilatace času snímky s prodlužujícími se prodlevami. Pokud bude padající objekt již velmi blízko horizontu, tak mohou být ty prodlevy mezi snímky už velmi velké i když z počátku objekt vysílal obrazy prakticky kontinuálně. I když, co to vlastně znamená kontinuálně?

S tým posunom vlnovej dĺžky by to tak malo byť, ak by letel priamo od nás do stredu čiernej diery.
To čomu celkom nerozumiem, sú vizualizácie akrečného disku okolo čiernej diery. Väčšinou sa zobrazuje nejakou červenou farbou, zrejme kvôli tomu, že je to vizualizácia rádiových pozorovaní, tak dajme tomu, aby to bolo správne, je to červené. Lenže ak sa to zoberie z pohľadu pohybu častíc v disku, strana disku ktorá sa pohybuje smerom od nás by mala mať červený posuv a strana, ktorá sa pohybuje smerom k nám, tá by mala mať modrý posuv. Ak by sa to malo zobrazovať vizuálne správne, nemala by byť potom na vizualizáciách jedna strana akrečného disku červená a druhá modrá (z pohľadu prevažujúcich vlnových dĺžok fotónov v oblasti viditeľného svetla)?

Nejde zde o posuv že dvou příčin? Z důvodu smeru pohybu a z důvodu gravitace černé díry. Laicky bych řekl, že gravitace zde bude tahat za delší konec provazu, tedy do určité vzdálenosti od černé díry resp. horizontu. Pomijim také případně zrychlení vlivem gravitační praku..

Odesláno z mého ELE-L29 pomocí Tapatalk

Zdravím přátelé!
Pro rychlost pádu do černé díry pozorované z velké vzdálenosti platí poměrně jednoduchý vzorec v=c.√(rg/r).(1-rg/r) kde c-rychlost světla, rg-gravitační poloměr černé díry, r-vzdálenost od černé díry. Druhý člen je pro rg=r roven 0, tzn. že na horizontu se padající těleso skutečně zastaví.
Přátelsky, Petr Mareš

Ďakujem.

Takže teraz otázka: Keď nič do čiernej diery z nášho pohľadu neprepadne cez horizont udalostí, ako je možné, že čierna diera rastie hltaním materiálu? Alebo ako sa vyparuje hltaním častíc s negatívnou energiou? Prečo sa vôbec zaoberá veda s otázkami, ako sa mení entropia čiernej diery alebo vesmíru, keď ani jeden bit informácie z nášho pohľadu nevojde dnu?

Nespochybňujem vedcov, ktorí nad tým dumajú, ale zaujíma ma, ako by mal prebiehať rast čiernej diery hltaním hmoty, keď to vlastne vyzerá tak, že všetok materiál by sa mal hromadiť nad horizontom udalostí. To tam musí byť poriadne husto.

Z môjho pohľadu je najlepší opis horizontu udalostí (pre nás) tak, že tam je "utrhnutý" priestor. Z nášho pohľadu de facto bublina.

PS: Dakto sa tu pýtal na tie farby a posuv. Tá snímka z EHT je monochromatická. Jas reprezentuje silu signálu.

To co se děje poblíže horizontu černé díry se dá pomocí metriky velmi těžko popsat. Na horizontu je tzv. Schwarzschildova singularita, kde náš popis selhává, prostorová část metrického tenzoru g₁₁→∞ a časová složka g₀₀→0. Stručně řečeno, neumíme pomocí OTR přesně popsat co se děje na horizontu, přesto, že černá díra se pádem hmoty zvětšuje a dochází k dalším známým efektům.

Petr.Mares píše:Zdravím přátelé!
Pro rychlost pádu do černé díry pozorované z velké vzdálenosti platí poměrně jednoduchý vzorec v=c.√(rg/r).(1-rg/r) kde c-rychlost světla, rg-gravitační poloměr černé díry, r-vzdálenost od černé díry. Druhý člen je pro rg=r roven 0, tzn. že na horizontu se padající těleso skutečně zastaví.
Přátelsky, Petr Mareš

Neznamená to ale pak, že pokud vzdálený pozorovatel vidí padající těleso zastavené na horizontu událostí, tak by na tom horizontu událostí měl vidět zastavené všechny objekty, které kdy do černé díry spadly?

Plus by v takovém případě nemohly existovat černé díry bez akrečního disku

Já to chápu takto :

Padající těleso sice zdánlivě zastavuje, ale to jen proto, že fotony k pozorovateli letí stále pomaleji, až nekonečně dlouho. Foton z tělesa blízko u horizontu tak stojící těleso (teoreticky) uvidí až za nekonečnou dobu. Také bych řekl, že v tomto bude hrát roli i vyzarovani v kvantech a jelikož se fotony vysílané během konečné doby (v konečném počtu) roztáhnou do nekonečné velkého intervalu, je otázka, zda pozorovatel vůbec nějaký foton ke konci zachytí... Resp. Objekt by spíše již uz neviděl než viděl.

Odesláno z mého ELE-L29 pomocí Tapatalk