Astronomické fórum

V letošním roce bude rovina oběhu galileovských měsíců Jupitera po šesti letech opět procházet Zemí a Sluncem, což způsobí řadu vzájemných zákrytů a zatmění mezi měsíci navzájem. Informace o tom, jak tyto úkazy pozorovat, včetně jejich předpovědí, naleznete zde (dá se přepnout i na anglickou verzi :
https://www.imcce.fr/recherche/campagne ... emus/phemu#

Jupiter se blíží ke Slunci, takže 19. dubna došlo k částečnému zatmění Ganymeda stínem od Callisto: https://spaceweather.com/images2021/21apr21/4e3.gif
Callisto je mimo obrazovku, ale na videu je vidět, jak se jeho kruhový stín pohybuje po disku Ganymeda. Zatmění zaznamenal astronom Anthony Wesley v Australii s pomocí 16" teleskopu (typ neuvedl).

Jiný zajímavý úkaz, přechod stínu Io rovněž na Ganymedu, zaznamenal 16.srpna 2009 Christopher Go na Philippinách s pomocí 11" SCT Celestronu. Více info na:
https://spaceweather.com/archive.php?vi ... &year=2009
Bohužel ke sledování a záznamu podobných úkazů je potřeba kvalitní seeing ! Ve střední Evropě neseženeš !

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=r ... 562846.jpg

Jo, to je planetárníka sen. Roman se k němu tehdá přiblížil.

Beda píše:Callisto je mimo obrazovku, ale na videu je vidět, jak se jeho kruhový stín pohybuje po disku Ganymeda. Zatmění zaznamenal astronom Anthony Wesley v Australii s pomocí 16" teleskopu (typ neuvedl).

Mars fotil Newtonem http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk20/m201126d1.png

Díky pánové za upřesnění a Romanovi gratulace za detailní snímek Ganymeda a Europy !. Nakonec ani Filipiny nebyly zapotřebí a "postačil" balkon v Nitře !

Po takových výkonech je mi až stydno sem přispívat, ale téma je založené, tak co. Včera se mi podařilo pozorovat Jupitera, letos to bylo teprve moje druhé pozorování. Díval jsem se tím nejmenším dalekohledem, který používám, tedy refraktorem 50 / 540. Měl jsem ale štěstí na mimořádně skvělý seeing, takže ačkoli byl Jupiter necelých 20° nad obzorem, viděl jsem na tak malý dalekohled neuvěřitelné spousty detailů včetně stínu jednoho z měsíčků. Viděl jsem řadu detailů v pruzích, obraz se ani nehnul. Měl jsem s sebou jen 5mm okulár pro zvětšení 108x, byl bych ale mohl klidně použít víc. Úplně jsem zíral, čekal jsem prostě dva pruhy a 4 měsíčky.

Včerejší (vlastně již dnešní) seeing byl opravdu skvělý - i když se nad ránem od jihozápadu již tlačila vysoká oblačnost se zřetelným oparem. Jupiter byl v binohlavě jak vyfocený - určitě přes hodinu jsem dokázal "zírat" na posouvající se stín kolem GRS - vypadal jak puntík nakreslený černou fixou.

Včera večer byl seiing velmi špatný až kolem 2h30 se zlepšil a po 3 h byl velmi dobrý 9/10 , Jupiter jsem pozoroval už od 2 h kdy kdy se to ještě dost vlnilo, ve 2h38m40s jsem zaznamenal vstup zatmění Io- Měsíc slabnul pomalu několik vteřin a celou dobu jsem viděl přecházet i stín Kalista , jako malou černou kuličku , spatřil jsem dost podrobností v pásech a mezi nimi .

Matěji jen piš. Měl jsi pěkné pozorování a zážitek . Já asi budu chodit na ořechy, když mi vadí na planety zmetek zelená . Tahle optika je slušná a myslím, že krom pěknýho seeingu to bylo tím průměrem 50mm. Bylo by zajímavé, co bys viděl svou 140tkou. Je jasný že víc, ale možná né, tak o moc. V těchto výškách je dobrý seeing né dost dobrý.

Máš pravdu, taky jsem si říkal. Zkoušel jsem to i newtonem 114/900, který tu mám permanentně, a viděl jsem vlastně úplně totéž, víc ani ň. Poctivě ale přiznávám, že to bylo o trochu později, kdy už byly podmínky o něco horší.

Ja jsem asi spatne popisoval tady, dival jsem se asi hodinu okolo druhe, spise pred, soubezne dvema dalekohledy. APO 115 mi ukazoval na Jupiteru docela pekne pasy i stin, ale v C9.25 uz to bylo strasne, prislo mi to zapricinene seeingem. V C9.25 jsem videl, ze je na Jupiteru stin, v refraktoru jsem jej videl zcela ostre, jsem presvedceny ze jsem videl i mesic samotny. V C9.25 jsem mel 261x, v refraktoru 230x.

peta62: Je to běžná věc, že někdy méně znamená více. Někdy nastane situace, že C9.25 bude pořád málo. Bohužel to je spíš vzácná situace.

Artaban : Ja to vedel teoreticky, proto jsem si vcera dal ty dalekohledy par metru od sebe a prekvapilo mne jak moc to bylo. Toho 115 refraktoru si vazim cim dale tim vice. Muj druhy nejpouzivanejsi dalekohled po Luntu.

Mel jsem hrozny seeing, asi take ze se na vychod divam pres stran rodinnych domku, pri 230x mi to hodne plavalo, ale videl jsem nez Jupiter zalezl za strom vystup Europy. Zdalo se mi, ze sla pred Jupiterem, ale stin jsem nevidel ani naznakem. Snad to vyjde i za lepsich podminek s jinym mesicem. Okolo druhe by melo zpoza planety vychazet Io soucasne s otocenim GRS na viditelnou polokouli.

peta62 píše:Ja jsem asi spatne popisoval tady, dival jsem se asi hodinu okolo druhe, spise pred, soubezne dvema dalekohledy. APO 115 mi ukazoval na Jupiteru docela pekne pasy i stin, ale v C9.25 uz to bylo strasne, prislo mi to zapricinene seeingem. V C9.25 jsem videl, ze je na Jupiteru stin, v refraktoru jsem jej videl zcela ostre, jsem presvedceny ze jsem videl i mesic samotny. V C9.25 jsem mel 261x, v refraktoru 230x.

S velkou pravdepodobnosti to nebylo seeingem, ale nevytemperovanosti C9.25. Aspon to je moje (omezena) zkusenost s vetsimi dalekohledy.