Astronomické fórum

Opravuji triedr který byl naplněn dusíkem. Sehnat dusík pro závěrečné naplnění by nebyl problém, lepší je jak jsem vyčet argon (má větší molekuly a v těsně uzavřeném objemu vydrží déle - hůře uchází přes těsnění). I argon by se dal sehnat.

Ale mám doma oxid uhličitý, byl by zadarmo, ale zajímal by mě důvod, jakou má případnou nevýhodu? Proč se nepoužívá pro plnění dalekohledů? Je to jen marketingový tah nebo to má nějaký konkrétní důvod

je reaktivní a reaguje kysele, bude působit nejen na lehké slitiny, ale i mosaz, měď. Vzácně může poškozovat určité typy antireflexních vrstev, zvláště za přítomnosti vlhkosti (slabá kyselina uhličitá). Nedrží tlak a nechrání před vlhkosti, což je hlavní účel práce. Dusík i argon také brání růstu hub, plísní apod. oxid uhličitý by naopak takovou sklizeň podporoval. Argon je výrazně lepší než dusík.

A co třeba oxid dusný?
https://www.alza.cz/isi-n2o-10-ks-d5467116.htm

s rajským plynem je radost pracovat, nevím jak chceš zachovat těsnost a jak jej tam budeš dostávat (nezapomeň, že při expanzi se silně ochlazuje!).
Oxid dusný je oxidační (zvlášť při vysoké teplotě). Sklem UV prakticky neprochází, ale pokud projde a vznikne ozón tak dojde k reakci oxidu dusného na agresivní oxidy dusíku. Z požárního hlediska není dobrý ani propan butan. Láce začíná s konzervou Trenčianský párok s fazulou:
https://www.youtube.com/watch?v=B8eQaQ8JRmo
Pravděpodobně nejde o spiknutí výrobců a nejvíce se hodí argon a pak dusík.

Z inertních plynů je běžně dostupné helium. To by ale asi unikalo.

Hélium se získává prakticky ze zemního plynu a zastoupení má řádově menší než argon, cena hélia je myslím 10x oproti argonu. Ano, je to druhý nejlehčí plyn a unikne. Argon je výborný, dusík také není špatný.

Operácie so stlačenými plynmi mi v domácich podmienkach neprídu ako úplne skvelý nápad. Ak teda teda človek nemá príslušné vybavenie a skúsenosti. Aby potom s vysokou rýchlosťou neopúšťali súčasti plniacej aparatúry alebo samotného ďalekohľady svoje pôvodné umiestnenie...

Nestačilo by v tom ďalekohľade mať vysušený vzduch?

Značkový servis Nikon mi před pár lety, nabídl záruční opravu triedru s tím, že tam žádný inertní plyn dát neumějí. Tak jsem z prodejce vymámil nový kousek. Pokud by stačilo složit a uzavřít tělo dalekohledu při normálním tlaku, nepřipadá mi to jako problém, vzduchotěsná bednička napustit argonem a přes dvě díry s přilepenými rukavicemi, vevnitř poskládat. Ale třeba jsou na to jiné fígle a tento postup by nestačil.

Dočítal som sa, že ten dusík sa tam dáva pod miernym pretlakom a to potom zabraňuje tomu aby sa dovnútra dostala voda alebo vlhkosť.

Naplnenie na atmosférický tlak sa dá urobiť tak ako píšeš akurát toho plynu sa spotrebuje relatívne dosť, pretože treba nielen napustiť celú tú krabicu ale ešte ju ním ideálne aj prepláchnuť aby tam neostala zbytková vlhkosť a kyslík. Ak by stačil suchý vzduch tak sa dá ten ďalekohľad do podobnej bedničky zavrieť spolu s nejakým vysúšadlom. Potom stačí počkať kým sa absorbuje vlhkosť a ďalekohľad uzavrieť.

Hyblos : A jakej máš triedr? Sice s tím nemám velké zkušenosti, ale myslím, že u levných značek tam ten plyn nevydrží moc dlouho po tom co ho koupíš. A drahé značky podomácku opravovat nevím jak to může dopadnout.

Malinko mi uniká proč zrovna plnit dusíkem . Odůvodnění bych viděl jen v tom, že se dovnitř nedostane vlhkost . To znamenalo , že se dalekohled používá v dešti . Pokud bude vodotěsný , tak vůbec nevidím důvod . Je to podobné jako u vodotěsných hodinek. Podle mne stačí naplnit velice suchým vzduchem. Při použití by rosný bod toho vzduchu musel být nižší než nejinší použitelná teplota - odhad RB do-25°C (rozdíl cca 5° je Rel vlhkost 65%) . Pochybuji , že někdo bude dlouho pozorovat při -20°? Jak tu napsal M_V, tak by to stačilo v nějaké lednici , při 0° a relevantní vlhkost cca 10% je RB -25°.

A jak dosáhneš v lednici při 0°C relativní vlhkost 10% ?

Predsa tak, že posypeš ten triéder v chladničke nehaseným vápnom

Ale vážne, súhlasím s astarom, že ak by sa použil nejaký absorbent vlhkosti (napríklad to vápno alebo asi užívateľky príjemnejší silikagél) pri zníženej teplote tak by to zrejme malo stačiť. Ono vymeniť plyn v nejakej nádobe tak aby tam nezostali zbytky vlhkosti a kyslíku tiež nie také jednoduché, respektíve sa toho plynu musí spotrebovať viac ako je ten plnený objem.

Vymrznutím na těch -25° i při 100% vlhkosti . Nulu jsem volil pro komfort při práci . Dalo by se i při těch -25° mít to připravené a vychlazené na tu teplotu . Pak vyfoukat z dalekohledu zbytky, zavřít a utěsnit . V tom okamžiku není problém to udělat při těch -25°. Muselo by se to dělat ve velkém mazáku kam se člověk vejde celý -Mrazírny, aby stím mohl dobře manipulovat .
Jasně byl to jen náhled ,jak by se to dalo nahradit , tak aby mne zas někdo nechytal za slova. Pokud se tím někdo chce zabývat , tak si musí nastudovat jak potřebné parametry docílit .

Pánové, přejděme od "teorie" k praxi.
Předmět ( okulár, hodinky...) s uvolněným těsněním se umístí do malé tlakové nádobky, z které je vývěvou odčerpán vzduch a následně vpuštěn potřebný plyn. Postup lze opakovat , t..j propláchnout plynem a následně s požadovaným přetlakem plynu se dotáhne těsnění. K tomu slouží průchodka v nádobě a příslušný "klíč". Tohle lze snadno realizovat i v domácích podmínkách bez velkého vybavení , k čerpání stačí i vodní laboratorní vývěva.