ASI 294 MM Pro

[Tomáš Grygarčík]

Dnes vydali další verzi SDK, opravující chybu při nastavení BIN2 / BIN4.

[Osel]

Hezký večer ze severu Čech.

Koukám skoro rok žádné nové příspěvky.
Nové poznatky, zkušenosti ?
Jaký je tedy vhodný Gain...120?
Na kolik chladit...-15 nebo -20 ?
Je lepší ten Bin 2x2....při 1x1 jsou ty pixeli malé a jedna fotka má skoro 100MB, asi se to bude i hůř pointovat ?
Jaký je pro ni nejlepší program ? Mám APT, ASICAP, Sharpcap.
Na co bych si měl dát pozor, nějaké záludnosti ?

Děkuji Láďa.

[MartinT]

Ahoj,

Někde jsem četl doporučení na CloudyNights jet na LRGB gain=0 a na úzkopásmo naopak maximální gain. Gain 120 jako kompromis se nedoporučoval.. Nevím, jedu to podle této rady - 0 nebo max dle filtrů a spokojenost.. Ale nejsem zrovna expert. 0:-)

Chladím na -10.

PS. Ten Gain dělá hodně velký rozdíl v Dark snímcích. Omylem jsem vzal darky s max gainem do snímku s gain=0 a nestačil jsem se divit..

Martin

[astar]

Láďo , něco jsem ti zodpověděl přes SZ. Jinak podívej se sem viewtopic.php?f=34&t=1586&start=823 . Tam jsem udělal jakési srovnání s Martinovou 400/1600 a C3 61000
Jinak pro ukázku když jsem fotil bublinku přes Ha 3,5nm . (rozlišení 0,477"/ pixel).

Doplnění : Martine, s tím Gain 0 to alespoň podle mne neproduktivní. Př. pro S2 filtr budu mít při 121 40 ADU signál , ale při 0 jen 10 , což se mi zdá již málo. Jasně jen můj pohled, tak je nikomu nenutím .

[Ferfex]

Čauves,

já jí budu mít zhruba rok a když odpovím na to co se ptáš tak:

Nejvíce se mi osvědčil gain120 (podotýkám že přes 120 nechodím a vždy jsem fotil buď 0 nebo 120). Takže za mě na úzkopásmo určitě. Teď jsem fotil 600s/g120 i Lko a byl jsem s tím spokojený. Mě totiž přijde, že na g0 to pak v černém pozadí dělá takové hnusné "mapy", kdežto pozadí u g120 je hezké, takové čistě "zašumělé"

Co se týče chlazení tak jedu jen -10°C abych si to nekomplikoval a neměl oser při skládání. Ono mít různé teploty (např. -10, -15 a -20) a od každého potom na gain0 a gain120 je už na hlavu. Na -10° jsem chladil po celý rok a vždy cca do 65% výkonu na chlazení a pár nocí bylo kolem kolem 15-18°C. Myslím že by v pohodě dala celoročně i těch -15° bez starostí, že to v létě neuchladí.

Opět za sebe .. fotím pouze bin2x2. Plný BIN jsem zkoušel jednou a nebyl jsem spokojený. Za stejnou dobu to mohlo při 2x2 vypadat lépe. 1x1 na Měsíc OK.

Co se týče SW tak fotím přes N.I.N.A. a je to super. Na co si ale dávám pozor (možná problém jen u mě) tak kameru musím mít zapojenou do USB 2.0. V případě 3.0 se mi odpojuje. Pokud mám vše zapojené do HUBu a pouze jeden kabel z HUBu do PC stává se, že pokud se sejde stahování obrázku z pointační 120mm mini z PhD2 a z hlavní kamery tak ten z hlavní se neuloží a nastane chyba. Řešení? Buď mít pointační kameru na zvlášť USB přímo do PC nebo nastavit delší čas mezi snímky v PhD2 aby se omezila četnost stahování obrázků.
Jiné problémy mi už nenapadají, snad jen to, že pokud chci mít funkční USB hub na kameře musí být připojena na 12V (nikoliv jen USB).

Tom

[astar]

Tome, něco podobného o tom Gain jsem napsal v tom doplnění .
Ještě k tomu chlazení . Někde jsem četl, že při vyšším chlazení delta 30°C a víš , se pak ohřívá celá kamerka a má to vliv na kvalitu. Byl tam i graf teplot, ale nemohu stopro říci, jestli to byla ASI294 ?

[Osel]

Tome díky a co flaty a biasy?

[Ferfex]

Tome díky a co flaty a biasy?

S flaty problém nemám. Dělám přes ninu přes flatwizard, histogram uprostřed a vždy alespoň 1s (h-alfu dělám třeba 50s) a 50ks. Ke flatum vždy darkflaty. Biasy mám 300ks Master, který aplikuji na vše (nedělám nové)

[astar]

Biasy se nemusejí pro CMOS snímače dělat. Darky jej již obsahují. Psal tady o tom Konihlav.
Pokud neměníš pozici kamery jako já, tak stačí flat dělat jen jednou. Já dělám skyflat přes L3 filtr, nijak mi nevinětuje .

[nou]

Stačí pozrieť na graf vyčítacieho šumu a je vidno že ísť cez gain 120 získame veľmi málo a prichádzame len o dynamický rozsah. Jediný dôvod prečo fotiť LRGB na gain 0 je počet expozícii keďže inak by vychádzali príliš krátke. Tiež chladenie netreba hnať do extrémov od -10C je temný prúd už maličký a -20 už prakticky neexistuje keďže aj pri 300s sa tam naakumuluje 1e.

[astar]

Doplnění :
Úzkopásmové filtry se použijí právě kde je vetší světelné znečištění. Př. u mne SQM 20,5m a jas pozadí( 3,5nm filtr) při gain 121 je kolem 40-50ADU nebo e- nebo fotonů. V tom okamžiku je nějaký zbytkový fotonový šum několik e- vůči 50 zanedbatelný. Jasně, má to jednu vadu na kráse. To platí jen v případě, že uvedené zesílení posílané do fitu z kamery je pravdivé. Gain 121 0,99 e-/ADU. To se už probíralo v jiném vlákně a nedospěli jsme k správnému závěru - někdo kecá, vlákno Řasová mlhovina .
No ten dynamický rozsah má vliv jen a jasné hvězdy tedy jejich saturaci. Při gain 0 nastane saturace u hvězd o 1,5m jasnějších. Jasně, má to asi vliv i na jejich průměr, ale je otázka, jak se to pak projeví na extrémně střečnutém snímku ?
Krásným příkladem je použití vyššího gain u málo světelných soustav.

[Osel]

Chlapi poprosím vás o kontrolu, darků, flatů, darkflatů. Gain 121, offset 30 i když APT mi ukazuje N/A ,od každého jeden kus. Flaty focený po západu slunce na obloze. Děkuji.

https://www.uschovna.cz/zasilka/QV8I94X9W9IWXENA-AXP/

[astar]

Ahoj. APT nepoužívám, tak přesně nevím. Co ale je nutné, tak flaty by měly být nad 2 sec. Přiložený snímek je jen 0,25sec. V těchto krátkých časech je nějaká nelinearita u CMOS čipů. Testoval to kdysi Pavel Pech. Ještě bych pro flat zvolil vyšší hodnotu ADU tak 0,5-0,75 rozsahu tedy 35000- 50000 ADU - střed snímku. Jinak nevidím nic, co by mohlo nějak vadit .

[astar]

Udělal jsem pokus, jak to vlastně mám s ADU vůči e- neboli fotonům. Změřil jsem jas oblohy v zenitu a bylo to 21.5m Pak jsem zjistil kolik ADU má pozadí snímku a je to cca 1500 +-něco bin 2. Důležitá je také velkost pixelu na ". Já mám 0.96" (0.00463, f 1000). Jas oblohy se definuje jako magnituda na 1", tak celkem shoda.
Pak jsem spočítal kolik fotonů mi projde dalekohledem od hvězdy 21.5m. Musel jsem spočítat jakou propustnost má samotný dalekohled a tím pádem i plochu. Obojí dohromady dělá plochu 313cm^2. viz níže.
Výpočet počtu fotonů se dá udělat i z magnitudy Slunce. Tedy -26.8 , rozdíl magnitud je 48.3m to se rovná poměru jasů 2.0e19. Sluneční konstanta je 1360W na 1m^2. Podle Planckova zákona je energie fotonu 550nm 3.6e-19 J . Převrácená hodnota je kolik fotonů vyzáří 1 J = 2.78e18, vynásobí se 1360 = 3.78e21 . To se vydělí poměrem jasů 3.78e21/2.0e19 = 189. Na plochu 1m^2 dopadne za 1 sec 189 fotonů od hvězdy 21.5m.
Moje plocha dalekohledu je 0.0475m^2 a propustnost cca 0.66, tedy vlastně plocha 0.0313m^2 . Dalekohledem tedy projde jen 6 fotonů za sec. Já mám expozici 300sec, tedy na čip dopadne 6*300 = 1800 fotonů. Čip má max. účinnost 90%, ale okraje vlnových délek jen 70% ( 400-700nm ) , průměr je tak 80% . Na signál se přemění 1800*0.8 = 1440 fotonů .
Porovnání s ADU snímku je to skoro shoda. Rozdíl bych viděl jen v odhadech odrazivosti zrcadel, účinnosti čipu a přesnosti měření jasu oblohy. Tedy odchylka řekněme v +- 10 - 20%, ale i to je velice dobrá shoda. Z toho vyplývá, že to docela koresponduje s hodnotou uvedenou v hlavičce fitu 1e/ADU. Ano, šum neodpovídá dané hodnotě, je výrazně vyšší, ten ale pro toto posouzení nemá význam.

Je mi jasné, že někteří se mnou nebudou souhlasit. Mně toto potvrzení velice dostačuje.

[nou]

Gain sa dá zmerať jednoduchšie a povedal by som aj presnejšie len pomocou dvoch flat snímkov. https://www.cloudynights.com/articles/c ... mera-r1929
Vzorček je potom gain = mean(flat1 + flat2) / var(flat1-flat2) Alebo použiť ten script v Pixi. Keď už počítať niečo z jedného light snímku tak skôr vyrátať SQM z zmeraného e/sec. http://tools.sharpcap.co.uk/